|
|
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Cílem státní rigorózní zkoušky je zjistit zda má student znalosti a dovednosti nutné pro rozpoznání a vážení rizika poškození zdraví skupin obyvatel i jednotlivců, zda zná možnosti a způsoby prevence u preventabilních onemocnění. Zvláštní pozornost je při zkoušce věnována rozhodovacím schopnostem a dovednostem. |
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Úspěšné složení státní rigorózní zkoušky. |
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Student prokáže znalosti v jednotlivých oborech preventivního lékařství (obecná hygiena, pracovní lékařství, preventivní aspekty zdraví dětí a mládeže, výživa, infekční a neinfekční epidemiologie, tělovýchovné lékařství, veřejné zdravotnctví). |
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Ke státní zkoušce z Oborů preventivního lékařství se mohou přihlásit studenti, kteří: 1) splnili všechny povinnosti 1.-4. ročníku 2) mají zapsán zápočet z Veřejného zdravotnictví 3) mají zapsán zápočet z HEPL 5 |
|
||
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (26.12.2019)
Otázky ke státní rigorózní zkoušce z Oborů preventivního lékařství (CVSE5P0066) 5. ročník, platné pro akademický rok 2018/19 Veřejné zdravotnictví 1) Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financování poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje. 2) Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů. Demografický strom. 3) Úhrada formou DRG – vysvětlení, výhody a nevýhody. 4) Indikátory zdravotnického systému – přehled, příklady, praktické využití. 5) Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem. 6) Primární péče – organizace, financování. 7) Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence. 8) Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení a jejich přínos, situace v ČR. 9) Základní povinnosti při vedení zdravotnické dokumentace. 10) Systém specializačního vzdělávání lékařů v ČR. 11) Organizace zdravotnických zařízení – typy, systém úhrady, základní charakteristika. 12) Resortní bezpečností cíle – přehled, popis, očekávaný přínos. 13) Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR. 14) Povinná mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb – rozsah, možnosti prolomení 15) Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace). 16) Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody.
Zdraví dětí a mládeže 1) Základní práva a potřeby dětí. 2) Výživa kojenců a batolat. 3) Podpora a ochrana kojení. 4) Výživa předškolních a školních dětí. 5) Obezita u dětí. 6) Hodnocení růstu a vývoje dětí. 7) Hodnocení školní zralosti a psychomotorického vývoje předškolního dítěte. 8) Rizika poškození zdraví dětí ve školských zařízeních. 9) Hygienické požadavky na školy a podpora zdraví ve školách. 10) Syndrom rizikového chování mladistvých. 11) Sebepoškozování u dětí. 12) Úrazy u dětí. 13) Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte v ordinaci PLDD. 14) Prevence kouření a užívání tabáku u dětí. 15) Prevence užívání návykových látek a závislostí u dětí.
Epidemiologie 1) Alimentární intoxikace infekční etiologie 2) Bakteriální střevní infekce 3) Epidemiologická surveillance, účel a elementy 4) Epidemiologie nádorů 5) Epidemiologie úrazů 6) Infekce vyvolané enteroviry 7) Infekce vyvolané herpetickými viry 8) Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi 9) Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR 10) Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence 11) Očkovací kalendář ČR 12) Principy aktivní a pasivní imunizace 13) HIV/AIDS 14) Respirační bakteriální infekce 15) Respirační virové infekce 16) Virové exantematické infekce, včetně příušnic 17) Virové hepatitidy 18) Virové střevní nákazy 19) Typy epidemiologických studií, jejich význam a využití 20) Analytické studie (kohortové, případů a kontrol)
Obecná hygiena 1) Pitná voda – její zdroje, požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost, organoleptické vlastnosti. 2) Pitná voda – chemické a mikrobiální kontaminace, zdravotní rizika, možnosti prevence 3) Koupací voda – hygienické požadavky, zdravotní rizika mikrobiální a chemické kontaminace, možnosti prevence. 4) Komunální, průmyslové a zemědělské odpadní vody, zdravotní rizika, prevence. 5) Hygienická problematika odpadů – charakteristika, způsoby likvidace odpadů a jejich rizika z hlediska zdravotních i ekologických dopadů. 6) Odpady ve zdravotnictví – jejich specifita, nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení, zdravotní rizika a jejich prevence. 7) Znečištění prostředí toxickými kovy – zdroje a šíření znečištění, průnik do potravních řetězců, zdravotní rizika pro populaci, příklady. 8) Endokrinní disruptory v životním prostředí – zdroje a šíření znečištění, vstup do potravních řetězců, zdravotní rizika z populačního hlediska, příklady. 9) Hodnocení zdravotních rizik faktorů prostředí – základní metodické, odhad expozice člověka, komunikace rizika a jeho vnímání. 10) Biomonitoring člověka a jeho význam a použití při odhadu expozice běžné populace toxickým látkám z prostředí, příklady. 11) UV záření a jeho pozitivní i negativní důsledky na člověka, prevence. 12) Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení. 13) Bydlení – hygienické požadavky a zdravotní rizika prostředí bytu. 14) Znečistění venkovního ovzduší – zdroje, hlavní složky znečišťující ovzduší a jejich zdravotní rizika, systém monitoringu znečištění ovzduší na úrovni národní i lokální, možnosti prevence. 15) Znečištění ovzduší v interiérech, fyzikální, chemické i biologické faktory specifické pro toto prostředí, možnosti prevence. 16) Zdravotní problematika komunálního hluku – zdroje, zdravotní rizika, možnosti prevence. 17) Faktory prostředí a specifická rizika pro dětskou populaci.
Pracovní lékařství 1) Měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí. 2) Měření a hodnocení vibrací v pracovním prostředí. 3) Měření a hodnocení lokální svalové zátěže a pracovních poloh. 4) Hodnocení elektromagnetického a ionizujícího záření. 5) Měření a hodnocení faktorů rozhodných pro tepelnou pohodu při práci. 6) Měření a hodnocení energetického výdeje při práci. 7) Hygienický dozor na pracovištích (kategorizace práce, primární prevence, pracovně-lékařské služby). 8) Zdravotní rizika při pobytu a práci v zahraničí. 9) Zdravotní rizika při práci v hornictví, kovoprůmyslu, zdravotnictví a zemědělství. 10) Měření a hodnocení prašnosti v pracovním ovzduší. 11) Měření a hodnocení světelné pohody na pracovišti. 12) Hodnocení expozice faktorům pracovního prostředí.
Tělovýchovné lékařství 1) Doping. 2) Role a preskripce silového a dynamického silového tréninku v primární a sekundární prevenci. 3) Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech v laboratoři (VO2, TF, TK, RQ, tepový kyslík) a jejich klinický význam. Jejich ovlivnění farmaky. 4) Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení. 5) Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu. 6) Zátěžové testy: typy testů, zdroje zatížení, protokoly ZT, sledované veličiny. 7) Vliv pravidelné pohybové aktivity (tréninku) na tělesnou zdatnost a metabolické parametry. Vliv imobilizace. 8) Obezita – etiopatogenese, diagnostika, léčba. 9) Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob. 10) Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinémie). 11) Svalové dysbalance. 12) Pohybová aktivita a dietní režim v etiopatogenezi a léčbě obezity. 13) Úloha pohybové aktivity u následujících vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří). 14) Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus (kardiovaskulární systém, kosterní sval, metabolické ukazatele, hormonální stav). Vliv na mortalitu a morbiditu. 15) Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci (typ, objem, intenzita). Určení a vyjádření vhodné intenzity PA při preskripci tělesné zátěže. 16) Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kritéria patologického testu. 17) Klinické hodnocení obezity: typy obezity a jejich význam.
Výživa 1) Hlavní principy správné výživy. 2) Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě. 3) Vitamíny - projevy nedostatku a nadbytku. 4) Minerální látky - projevy nedostatku a nadbytku. 5) Výživa novorozenců, kojenců, batolat a předškolních dětí. 6) Výživa žen v období těhotenství a kojení. 7) Výživa starých lidí. 8) Možnosti hodnocení nutričního stavu. 9) Výživa v prevenci aterosklerózy. 10) Výživa v prevenci diabetu. 11) Výživa v prevenci nádorových onemocnění. 12) Alternativní výživové směry – výhody a rizika. 13) Prevence alimentárních nákaz a intoxikací. 14) Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany). 15) Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny). 16) Otravy houbami. 17) Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu. |
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Splnění všech studijních požadavků 1. - 4. ročníku (zkoušky, zápočty), zápočet z předmětu HEPL 5 a z Veřejného zdravotnictví. |
|
||
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (10.12.2019)
Úspěšné složení státní rigorózní zkoušky. |