Předměty

Farmakologie je vědní disciplína studující interakce léčiva s organismem jak ve smyslu farmakokinetickém (osud léčiva v organismu), tak ve smyslu farmakodynamickém (ovlivnění organismu léčivem). Tyto interakce jsou studovány na všech úrovních, tedy od molekulární a buněčné až po úroveň orgánovou a celého organismu. Výuka farmakologie ve studijním programu Farmacie je rozdělena do dvou bezprostředně navazujících částí – Farmakologie I (zimní semestr 3. úseku studia) a Farmakologie II (letní semestr 3. úseku studia). V průběhu studia se studenti nejdříve seznámí s obecnými zákonitostmi farmakokinetiky (absorpce, distribuce, metabolismus a exkrece) a farmakodynamiky (mechanismy účinků léčiv, rozdělení nežádoucích účinků, principy lékových interakcí). Následně jsou probírána témata speciální farmakologie podle jednotlivých orgánových systémů (např. kardiovaskulární, CNS, endokrinní…). Při výuce farmakologie je současně kladen důraz i na klinické aspekty účinků léčiv u člověka. Osvojené poznatky následně umožňují farmaceutovi, ve spolupráci s lékařem, přispívat k racionální, bezpečné a efektivní farmakoterapii. Výuka Farmakologie II probíhá v letním semestru 3. úseku studia a bezprostředně navazuje na předmět Farmakologie I (zimní semestr 3. úseku studia). Výuka předmětu Farmakologie II se zaměřuje na následující tematické okruhy: Speciální farmakologie Farmakologie centrálního nervového systému (2. část) Farmakologie zánětu a imunitní odpovědi Farmakologie endokrinního systému Farmakologie krve a hematopoetického systému Farmakologie respiračního systému Farmakologie ledvin Farmakologie gastrointestinálního traktu Farmakologie reprodukčního systému Chemoterapie infekčních onemocnění Chemoterapie nádorových onemocnění

Poslední úprava: Štaud František, prof. PharmDr., Ph.D. (07.01.2018)

Pharmacology is a scientific discipline studying the interactions of drugs with the organism both in the sense of pharmacokinetics (the fate of the drug in the organism) and pharmacodynamics (effect of drugs on the organism). These interactions are studied at all levels (molecular, cellular, organ, whole organisms). Pharmacology teaching in the “Pharmacy study program” is divided into two immediately adjacent parts: Pharmacology I (taught in winter semester of the 3rd year) and Pharmacology II (taught in summer semester of the 3rd year). Students will first learn about the general rules of pharmacokinetics (absorption, distribution, metabolism and excretion) and pharmacodynamics (mechanisms of drug effects, adverse reactions, principles of drug-drug interactions). Subsequently, topics of special pharmacology are discussed according to individual organ systems (e.g. cardiovascular, CNS, endocrine...). In the course of pharmacology, emphasis is also placed on the clinical aspects of drug effects in humans. The knowledge gained subsequently enables the pharmacist, in collaboration with a physician, to contribute to rational, safe and effective pharmacotherapy. Pharmacology II is taught in the summer semester of the 3rd year immediately following the subject Pharmacology I (winter semester of the 3rd year). The subject of Pharmacology II focuses on the following thematic areas: Special pharmacology Pharmacology of the central nervous system (part II) Pharmacology of inflammation and immune response Pharmacology of the endocrine system Pharmacology of the blood and haematopoietic system Pharmacology of the respiratory system Pharmacology of the gastrointestinal tract Pharmacology of the reproductive system Chemotherapy of infections Cancer chemotherapy

Poslední úprava: Štaud František, prof. PharmDr., Ph.D. (07.01.2018)

Zkouška z Farmakologie II - letní semestr[1]

Forma:

Zkouška z farmakologie II je formou písemného testu[2].

Místo:

Počítačová místnost 2250 (katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy).

Termíny:

Předtermín poslední pátek před zkouškovým obdobím.
2x týdně ve zkouškovém období. V červenci se termíny nevypisují.
Po letním zkouškovém období budou vypsány už jen 2 termíny v září – pozor na podmínky zkoušky (viz níže).

Zápis na zkoušku:

Probíhá výlučně přes SIS.
Je možné se přihlásit/odhlásit nejpozději ve 12⁰⁰ v den před zkouškou.

Identifikace a zkouška:

Pro identifikaci je nutné mít u sebe oficiální doklad totožnosti (přípustné jsou občanský průkaz, cestovní pas a ISIC karta).
Testy budou opraveny ještě ve stejný den. Výsledek zkoušky zapisuje vždy dohlížející VŠ učitel (nemusí se tedy shodovat s vedoucím semináře).

Podmínky, obsah a hodnocení zkouškového testu

První podmínkou pro absolvování zkoušky z Farmakologie II (letní semestr) jsou zápočty z Farmakologie I a Farmakologie II.

Obsah zkouškového testu z farmakologie II:

Písemný test skládající se z 60 otázek se 4 možnostmi, z nichž jen 1 je správná.
Test se píše v MOODLE.

· Maximální doba pro vyplnění testu je 60 minut.

Zkouškový test obsahuje látku z Farmakologie I a Farmakologie II a skládá se z následujících otázek:

a) zařazení léčiva do správné farmakodynamické skupiny

b) farmakologické použití léčiva

c) klíčové vlastnosti léčiva (důležité aspekty farmakokinetiky a farmakodynamiky, např. mechanismus účinku)

d) významné nežádoucí účinky léčiva

e) kontraindikace léčiv

f) interakce léčiv

g) obecná farmakokinetika (absorpce, distribuce, metabolismus a exkrece)

h) obecná farmakodynamika

i) farmakokinetické výpočty (jednoduché výpočty, při testu nelze používat kalkulačku!)

j) preklinické a klinické hodnocení léčiv

Hodnocení testu

· Každý student má maximálně 3 možnosti napsat zkouškový test.

· Každá otázka má vždy pouze jednu správnou odpověď, za níž se počítá + 1 bod, za špatnou je 0 bodů. Lze tedy získat maximum 60 bodů

· Známky[3] se přidělují podle bodů následovně: 60-55 bodů = výborně, 54-48 = velmi dobře, 47-42 = dobře, < 42 = neprospěl(a).

· Pokud student neuspěje ani při třetím pokusu, ale dosáhne dohromady ze všech tří testů alespoň 90 bodů a současně získá alespoň jedenkrát 36 bodů, může zažádat o ústní přezkoušení (koordinováno s vedoucím seminářů). Ústní zkouška (možný pouze 1 pokus) se zkouší vždy komisionálně, tj. budou přítomni minimálně 2 vyučující seminářů/přednášející. V případě úspěšného splnění je student klasifikován známkou dobře.

· Pokud student neuspěje ani při celkově 6. pokusu ve 2 letech studia, dostane vždy 1 poslední možnost ústního přezkoušení bez ohledu na výsledky testu.

Státní zkouška z Farmakologie:

Po úspěšném splnění zkoušky je možné absolvovat ústní státní zkoušku z Farmakologie.

Obecné informace ke státní zkoušce z farmakologie

Přílohy ke zkoušce:

Seznam léčiv ke zkoušce

[1] Pro studenty, kteří zahájili své studium na FaF v roce 2019 nebo později; pro ostatní se jedná o zápočtový test, který se ale obsahově shoduje se zkouškovým testem.

[2] Třetí termín je případně smíšenou formou, tj. při neúspěchu v písemné části může za splnění podmínek uvedených v tomto souboru následovat ústní zkoušení

[3] Zápočtový test se neklasifikuje (studenti se zahájením studia 2018 a dříve).

Poslední úprava: Navrátilová Lucie, Ing. (01.10.2025)

Pharmacology II exam - summer term[1]

Form:

Exam in Pharmacology II is in the form of written test[2].

Place:

PC room 2250 (Department of Pharmaceutical Chemistry and Pharmaceutical Analysis).

Dates:

One term before the exam period (mostly the last Friday).
Then twice a week during the exam period. There are no terms in July!
After the exam period, only 2 terms will be available in September – do not forget to study the rules of exam (see below).

Registration for exam:

Exclusively via SIS.
You can register, or cancel your registration, no later than by 12:00 of the day preceding the exam.

Identification and exam:

You must bring an official document for your identification (e.g. ID, passport or ISIC)
The tests will be corrected and the results announced the same day. Results are inserted into SIS by the supervising academician.

Requirements, content and evaluation of the credit/exam test

Basic requirements for taking Pharmacology II (summer term) exam are credits from Pharmacology I and Pharmacology II.

Content of the test:

Written test consisting of 60 questions with 4 possibilities, from which only 1 is always correct.
Test will be written in MOODLE.

· Maximal duration of the credit test is 60 minutes.

· The test contains material from Pharmacology I and Pharmacology II and consists of the following questions:

a) classification of the drug into correct pharmacodynamic group

b) pharmacological use of the drug

c) key properties of the drug (important aspects of pharmacokinetics and pharmacodynamics, e.g. mechanism of action)

d) significant adverse effects of the drug

e) contraindications of the drug

f) drug interactions

g) general pharmacokinetics (absorption, distribution, metabolism and excretion)

h) general pharmacodynamics

i) pharmacokinetic calculations (simple calculations, no calculator allowed during the test!)

j) preclinical or clinical evaluation of drugs

Evaluation of exam test:

· Each student has a maximum of 3 opportunities to sit for the written exam test.

· Each question always has only one correct answer, for which + 1 point is counted (0 points for wrong answer). Thus, a maximum of 60 points can be obtained.

· Marks[3] are given according to obtained points as follows: 60-55 points = excellent, 54-48 = very good, 47-42 = good, < 42 = not passed.

· If the student fails on the third attempt, but achieves a total of at least 90 points on all three tests and scores once at least 36 points, the student may request an oral examination (coordinated with the seminar leader). This oral exam (only 1 attempt possible) is taken in front of a committee consisting of at least two teachers. In the case of passing, the outcome is marked as good.

· If a student fails even at the 6th attempt through 2 years of the study, he/she will always be given 1 last final opportunity for an oral examination regardless of the test results.

State exam in Pharmacology:

After passing of written exam, it is possible to attend oral state exam in Pharmacology

General information to state exam from Pharmacology

Attachments to exam:

The list of required drugs

[1] For students, who initiated their studies in 2019 or later; for others, it is credit test, which is technically identical to the exam test.

[2] Third term is eventually offered in a mixed form, i.e. in the case of three failures in the written form, oral examination can follow in the third term according to the rules mentioned in this document below.

[3] Credit test is not marked. Only limit of 42 points for passing is valid in this case (students starting studies in 2018 and before).

Poslední úprava: Navrátilová Lucie, Ing. (01.10.2025)

Doporučená:

Martínková, Jiřina, Chládek, Jaroslav, Mičuda, Stanislav, Chládková, Jiřina. Farmakologie. Praha: Grada, 2007, 379 s. ISBN 978-80-247-1356-4.

Hrdina, Radomír, Hrdina, Vratislav, Fendrich, Zdeněk, Višňovský, Peter, Vlček, Jiří. Farmakologický slovník : výkladový slovník pro širokou lékařskou a farmaceutickou veřejnost. Praha: Maxdorf, 1997, 410 s. ISBN .

Lincová, Dagmar, Farghali, Hassan. Základní a aplikovaná farmakologie. Praha: Galén, 2007, 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.

Lüllmann, Heinz Mohr, Klaus Hein, Lutz. Atlas farmakologie. Praha: Grada, 2012, 366 s. ISBN 978-80-247-3908-3.

Katzung, Bertram G.. Základní a klinická farmakologie. Praha: H & H, 2006, 1106 s. ISBN 80-7319-056-7.

Poslední úprava: prepocet_literatura.php (14.08.2025)

Optional:

Lüllmann, Heinz, Mohr, Klaus, Hein, Lutz. Color atlas of pharmacology. null: null, 2018, 444 s. ISBN 978-3-13-241143-2.

Ritter, James Henderson, Graeme Loke, Yoon Kong MacEwan, David J. Rang, H. P.. Rang and Dale's pharmacology. null: null, 2020, 789 s. ISBN 978-0-7020-7448-6.

Katzung, Bertram G. (ed.). Basic and clinical pharmacology. null: null, 2018, 1250 s. ISBN 978-1-259-64115-2.

Poslední úprava: prepocet_literatura.php (14.08.2025)

Farmakologie centrálního nervového systému (2. část)

Přehled neurotransmiterů a látek ovlivňujících neurotransmisi
Anxiolytika, hypnosedativa
Antipsychotika
Antidepresiva
Antiepileptika.
Přehled centrálních myorelaxancií
Opioidní analgetika
Stimulancia CNS. Psychotomimetika (halucinogeny)
Farmakologie a toxikologie etanolu

Farmakologie zánětu a imunitní odpovědi

Histamin. Antihistaminika H₁
Nesteroidní antiflogistika
Antirevmatika. Farmakoterapie dny
Imunomodulátory: Imunosupresiva. Přehled imunostimulancií

Farmakologie endokrinního systému

Hormony štítné žlázy. Farmakoterapie hypo- a hypertyreózy
Diabetes mellitus, základní typy. Terapie insulinem, perorálními a dalšími antidiabetiky.
Hormony kůry nadledvin: Glukokortikoidy
Kostní metabolismus: Farmakoterapie osteoporózy

Farmakologie krve a hematopoetického systému

Léčiva ovlivňující hemostázu a fibrinolýzu
Léčiva ovlivňující hematopoetický systém: Terapie anémií z nedostatku železa, vitaminu B₁₂a kyseliny listové. Přehled hematopoetických růstových faktorů

Farmakologie respiračního systému

Farmakoterapie asthma bronchiale
Farmakoterapie chronické obstrukční plicní nemoci.
Terapie kašle

Farmakologie gastrointestinálního traktu

Farmakoterapie peptického vředu
Léčiva ovlivňující zvracení
Terapie zácpy a akutního průjmu: Laxancia, antidiarhoika

Farmakologie reprodukčního systému

Ženské pohlavní hormony a jejich terapeutické využití: Hormonální kontracepce. Hormonální substituční terapie
Mužské pohlavní hormony. Anabolické steroidy. Přehled terapie erektilní dysfunkce a benigní hyperplasie prostaty
Léčiva ovlivňující uterus

Chemoterapie infekčních onemocnění

Antibakteriální látky
Sulfonamidy. Trimethoprim
β-laktamová antibiotika - peniciliny
β-laktamová antibiotika - cefalosporiny a další betalaktamy. Bacitracin. Glykopeptidy. Polymyxiny
Tetracykliny. Aminoglykosidová antibiotika
Makrolidová antibiotika. Linkosamidy. Chloramfenikol
Fluorochinolony.
Metronidazol. Nitrofurantoin. Lokálně používaná antibiotika.
Antimykobakteriální látky - antituberkulotika. Stručný přehled antileprotik
Antivirotika
Antimykotika
Antiprotozoika: terapie protozoárních infekcí – malárie, trichomonózy, toxoplasmózy, amébózy. Stručný přehled dalších protozoálních infekcí a jejich léčby.
Anthelmintika: terapie helmintóz zejména ve vztahu k ČR

Chemoterapie nádorových onemocnění

Antineoplastika – cytostatika i moderní léčiva cílené protinádorové terapie - mechanismy působení, nežádoucí účinky (přehled základních skupin)

Poslední úprava: Štaud František, prof. PharmDr., Ph.D. (07.01.2018)

Pharmacology of central nervous system (part II)

Overview of neurotransmitters
Anxiolytic and hypnotic drugs
Antipsychotic drugs
Antidepressant drugs
Antiepileptic drugs.
Overview of centrally acting muscle relaxants
Opioid analgesics
CNS stimulants. Psychotomimetic agents (hallucinogens)
Ethanol – pharmacology, toxicology

Pharmacology of inflammation and immune response

Histamine. Histamine H1 receptor antagonists
Non-steroidal anti-inflammatory drugs.
Pharmacotherapy of rheumatoid arthritis; pharmacotherapy of gout arthritis
Immunomodulators: Immunosuppressant drugs. Overview of immunostimulants

Pharmacology of the endocrine system

Thyroid hormones. Treatment of hypo- and hyperthyroidism
Diabetes mellitus. Treatment with insulin, oral hypoglycaemic agents and other antidiabetic drugs.
Hormones of adrenal cortex: Glucocorticoids
Bone metabolism: Pharmacotherapy of osteoporosis

Pharmacology of the blood and haematopoietic system

Drugs affecting haemostasis and fibrinolysis
Drugs affecting the haematopoietic system: Treatment of anaemia by iron, folic acid, vitamin B12 and erythropoietin. Overview of other haematopoietic growth factors

Pharmacology of the respiratory system

Pharmacotherapy of bronchial asthma
Chronic obstructive pulmonary disease.
Drugs used for cough

Pharmacology of the gastrointestinal tract

Treatment of peptic ulcer disease
Drugs affecting vomiting
Therapy of constipation and acute diarrhoea: laxatives and antidiarrheal agents

Pharmacology of the reproductive system

Female sex hormones, therapeutic use: Hormonal contraception. Hormone replacement therapy
Male sex hormones. Anabolic steroids. Overview of treatment of erectile dysfunction and benign prostatic hyperplasia.
Drugs acting on the uterus

Chemotherapy of infections

Antibacterial drugs
Sulfonamides. Trimethoprim
β-lactam antibiotics - penicillins
β-lactam antibiotics – cephalosporins and other β-lactam antibiotics. Bacitracin. Vancomycin.
Tetracyclines. Aminoglycosides
Macrolides. Lincosamides. Chloramphenicol.
Fluoroquinolones.
Metronidazole. Nitrofurantoin. Locally used antibiotics.
Antimycobacterial agents
Antituberculosis drugs. Short overview of antileprosy drugs
Antiviral agents
Antifungal drugs
Therapy of protozoal infections: malaria, trichomoniasis, toxoplasmosis, amoebosis. Short overview of other protozoal infections and their treatment modalities.
Anthelminthic drugs

Cancer chemotherapy

Overview of anticancer drugs including targeted therapy – modes of action, side effects

Poslední úprava: Štaud František, prof. PharmDr., Ph.D. (07.01.2018)

Předmět Farmakologie II navazuje na znalosti a dovednosti získané v předmětu Farmakologie I a jí předcházejících předmětů.

Studující po absolvování předmětu znají farmakodynamické přístupy možného terapeutického ovlivnění následujících onemocnění: epilepsie, deprese, nespavost, bolest (od mírné po velmi silnou, včetně zánětlivé a migrenózní bolesti), dnavá a revmatoidní artritida, diabetes I a II, osteoporóza, infekční choroby (virového, bakteriálního, mykotického i parazitického původu), kašel, CHOPN a astma bronchiale. Dále znají farmakologické možnosti terapeutického ovlivnění funkcí oběhového systému a krevní srážlivosti, trávicího systému, hormonálních systémů (ženských i mužských pohlavních hormonů, štítné žlázy, hormonů kůry nadledvin) a přístupy v léčbě nádorových onemocnění včetně moderní cílené terapie.

Znalosti ve výše uvedených oblastech speciální farmakologie dovedou studující diskutovat i v kontextu obecné farmakologie, jejíž znalosti nabyli v rámci Farmakologie I. Pro úspěšné absolvování zkoušky z Farmakologie II bude nezbytné prokázat i znalosti uvedené v rámci výsledků učení pro Farmakologii I.

Výsledky učení:

Studující na základě získaných znalostí a dovedností umí v souvislosti s patologickými příčinami onemocnění diskutovat přístupy možného terapeutického ovlivnění, vyjmenovat konkrétní zástupce léčiv, uvést jejich molekulární mechanismy účinku, hlavní indikace (Ind), odvodit klíčové nežádoucí účinky (NÚ) a jmenovat významné lékové interakce (LI) a kontraindikace (KI).

Konkrétně bude studující schopen:

Vysvětlit principy terapie virových onemocnění (jak retrovirálních tak neretrovirálních), základní mechanizmy účinku daných skupin antivirotik a vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit principy terapie bakteriálních infekcí, základní mechanizmy účinku daných skupin antibakteriálních léčiv včetně antituberkulotik, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit principy terapie mykotických infekcí, základní mechanizmy účinku daných skupin antimykotik, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit principy terapie infekcí způsobených parazity (helmintózy, protozoální infekce), vysvětlit základní mechanizmy účinku anthelmintik a antiprotozoik, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit principy terapie nádorových onemocnění. Diskutovat (A) základní principy antiproliferativní terapie a (B) cílené protinádorové terapie. Uvést základní rozdělení farmakologických skupin cytostatik, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv, diskutovat významné NÚ této skupiny léčiv, vyjmenovat příklady biologických i nízkomolekulárních léčiv používaných v rámci cílené protinádorové terapie, uvést základní významné NÚ.

Vysvětlit principy ovlivnění hemostázy a fibrinolýzy, definovat skupiny antiagregancií, antihemoragik, antikoagulancií, fibrinolytik a antifibrinolytik. V rámci každé skupiny student umí vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit v kontextu patofyziologických mechanismů vzniku nemoci principy terapie kašle, chronické obstrukční plicní nemoci a astma bronchiale. V rámci výše uvedených onemocnění vyjmenovat farmakodynamické skupiny používaných léčiv, vysvětlit jejich mechanismy účinku, vyjmenovat odpovídající lékové zástupce a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI.

Vysvětlit v kontextu příčiny vzniku bolesti terapeutické možnosti jejího ovlivnění, a to s rozlišením terapie mírné až velmi silné bolesti, zánětlivé a migrenózní bolesti. V rámci dílčích farmakodynamických skupin student umí vyjmenovat odpovídající lékové zástupce a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI.

Vysvětlit možnosti ovlivnění imunitního systému, v rámci skupin imunosupresivně působících a imunostimulačních léčiv pak diskutovat mechanismy jejich působení, indikace a vyjmenovat odpovídající lékové zástupce, včetně jejich významných NÚ, popř. LI a KI

Vyjmenovat možnosti terapeutického ovlivnění činnosti centrálního nervového systému, a to ve smyslu terapie epilepsie, psychotických onemocnění, úzkosti, nespavosti a deprese. Vysvětlit základní mechanismy účinku uvedených farmakodynamických skupin, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vyjmenovat možnosti terapeutického ovlivnění činnosti gastrointestinálního traktu, a to ve smyslu terapie acido-peptických onemocnění, průjmu, zácpy a prevence nauzei i zvracení. Vysvětlit základní mechanismy účinků léčiv v rámci uvedených farmakodynamických skupin, v rámci každé skupiny vyjmenovat odpovídající zástupce léčiv a jejich významné Ind, NÚ, popř. LI a KI

Vysvětlit (v kontextu patofyziologických mechanismů vzniku nemoci) principy terapie diabetu mellitu I a II typu, u jednotlivých farmakodynamických skupin vyjmenovat klíčové zástupce léčiv, jejich hlavní Ind, NÚ a případné významné KI a LI.

Vyjmenovat možnosti terapeutického ovlivnění činnosti dalších hormonálních systémů, konkrétně mužských i ženských pohlavních hormonů, hormonů kůry nadledvin a štítné žlázy. Vysvětlit mechanizmy účinku léčiv ovlivňující jednotlivé systémy, jmenovat jejich základní indikace a v rámci každé farmakodynamické skupiny vyjmenovat odpovídající lékové zástupce a jejich významné NÚ, popř. LI a KI

Diskutovat terapeutické použití vitaminů, jmenovat jejich základní zástupce, hlavní Ind a případné NÚ a KI.

V rámci poskytnutého seznamu léčiv pro FGLII studující dovedou každé z daných léčiv zařadit do farmakodynamické skupiny, vysvětlit mechanismus působení, uvést základní indikaci, diskutovat využití těchto léčiv v terapii a popsat případné nežádoucí účinky a odpovídající důležité lékové interakce.

Poslední úprava: Štaud František, prof. PharmDr., Ph.D. (26.03.2025)