Klinická biochemie - D1108390

• Anglický název: Clinical Biochemistry
• Zajišťuje: Ústav lékařské chemie a klinické biochemie (13-352)
• Fakulta: 2. lékařská fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: zimní
• Body: 2
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/30, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 1 [týdny]
• Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. MUDr. Richard Průša, CSc.
• Vyučující: prof. MUDr. Richard Průša, CSc.
• Prerekvizity : D1105340, D1105439

Anotace

Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu. Cílem předmětu je získání klinických znalostí a dovedností v souvisejícím lékařském oboru klinická biochemie a jejich fixace, které vytvářejí základní předpoklady nezbytné pro úspěšný výkon zdravotnického povolání lékaře. V rámci předmětu student získá především následující znalosti, dovednosti a kompetence: - Adekvátně vyhodnotit nálezy biochemických vyšetření jako například abnormální hodnoty krevních plynů, abnormální srdeční biomarkery, abnormální hodnoty elektrolytů, abnormální markery funkce ledvin, abnormální hodnoty jaterních enzymů, abnormální hodnoty nádorových markerů, abnormální glykemie a markery glukózové homeostázy, abnormální sérové hodnoty lipidů, abnormální hladiny hormonů štítné žlázy, abnormální močový sediment, anemie, snížená denzita kostí, proteinemie, albuminemie, proteinurie. - Zažádat o laboratorní vyšetření. Význam preanalytické fáze laboratorního vašetření. - Provést a interpretovat chemické vyšetření moči. - Doporučit vstupní, nákladově efektivní diagnostickou metodu pro pacienta s akutním nebo chronickým onemocněním, nebo jako součást preventivní zdravotní prohlídky. - Uvést vědecky podložený (evidence-based) důvod pro objednání testů (je-li to vhodné, zároveň zahrnout poznatky z teoretických lékařských oborů vztahujících se ke klinickému stavu pacienta), vzít v úvahu nákladovou efektivitu objednaných vyšetření. - Vyvarovat se nadbytečných/nepotřebných diagnostických testů. - Při interpretaci výsledků biochemických testů prokázat, že se orientuje v rozdílných hodnotách a hraničních hodnotách s ohledem na pohlaví, věk a etnikum pacienta. Použít referenční hodnoty, rozhodovací limity a kritickou diferenci. - Vyhodnotit výsledky testů a zahrnout je do diferenciální diagnózy. Pochopit důsledky a naléhavost v případě abnormálních výsledků vyšetření a v případě nutnosti požádat o pomoc s jejich výkladem. - Zahrnout vědecké poznatky teoretických lékařských věd včetně epidemiologických informací (incidence, prevalence) do klinické rozvahy za účelem sestavit diferenciální a pracovní diagnózu. - Konzultovat s dalšími lékaři a členy týmu, aby došlo k potvrzení a schválení pracovní diagnózy, vysvětlit a zdokumentovat klinickou rozvahu, jež vedla k pracovní diagnóze; prokázat kritické myšlení vedoucí ke stanovení diferenciální diagnózy. - Zvládnout nejasnosti v diferenciální diagnóze z pozice lékaře i pacienta. - Vyslovit podezření na vzácné onemocnění projevující se především poruchami vnitřního prostředí. - Popsat mechanismy, které se podílejí na řízení funkcí organismu, od úrovně molekulární až po orgánovou. - Zhodnotit a interpretovat výsledky a stanovit pracovní diagnózu včetně diferenciální diagnostiky (klinická rozvaha). - Napomáhat pacientům přijímat a dodržovat zdravé životní návyky a poskytovat efektivní poradenství ohledně výsledků získaných skríninkovými, zobrazovacími, sérologickými nebo genetickými metodami vyšetření.

Poslední úprava: Procházka Zdeněk (04.09.2020)

Literatura

RACEK, Jaroslav. Klinická biochemie. Druhé, přepracované vydání. Praha: Galén, [2006]. ISBN 80-7262-324-9.

ZIMA, Tomáš. Laboratorní diagnostika. Třetí, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2013. ISBN 978-80-7492-062-2.

MARSHALL, W. J. et al. Clinical Chemistry. 8th Edition. Elsevier, 2016. ISBN 9780723438823. ISBN 978-07-2343-881-6.

Další studijní materiály jsou zveřejněny na adrese:

https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=652116T a 16Thttps://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6520

Poslední úprava: Procházka Zdeněk (04.09.2020)

Sylabus

Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu. Cílem předmětu je získání klinických znalostí a dovedností v souvisejícím lékařském oboru klinická biochemie a jejich fixace, které vytvářejí základní předpoklady nezbytné pro úspěšný výkon zdravotnického povolání lékaře. V rámci předmětu student získá především následující znalosti, dovednosti a kompetence:

• Adekvátně vyhodnotit nálezy biochemických vyšetření jako například abnormální hodnoty krevních plynů,

abnormální srdeční biomarkery, abnormální hodnoty elektrolytů, abnormální markery funkce ledvin, abnormální hodnoty jaterních enzymů, abnormální hodnoty nádorových markerů, abnormální glykemie a markery glukózové homeostázy, abnormální sérové hodnoty lipidů, abnormální hladiny hormonů štítné žlázy, abnormální močový sediment, anemie, snížená denzita kostí, proteinemie, albuminemie, proteinurie.

• Zažádat o laboratorní vyšetření. Význam preanalytické fáze laboratorního vašetření.

• Provést a interpretovat chemické vyšetření moči.

• Doporučit vstupní, nákladově efektivní diagnostickou metodu pro pacienta s akutním nebo chronickým

onemocněním, nebo jako součást preventivní zdravotní prohlídky.

• Uvést vědecky podložený (evidence-based) důvod pro objednání testů (je-li to vhodné, zároveň zahrnout

poznatky z teoretických lékařských oborů vztahujících se ke klinickému stavu pacienta), vzít v úvahu nákladovou

efektivitu objednaných vyšetření.

• Vyvarovat se nadbytečných/nepotřebných diagnostických testů.

• Při interpretaci výsledků biochemických testů prokázat, že se orientuje v rozdílných hodnotách a hraničních

hodnotách s ohledem na pohlaví, věk a etnikum pacienta. Použít referenční hodnoty, rozhodovací limity a

kritickou diferenci.

• Vyhodnotit výsledky testů a zahrnout je do diferenciální diagnózy. Pochopit důsledky a naléhavost v případě

abnormálních výsledků vyšetření a v případě nutnosti požádat o pomoc s jejich výkladem.

• Zahrnout vědecké poznatky teoretických lékařských věd včetně epidemiologických informací (incidence,

prevalence) do klinické rozvahy za účelem sestavit diferenciální a pracovní diagnózu.

• Konzultovat s dalšími lékaři a členy týmu, aby došlo k potvrzení a schválení pracovní diagnózy, vysvětlit a

zdokumentovat klinickou rozvahu, jež vedla k pracovní diagnóze; prokázat kritické myšlení vedoucí ke stanovení

diferenciální diagnózy.

• Zvládnout nejasnosti v diferenciální diagnóze z pozice lékaře i pacienta.

• Vyslovit podezření na vzácné onemocnění projevující se především poruchami vnitřního prostředí.

• Popsat mechanismy, které se podílejí na řízení funkcí organismu, od úrovně molekulární až po orgánovou.

• Zhodnotit a interpretovat výsledky a stanovit pracovní diagnózu včetně diferenciální diagnostiky (klinická

rozvaha).

• Napomáhat pacientům přijímat a dodržovat zdravé životní návyky a poskytovat efektivní poradenství ohledně

výsledků získaných skríninkovými, zobrazovacími, sérologickými nebo genetickými metodami vyšetření.

Poslední úprava: Procházková Helena, Bc. (30.09.2024)