|
|
|
||
Ve své první části pojednávají Právní dějiny církví o mojžíšském právu, jeho vzniku a rozvoji. Zabývají se Tórou a Talmudem. Podrobněji se zabývají sociálním zákonodárstvím starého Izraele, ochranou osobnosti a dalšími právními odvětvími.
V druhé části se zabývají křesťanstvím a jeho vztahem ke světské moci. Probírají vznik Nového zákona, právního řádu prvotní církve a právních částí děl apoštolských otců, církevních spisovatelů a církevních otců. V části věnované období středověku popisují rozvoj církevní organizace na západě i na východě, dějiny papežství a koncilů a vznik mnišství, jednotlivé typy cézaropapismu, instituci vlastnických kostelů a jejich transformaci do patronátního práva. Objasňují pozadí církevního reformního hnutí, Boží mír, exempci klášterů, boj o investituru, konkordáty, reformy papežské volby a vznik nových řeholních řádů. Zabývají se rozvojem kanonického procesního práva a popisují všechny významnější zdroje a sbírky církevního práva, zejména systematiku Graciánova dekretu a dalších částí souboru Corpus Iuris Canonici. Pojednávají o inkvizici, papežském schizmatu a konciliarismu. V části věnované reformaci se věnují jednotlivým proudům reformace na evropském kontinentu, na britských ostrovech i v Americe. Současně se zabývají reformou církevní kázně na Tridentském koncilu a bojem o lidská práva v Latinské Americe (de Vitoria, de las Casas, redukce). Následují kapitoly o moderním období vyznačující se systémy odlukovými a koordinačními. Po výkladu problematiky potridentského papežského centralismu a juridismu se probírají postupné změny vedoucí k hluboké reformě kanonického práva a k jeho kodifikacím ve 20. století a podstatným změnám a novelizacím v letech 1998–2022. Zabývají se poměrem církve a státu v totalitních režimech a v demokratických státech. Významná část je věnována právním důsledkům ekumenického hnutí od jeho počátků a proměnám konkordátního práva od Druhého vatikánského koncilu. Studenti získávají hlubší vhled do obecných i právních dějin, rozšiřuje se jim významným způsobem obzor jejich všeobecného vzdělání a lépe mohou reagovat na současnou legislativu v oblasti lidských práv a konfesního práva. Předmět je uschopňuje hlouběji pochopit všechny další čtyři předměty modulu Církevní právo a právní instituty v nich probírané. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Výuka bude kontaktní, přednášky budou současně nahrávány. Příslušné odkazy budou v systému Moodle. Poslední úprava: Horák Záboj, doc. JUDr. ICLic., LL.M., Ph.D. (04.02.2022)
|
|
||
1. Při zkoušce si student vytáhne 2 otázky a má 10–15 minut na přípravu ústní odpovědi. Může si připravit písemně poznámky. 2. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály. 3. Seznam zkušebních otázek (Za číslicí následuje úplný název otázky, dále jsou připojeny pokyny, které mají studentovi napomáhat při odpovědi a upozornit ho, na co se má především zaměřit. Examinátor může klást otázky i nad rámec těchto pokynů, aby zkoušený vysvětlil souvislosti v rámci oboru.): 1. Počátky právních dějin Izraele. Biblická tradice o dějích Izraele od doby praotců do vzniku království. Rozlište různé významy slova Izrael. Rozlište mezi významem slov hebrejský, izraelský a židovský. Právo v období kočujících pastevců a usedlých rolníků. Charakterizujte dobu soudců (Gedeon, Samson). 2. Izrael od 11. stol. př. Kr. do r. 586 př. Kr. Hebrejská Bible, Tóra psaná a ústní. Doba královská (Saul, David, Šalomoun), doba rozdělených království (izraelské, judské) a jejich zánik. Hebrejská Bible (Tanach). Tóra psaná: kodifikační celky. Desatero. Tóra ústní (Mišna, Talmud). 3. Tóra: sociální zákonodárství. Úloha proroků, kněží a králů v Izraeli. Sedmý den, desátky, sedmý rok, nezcizitelnost půdy, druhý sběr obilí, oliv a vína ve prospěch vdov, sirotků a příchozích. Prorok: kritik vlády a kazatel. Kněz: obětník. Král: služebník. 4. Izrael od návratu ze zajetí do počátku křesťanství. Návrat židů za perské vlády. Diaspora (synagogy) a obnovený chrám. Ptolemaiovci a Septuaginta. Seleukovci a makabejské povstání. Židovský stát Hasmoneovců. Římané a Herodovci. Saduceové, farizeové, zákoníci, herodiáni, zélóti, eséni. 5. Život a dílo Ježíše z Nazareta. Ježíšovo narození. Navázání na působení Jana Křtitele. Ustanovení apoštolů. Kázání, podobenství, uzdravování a jiné mocné činy. Soud nad Ježíšem a jeho ukřižování. Zvěst o jeho Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení. 6. Založení církve a její rozšíření. Apoštolové a jejich listy (epištoly). Křest a založení církve o letnicích. Přechodné společenství majetku v Jeruzalémě. Ustanovení jáhnů. Štěpán a Pavel. Pavlovy misijní cesty. Křesťanství v Antiochii. Přijímání židů a pohanů do církve. Jeruzalémský sněm. Listy Pavlovy a ostatních apoštolů. 7. Právní řád prvotní církve. Křest a shromažďování k modlitbě, četbě Písma a eucharistii. Zákaz simonie. Cesty apoštolů, ustanovení presbyterů a biskupů do čela obcí. Putující kazatelé. Vypovězení židů a křesťanů z Říma za Claudia. Neronské pronásledování křesťanů. Smrt apoštolů Petra a Pavla. 8. Nový zákon. Epištoly, čtyři evangelia, Skutky apoštolů, Apokalypsa. Markionova hereze a kanonizace Nového zákona ve 2. a 3. století. 9. Díla apoštolských otců. Traiánův reskript. Didaché, list Klementa Římského do Korintu, listy Ignáce z Antiochie. Polykarp. Pravidla shromažďování církve v neděli. Použití pojmu laici. Tripartice kléru na biskupy, kněze a jáhny. Traianova odpověď místodržiteli Pliniovi. 10. Hereze, apologeté, církevní spisovatelé a otcové do roku 313. Nejstarší sbírky církevního práva. Gnostici, montanisté a manichejci. Tertuliánova Apologie. Tacián, Klement Alexandrijský, Origenes, Cyprián. Didascalia, Hippolytova tradice, Egyptské kánony. 11. Církev od poloviny 3. stol. do roku 313. Pronásledování Deciovo a Valeriánovo. Jáhen Vavřinec. Gallienova restituce a malý mír. Aurelián a vítězné slunce. Diokleciánovo pronásledování. Poustevníci v Egyptě. Křesťanské státy v Osrhoëne a v Arménii. Elvírský synod. Edikt milánský (313). 12. Církev a stát od Konstantina po Theodosia. Ariáni a Nikajský koncil (325). Patriarcháty v Antiochii a Alexandrii. Athanasius. Počátky mnišství: Pachomios a kapadocký trojlístek. Konstantinovi synové. Gót Wulfila a přijetí ariánství Germány. Julián Apostata. Proklamace papežského primátu v Serdice. Resignace císařů na titul pohanského velekněze. Konstantinopolský koncil (381) a Krédo. Patriarcháty v Konstantinopoli a Jeruzalémě. Theodosiův obrat (391). 13. Ambrož, Augustin, Jeroným. Ambrož trestá císaře Valentiniána za krutost. Augustinovo obrácení a jeho působení v Africe. Proti záslužnictví mnicha Pelagia. Nauka o dvojí obci. Augustinova řehole. Jeroným a Vulgáta. Kláštery na Azurovém pobřeží. 14. Nestoriáni a monofyzité v 5. století. Vzestup významu papežství v 5. století. Efezský koncil. Chalkedonský koncil. Lev Veliký a dvojí záchrana Říma. Gelasius a konec úpadku Říma. Dionysiovy sbírky. 15. Církev v 6. století. Frankové a Burgundi. Benedikt a Montecassino. Cassiodorus a Vivarium. Justinián a athénská akademie. Byzantský cézaropapismus a symfonie obojí moci. Byzantský zábor západní Afriky a Itálie. Iroskotové. Řehoř Veliký, služebník služebníků Božích. Založení Canterbury. 16. Církev v 7. a 8. století. Přechod Vizigótů ke katolictví. Islám a postavení křesťanů v chalifské říši. Maurská okupace Španělska. Byzantské obrazoborectví. Bonifácova misie v germánských zemích. Frankové a papežství za Pipina a Karla Velikého. 17. Církev v 9. století. Vlastnické kostely. Spor o Filioque. Franský cézaropapismus a lžiizidorské falzifikace. Christianizace českých zemí. 18. Církev v 10. století. Temné století papežství. Cluny: řádová reforma a exempce. Otonský cézaropapismus. Silvestr II., Polsko a Uhry. 19. Církev v 11. století. Treuga Dei. Patarie. Mikuláš II. a volba papeže. Řehoř VII. a boj o investituru. Velké schisma roku 1054. Autokefalita pravoslavných církví. 20. Církev ve 12. století. Wormský konkordát. Cisterciáci. Premonstráti. Graciánův dekret, jeho význam, principy a uspořádání. Pograciánské kompilace a rozdělení kanonickoprávních sbírek do pěti knih. 21. Církev ve 13. století. Inocenc III. a Čtvrtý lateránský koncil. Nahrazení vlastnických kostelů patronátem. Právotvorná činnost Řehoře IX. Liber Extra. Zákaz ordálů. Církevní inkvizice. 22. Církev ve 14. a 15. století. Bonifác VIII. Liber Sextus a 88 právních pravidel. Bula Unam sanctam. Avignonské papežství 1309–1377. Papežské schisma a konciliarismus. Koncily v Kostnici a Basileji. Počátky galikanismu. Pád Cařihradu. Regalismus na Iberském poloostrově, královská inkvizice. 23. Církev v 16. století. Sláva a stíny renesančního papežství. Wittenberská, curyšská, štrasburská a ženevská církevní reformace v přehledu. Čtvero církevních služeb v Ženevě a presbyterní zřízení. Hugenoti a synodalismus. Tridentský koncil. Založení moskevského patriarchátu a doktrína Třetího Říma. Boj o lidská práva: Francisco de Vitoria a Bartoloměj de las Casas. 24. Anglická a skotská reformace. Otcové poutníci a americké osady. Galikanismus. Anglikáni, skotští presbyteriáni, angličtí puritáni a angličtí presbyteriáni, kongregacionalisté, baptisté a kvakeři. Otcové poutníci a Mayflower Compact. Galikánská Deklarace francouzského kléru z roku 1682. Staroobřadníci v Rusku. 25. Církev v 18. století. Potlačení moskevského patriarchátu. Obrodná hnutí v protestantství: pietismus, metodismus, americký revivalismus. Redukce v Paraguayi a Bolívii. Zrušení jezuitského řádu. Febronianismus. Americká revoluce a první dodatek k Ústavě USA. Stát a církev za francouzské revoluce. 26. Církev v 1. polovině 19. století. Napoleonský konkordát (1801). Sekularizace německých duchovních knížectví (1803). Pohlcení církevního státu Francií. Konkordáty po Vídeňském kongresu. Unionované církve v Prusku (1817). Mormoni a adventisté v USA. 27. Církev v 2. polovině 19. století. Emancipace po roce 1848 a defenzionismus katolické církve v 19. stol. Církevní stát a Itálie v 19. stol. Katolická církev v Itálii po roce 1870. Dogma o infalibilitě papeže. Německé císařství a „kulturní“ boj po r. 1871. Papežské sociální encykliky. 28. Církev v letech 1901–1918. Pokus Rakouska o exkluzivní veto (1903). Právnická činnost Pia X. Francouzská odluka státu a církve (1905). Kodex kanonického práva (1917). 29. Církev v letech 1919–1945. Modifikace francouzské odluky po 1. světové válce. Konkordáty 1922–1933. Založení a obsah činnosti Katolické akce (1922). Lateránské smlouvy (1929) a encyklika Non abbiamo bisogno (1931). Německo 1918–1945. Encyklika Mit brennender Sorge (1937). Církev a stát v Rusku od počátku 20. století a v SSSR. Církev ve Španělsku. Encyklika Divini Redemptoris (1937). Ekumenické organizace. 30. Církev v letech 1946–2022. Světová rada církví. Druhý vatikánský koncil. Kodexy kanonického práva 1983 a 1990. Novelizace v 21. století. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Předmět zahrnuje tato témata: - právní dějiny starého Izraele, - vznik křesťanství a právní řád prvotní církve, - dějiny koncilů, papežství, východních patriarchátů, mnišství, - vlastnické kostely a jejich transformace do patronátního práva, - vývoj církevního soudnictví, - zdroje a sbírky středověkého církevního práva od Graciána po uzavření souboru Corpus Iuris Canonici, - právo reformačních církví a právo tridentské, - vliv kanonického práva na formování lidských práv, zejména po objevení Ameriky, - systém odlukový a koordinační ve vztahu státu a církve, - kodifikované kanonické právo 20. století a novelizace v 21. století, - ekumenické hnutí a Světová rada církví. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|
|
||
Základní literatura: 1. TRETERA, Jiří Rajmund a HORÁK, Záboj. Právní dějiny církví. Synagoga a církve v průběhu dějin. Praha: Leges. 2019, 288 s. Ostatní literatura: 1. HRDINA, Antonín Ignác. Texty ke studiu konfesního práva I. - III. Praha: Karolinum. 2006, 2007. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (30.07.2024)
|