PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2014/2015
   Přihlásit přes CAS
Obory preventivního lékařství - CVSE5P0066
Anglický název: State Examination in Preventive Medicine
Zajišťuje: Ústav hygieny (12-HYG)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2013 do 2016
Semestr: oba
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0 SZ [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D.
doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA
prof. MUDr. Milena Černá, DrSc.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (22.10.2013)

Cílem státní rigorózní zkoušky je zjistit zda má student znalosti a dovednosti nutné pro rozpoznání a vážení rizika poškození zdraví skupin obyvatel i jednotlivců, zda zná možnosti a způsoby prevence u preventabilních onemocnění. Zvláštní pozornost je při zkoušce věnována rozhodovacím schopnostem a dovednostem.

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (23.10.2013)

Úspěšné složení státní rigorózní zkoušky.

Metody výuky -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (22.10.2013)

Student prokáže znalosti v jednotlivých oborech preventivního lékařství (obecná hygiena, pracovní lékařství, preventivní aspekty zdraví dětí a mládeže, výživa, infekční a neinfekční epidemiologie, tělovýchovné lékařství, veřejné zdravotnctví).

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (26.09.2014)

Ke státní zkoušce z Oborů preventivního lékařství se mohou přihlásit studenti, kteří:

1) splnili všechny povinnosti 1.-4. ročníku

2) mají zapsán zápočet z Veřejného zdravotnictví

3) mají zapsán zápočet z HEPL 5

Sylabus -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (30.09.2018)

Otázky ke státní rigorózní zkoušce z Oborů preventivního lékařství (CVSE5P0066)

5. ročník, platné pro akademický rok 2018/19

Veřejné zdravotnictví  

1)     Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financování poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje.

2)     Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů. Demografický strom.

3)     Úhrada formou DRG – vysvětlení, výhody a nevýhody.

4)     Indikátory zdravotnického systému – přehled, příklady, praktické využití.

5)     Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem.

6)     Primární péče – organizace, financování.

7)     Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence.

8)     Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení a jejich přínos, situace v ČR.

9)     Základní povinnosti při vedení zdravotnické dokumentace.

10)   Systém specializačního vzdělávání lékařů v ČR.

11)   Organizace zdravotnických zařízení – typy, systém úhrady, základní charakteristika.

12)   Resortní bezpečností cíle – přehled, popis, očekávaný přínos.

13)   Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR.

14)   Povinná mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb – rozsah, možnosti prolomení

15)   Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace).

16)   Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody.

               

Zdraví dětí a mládeže  

1)      Základní práva a potřeby dětí.

2)      Výživa kojenců a batolat.

3)      Podpora a ochrana kojení.

4)      Výživa předškolních a školních dětí.

5)      Obezita u dětí.

6)      Hodnocení růstu a vývoje dětí.

7)      Hodnocení školní zralosti a psychomotorického vývoje předškolního dítěte.

8)      Rizika poškození zdraví dětí ve školských zařízeních.

9)      Hygienické požadavky na školy a podpora zdraví ve školách.

10)   Syndrom rizikového chování mladistvých.

11)   Sebepoškozování u dětí.

12)   Úrazy u dětí.

13)   Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte v ordinaci PLDD.

14)   Prevence kouření a užívání tabáku u dětí.

15)   Prevence užívání návykových látek a závislostí u dětí.

               

Epidemiologie

1)      Alimentární intoxikace infekční etiologie

2)      Bakteriální střevní infekce

3)      Epidemiologická surveillance, účel a elementy

4)      Epidemiologie nádorů

5)      Epidemiologie úrazů

6)      Infekce vyvolané enteroviry

7)      Infekce vyvolané herpetickými viry

8)      Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi

9)      Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR

10)   Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence

11)   Očkovací kalendář ČR

12)   Principy aktivní a pasivní imunizace

13)   HIV/AIDS

14)   Respirační bakteriální infekce

15)   Respirační virové infekce

16)   Virové exantematické infekce, včetně příušnic

17)   Virové hepatitidy

18)   Virové střevní nákazy

19)   Typy epidemiologických studií, jejich význam a využití

20)   Analytické studie (kohortové, případů a kontrol)

               

Obecná hygiena             

1)      Pitná voda – její zdroje, požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost, organoleptické vlastnosti.

2)      Pitná voda – chemické a mikrobiální kontaminace, zdravotní rizika, možnosti prevence

3)      Koupací voda – hygienické požadavky, zdravotní rizika mikrobiální a chemické kontaminace, možnosti prevence.

4)      Komunální, průmyslové a zemědělské odpadní vody, zdravotní rizika, prevence.

5)      Hygienická problematika odpadů – charakteristika, způsoby likvidace odpadů a jejich rizika z hlediska zdravotních i ekologických dopadů.

6)      Odpady ve zdravotnictví – jejich specifita, nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení, zdravotní rizika a jejich prevence.

7)      Znečištění prostředí toxickými kovy – zdroje a šíření znečištění, průnik do potravních řetězců, zdravotní rizika pro populaci, příklady.

8)      Endokrinní disruptory v životním prostředí – zdroje a šíření znečištění, vstup do potravních řetězců, zdravotní rizika z populačního hlediska, příklady.

9)      Hodnocení zdravotních rizik faktorů prostředí – základní metodické, odhad expozice člověka, komunikace rizika a jeho vnímání.

10)   Biomonitoring člověka a jeho význam a použití při odhadu expozice běžné populace toxickým látkám z prostředí, příklady.

11)   UV záření a jeho pozitivní i negativní důsledky na člověka, prevence.

12)   Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení.

13)   Bydlení – hygienické požadavky a zdravotní rizika prostředí bytu.

14)   Znečistění venkovního ovzduší – zdroje, hlavní složky znečišťující ovzduší a jejich zdravotní rizika, systém monitoringu znečištění ovzduší na úrovni národní i lokální, možnosti prevence.

15)   Znečištění ovzduší v interiérech, fyzikální, chemické i biologické faktory specifické pro toto prostředí, možnosti prevence.

16)   Zdravotní problematika komunálního hluku – zdroje, zdravotní rizika, možnosti prevence.

17)   Faktory prostředí a specifická rizika pro dětskou populaci.

               

Pracovní lékařství          

1)      Měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí.

2)      Měření a hodnocení vibrací v pracovním prostředí.

3)      Měření a hodnocení lokální svalové zátěže a pracovních poloh.

4)      Hodnocení elektromagnetického a ionizujícího záření.

5)      Měření a hodnocení faktorů rozhodných pro tepelnou pohodu při práci.

6)      Měření a hodnocení energetického výdeje při práci.

7)      Hygienický dozor na pracovištích (kategorizace práce, primární prevence, pracovně-lékařské služby).

8)      Zdravotní rizika při pobytu a práci v zahraničí.

9)      Zdravotní rizika při práci v hornictví, kovoprůmyslu, zdravotnictví a zemědělství.

10)   Měření a hodnocení prašnosti v pracovním ovzduší.

11)   Měření a hodnocení světelné pohody na pracovišti.

12)   Hodnocení expozice faktorům pracovního prostředí.

               

Tělovýchovné lékařství              

1)      Doping.

2)      Role a preskripce silového a dynamického silového tréninku v primární a sekundární prevenci.

3)      Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech v laboratoři (VO2, TF, TK, RQ, tepový kyslík) a jejich klinický význam. Jejich ovlivnění farmaky.

4)      Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení.

5)      Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu.

6)      Zátěžové testy: typy testů, zdroje zatížení, protokoly ZT, sledované veličiny.

7)      Vliv pravidelné pohybové aktivity (tréninku) na tělesnou zdatnost a metabolické parametry. Vliv imobilizace.  

8)      Obezita – etiopatogenese, diagnostika, léčba.

9)      Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob.

10)   Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinémie).

11)   Svalové dysbalance.

12)   Pohybová aktivita a dietní režim v etiopatogenezi a léčbě obezity.

13)   Úloha pohybové aktivity u následujících vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří).

14)   Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus (kardiovaskulární systém, kosterní sval, metabolické ukazatele, hormonální stav). Vliv na mortalitu a morbiditu. 

15)   Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci (typ, objem, intenzita). Určení a vyjádření vhodné intenzity PA při preskripci tělesné zátěže.

16)   Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kritéria patologického testu.

17)   Klinické hodnocení obezity: typy obezity a jejich význam.  

               

Výživa 

1)      Hlavní principy správné výživy.

2)      Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě.

3)      Vitamíny - projevy nedostatku a nadbytku.

4)      Minerální látky - projevy nedostatku a nadbytku.

5)      Výživa novorozenců, kojenců, batolat a předškolních dětí.

6)      Výživa žen v období těhotenství a kojení.

7)      Výživa starých lidí.

8)      Možnosti hodnocení nutričního stavu.

9)      Výživa v prevenci aterosklerózy.

10)   Výživa v prevenci diabetu.

11)   Výživa v prevenci nádorových onemocnění.

12)   Alternativní výživové směry – výhody a rizika.

13)   Prevence alimentárních nákaz a intoxikací.

14)   Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany  a dusitany).

15)   Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny).

16)   Otravy houbami.

17)   Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu.

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. (22.09.2014)

Splnění všech studijních požadavků 1. - 4. ročníku (zkoušky, zápočty), zápočet z předmětu HEPL 5 a z Veřejného zdravotnictví.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK