|
|
|
||
|
Předmět poskytuje účastníkům rámcový přehled o právních předpisech upravujících činnost veřejné moci při stále aktuálním zajišťování bezpečnosti v nejširším slova smyslu. Pozornost je věnována zejména právnímu rámci upravujícího bezpečnostní systém České republiky, ale také právní úpravě Evropské unie. Jednotlivé přednášky jsou zaměřeny nejprve na teorii bezpečnosti ve vztahu k právům a svobodám jednotlivce, dále na samotný bezpečnostní systém České republiky, a podrobně na jeho jednotlivé komponenty, počínaje ozbrojenými silami, přes zpravodajské služby a právní rámec jejich činnosti, prověřování bezpečnostní způsobilosti osob, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, až po právní otázky spojené s vojenskými misemi v zahraničí. Výuka je z velké části zajišťována externisty majícími příslušné právní vzdělání, ale současně praxi v institucích, jimž jsou věnovány jednotlivé přednášky. Obecně povinně volitelný předmět Právo a bezpečnost státu je vhodný pro všechny studenty Právnické fakulty, protože jako jeden z mála vyučovaných předmětů, ne-li dokonce jediný, studentům přibližuje složitý svět zajišťování bezpečnosti, v němž se ve vzájemných rozporech propojuje ochrana práv a svobod jednotlivce s jejich omezením, a kde panuje zvýšené riziko potenciálního zneužití pravomocí. Je nutno zdůraznit, že se jedná o předmět právní, nikoliv čistě bezpečnostní. Studenti se na řadě praktických příkladů učí z meziodvětvové perspektivy (ústavní právo, správní právo, právo Evropské unie, mezinárodní právo veřejné) identifikovat a analyzovat právní problémy s bezpečnostním rozměrem. Po absolvování předmětu jsou studenti schopni zorientovat se v systému právních předpisů souvisejících s bezpečností státu, vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat dotčené právní normy, a to v souvislosti s poznatky právní i bezpečnostní teorie. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (06.08.2025)
|
|
||
|
1. Zkouška je ústní a spočívá ve vylosování dvou otázek z níže uvedeného seznamu. 2. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje. 3. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky. 4. Seznam zkouškových otázek: 1. Pojem bezpečnosti - definice bezpečnosti - pojem vnitřní a vnější bezpečnosti - zdroje ohrožení, bezpečnostní rizika 2. Úkoly státu při zajišťování bezpečnosti - charakteristika zajištění bezpečnosti jako základního úkolu státu - prostředky zajištění bezpečnosti – právní a faktické 3. Vojenská a bezpečnostní doktrína ČR a její vývoj v uplynulých 15 letech - povaha vojenské a bezpečnostní doktríny (strategických dokumentů) - bezpečnostní zájmy ČR a jejich proměny - bezpečnostní rizika pro ČR a jejich proměny - Bílá kniha o obraně (2011). Bezpečnostní strategie ČR (2015), Audit národní bezpečnosti (2016), Obranná strategie ČR (2017) – obecná charakteristika 4. Postavení a struktura nejvyšších státních orgánů při zajišťování bezpečnosti ČR - role Parlamentu – obecná charakteristika, zvláštní legislativní proces, nasazení a pobyt ozbrojených sil, rozhodování v otázkách mimořádných právních stavů - role vlády – obecná charakteristika, nasazení a pobyt ozbrojených sil, rozhodování v otázkách mimořádných právních stavů - role prezidenta republiky – obecná charakteristika, vrchní velitelství ozbrojených sil - Bezpečnostní rada státu – postavení a statut 5. Teorie mimořádných právních stavů - charakteristika a pojmové znaky mimořádných právních stavů a jejich odlišnost od běžného výkonu veřejné moci - vývojové trendy (tendence) v teorii mimořádných právních stavů a jejich bližší charakteristika 6. Omezení lidských práv v průběhu mimořádných stavů – ústavní a mezinárodněprávní limity - derogace závazků z mezinárodních lidskoprávních smluvních instrumentů – podmínky, nederogovatelná práva, judikatura ESLP - charakteristika bezpečnostních důvodů omezení základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod, vztah ústavního zákona o bezpečnosti ČR k omezení základních práv a svobod - omezení subjektivních práv a ukládání povinností podle krizového zákona a zákona o zajišťování obrany ČR – kompetence a konkrétní příklady 7. Mimořádné právní stavy v ČR – ústavní úprava a zákonná realizace - válečný stav – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - stav ohrožení státu – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - nouzový stav – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - jiné krizové stavy – obecná charakteristika 8. Ozbrojené síly a problémy spojené s jejich profesionalizací - pojem ozbrojených sil - pojem a důvody profesionalizace ozbrojených sil (obecně a v ČR) - jednotlivé modely ozbrojených sil, jejich výhody a nevýhody 9. Právní úprava ozbrojených sil v ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory - ústavní a zákonné vymezení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů - úkoly a velení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů – právní aspekty - pojem a právní úprava branné povinnosti - soustava branného zákonodárství v ČR – obecná charakteristika jednotlivých právních předpisů 10. Spolupráce v rámci EU v oblasti justice a vnitra – rámcový nástin - důvody spolupráce, vymezení vývoje spolupráce - charakteristika jednotlivých aspektů spolupráce ve SFEU – boj s terorismem, justiční spolupráce (zejména ve věcech trestních), policejní spolupráce - instituce v oblasti spolupráce – historické i stávající (TREVI, EUROPOL, EUROJUST, FRONTEX) 11. Základy právní úpravy a fungování Schengenského prostoru - historický vývoj Schengenského prostoru - oblasti schengenské spolupráce, schengenské acquis, schengenské standardy – obecná charakteristika - Schengenský informační systém – obecná charakteristika 12. Evropský zatýkací rozkaz – evropský pohled a náhled z českého ústavního práva - principy EZR a hlavní rozdíly oproti klasickému vydávacímu řízení - nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. Pl. ÚS 66/04 – důvody podání návrhu, argumentace, interpretační závěry Ústavního soudu, odlišná stanoviska 13. Společná zahraniční a obranná politika v rámci EU - charakteristika role jednotlivých unijních institucí ve vztahu k SZBP - 2. pilíř a odstranění chrámové struktury v souvislosti s Lisabonskou smlouvou - hlava 5. SEU – východiska, principy, hodnoty, unijní akty a způsob jejich přijímání - SBOP – vztah k NATO, doložka solidarity, battlegroups 14. Aktuální otázky společné zahraniční a obranné politiky EU - charakteristika pojmu bezpečnostní unie - bezpečnostní výzvy pro EU, aktuální operace SBOP - stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) 15. Zpravodajské služby, jejich členění, úkoly a kontrola jejich činnosti – různé modely - pojem zpravodajských služeb a jejich úloha ve státním mechanismu, pojem zpravodajství - členění zpravodajských služeb – kritéria a důsledky - charakteristika jednotlivých modelů postavení zpravodajských sil – výhody a nevýhody, zahraniční příklady - kontrola zpravodajských služeb – modely, judikatura ESLP 16. Zpravodajské služby v ČR, právní rámec jejich činnosti - charakteristika jednotlivých zpravodajských služeb ČR – členění, postavení, oprávnění, právní postavení příslušníků zpravodajských služeb - konkrétní kontrolní mechanismy a instituce v ČR – vnitřní a vnější kontrola, první a druhá úroveň kontroly 17. Státní služba v ČR – právní podstata institutu - obecné porovnání institutu státní služby s právním poměrem úředníků územních - modely státní služby - předpoklady pro přijetí do služebního poměru, význam služebního slibu 18. Prověřování bezpečnostní způsobilosti osob - historický přehled právní úpravy ochrany utajovaných informací v ČR - postavení Národního bezpečnostního úřadu - stupně utajení, druhy zajištění ochrany utajovaných informací - bezpečnostní řízení – osobnostní způsobilost, spolehlivost, průběh řízení a vztah ke správnímu řádu 19. Lustrační zákon – ústavní rozměr této normy - pojem, důvody vydání a charakteristika lustračních zákonů - judikatura Ústavního soudu ČR k lustračním zákonům, problematika důvodnosti existence lustračních zákonů v současnosti 20. Právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti v ČR - charakteristika kybernetického prostoru a kybernetických hrozeb - systém zajištění kybernetické bezpečnosti – obecný přehled - výkon veřejné moci ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti, postavení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stav kybernetického nebezpečí Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (06.08.2025)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - pojem bezpečnosti státu a bezpečnostní politiky, role a funkce státu, teorie mimořádných právních stavů - státovědecká analýza, obecná ústavní ustanovení, vojenská a bezpečnostní doktrína ČR, mezinárodní prameny; mimořádné právní stavy, jejich podstata, rozdíl proti běžnému fungování veřejné a zejména státní moci - právní řešení mimořádných situací v ČR, záruky a omezení základních lidských a občanských práv z důvodu zachování bezpečnosti a veřejného pořádku, působnost státních orgánů – ústavní a právní úprava v ČR - válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí – význam a nástroje; garance a limity dané Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech omezení základních práv z důvodu bezpečnosti v mimořádných situacích i v řádném provozu státu; prováděcí zákonodárství; postavení Parlamentu, vlády - včetně ministerstva obrany a BRS – a prezidenta republiky podle Ústavy ČR a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, pravomoci a vzájemné vztahy - profesionalizace armády a zajišťování obrany státu – Armáda ČR a problémy její plné profesionalizace, právní, ekonomické a demografické aspekty; různé modely zajišťování obranyschopnosti státu, výhody a nevýhody jednotlivých řešení - zapojování ČR do mnohonárodních vojenských operací v cizích státech – státy bývalé Jugoslávie, Afghánistán, Irák příp. další – právní základ, zejména konkrétní mezinárodněprávní a vnitrostátní problémy vojenských intervencí - kybernetická bezpečnost a právní aspekty jejího zajišťování – kybernetický prostor jako nový rozměr současného světa, jeho význam pro „reálný“ svět a společnost, hrozby s ním spojené a ochrana proti nim, role státu, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, působnost a pravomoci jednotlivých orgánů veřejné moci - úloha zpravodajských služeb při zajišťování bezpečnosti státu - ústavní a právní aspekty činnosti zpravodajských služeb; vývoj právní úpravy této problematiky na území ČR – rámcový přehled; rámcový rozbor platné právní úpravy zaměřený zejména na působnost zpravodajských služeb ČR, specifické prostředky získávání informací, vnější kontrola zpravodajských služeb/BIS, právní status příslušníka zpravodajské služby; aktuální otázky postavení zpravodajských služeb /jejich role při zajišťování bezpečnosti státu, změny v důsledku hrozeb teroristických útoků, změny po vstupu do NATO a EU, úvahy o změnách oprávnění/ - vnitřní bezpečnost EU, bezpečnost EU jako součást globální bezpečnosti - Vývoj politik -vnitřní bezpečnosti v EU, dělba kompetencí a základní předpisy primárního práva, bezpečnostní rozměr v ekonomických a jiných politikách EU; Prostor svobody, bezpečnosti a práva obecně - institucionální a procesní rámec, koncepční dokumenty, finanční nástroje, informační systémy a databáze, „schengenské acquis“; Prostor svobody, bezpečnosti a práva - konkrétní oblasti: režim vnitřních hranic a společná správa vnějších hranic, víza, bezpečnostní aspekty azylové a přistěhovalecké politiky a justiční spolupráce v trestních věcech, policejní spolupráce; Terorismus jako průřezové téma - koncepční dokumenty a právní akty, pojem bezpečnostní unie. - historický vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a stávající právní a institucionální rámec, aktuální problémy SZBP a její další vývoj po Lisabonské smlouvě - vývoj evropské integrace v oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky, vývoj vztahu EU k Západoevropské unii a NATO, současný stav; základní principy evropské politiky v oblasti společné obrany a zahraniční politiky; vztah ke státní suverenitě; vývoj rozhodovacích mechanismů a požadavky na vnitrostátní procedury v oblasti kontroly ozbrojených sil; změny, které do oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky přináší Lisabonská smlouva; navržené změny vztahů mezi členskými státy a Evropskou unií pozice; změna cílů a procedur v oblasti zahraniční a obranné politiky - ochrana utajovaných informací a bezpečnostní řízení (prověrka) u fyzických osob - vývoj systému ochrany utajovaných informací od roku 1990; právní úprava; stupně utajení informací; druhy zajištění/oblasti ochrany utajovaných informací; postavení, působnost a činnost Národního bezpečnostního úřadu; bezpečnostní řízení/bezpečnostní prověrka – podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, bezpečnostní spolehlivost, proces a úkony bezpečnostního řízení, osvědčení fyzické osoby, povinnosti fyzické osoby Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (06.08.2025)
|
|
||
|
1. KUDRNA, J. a kol. Právní aspekty zajišťování bezpečnosti státu (Rizika, výzvy a možnosti řešení). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023. https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/pravni-aspekty-zajistovani-bezpecnosti-statu-rizika-vyzvy-a-moznosti-reseni.p7977.html 2. PAVLÍČEK, V. a kol. Právo a bezpečnost státu (sborník statí). Praha: PF – UK, 2002. 3. PAVLÍČEK, V. a kol. Bezpečnost České republiky a potřeba ústavních změn (sborník příspěvků). Praha: PF – UK, 2004. 4. PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost v právu a politice Evropské unie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016. (vybrané pasáže – rozsah bude upřesněn na přednášce) 5. MICHÁLEK, L., POKORNÝ, L., STIERANKA, J., MARKO, M., VAŠKO, A. Zpravodajské služby a zpravodajská činnost. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021. 6. POKORNÝ, L., CHROBÁK, J., FLIEGEL, M.: Zákon o zpravodajských službách ČR, Zákon o Bezpečnostní informační službě, Zákon o Vojenském zpravodajství. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018. 7. PERNICA, B. Profesionalizace ozbrojených sil, Bohuslav Pernica, MO ČR – AVIS, Praha, 2007, ISBN 80-7278-381-6, v elektronické podobě zde: http://www.army.cz/files/9342/PROFESIONALIZACE_OZBROJEN_CH_SIL.pdf 8. PERNICA, B. Fenomén civilní služby. Praha: MO ČR – AVIS, 2007.
Každý přednášející uvede další literaturu a právní předpisy na své přednášce. Ostatní literatura: 1. POKORNÝ, Ladislav. Zpravodajské služby. 1. vyd. Praha: Auditorium, 2012. 150 s. ISBN 978-80-87284-21-6. 2. PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2007. ISBN 978-80-7278-381-6. 3. PERNICA, Bohuslav. Fenomén civilní služby: nezabíjet pro stát, přesto sloužit národu. Praha: MAC, 2007. ISBN 978-80-86783-26-0. Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2. Listina základních práv a svobod, vyhlášena pod č. 2/1993 Sb. 3. ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky 4. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 5. zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky 6. zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky 7. zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky 8. zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti 9. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti 10. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů 11. zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) 12. zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky 13. zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě 14. zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství 15. sdělení MZV č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě 16. Smlouva o Evropské unii 17. Smlouva o fungování Evropské unie Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (06.08.2025)
|
|
||
|
Cíle učení: 1. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Pojem bezpečnosti“ je pochopit, co bezpečnost skutečně znamená, jaké má dimenze a jak se projevuje v různých oblastech lidské činnosti. Učení by nemělo spočívat pouze v zapamatování definic, ale především v porozumění souvislostem – tedy proč je bezpečnost důležitá, jaké faktory ji ovlivňují a jak ji lze zajistit. Studující by měl být schopen rozlišit základní pojmy, jako jsou riziko, hrozba, nebezpečí a ochrana, a chápat, že bezpečnost není absolutní stav, ale dynamický proces, který se neustále vyvíjí v reakci na nové podmínky. Dalším cílem učení je osvojit si schopnost aplikovat teoretické poznatky v praxi, například při hodnocení bezpečnostní situace, tvorbě preventivních opatření nebo při rozhodování v krizových situacích. Student by měl také rozumět rozdílům mezi osobní, veřejnou, národní a mezinárodní bezpečností, a uvědomovat si, že každý z těchto druhů má své specifické cíle a nástroje. Součástí pochopení pojmu bezpečnosti je i rozlišení mezi vnitřní a vnější bezpečností.
2. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Úkoly státu při zajišťování bezpečnosti“ je pochopit, jakou roli má stát v ochraně svých občanů, území a základních hodnot společnosti. Student by měl porozumět, že bezpečnost patří mezi nejdůležitější funkce státu a je podmínkou pro jeho stabilní existenci. Učení by proto mělo směřovat k pochopení, že stát zajišťuje bezpečnost prostřednictvím svých institucí, právních norem, bezpečnostních strategií a konkrétních opatření, která mají chránit před vnitřními i vnějšími hrozbami. Cílem je také umět rozlišit, jaké úkoly má stát v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti. Student by měl pochopit, že stát při zajišťování bezpečnosti nejedná izolovaně, ale spolupracuje s veřejností, soukromým sektorem i mezinárodními partnery. Cílem učení je tedy nejen znát konkrétní úkoly státu, ale také chápat jejich význam a propojenost v rámci celkového systému bezpečnosti, který zaručuje ochranu a stabilitu společnosti.
3. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Vojenská a bezpečnostní doktrína ČR a její vývoj v uplynulých 15 letech“ je porozumět základním principům, na nichž je postavena obranná a bezpečnostní politika České republiky, a pochopit, jak se tyto principy měnily v reakci na aktuální hrozby a vývoj mezinárodního prostředí. Student by měl být schopen vysvětlit, co vojenská a bezpečnostní doktrína představuje – tedy soubor strategických dokumentů, které určují cíle, priority a prostředky státu pro zajištění obrany a bezpečnosti. Cílem učení je rovněž porozumět vývoji těchto doktrín v posledních 15 letech, zejména s ohledem na proměnu bezpečnostních hrozeb. Cílem učení je tedy nejen zapamatovat si hlavní dokumenty a jejich obsah, ale především pochopit, jakým způsobem se doktrína přizpůsobuje novým výzvám a jak stát plánuje svou obranu v rámci členství v NATO a Evropské unii. Student by měl být schopen propojit teoretické poznatky s aktuální praxí a chápat význam moderního přístupu k bezpečnosti pro ochranu státu i jeho občanů.
4. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Postavení a struktura nejvyšších státních orgánů při zajišťování bezpečnosti ČR“ je porozumět tomu, jak je v České republice organizován systém řízení bezpečnosti na nejvyšší úrovni a jak jednotlivé orgány spolupracují při ochraně státu a jeho občanů. Student by měl znát, které instituce tvoří základ bezpečnostního systému státu, jaké mají pravomoci, odpovědnosti a jak se jejich činnost navzájem doplňuje. Učení by mělo vést k pochopení rozdělení kompetencí mezi ústavní orgány. Cílem učení je také pochopit, že systém bezpečnosti je komplexní a zahrnuje nejen státní orgány, ale i další složky, jako jsou Armáda ČR, Policie ČR, zpravodajské služby a krizové štáby. Student by měl rozumět principu spolupráce těchto orgánů a významu právního rámce, který jejich činnost vymezuje. Smyslem učení je tedy porozumět tomu, jak je bezpečnost státu zajišťována na nejvyšší úrovni řízení a jak jednotlivé složky přispívají k ochraně ústavního pořádku, suverenity a stability České republiky.
5. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Teorie mimořádných právních stavů“ je porozumět tomu, jak stát reaguje na situace, které ohrožují jeho bezpečnost, ústavní pořádek nebo životy a majetek občanů, a proč je v takových případech nutné dočasně omezit běžné fungování společnosti. Student by měl znát, co mimořádné právní stavy představují, jaké druhy těchto stavů český právní řád rozlišuje a za jakých podmínek mohou být vyhlášeny. Učení má vést k pochopení rozdílů mezi jednotlivými druhy mimořádných stavů a znalosti, který státní orgán je oprávněn je vyhlásit. Důležité je rovněž porozumět, jaká práva a svobody občanů mohou být v takových situacích dočasně omezena, a zároveň jaké povinnosti vyplývají pro státní orgány a ozbrojené složky. Cílem učení je také pochopit, že mimořádné právní stavy nejsou nástrojem moci, ale prostředkem k zachování základních funkcí státu v krizových situacích, například při přírodních katastrofách, teroristických útocích nebo vojenské hrozbě. Student by měl být schopen vysvětlit právní rámec těchto stavů, jejich vzájemné vztahy a princip zákonnosti a proporcionality, který zaručuje, že mimořádná opatření jsou používána pouze v nezbytném rozsahu a po omezenou dobu.
6. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Omezení lidských práv v průběhu mimořádných stavů – ústavní a mezinárodněprávní limity“ je porozumět tomu, jak lze v mimořádných situacích – jako jsou válka, ohrožení státu, přírodní katastrofy nebo jiné krizové události – dočasně omezit výkon některých práv a svobod, aniž by tím byla porušena podstata právního státu. Student by měl chápat, že i v době krize zůstávají základní lidská práva zachována, ale jejich uplatňování může být omezeno v zájmu ochrany bezpečnosti, veřejného pořádku či zdraví obyvatel. Cílem učení je osvojit si znalost ústavního rámce, který tyto limity stanoví, zejména Listiny základních práv a svobod, a pochopit, že omezení práv musí být vždy přiměřené, nezbytné a časově omezené. Student by měl vědět, která práva lze omezit (např. svobodu pohybu, shromažďování nebo podnikání) a která naopak nelze nikdy zrušit – například právo na život, zákaz mučení, zákaz otroctví či právo na spravedlivý proces. Součástí cíle učení je také pochopení mezinárodněprávních limitů, vyplývajících zejména z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Student by měl umět vysvětlit, že stát je povinen o vyhlášení mimořádného stavu a přijatých opatřeních informovat mezinárodní organizace a že jakékoliv omezení práv musí být v souladu s těmito mezinárodními závazky. Cílem učení je tedy porozumět rovnováze mezi ochranou bezpečnosti státu a respektem k základním lidským právům, i v době, kdy je společnost vystavena mimořádným hrozbám.
7. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Mimořádné právní stavy v ČR – ústavní úprava a zákonná realizace“ je pochopit, jakým způsobem český právní řád upravuje vyhlašování, průběh a ukončení mimořádných stavů a jak jsou tyto situace prakticky řízeny. Student by měl znát, že mimořádné právní stavy jsou výjimečné mechanismy, které umožňují státu reagovat na krizové situace ohrožující jeho bezpečnost, územní celistvost nebo životy a majetek občanů. Cílem učení je osvojit si znalost ústavní úpravy obsažené v Ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Student by měl vědět, které orgány jsou oprávněny tyto stavy vyhlašovat (např. vláda, Parlament či hejtman kraje) a jaké právní důsledky z jejich vyhlášení vyplývají. Součástí cíle učení je také pochopení zákonné realizace, tedy jakým způsobem se mimořádné stavy prakticky uplatňují prostřednictvím právních předpisů, jako je krizový zákon (č. 240/2000 Sb.) nebo zákon o ozbrojených silách. Student by měl být schopen vysvětlit, jak jsou při mimořádných stavech koordinovány činnosti státních orgánů, krajů, obcí a záchranných složek a jak jsou omezována či upravována práva občanů. Cílem učení je tedy porozumět nejen právnímu rámci, ale i praktickému fungování systému krizového řízení v České republice.
8. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Ozbrojené síly a problémy spojené s jejich profesionalizací“ je porozumět roli a významu ozbrojených sil v systému obrany státu a pochopit proces jejich přeměny z branné armády založené na všeobecné vojenské službě na plně profesionální armádu. Student by měl znát hlavní úkoly ozbrojených sil České republiky, jejich strukturu, právní postavení a místo v rámci mezinárodní spolupráce, zejména v NATO a Evropské unii. Učení má vést k pochopení důvodů, proč byla profesionalizace armády nezbytná – tedy přizpůsobení moderním požadavkům na efektivitu, technologickou vyspělost a flexibilitu v řešení nových bezpečnostních hrozeb. Student by měl být schopen vysvětlit, že profesionalizace přinesla řadu výhod, například zvýšení odbornosti, rychlejší reakceschopnost a lepší mezinárodní spolupráci. Zároveň je cílem učení pochopit i problémy spojené s profesionalizací, mezi něž patří zejména nábor a udržení kvalitního personálu, vysoké finanční náklady na výcvik a technické zabezpečení, či potřeba posilovat vztah veřejnosti k armádě v době, kdy není povinná vojenská služba. Student by měl rozumět tomu, že moderní armáda musí být nejen profesionální, ale také společensky ukotvená a morálně odolná. Cílem učení je tedy pochopit, jak profesionalizace ovlivňuje obranyschopnost státu a jaké výzvy přináší pro jeho bezpečnostní politiku do budoucna.
9. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Právní úprava ozbrojených sil v ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory“ je porozumět právnímu rámci, který vymezuje postavení, úkoly, organizaci a činnost ozbrojených sil a bezpečnostních sborů České republiky. Student by měl znát základní zákony, které tuto oblast upravují, především Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, a také právní předpisy týkající se jednotlivých složek, například zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Cílem učení je osvojit si znalost struktury ozbrojených sil, které tvoří zejména Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž, a pochopit jejich hlavní úkoly – obranu státu, plnění mezinárodních závazků a podporu integrovaného záchranného systému. Student by měl být také schopen vysvětlit rozdíl mezi ozbrojenými silami a ozbrojenými bezpečnostními sbory, mezi které patří Policie ČR, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služba. Učení má vést k pochopení, že právní úprava těchto složek zajišťuje nejen jejich činnost a odpovědnost, ale i vzájemnou spolupráci a civilní kontrolu nad jejich působením. Cílem je tedy nejen zapamatovat si právní normy, ale především porozumět, jak celý systém ozbrojených sil a bezpečnostních sborů přispívá k ochraně bezpečnosti, suverenity a ústavního pořádku České republiky.
10. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Spolupráce v rámci EU v oblasti justice a vnitra – rámcový nástin“ je pochopit principy a mechanismy, kterými Evropská unie podporuje koordinaci mezi členskými státy v otázkách bezpečnosti, práva a vnitřní správy. Student by měl porozumět tomu, že spolupráce v této oblasti zahrnuje zejména boj proti přeshraniční trestné činnosti, terorismu, organizovanému zločinu a kybernetickým hrozbám, stejně jako zajištění bezpečnosti hranic a migrace. Cílem učení je osvojit si základní znalosti o institucích a nástrojích EU, které tuto spolupráci umožňují. Patří sem například Evropská policie (Europol), Evropská prokuratura (EPPO), Frontex – evropská pohraniční a pobřežní stráž, a dále mechanismy vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, informační systémy SIS a ECRIS. Student by měl chápat, že spolupráce je založena na sdílení informací, koordinaci operací a harmonizaci právních předpisů mezi členskými státy. Cílem učení je rovněž pochopit význam principu solidarity a vzájemné pomoci, který je klíčový pro efektivní ochranu občanů a fungování vnitřního trhu EU. Student by měl být schopen vysvětlit, jak tato spolupráce zajišťuje bezpečnost, zefektivňuje činnost justice a policie a jak ovlivňuje národní právní řády. Smyslem učení je tedy porozumět propojení národní a evropské úrovně v oblasti justice a vnitra a připravit se na praktickou aplikaci těchto znalostí při hodnocení bezpečnostní situace a právních problémů.
11. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Základy právní úpravy a fungování Schengenského prostoru“ je porozumět principům, pravidlům a institucím, které umožňují volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu mezi členskými státy, a zároveň zajišťují bezpečnost a ochranu vnějších hranic. Student by měl chápat, že Schengenský prostor je založen na odstranění hraničních kontrol na vnitřních hranicích, společném přístupu k ochraně vnějších hranic a efektivní spolupráci v oblasti justice a policie. Cílem učení je osvojit si znalosti o právní úpravě, zejména o Schengenském acquis, které zahrnuje právní předpisy, směrnice a rozhodnutí EU implementující společná pravidla pro pohyb osob, vízovou politiku, azyl a sdílení informací přes systémy SIS a VIS. Student by měl být schopen vysvětlit, jak členské státy koordinují kontrolu hranic, sdílejí informace o hledaných osobách či trestné činnosti a spolupracují při řešení krizových situací, například migračních vln nebo bezpečnostních hrozeb. Učení má rovněž vést k pochopení praktického fungování Schengenského prostoru, tedy jak volný pohyb osob ovlivňuje národní bezpečnost, policii, imigrační politiku a soudnictví. Student by měl chápat, že účast v Schengenském prostoru je propojena s odpovědností za ochranu vnějších hranic a dodržování společných pravidel. Cílem je tedy nejen znalost právní úpravy, ale i porozumění souvislostem mezi volným pohybem, bezpečností státu a mezinárodní spoluprací.
12. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Evropský zatýkací rozkaz – evropský pohled a náhled z českého ústavního práva“ je porozumět principům a mechanismům, které umožňují rychlou a efektivní spolupráci mezi členskými státy EU při předávání osob stíhaných nebo odsouzených za trestné činy. Student by měl chápat, že Evropský zatýkací rozkaz (EZR) představuje nástroj založený na principu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, jehož cílem je zkrátit dobu předávání osob mezi státy a zjednodušit právní procedury v přeshraničním kontextu. Cílem učení je rovněž pochopit, jak se evropský rámec EZR promítá do národního práva České republiky, a to především do oblasti ústavního práva a právní ochrany jednotlivce. Student by měl být schopen vysvětlit, jak český právní řád upravuje podmínky pro vydání osoby do jiného členského státu, jaké jsou procesní záruky, práva obviněného a možnosti právní kontroly rozhodnutí soudu. Učení má vést k pochopení rovnováhy mezi efektivní spoluprací v trestních věcech na evropské úrovni a ochranou základních práv a svobod podle české ústavy, včetně principů proporcionality, spravedlivého procesu a ochrany osobní svobody. Cílem je tedy nejen znalost fungování EZR v praxi EU, ale také schopnost kriticky posoudit jeho aplikaci v českém právním systému a pochopit souvislosti mezi evropským a národním právem.
13. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Společná zahraniční a obranná politika v rámci EU“ je porozumět principům, nástrojům a mechanismům, které umožňují Evropské unii koordinovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajišťovat mír, stabilitu a ochranu svých zájmů na mezinárodní úrovni. Student by měl chápat, že tato politika je založena na principu jednotného vystupování členských států, přičemž EU může využívat diplomatických, ekonomických i vojenských prostředků k prosazování svých hodnot a zajištění bezpečnosti. Cílem učení je osvojit si znalosti o hlavních institucích a nástrojích EU v této oblasti, zejména Rada EU, Evropská služba pro vnější činnost (EEAS), Evropská unie pro společnou obranu a bezpečnost (CSDP) a misích, které realizují civilní i vojenské operace mimo území EU. Student by měl být schopen vysvětlit princip společné obranné a bezpečnostní politiky, mechanismy rozhodování a spolupráce mezi členskými státy, a také rozdíl mezi vojenskými a civilními nástroji EU. Učení má rovněž vést k pochopení vztahu mezi národními politikami členských států a společnou evropskou strategií, zejména při řešení krizí, humanitárních operací či protiteroristických misí. Cílem je tedy nejen znalost struktury a funkcí SÚBP a CSDP, ale i schopnost analyzovat, jak EU koordinuje své zahraniční a obranné aktivity, jak zajišťuje kolektivní bezpečnost a jak se tyto politiky promítají do evropské a globální bezpečnostní architektury.
14. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Aktuální otázky společné zahraniční a obranné politiky EU“ je porozumět současným výzvám a problémům, kterým Evropská unie čelí při koordinaci své zahraniční a obranné politiky, a schopnosti kriticky hodnotit její reakce na mezinárodní krize. Student by měl chápat, že EU se snaží prosazovat své hodnoty, chránit bezpečnost členských států a reagovat na globální hrozby, přičemž se musí vyrovnávat s rozdílnými zájmy jednotlivých států, rozpočtovými omezeními a rychle se měnícím bezpečnostním prostředím. Cílem učení je osvojit si znalosti o aktuálních tématech, jako jsou vojenské mise a operace, posilování obranné spolupráce (PESCO), reakce na hybridní hrozby, kybernetickou bezpečnost, migrace a terorismus, a chápat, jak tyto otázky ovlivňují vnitřní i vnější bezpečnost EU. Student by měl být schopen vysvětlit, jak EU reaguje na konflikty v bezprostředním okolí, na geopolitické napětí s velkými mocnostmi a na krizové situace v rámci svých členských států. Učení má rovněž vést k porozumění mechanismům, které EU využívá k prosazování společné zahraniční a obranné politiky, a schopnosti analyzovat účinnost těchto nástrojů a jejich dopad na evropskou bezpečnostní architekturu. Cílem je tedy nejen znalost konkrétních opatření a politik, ale i schopnost kriticky reflektovat současné bezpečnostní výzvy a roli EU při jejich řešení.
15. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Zpravodajské služby, jejich členění, úkoly a kontrola jejich činnosti – různé modely“ je porozumět roli a významu zpravodajských služeb v systému národní bezpečnosti a stát se schopným analyzovat jejich fungování z hlediska právní úpravy, organizace a efektivity. Student by měl chápat, že zpravodajské služby jsou klíčovými nástroji státu při shromažďování, vyhodnocování a poskytování informací o hrozbách pro bezpečnost, včetně terorismu, kybernetických útoků, špionáže a organizovaného zločinu. Cílem učení je osvojit si znalosti o členění zpravodajských služeb a pochopit jejich hlavní úkoly. Student by měl rovněž chápat principy kontroly jejich činnosti, zahrnující jak parlamentní a soudní dohled, tak mechanismy vnitřní kontroly, s cílem zamezit zneužití pravomocí a chránit základní práva občanů. Učení má rovněž vést k porozumění různým modelům zpravodajských služeb v zahraničí a možnostem jejich aplikace, což umožňuje studentovi srovnávat efektivitu, transparentnost a právní rámec. Cílem je tedy nejen získat přehled o struktuře a úkolech služeb, ale také schopnost kriticky hodnotit jejich roli v ochraně bezpečnosti státu při respektování demokratických principů a právního státu.
16. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Zpravodajské služby v ČR, právní rámec jejich činnosti“ je porozumět struktuře, funkcím a významu zpravodajských služeb České republiky a osvojit si znalosti o právních předpisech, které jejich činnost upravují a zároveň ji kontrolují. Cílem učení je seznámit se se základními zpravodajskými službami ČR a jejich specializací v rámci civilní a vojenské oblasti. Student by měl chápat jejich úkoly, principy fungování a rozdělení pravomocí, a rovněž zásady spolupráce mezi jednotlivými službami a s dalšími státními orgány. Důležitou součástí učení je rovněž porozumění právnímu rámci, který zahrnuje zákony upravující činnost služeb, jejich pravomoci, postupy získávání informací a ochranu osobních práv občanů, a zároveň mechanismy kontroly jejich činnosti, zejména parlamentní, soudní a vnitřní dohled. Cílem je tedy nejen znalost struktury a funkcí zpravodajských služeb, ale i schopnost chápat jejich činnost v kontextu zásad právního státu, ochrany základních práv a efektivní bezpečnostní politiky státu.
17. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Státní služba v ČR – právní podstata institutu“ je porozumět významu, principům a právnímu rámci státní služby jako klíčového mechanismu fungování státní správy. Student by měl chápat, že státní služba představuje profesionální, právně upravený vztah mezi státem a jeho úředníky, který zajišťuje stabilitu, nestrannost a odbornou kvalifikaci při plnění veřejných funkcí. Cílem učení je osvojit si znalosti o právní podstatě institutu, zejména o zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanovuje podmínky přijímání, postupy, práva a povinnosti státních zaměstnanců a pravidla výkonu státní služby. Student by měl chápat rozdíl mezi státními zaměstnanci v pracovním poměru a úředníky ve státní službě, princip meritokracie, apolitickosti a odborné způsobilosti, a význam těchto principů pro efektivní a transparentní fungování státní správy. Učení má vést k porozumění tomu, jak státní služba zajišťuje kontinuitu a profesionalitu státní správy, její odpovědnost vůči občanům a veřejným zájmům, a jak právní rámec chrání integritu úředníků i jejich práva. Cílem je tedy nejen osvojit si znalosti o normativní úpravě, ale i schopnost analyzovat praktické dopady institutu státní služby na fungování veřejné správy a kvalitu státního řízení.
18. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Prověřování bezpečnostní způsobilosti osob“ je porozumět principům, právnímu rámci a významu tohoto institutu při ochraně státní bezpečnosti, citlivých informací a kritické infrastruktury. Student by měl chápat, že prověřování bezpečnostní způsobilosti slouží k tomu, aby osoby, které přistupují k utajovaným informacím nebo vykonávají citlivé funkce ve státní správě, nepředstavovaly bezpečnostní riziko pro stát. Cílem učení je osvojit si znalosti o procesu prověřování, který zahrnuje posouzení důvěryhodnosti, loajality k státu, minulosti a případných rizikových faktorů, a rovněž o stupních bezpečnostní způsobilosti. Student by měl chápat, jak právní předpisy, především zákon o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, upravují postupy prověřování, práva a povinnosti prověřovaných osob a odpovědnost orgánů provádějících kontrolu. Učení má vést k pochopení významu prověřování pro ochranu státních zájmů a prevenci bezpečnostních incidentů, a zároveň k uvědomění si rovnováhy mezi ochranou bezpečnosti a ochranou práv jednotlivce. Cílem je tedy nejen znalost legislativy a administrativních postupů, ale i schopnost analyzovat rizika, která by mohla ohrozit bezpečnost státu, a význam bezpečnostního prověřování jako nástroje prevence.
19. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Lustrační zákon – ústavní rozměr této normy“ je porozumět významu a účelu lustračního zákona v kontextu ochrany demokratického zřízení, právního státu a integrity veřejné správy. Student by měl chápat, že lustrační zákon je právní nástroj, který historicky sloužil k omezení přístupu osob spojených s bývalým totalitním režimem k citlivým funkcím ve státních institucích, s cílem zabránit ohrožení demokracie a státní bezpečnosti. Cílem učení je osvojit si znalosti o ústavním rozměru zákona, tedy o jeho souladu s ústavou, základními právy a svobodami občanů a principem proporcionality. Student by měl chápat sporné otázky, které lustrační zákon vyvolává, například omezení politických práv, ochranu osobní integrity a rovnováhu mezi veřejným zájmem a právy jednotlivce. Učení má vést k pochopení historického i právního kontextu, včetně role soudů při posuzování ústavnosti a legitimity uplatnění lustračních opatření. Cílem je tedy nejen znalost samotného zákona a jeho mechanismů, ale i schopnost kriticky analyzovat jeho účel, limity a dopad na demokratické principy, což umožňuje studentovi reflektovat otázky právní ochrany, spravedlnosti a prevence zneužití státní moci.
20. Cílem učení ve vztahu ke zkouškové otázce „Právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti v ČR“ je porozumět právním, institucionálním a praktickým nástrojům, které stát využívá k ochraně informačních a komunikačních systémů před kybernetickými hrozbami. Student by měl chápat, že kybernetická bezpečnost je klíčovou součástí národní bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury, dat a důvěrných informací, a že její účinné zajištění vyžaduje koordinaci státních orgánů, soukromého sektoru i občanů. Cílem učení je osvojit si znalosti o zákonných předpisech, které upravují kybernetickou bezpečnost v ČR, zejména zákon o kybernetické bezpečnosti, a o rolích institucí jako Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ministerstva obrany a vnitra, Policie ČR či orgánů dohledu nad kritickou infrastrukturou. Student by měl chápat principy prevence, reakce a koordinace při kybernetických incidentech, odpovědnosti subjektů a postupy při vyšetřování kybernetických útoků. Učení má vést k pochopení rovnováhy mezi efektivní ochranou systémů a právními omezeními, zejména ochranou osobních údajů a soukromí. Cílem je tedy nejen znalost právního rámce a institucionální struktury, ale i schopnost kriticky posoudit účinnost nástrojů kybernetické bezpečnosti a jejich význam pro bezpečnost státu, firem a občanů. Poslední úprava: Kudrna Jan, doc. JUDr., Ph.D. (28.10.2025)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu Právo a bezpečnost státu je nezbytné, aby student měl složenou zkoušku z předmětu Ústavní právo II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (06.08.2025)
|