PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Monitorování životního prostředí - GF233
Anglický název: Monitoring of Environment
Zajišťuje: Katedra farmaceutické botaniky (16-16130)
Fakulta: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:ústní
Rozsah, examinace: zimní s.:28/14, Z+Zk [HS]
Počet míst: neurčen / neurčen (30)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Vysvětlení: (F 3.r.)
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D.
Rozvrh   
Anotace -
Předmět je určen pro zájemce o stav životního prostředí ve vztahu ke zdraví obyvatelstva z pohledu farmaceuta. Jedná se zejména o hodnocení kvality vnitřního a vnějšího ovzduší, dále pracovního prostředí, rozbory pitné vody z hlediska základních hygienických požadavků a v neposlední míře také hodnocením kvality potravin a předmětů běžného užívaní. Na tento blok navazují přednášky a cvičení, které se zabývají ekotoxikologickým hodnocením životního prostředí. Přehled nejčastěji a legislativně požadovaných biotestů je doplněn příklady modelování konkrétních biologicky aktivních a farmaceuticky významných látek v prostředí. Zejména jejich zabudování do látkových koloběhů a ovlivnění biogeosféry. Dále je rozvíjena kapitola odhadu reálného rizika toxických látek v prostředí.
Poslední úprava: VYTLACILOVA/FAF.CUNI.CZ (18.06.2008)
Literatura -

Bardoděj Z. a kol.: Expoziční testy v průmyslové toxikologii, Praha, Avicenum 1980.

Pavlíček Z., Číhalík J.: Chemie a životní prostředí, Praha, SPN 1984.

Kraják V.: Monitorování životního prostředí. Hradec Králové 2000, k dispozici na katedře a na webu.

Poslední úprava: VYTLACILOVA/FAF.CUNI.CZ (18.06.2008)
Metody výuky -

Předmět 1/3 podíl přednášek a 2/3 podíl praktických cvičení. Větší část praktické výuky je realizována na fakultě v ekotoxikologické laboratoři. Studenti, rozděleni do pracovních týmů provádějí ekotoxikologické hodnocení vybraných farmaceuticky významných látek a odvozují možný vliv na životní prostředí. V rámci zbylé části cvičení posluchači navštěvují externí pracoviště, zabývající se monitorováním životního prostředí.

Poslední úprava: VYTLACILOVA/FAF.CUNI.CZ (18.06.2008)
Sylabus -
  • Základní pojmy pro oblast monitoringu životního prostředí, požadavky na monitoring, rozdělení na biologickou a chemicko- fyzikální část monitoringu (jejich charakteristika, rozdílnost a spojitost)
    Znečištění ovzduší: zdroje znečištění, znečištění ovzduší interiérů ("indoor pollution"), problematika znečištění ovzduší pracovišť, způsoby měření (emise, imise,.).
  • Znečištění vody: znečištění mikrobiologické a biologické, chemické - anorganické látky, organické látky - znečištění radioaktivní)
  • Pitná voda (rozbor, ukazatele hodnocení)
  • Sledování kontaminace potravin: cizorodé látky - aditivní látky a kontaminující látky, způsoby měření
  • Předměty běžného užívání a riziko kontaminace látkami v nich obsaženými
  • Sledování znečištění půdy (bazální monitoring půd, monitoring atmosférické depozice, kontrola kalů z čistíren odpadních vod)
  • Biologické expoziční testy: příklady osudu škodlivin v organismu, expozičních testy
  • Fyzikální faktory: hluk, vibrace, elektromagnetická pole, ionizující záření, mikroklimatické podmínky
  • Ekotoxikologie:princip vědní disciplíny, princip ekotoxikologických výzkumů, retrospektivní a prospektivní studie, úrovně studia systémů
  • Experimentální stanovení ekotoxicity: dělení podle doby expozice, podle ekosystémů, podle endpointů, standardní a alternativní testy
  • Praktické realizace biotestů: akvatické a terestrické prostředí, využití biotestů při běžném stanovení ekotoxicity (čisté chemické látky či směsi -"nové" či prioritní polutanty, REACH, aplikace testů ve vyhláškách a normách), předpovědi environmentálně významných parametrů látek (SAR, QSAR, biokoncentrace, bioakumulace, předpověď biodegradability)
  • Biological early-warning systems
  • Využití biomarkerů pro hodnocení toxického zatížení prostředí (význam a trendy, biomarkery expozice a biomarkery účinku, stanovení rizika toxicity (rozpoznání, stanovení závislosti dávky a odpovědi, odhad expozice, charakterizace rizika)
  • Konkrétní příklady výskytu farmaceuticky významných látek v prostředí (metody analýz jednotlivých zásobníků a modelování osudu v ekosystému)
Poslední úprava: Koula Václav, RNDr. (30.01.2018)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK