PředmětyPředměty(verze: 830)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
V době od 18.8. 18h do 19.8. 2h proběhne odstávka studijního informačního systému.
Zdraví dětí a mládeže - CPHK008P3
Anglický název: Child and Youth Health
Zajišťuje: Ústav hygieny (12-HYG)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2014
Semestr: zimní
Body: 3
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:15/15 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Úroveň:  
Garant: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
Anotace
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Tento předmět představuje hlavní témata významná z hlediska prevence poškození zdraví a podpory zdraví u dětí a mládeže, která jsou předmětem současných preventivních strategií doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací a uplatňovanými v rámci Národního programu zdraví ČR.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Cílem předmětu  je seznámit studenty s možnými riziky poškození  zdraví a zdravého vývoje dětí a mládeže se zaměřením na předškolní a školní věk a s preventivními přístupy zaměřenými na ochranu a podporu jejich  zdraví, uplatňovanými v rámci oboru hygiena dětí a mládeže.

 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Podmínkou k udělení zápočtu na konci kurzu je 80% účast na výuce. Podmínkou pro splnění předmětu je závěrečná zkouška ve formě testu.

Literatura
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Literatura k jednotlivým tématickým okruhům Viz Studijní opory.

Metody výuky
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Semináře, konzultace, samostudium podle studijních opor.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Tématické okruhy odpřednesené na seminářích a blíže specifikované ve studijních oporách.

Sylabus
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

  1. Základní potřeby dětí a mládeže, deprivace, frustrace a stres
  2. Determinanty a hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže
  3. Výživa kojenců, podpora a ochrana kojení
  4. Výživa dětí a mládeže
  5. Rizika poškození zdraví dětí z provozu a režimu v předškolním zařízení
  6. Rizika poškození zdraví dětí a mládeže ve školním věku
  7. Prevence násilí u dětí a mládeže
  8. Syndrom rizikového chování mladistvých

 

Studijní opory
Poslední úprava: doc. MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc. (29.09.2014)

Studijní opora

 

 

ZDRAVÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE

 

MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.

Doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc.

MUDr. Eva Vaníčková, CSc.

Mgr. Tereza Kopřivová Herotová, PhD.

 

 

Rozsah: 15 hodin výuky, 15 hodin konzultací

 

 

   Úvod

Tento předmět představuje hlavní témata významá z hlediska prevence poškození zdraví a podpory zdraví u dětí a mládeže, která jsou předmětem současných preventivních strategií doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací a uplatňovanými v rámci Národního programu zdraví ČR.

 

 

 Cíle studia předmětu

 

Cílem předmětu  je seznámit studenty s možnými riziky poškození  zdraví a zdravého vývoje dětí a mládeže se zaměřením na předškolní a školní věk a s preventivními přístupy zaměřenými na ochranu a podporu jejich  zdraví, uplatňovanými v rámci oboru hygiena dětí a mládeže.

 

 

Obsah

 

  1. Základní potřeby dětí a mládeže, deprivace, frustrace a stres
  2. Determinanty a hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže
  3. Výživa kojenců, podpora a ochrana kojení
  4. Výživa dětí a mládeže
  5. Rizika poškození zdraví dětí z provozu a režimu v předškolním zařízení
  6. Rizika poškození zdraví dětí a mládeže ve školním věku
  7. Prevence násilí u dětí a mládeže
  8. Syndrom rizikového chování mladistvých

 

1. Základní potřeby dětí a mládeže. Deprivace, frustrace a stres.

 

            Časový rozvrh: 2 vyučovací hodiny

          1. vyučovací hodina - Abraham Maslow a jeho model lidských potřeb,

                                               princip hierarchizace, základní potřeby dětí biologické,

                                               psychické, biologické, emocionální, sociální a duchovní,

                                               děti se zvláštními potřebami              

          2. vyučovací hodina - následky nedostatečného naplnění základních potřeb,

                                              deprivační syndrom, frustrace, stres, neprospívání dítěte,

                                              child maltreatment a jeho následky zejména na morfologických a

                                              funkčních změnách mozku; studie UNICEF                               

 

           Cíle:

          Základní informace o child maltreatment - prioritě veřejného zdraví - jejíž

          incidence v posledních letech narůstá ve všech evropských zemích, a má

          ve svém důsledku významný vliv na délku i kvalitu života dětí.

 

    Klíčová slova:

          Maslowova pyramida lidských potřeb, základní potřeby dětí psychické, biologické,

          emocionální, sociální a duchovní, deprivace, frustrace, stres, child maltreatment,

          morfologické a funkční změny mozku, vývojové trauma (DTD - van der Kolk)

 

         Definice problému:

        Dítě pro svůj růst, vývoj, naplnění genetického potenciálu a respekt základních

       vývojových zákonitostí potřebuje mít naplňované všechny základní potřeby.  

 

          Anotace a základní pojmy:

          Seznámení s koncepcí Abrahama Maslowa lidských potřeb, zejména s principem

          hierarchizace; prezentace pyramidy lidských potřeb. Koncepce základních potřeb dětí

          podle Zdeňka Matějčka, z didaktických důvodů přesně strukturovaných

          do základních kategorií biologických, psychických, emocionálních, sociálních a

          duchovních potřeb dítěte.           

         

          Nedostatečné naplňování základních potřeb dětí naplňuje definici WHO child

          maltreatment, které má za následek rozvoj deprivačního syndromu nebo frustrace.

          Obojí je provázeno stresem a přispívá k rozvoji modelu stresové zranitelnosti.

          Kategorizace dětí se zvláštními potřebami jako respekt jejich nejlepšího zájmu.

          Příčiny child maltreatment a nedostatečného naplňování základních potřeb dětí        

          v rodinách, škole a společnosti.

          Specifické a nespecifické indikátory child maltreatment, možnost včasné detekce.

          Dispenzární péče dětí ohrožených vnějším prostředím, screening emocionální

          traumatizace dětí ve věku 5 - 10 let.

         

          Nově popsané vývojové změny mozku na úrovni morfologické a funkční jako následek

          vlivu dlouhodobého stresu provázejícího deprivaci a frustraci, které přispívají, k nově

          popsanému, tzv. vývojovému nebo komplexnímu traumatu (DVD) dle van der Kolka.              

          Prezentace rozsáhlé studie UNICEF, která prezentuje výsledky naplňování vybraných

          indikátorů zvolených základních potřeb v rodině, škole a společnosti v evropských

          zemích.

 

          Diagnostika funkčnosti rodiny a rodičovských kompetencí jako nedílná součást

          preventivních prohlídek dětí s cílem detekce nedostatečného naplňování základních

          potřeb dětí.

        

          Kontrolní otázky:

         Jaký je rozdíl mezi deprivací a frustrací dítěte? Má deprivační syndrom u všech dětí

         stejné příznaky?

         Může se child maltreatment projevit na poruše růstu dítěte?

         V důsledku čeho se může u dítěte rozvinout vývojové neboli komplexní trauma a

         jak se projevuje?

         

          Otázky k zamyšlení?

          Která skupina základních potřeb je v obecné rovině v důsledku změny životního stylu 

          nedostatečně naplňována, majíce za následek subdeprivaci dětí, a na vrub čeho lze tuto  

          změnu vysvětlovat?

      

            Shrnutí:   

         Základní koncepce lidských práv dle Abrahama Maslowa a seznámení se základními

         potřebami dětí, členěnými dle Zdeňka Matějčka na psychické, biologické, emocionální,

         sociální a duchovní.  Děti se zvláštními potřebami. Deprivace a frustrace, základní

         rozdíl; popis deprivačního syndromu a možnosti včasné detekce. Stres a model

         stresové zranitelnosti.

         Příčiny nedostatečného naplňování základních potřeb dětí v rodinách, škole a

         společnosti. Životní styl v současné době.

         Child maltreatment - indikátory, diagnostika, vývojové neboli komplexní trauma,

         prevence. Systém preventivních prohlídek dětí u lékaře a dispenzární péče.            

 

E-mail:

          eva.vanickova@lf3.cuni.cz

           Literatura:

         Matějček Z.: Co děti nejvíc potřebují. 6. vyd. Praha Portál. 2013

         Langmajer J. Matějček Z.: Psychická deprivace v dětství. 4. vyd. Praha Karolínum.

         2011   

         Vaníčková E.: Základní potřeby dětí. In: Ochrana a podpora zdraví. Praha 3.LF UK a

         Nadace CINDI. 2011  

         WHO: Preventing child maltreatment. Geneva WHO. 2012 

 

 

 

 

2. Determinanty a hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže

 

  Časový rozsah: 2 hodiny

 

1.      hodina - obecné pojetí růstu a vývoje, determinanty růstu, monitorování růstu populace, celostátní antropometrické výzkumy, růstové reference (percentilové grafy), charakteristiky růstu

2.      hodina - praktická ukázka  použití percentilových grafů (hodnocení výživového stavu s pomocí BMI), hodnocení růstu kojených dětí (růstové standardy WHO, české reference, program Růst CZ, preventivní prohlídky v primární péči)

 

  Cíle

 

Seznámit studenty se základními determinantami a charakteristikami růstu, nástroji k hodnocení a možnostmi hodnocení růstu a vývoje v primární péči (ordinace praktického lékaře pro děti a dorost - PLDD).

 

  Klíčová slova

 

determinanty růstu, charakteristiky růstu - výška, hmotnost, hmotnostně výškový poměr, charakteristika výživového stavu - BMI (body mass index), sekulární trend, růstové grafy

 

   Anotace

 

Dlouhodobé sledování (monitorování) růstu a vývoje populace (reprezentativního vzorku dětí a mládeže) v rámci celostátních antropologických výzkumů prováděných v 10 letých intervalech od r. 1951 do r. 2001 umožnuje sledovat změny v růstu a výživovém stavu dětské populace a vytvořit nástroje k individuálnímu hodnocení hlavních charakteristik růstu a stavu výživy (viz níže antropometrické znaky) v pediatrické praxi.

 

  Pojmy k zapamatování/Definice

 

Antropometrické znaky:

- tělesná délka (do 2 let)

- tělesná výška (m)

- tělesná hmotnost (kg)

Obvodové charakteristiky - (cm):

- obvod hlavy, pasu, boků, paží, stehen, pas/boky=WHR

 Indexy:

- hmotnostně-výškový poměr - proporcionalita

- Body Mass Index - BMI (hmotnost v kg/výška v m2 )

 

Růstové (percentilové grafy) - podkladem pro sestrojení percentilových grafů  jsou národní referenční studie, při kterých jsou měřeny tisíce dětí (každých 10 let ). Percentilová metoda je variantou statistického zpracování dat související s Gaussovským (normálním) rozdělením hodnot. Percentily tvoří dělítka mezi setinami daného souboru.  Soubor konkrétních dat (např. hodnoty tělesné výšky) je pomocí 99 percentilů rozdělen na 100 stejných dílů. Krajní hodnoty (pod 3. a nad 97. percentilem) jsou předmětem dalšího hodnocení a vyšetření dítěte s cílem vyloučit, případně léčit patologické stavy.

 

  Příklady

Výsledek hodnocení výživového stavu dítěte podle percentilového grafu proporcionality (hmotnosti k tělesné výšce) nebo BMI je v pásmu pod 3. percentilem. Je třeba zvážit možné patologické stavy (neprospívání dítěte u celiakie, mentální anorexie, porucha funkce štítné žlázy, atd.) a indikovat další klinická vyšetření.

Výsledek hodnocení výživového stavu dítěte podle percentilového grafu proporcionality (hmotnosti k tělesné výšce) nebo BMI je v pásmu nad 97. percentilem. Je třeba zhodnotit zdravotní stav dítěte  v souvisloti s obezitou a indikovat další laboratorní a klinická vyšetření a navrhnout léčbu včetně úpravy stravovacích a pohybových zvyklostí.

 

  Kontrolní otázky a úkoly

Zopakujte si metodiku sledování konkrétních dat v populaci (výběr populačního vzorku, sběr dat, metody hodnocení - Z skóre, percentilové hodnocení) v rámci epidemiologických šetření.

 

    Otázky k zamyšlení

 

Jaké faktory přispívají k nárůstu nadváhy a obezity v populaci?

Jaká preventivní opatření byste navrhli na populační  a individuální úrovni?

     Shrnutí

 

Determinanty růstu (faktory ovlivňující růst):

  1. exogenní - výživa, pohybová aktivita, stres, socioekonomický status rodiny
  2. endogenní - rasa, etnikum, pohlaví, genetika, zdravotní stav

 

Monitorování růstu populace (celostátní antropologické výzkumy dětí a mládeže):

- sledování změn růstových charakteristik (sekulární trend akcelerace růstu) a prevalence nadváhy, obezity, nízké hmotnosti

- aktualizace referenčních údajů, růstových grafů

- růstové standardy WHO pro hodnocení kojeného dítěte

 

Monitorování růstu jedince (preventivní prohlídky v ordinaci PLDD):

- pravidelné hodnocení tělesné výšky, hmotnosti, hmotnostně výškového poměru a BMI podle percentilových grafů (rovnoměrný růst, zastavení růstu, zrychlení růstu)

 

    Literatura

 

Schneidrová D., Kopřivová T.: Hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže. ÚZDM, 3.LF UK v Praze, prezentace pdf.

Vignerová J., Paulová M., Riedlová J., Procházka B., Růžková R., Schneidrová D.:             Jak hodnotit růst kojeného dítěte v prvních měsících života.  SZÚ Praha, 3.LF UK v Praze, prezentace pdf.

Kopřivová T. a kol.: Hodnocení růstu a vývoje dětí a mladistvých. In Komárek L., Provazník, K. Ochrana a podpora zdraví. Nadace CINDI, 3. LF UK v Praze, 2011, str. 71-74.

Vignerová J., Bláha P.: Růst a vývoj. Manuál prevence v lékařské praxi - http://centrumprev.sweb.cz/MANUAL/manualVI-1.htm.

Vignerová, J. Bláha, P.: Sledování růstu českých dětí a dospívajících. Norma, vyhublost, obezita. SZÚ Praha 2001.                                                                                                          

 

3. Výživa kojenců, podpora a ochrana kojení

 

  Časový rozsah: 2 hodiny

  1. hodina - výhody kojení, složení mateřského mléka, doporučení pro optimální výživu kojenců a malých dětí, kontraindikace kojení, důvody k dokrmování,  program na podporu kojení (Baby-Friendly Hospital/SZO), praktická ukázka péče o kojící matku (DVD)
  2. hodina -  rizika spojená s kontaminací kojenecké mléčné výživy, ochrana matek a zdravotníků před nevhodných marketingem kojenecké výživy, stav výživy kojenců (statistiky ÚZIS)

 

  Cíle

Seznámit studenty se současnými přístupy na podporu a ochranu kojení a jejich východisky (epidemiologické studie, statistiky ÚZIS)

 

  Klíčová slova

podpora kojení, program Baby-Friendly Hospital (SZO/UNICEF), laktační poradenství, ochrana kojení, Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, následné rezoluce WHA, směrnice EU, kontaminace kojenecké mléčné výživy

 

   Anotace a základní pojmy

Současná doporučení pro výživu kojenců a malých dětí SZO (výlučné kojení po dobu 6 měsíců a dále zavádění bezpečných a vhodných příkrmů a pokračování v kojení do věku kolem 2 let) jsou podložena řadou výzkumů, které dokladují pozitivní dopad kojení na psychomotorický a kognitivní vývoj dítěte, zdraví dítěte (nižší akutní nemocnost a úmrtnost, nižší riziko atopické dermatitidy, astmatu, DM 1. a 2. typu, obezity) i zdraví matky (nižší riziko DM 2. typu, karcinomu prsu a ovarií). Tato doporučení jsou od začátku 90. let prosazována ve světě i v ČR prostřednictvím programu SZO/UNICEF "Baby-Friendly Hospital". Národní laktační centrum ve FTN Praha Krči koordinuje tento program v ČR a zajišťuje školení laktačních poradců a poskytování laktačního poradenství po propuštění z porodnice.  Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, následní rezoluce WHA, směrnice EU a národní legislativa (např. zákon o reklamě) slouží k regulaci marketingu náhrad mateřského mléka. Doporučení ke snížení rizika poškození zdraví kojence při použití kontaminanované kojenecké mléčné výživy vydala SZO a SZÚ.

 

  Pojmy k zapamatování/Definice

Definice ukazatelů výživy novorozence a kojence (SZO):

výlučné kojení - kojenec je krmen pouze mateřským mlékem (MM), včetně mléka odstříkaného nebo z banky, zahrnuje podávání vitaminů, minerálů a léčiv

kojení s dokrmem - novorozenec dostává v porodnici náhrady MM (kojenecká mléčná výživa) nebo tekutiny jako doplněk ke kojení

kojení s příkrmem - kojenec je krmen MM a jakoukoliv potravou nebo nápojem včetně kojenecké mléčné výživy

včasné zavedení příkrmu - kojenec dostal příkrm k MM mez 6-9 měsíci věku

 

  Příklady

Kontraindikace kojení - galaktosemie, fenylketonurie u dítěte, HIV/AIDS u matky

Indikace dokrmu v porodnici - kojenci s velmi nízkou porodní hmotností, předčasně narození, s rizikem hypoglykémie (děti diabetiček)

 

  Kontrolní otázky a úkoly

Jaké jsou hlavní rozdíly ve složení MM a kojenecké mléčné výživy?

 Jaké jsou výhody kojení pro zdravotní stav dítěte a matky prokázané populačními studiemi v rozvinutých zemích?

 

    Otázky k zamyšlení

Porovnejte doporučení o optimální výživě kojenců podle SZO s vývojem  stavu výživy kojenců v posledních letech (viz statistiky ÚZIS).

Jaké jsou možné překážky pro naplnění doporučení SZO o optimální výživě kojenců u většiny populace?

 

 

     Shrnutí

Výhody kojení - nutriční (složení MM), růstové a vývojové, imunologické, zdravotní, ekonomické, ekologické

Doporučení pro optimální výživu kojenců a malých dětí SZO - výlučné kojení po dobu 6 měsíců a dále zavádění bezpečných a vhodných příkrmů a pokračování v kojení do věku kolem 2 let

Kontraindikace kojení a důvody k dokrmování (SZO) - závažné zdravotní problémy kojence a matky (zahrnují 3-5 % populace)

Program na podporu kojení (Baby-Friendly Hospital/SZO/UNICEF) - 10 kroků zahrnuje péči v předporodním období (příprava ke kojení), v porodnici (časné přiložení novorozence po porodu, pomoc s technikou kojení a odstříkávání, kojení podle potřeby dítěte, rooming in 24 hod., vyloučení zbytečného dokrmování, používání lahví a dudlíků a reklamy na kojeneckou výživu)

Ochrana před nevhodných marketingem kojenecké výživy - Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, následné rezoluce WHA, směrnice EU, zákon o reklamě

Kontaminace kojenecké mléčné výživy - E. sakazakii, Salmonella, zdravotní rizika, opatření k omezení rizika poškození zdraví kojence

Stav výživy novorozenců a kojenců - dlouhodobě sledován od r. 1993, prezentován ve statistikách ÚZIS (Ústav pro zdravotnické informace a statistiky - http://www.uzis.cz/).

 

    Literatura

Schneidrová D.: Podpora a ochrana kojení. ÚZDM, 3.LF UK v Praze, prezentace pdf.

Mydlilová, A. Stav kojení v ČR (statistiky ÚZIS). Národní laktační centrum, FTN Praha Krč, prenentace pdf. (http://www.kojeni.cz/).

Kopřivová T. a kol.: Výživa dětí a mládeže. In Komárek L., Provazník, K. Ochrana a podpora zdraví. Nadace CINDI, 3. LF UK v Praze, 2011, str. 75-78.

Komárek, L., Provazník, K. a kol.: Prevence v praxi. 3.LF UK, Nadace CINDI, Praha 2009

Manuál prevence v lékařské praxi. 2.2. Výživa novorozenců a kojenců (http://centrumprev.sweb.cz/MANUAL/manualII-1.htm).  

Schneidrová, D. Podpora kojení a stav výživy kojenců v České  republice na konci 90. let: Analýza faktorů ve vztahu  k délce kojení v prvních šesti měsících života dítěte.  Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2005, 131 s.

 

4. Výživa dětí a mládeže

 

  Časový rozsah: 2 hodiny

  1. hodina -  zdravotní rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem jednotlivých živin, příjem živin a stravovací návyky u českých dětí, výživová doporučení pro děti a mládež, potravinová pyramida,  programy na podporu správné výživy v MŠ, ZŠ, SŠ (výchova ke zdraví, školní stravování)
  2. hodina - prevalence nadváhy, obezity a poruch příjmu potravy u dětí a mládeže,  rizikové faktory, možnosti prevence a léčby (kognitivně behaviorální přístupy),  příklady projektů podpory zdraví

 

  Cíle

Seznámit studenty se zdravotními riziky spojenými s nesprávnou výživou u dětí a mládeže, výsledky populačních studií zaměřených na příjem živin a stravovací a pohybové návyky dětí a mládeže, výživovými doporučeními pro děti a mládež a možnostmi jejich prosazování v předškolních a školních zařízeních (v rámci předmětu výchova ke zdraví a školního stravování) a v primární péči (v rámci preventivních  prohlídek v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost - PLDD). Upozornit na problém nadváhy, obezity a poruch příjmu potravy a představit možnosti prevence a časného záchytu těchto poruch.

 

  Klíčová slova

příjem živin, stravovací návyky, výživová doporučení, potravinová pyramida, výchova ke zdraví, školní stravování, nadváha, obezita, poruchy příjmu potravy, kognitivně behaviorální terapie

 

  Pojmy k zapamatování/Definice

Nadváha - BMI nad 90. percentilem (hodnoceno percentilovými grafy - viz Hodnocení růstu)

Obezita - BMI nad 97. percentilem

Nízká hmotnost - pod 3. percentilem

Poruchy příjmu potravy - mentální anorexie,  mentální bulimie, psychogenní přejídání, ortorexie, bigorexie (definice viz Literatura - L. Shuchopárová).

Kognitivně behaviorální terapie je metodou první volby u léčby obezity a poruch příjmu potravy. Je zaměřen na změnu myšlení a postojů k vlastnímu tělu a jídlu (kognitivní) a změnu chování (behaviorální) ve vztahu ke stravovacím a pohybovým návykům.

 

   Anotace a základní pojmy

Výživa je významný zevní faktor, který ovlivňuje růst, vývoj a zdraví dítěte a staví základy pro zdraví v dospělosti. Nedostatečný příjem živin může např. ovlivnit fungování CNS, střevní mikroflóry  a imunitního systému, výstavbu kosterního systému. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR stanovují požadavky na příjem jednotlivých živin u dětí  a zásady pro jídelníček a správný stravovací režim dítěte v jednotlivých vývojových obdobích. Model potravinové pyramidy dává vodítko pro každodenní konzumaci potravin. Tento model je využíván v edukačních programech pro děti předškolního i školního věku. Spolu s výchovou ke správné výživě by měla předškolní a školní zařízení nabízet pestrou a vyváženou stravu v souladu s metodickými doporučními MŠMT a zabránit prodeji nevhodných potravin ve školních automatech a bufetech (slazené nápoje, sladké a slané potraviny).

Kromě školy hraje důležitou roli v prevenci a časném záchytu poruch spojených s výživou  praktický lékař pro děti a dorost (PLDD).

 

  Příklady

Projekt podpory zdraví Zdravotního ústavu Brno "Pyramidáček" je edukační program  zaměřený na správnou výživu dětí předškolního věku (http://www.pyramidacek.cz/).

Projekt podpory zdraví LF MU Brno "5x denně ovoce a zeleninu" je zaměřen na školní edukaci s cílem zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny u dětí školního věku.

Výukový program pro učitele a žáky 2. stupně ZŠ zaměřený na otázky spojené s výživou je dostupný na webových stránkách http://www.viscojis.cz/.

Poradenské centrum Výživa dětí na svých webových stránkách podporuje zdravý životní styl včetně správné výživy (http://vyzivadeti/).

Projekt podpory zdraví Zdravotního ústavu Brno "Hubneme s Bumbrlínkem" nabídl odborné veřejnosti metodiku skupinového programu pro děti a rodiče zaměřeného na snižování nadváhy u dětí předškolního a mladšího školního věku.

 

 

  Kontrolní otázky a úkoly

Seznamte se s možnostmi léčby obezity  a službami nabízenými na webových stránkách http://www.hravezijzdrave.cz/.

Prostudujte si nabídku programů primární prevence občanského sdružení Anabell zaměřených na prevenci poruch příjmu potravy a zdravý životní styl dětí a mládeže                 (http://www.anabell.cz/).

Seznamte se s možnostmi léčby poruch příjmu potravy a službami nabízenými na webových stránkách http://www.idealni.cz/.

 

    Otázky k zamyšlení

Jaké jsou rizikové faktory spojené s rozvojem obezity a poruch příjmu potravy?

Jaké jsou charakteristiky rizikového způsobu výživy ve vztahu k obezitě?

 Jaké jsou charakteristiky rizikového způsobu výživy ve vztahu k poruchám příjmu potravy?

Jaké preventivní strategie byste doporučili v programech primární prevence poruch příjmu potravy zaměřených na mládež v období dospívání?

 

     Shrnutí

Možnosti podpory správné výživy a prevence poruch spojených s výživou u dětí a mládeže v jednotlivých rezortech.

MZ ČR:

-          obor hygiena dětí a mládeže - běžný hygienický dozor v oblasti školního stravování

-          obor praktický lékař pro děti a dorost - prevence a včasný záchyt poruch spojených s výživou (pravidelné preventivní prohlídky) a další intervence (edukace, diagnostika, léčba)

MŠMT ČR:

-          předmět výchova ke zdraví (rámcový vzdělávací program)

-          metodické pokyny pro školní stravování

Občanská sdružení:

-          poradenské služby zaměřené na edukaci v oblasti správné výživy (Výživa dětí).

-          poradenské služby zaměřené na  léčbu obezity (STOB) a poruch příjmu potravy (Anabell, Idealni).

 

    Literatura

 

Schneidrová D.: Výživa dětí a mládeže. ÚZDM, 3.LF UK v Praze, prezentace pdf.

Kopřivová T. a kol.: Výživa dětí a mládeže. In Komárek L., Provazník, K. Ochrana a podpora zdraví. Nadace CINDI, 3. LF UK v Praze, 2011, str. 75-78.

Komárek, L., Provazník, K. a kol.: Prevence v praxi. 3.LF UK, Nadace CINDI, Praha 2009

Manuál prevence v lékařské praxi. 2.2. Výživa dětí předškolního a školního věku  - http://centrumprev.sweb.cz/MANUAL/manualII-1.htm.

Dostálová J., Dlouhý P., Tláskal P.: Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. Společnost pro výživu, 2012. http://www.vyzivaspol.cz/.

Suchopárová L.: Mentální anorexie a další poruchy příjmu potravy. Konzultační den hygieny dětí a mladistvých, 6.10.2011, prezentace pdf. (http://www.szu.cz/).

Programy primární prevence pro školy. Občanské sdružení Anabell. http://www.anabell.cz/.

 

 

5. Rizika poškození zdraví dětí z provozu a režimu v předškolním zařízení

 

  Časový rozsah:  2 hodiny

 

      1. hodina  -   potřeby dětí předškolního věku, charakteristiky růstu a vývoje,

                           kritická vývojová období

      2. hodina -  cíle předškolního vzdělávání, adaptace  dítěte na pobyt

                          v mateřské škole, denní program, psychická zátěž, stravovací

                          režim, nemocnost, úrazy, školní zralost,  mateřské školy

                          podporující zdraví

 

  Cíle 

Seznámit studenty se zákonitostmi růstu a vývoje  dětí předškolního věku, s hlavními cíli předškolního vzdělávání, s možnými riziky poškození zdraví dětí v závislosti na pobytu v dětském zařízení, s možnostmi a způsoby ochrany a podpory zdraví dětí předškolního věku

 

 

  Klíčová slova

 růst, vývoj , potřeby dítěte, předškolní věk, předškolní vzdělávání, mateřská škola, denní program v MŠ, nemocnost, úrazy, mateřská  škola podporující zdraví

 

 

  Pojmy k zapamatování/Definice

Růst - růst jezákladní ukazatel zdravotního a výživového stavu dítěte. Pro

            hodnocení růstu se používají dva základní antropometrické znaky -

            tělesná výška a hmotnost

Vývoj - vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu

           genotypu)  a učením (poznání a zkušenost). Vztah mezi zráním a učením

           má charakter   interakce

Mateřská škola -  zařízení pro děti od tří do šesti let. MŠ je výchovně

          vzdělávací instituce, jejím cílem je rozvíjet u dětí schopnost učit se,

          přispívat u nich k osvojení si základních vzorců chování, morálních

          hodnot, vést děti k samostatnosti.

Mateřská škola podporující zdraví - program WHO, v České republice byl

          zahájen v roce 1995. Mezi hlavní zásady programu patří respekt

          k potřebám  dítěte, vytváření bezpečného a stimulujícího prostředí ,

          podpora  pozitivních vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči

 

 

   Anotace a základní pojmy

Podoba a uspokojování přirozených lidských potřeb se mění v závislosti na věku a vede u jedince k pocitu tělesné duševní a sociální pohody. Pocit osobní pohody je indikátorem kvality života. Pokud nedochází   k uspokojování  jedné  nebo více potřeb vznikají  u dítěte poruchy v oblasti  poznávacích procesů, emocí, sociálního chování.

 Růst patří  mezi základní ukazatel zdravotního a výživového stavu dítěte.  Pro hodnocení růstu se používají růstové grafy, které jsou konstruovány na základě referenčních údajů získaných měřením reprezentativního vzorku dětí od 0 do 18 let.

Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu)  a

 učením (poznání a zkušenost). Vztah mezi zráním a učením má charakter

 interakce.  Učení je významně ovlivňováno kvalitou prostředí ve kterém dítě vyrůstá. Jednotlivá vývojová období jsou doprovázena změnami v oblasti somatické, funkční, psychické  a sociální.

Předškolní věk je považováno za kritické období ve vztahu k osvojování si  základních norem a vzorců chování. Myšlení je v tomto období názorné, dítě často nerespektuje  realitu a skutečnost dokresluje podle svých představ. Rozvíjí se hrubá i jemná motorika, zdokonaluje se schopnost navazovat kontakty s vrstevníky. Před vstupem do školy pediatr  hodnotí spolu s psychologem zralost dítěte pro vstup do školy.

Mateřská škola je zařízení pro děti od tří do šesti let. Hlavní cíle předškolního vzdělávání jsou - rozvíjet u dětí schopnost učit se, přispívat u nich   k osvojení  základních norem a hodnot uznávaných ve společnosti, vést  děti k samostatnostiPobyt v mateřské škole přináší určitá rizika poškození zdraví. Riziko poškození zdraví zvyšují  nevyhovující prostory MŠ, denní  délka pobytu dítěte v zařízení, dítě s akutním onemocněním  v kolektivu, nevhodný režim dne, nedostatek pohybu, nedostatky ve výživě a stravovacím režimu, nepřiměřená intenzita  zátěže. K hlavním zdravotním problémům, jejichž příčina bývá spojována s pobytem v mateřské škole patří opakovaná infekční onemocnění, úrazy, riziko vzniku nevhodných stravovacích návyků, poruchy sociálního chování.

Mateřská škola podporující zdraví  je program WHO. Cílem programu je přispět k tvorbě podmínek pro tělesnou, psychickou a sociální pohodu dítěte, vychovávat ho ke kompetencím člověka,  který povede zdravý způsob života  a bude za svoje zdraví zodpovědný.

 

 

  Příklady

Hendikepovaný jedinec v kolektivu pětiletých dětí  - uspokojování potřeb, respektování odlišného chování,  navazování kontaktů

 

  Kontrolní otázky a úkoly

 Uveďte základní charakteristiky vývoje dětí předškolního věku

 Jakým způsobem  a v kterém věku se hodnotí školní zralost

 Navrhněte zásady preventivního programu zaměřeného na podporu rozvoje pohybových dovedností  v MŠ

 

   Otázky k zamyšlení

Jaké jsou výhody a nevýhody věkově smíšených tříd v mateřské škole?

 

 

     Shrnutí

Uspokojování potřeb dítěte je podmínkou pro  jeho zdravý  tělesný, duševní a sociálního vývoj. Růst patří mezi základní ukazatele zdravotního a výživového stavu dítěte. Změny růstu a objemu jsou ovlivňovány celou řadou endogenních a exogenních faktorů. Mezi exogenní  patří výživa, zdravotní stav, ale také kulturní, náboženské zvyklosti a hygienické návyky.  Vývoj dítěte je podmíněn zráním  a učením. Zrání je funkcí genetického programu, učení (poznání a zkušenost) je ovlivňováno kvalitou prostředí.  Předškolní věk, je období od  tří do šesti let, a je považován za kritické období ve vztahu k osvojování si  základních norem a vzorců chování. Somatický vývoj je v tomto období rovnoměrný, rozvíjí se hrubá i jemná motorika, zdokonalují se kognitivní funkce, rozvíjí se schopnost navazovat kontakty s vrstevníky.

Mateřská škola je zařízení pro děti od tří do šesti let. Hlavní cíle předškolního vzdělávání jsou - rozvíjet u dětí schopnost učit se, přispívat u nich  k osvojení  správných návyků a dovedností, učit je  zvládat zátěžové situace, vést je k samostatnostiPobyt v mateřské škole přináší určitá rizika poškození zdraví.

Mezi nejčastější zdravotní problémy patří opakovaná infekční onemocnění, úrazy, důsledky nedostatků ve výživě, poruchy sociálního chování.

Cílem programu " Mateřská škola podporující zdraví"  je přispět k tvorbě podmínek pro tělesnou, psychickou a sociální pohodu dítěte, vychovávat ho ke kompetencím člověka,  který povede zdravý způsob života  a bude za svoje zdraví zodpovědný.

 

 

 

    Literatura

   

Komárek L., Provazník K. a kol. Ochrana a podpora zdraví, Praha: Nadace CINDI, 3.LFUK; 2011, s.97  ISBN  978-80-260-1159-0

Provazník K., Komárek L., a kol. Prevence v praxi, Praha: Nadace CINDI; 2009, s.600, ISBN 978-80-254-7090-9

Vágnerová M. Vývojová psychologie I. Praha:Karolinum; 2005, s.468 ISBN 80-246-0956-8

 

 

6. Rizika poškození zdraví dětí a mládeže ve školním věku

 

 

  Časový rozsah:  2 hodiny

 

      1.hodina  -   charakteristiky růstu a vývoje dětí školního věku  ( raný,

                           střední, starší školní věk), kritická vývojová období

      2. hodina -   školní zátěž,  zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole,  rizika

                           poškození zdraví spojená s pobytem ve škole, školní programy

                           zaměřené na výchovu ke zdraví, program Škola podporující

                           zdraví

 

  Cíle 

Seznámit studenty se zákonitostmi růstu a vývoje  dětí školního věku,  s riziky ohrožující  zdraví dětí v závislosti na pobytu ve škole, s možnostmi a způsoby ochrany a podpory zdraví dětí školního věku

 

 

  Klíčová slova

 školní věk, růst a vývoj,  školní zátěž, učební činnost, koncentrace pozornosti, kolísání výkonu, vyučovací hodina,  zdroje  zátěže, reakce na zátěž, zdravotní rizika spojená s pobytem ve škole, výchova ke zdraví, podpora zdraví, vzdělávací programy, Škola podporující zdraví

 

 

  Pojmy k zapamatování/Definice

Školní věk - období od nástupu do školy do konce  povinné školní docházky,

          člení se na raný, střední a starší

Školní zralost - výsledek  vzájemného působení dědičných dispozic a vlivů

           vnějšího prostředí. Školní zralost je jedním z předpokladů úspěšného

           zvládání požadavků na  školní práci           

Zátěž - interakce mezi požadavky kladenými na dítě a vlastnostmi, kterými je

           ke zvládnutí požadavků vybaveno 

Výchova ke zdraví - základní nástroj podpory zdraví. Jejím cílem je vést děti

          k uvědomění si významu ochrany a podpory zdraví. Je součástí

          vzdělávacích programů ve škole

Škola podporující zdraví - program WHO, mezi hlavní zásady programu patří 

         respekt  k potřebám  dítěte, vytváření pohody věcného, sociálního a  

         organizačního prostředí, zdravé učení, otevřené partnerství, podpora 

         pozitivních vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči

 

 

   Anotace a základní pojmy

Školní věk je označován jako období od nástupu dítěte do školy do konce povinné školní docházky  a člení se na raný, střední a starší. V období raného školního věku probíhá u dítěte adaptace na prostředí a požadavky školy. Střední školní věk je obdobím relativního vývojového klidu, bez významných somatických, funkčních, psychických a sociálních změn. V tomto období  se zklidňuje  motorická aktivita dítěte, prodlužuje se jeho schopnost  koncentrace pozornosti, rozvíjí se analyticko- syntetické myšlení, schopnost logických operací. V sociálním vývoji  hraje u dítěte významnou roli úspěšné zařazení do skupiny vrstevníků. Pro starší školní věk je charakteristický nástup puberty spojený s růstovou akcelerací. Dítě je v tomto období schopno  formálních logických operací, abstraktního, kombinačního  myšlení. V sociálním chování u něho převládá nejistota, nevyvážená  reakce na okolí, kritické hodnocení chování dospělých.

 Základní škola  je výchovně  vzdělávací  instituce, která, zabezpečuje  podmínky  pro školní práci, pro učební činnost dětí, rozvíjí  rozumové, emoční i sociální  schopnosti dětí ve věku šest až patnáct let. Pobyt dětí ve škole, školní práce, je  převážně zátěž  psychická a sociální. Pro stanovení  zátěže školní prací  je nutná znalost  kolísání  výkonnosti  dětí  během dne, týdne a  znalost jejich  schopnosti  koncentrovat pozornost.  Zdraví dítěte  je podmínkami ve škole ohroženo tehdy, není-li zátěž, spojená s pobytem ve škole,  přiměřená jeho schopnostem a potřebám.  Hlavní rizika poškození zdraví dítěte související s provozem školy a se školní prací jsou: chyby v  organizaci vyučovací hodiny, vyučovacího dne, nerespektování individuálních potřeb dítěte, nedostatky ve vybavení školy, nevhodné podmínky pro školní práci, nedostatečné podmínky pro odpočinek a  pro aktivity ve volném čase. K poškození zdraví mohou vést  chyby ve výživě a podmínkách pro školní stravování.   

 Mezi hlavní zásady programu  WHO "Škola podporující zdraví patří" respekt  k potřebám  dítěte, vytváření pohody věcného, sociálního a    organizačního prostředí, zdravé učení, otevřené partnerství, podpora  pozitivních vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči.

 

 

  Příklady

 Organizace výukové hodiny dětí v první třídě  - schopnost koncentrace pozornosti, členění hodiny, tempo práce,  formy odpočinku, přestávky

 

 

  Kontrolní otázky a úkoly

 Uveďte základní vývojové  charakteristiky  dětí školního věku

 Jak je definována  školní zátěž

 Uveďte možné zdroje nepřiměřené školní  zátěže  spojené s učební činností

 Navrhněte  školní  preventivní program zaměřený na podporu zdravé výživy

 

 

   Otázky k zamyšlení

  Existuje riziko  ovlivňování  vztahů dětí uvnitř vrstevnické  skupiny 

 ekonomickou situací rodin?

 

 

       Shrnutí

Školní věk je označován jako období od nástupu dítěte do školy do konce povinné školní docházky  a člení se na raný, střední a starší. Jednotlivá období jsou doprovázena změnami v oblasti somatické, funkční, psychické a sociální.

Škola  je instituce, která,  zajišťuje učební činnost žáků,  zabezpečuje prostorové, organizační podmínky  pro školní práci.  Cílem školních vzdělávacích programů   je stimulovat  vývoj  dítěte v oblasti rozumové, emoční i sociální. Přiměřená školní zátěž je stimulující, přispívá k zdravému vývoji dítěte. Hlavní rizika poškození zdraví dítěte související s provozem školy a školní zátěží jsou: nerespektování potřeb dítěte, chyby v  organizaci vyučovací hodiny, vyučovacího dne, nevhodné  vybavení a prostředí  školy, nevhodné podmínky pro školní práci, nedostatečné podmínky pro pohybové aktivity, chyby ve výživě a podmínkách pro stravování.  

 Mezi zásady programu  WHO "Škola podporující zdraví patří" respekt  k potřebám  dítěte, vytváření pohody věcného, sociálního a organizačního prostředí, zdravé učení, otevřené partnerství, podpora  pozitivních vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči.

 

 

 

    Literatura

   

Komárek L., Provazník K. a kol. Ochrana a podpora zdraví, Praha: Nadace CINDI, 3.LFUK; 2011, s.97  ISBN  978-80-260-1159-0

Provazník K., Komárek L., a kol. Prevence v praxi, Praha: Nadace CINDI; 2009, s.600, ISBN 978-80-254-7090-9

Vágnerová M. Vývojová psychologie I. Praha:Karolinum; 2005, s.468 ISBN 80-246-0956-8

 

7. Prevence násilí u dětí a mládeže

 

            Časový rozvrh: 2 vyučovací hodiny

          1. vyučovací hodina - definice typů a forem násilí na dětech dle WHO, 1. Světová

                                               zpráva OSN o násilí na dětech         

          2. vyučovací hodina - ekologický model násilí a multifaktoriální etiologie,                                                     

                                              nespecifické a specifické indikátory, krátkodobé a

                                              dlouhodobé následky, pyramida prevence, komplexní

                                              trauma a PTSP, primární, sekundární a terciální prevence,  

                                              možnosti zvyšování efektivity prevence a Národní strategie                          

                                              prevence násilí na dětech v ČR 2008 - 2018                                                                     

 

         Cíle:

          Základní informace o jedné z hlavních priorit veřejného zdraví, která významně

          ovlivňuje v dlouhodobém horizontu kvalitu života, tělesné a duševní zdraví.

 

           Klíčová slova:

          Násilí interpersonální, násilí namířené proti sobě samému, organizované násilí,

          syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte, komerční sexuální zneužívání dětí,

          šikana a riziková elektronická komunikace, sebevražedné chování a záměrné

          sebepoškozování, trauma, stres, komplexní trauma, posttraumatická stresová

          porucha, pyramida prevence, prevence v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost

          Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR 2008 - 2018

 

          Definice problému:

         Typologie násilí dle WHO (tři typy - interpersonální, namířené proti sobě samému a

         organizované násilí), multifaktoriální etiologie a uplatnění tří cest

         přenosu násilí jako základní východisko prevence. Seznámení se 7 hlavními cíli

         Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR 2008 - 2018 určenými vždy pro

         odlišné sociální prostředí. Pyramida prevence a rozvoj modelu stresové zranitelnosti

         jako možná příčina syndromu rizikového chování, rozvoje násilí namířeného vůči sobě

        samému. Možnosti zvyšování efektivity prevence, role státních, politických a odborných

        institucí v prevenci násilí.                  

 

         Anotace a základní pojmy:

        Definice všech tří typů a jejich forem násilí, epidemiologická data ve světě, Evropě a v

       ČR, vybraná data 1. Světové zprávy o násilí na dětech.

       Syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte (všechny formy) včetně vztahového

        incestu a Münchausenova syndromu by proxi dle nejnovějších doporučení ISPCAN.

 

        Problematika domácího násilí včetně rozvodových a porozvodových sporů péče

        o dítě (syndrom odcizeného rodiče) a problematika střídavé péče.

 

        Dlouhodobá deprivace dětí oddělených od rodičů a umístěných do zařízení

        institucionální výchovy včetně terénní sociální práce a sanace biologické rodiny.

 

        Násilí mezi vrstevníky (šikana a její odlišnost od kyberšikany), riziková elektronická

        komunikace (manipulace s dítětem a zejména riziko sexuálního zneužití).

 

        Zásadní je znalost nespecifických a specifických behaviorálních markerů násilí, která

        umožní včasnou detekci a diagnostiku s následnou terapií.

 

        Krátkodobé a dlouhodobé následky v oblasti behaviorální, emocionální a v oblasti

        tělesného a duševního zdraví. Nejnovější informace o komplexním traumatu.

 

        Klíčové jsou informace zaměřené na popis modelu stresové zranitelnosti, které společně

        s ekologickým modelem násilí WHO predikují priority a obsah primární, sekundární,

        ale i terciální prevence prioritně cílené na interpersonální násilí, které bývá zdrojem

       dalších dvou typů násilí.

       Klíčem prevence podle WHO je snižování tolerance násilí ve společnosti, jádrem

       prevence ve zdravotnictví je systém preventivních prohlídek dětí, a v centru pozornosti

       péče o ohrožené děti je návštěvní služba v rodinách.          

 

      Seznámení s principy a základními rolemi státních, politických a odborných institucí,

      Možnosti zvyšování efektivity prevence a Národní strategie prevence násilí - 7 hlavních

      cílů.          

 

       Kontrolní otázky:

      Je expozice dítěte rodičovským konfliktem formou násilí, a jakého, a s jakým rizikem?

      Může být sebevražedné chování dospívajících následkem osobní zkušenosti dítěte      

      s nějakou formou násilí v časném dětství  (týrání, sexuální zneužití, šikana,

      kyberšikana)?

      V porovnání se světem, riskují čeští teenageři na nových technologiích více než jiní, a

      proč?    

    

       Otázky k zamyšlení?

     Jaký je postoj české veřejnosti vůči násilí?

 

            Shrnutí:  

         Definice základní terminologie násilí na dětech dle WHO.

         Ekologický model násilí a seznámení s rizikovými faktory na všech jeho úrovních jako  

         východisko efektivních primárně preventivních strategií.

         Model stresové zranitelnosti a nespecifické a specifické indikátory násilí jako

         včasná detekce ohrožených dětí (sekundární prevence).

         Multioborový algoritmus řešení jako základní východisko efektivní terapie spočívající

         ve zpracování traumatické zkušenosti a budování pozitivního emocionálního vztahu

        (terciální prevence).            

        Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR 2008 - 2018 na pozadí       

        epidemiologických dat týkajících se všech typů a forem násilí na dětech v ČR.

 

E-mail:

          eva.vanickova@lf3.cuni.cz

 

 

 

           Literatura:

         Vaníčková E. Hadj-Moussová Z. Provazníková H.: Násilí v rodině, syndrom

         zneužívaného a zanedbávaného dítěte. 1. vyd. Praha Karolínum. 1995

         Dunovský J. Dytrych Z. Matějček Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. 1.vyd.  

         Praha Grada Publishing. 1995

         Gřivna T. Polčák J.: Kybekriminalita a právo. 1. vyd. Praha Auditorium. 2008

         Kolář M.: Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha Portál.  2011

         Rogers V.: Kyberšikana. 1. vyd. Praha Portál. 2011

         Vaníčková E.: Prevence násilí na dětech v systému zdravotních služeb. 1. vyd.

         UK v Praze, 3.LF. 2008

         Vaníčková E.: Syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte. In: Ochrana a podpora

         zdraví. Praha. 3.LF UK a Nadace CINDI, 2011        

         Kolektiv autorů: Prevence v praxi. 2. dopl. vyd. UK v Praze, 3. LF, CINDI. 2009  

 

 

8. Syndrom rizikového chování mladistvých

 

        Časový rozvrh: 2 vyučovací hodiny

          1. vyučovací hodina - rozvoj syndromu rizikového chování (tři formy - závislé

                                              chování na tabáku, alkoholu, nelegální droze a virtuální realitě, 

                                              nebezpečné sexuální chování - předčasně zahájený sexuální život

                                              a promiskuitní chování, agresivní chování - delikvence a obecná

                                              kriminalita, pouliční gangy, divácké násilí, děti ulice), příčiny a

                                              pyramida prevence

          2. vyučovací hodina - epidemiologická data o osobní zkušenosti dětí a mladistvých

                                              s tabákem, alkoholem, nelegální drogou, závislosti na virtuální           

                                              realitě v ČR; data zaměřená na rizikové sexuální chování a

                                              agresivní chování dětí a mladistvých - porovnání se světem,

                                              možné následky a poškození zdraví  

                                                         

          Cíle:

          Prezentace syndromu rizikového chování mladistvých (dříve sociální patologie)

          a jeho vývoje v kontextu charakteristiky věkového období pubescence a adolescence.

          Porozumění rizikovým a protektivním faktorům.

 

          Klíčová slova:

          Rizikové chování, tabák, alkohol, drogy, virtuální realita, předčasně zahájený sexuální

          život, promiskuitní chování, delikvence a obecná kriminalita, pouliční gangy, městské

          nepokoje, divácké násilí, vandalismus a výtržnictví, rizikové adrenalinové sporty a

          zábava, epidemiologická data, pyramida prevence, závislé chování, dlouhodobé

          následky a poruchy zdraví

          Definice problému:

         Problematika vývojových specifik věkové kategorie pubescence a adolescence, kde

         zejména sociální oblast a osobní zkušenost s násilím či opakovanou stresovou

         traumatizací mívá za následek rozvoj syndromu rizikového chování. Snižující se věk

         prvního kontaktu s legální i nelegální drogou, tzv. průchozí teorie. Rizikové sexuální

         chování a agresivní chování teenagerů.

         Představení rizikových a protektivních faktorů na úrovni rodiny, školy, komunity a

         společnosti, které vytváří substrát pro dlouhodobou preventivní strategii.                    

         Pyramida prevence, typy a role spolupracujících institucí, doporučení pro včasnou

        detekci v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.

 

         Anotace a základní pojmy:

        Syndrom rizikového chování jako multioborové téma, pro jehož pochopení je nutná

        znalost a porozumění věkovým zvláštnostem dospívajících a také současným trendům

        v oblasti subkultur mladých lidí. Naplňování základních potřeb dětí.

 

        Tři okruhy rizikového chování: závislé chování (seznámení s vývojovými etapami

        rozvoje závislosti, epidemiologická data, rizikové a protektivní faktory, možnosti

        prevence), rizikové sexuální chování (v reálném a virtuálním světě, formy, trendy

        v sexuálním životě české populace obecně, sexuální výchova a prevence, komerční 

        sexuální zneužívání dětí) a agresivní chování (obecné trendy v agresivitě mladistvých,

        epidemiologická data o delikvenci a obecné kriminalitě - zejména násilná činnost a její

        trendy, pouliční gangy, městské nepokoje a divácké násilí, dva stupně fenoménu děti

        ulice, rizikové adrenalinové sporty a chování  jako častá příčina úrazů, prevence).

 

       Prezentace vývojových souvislostí a multifaktoriální etiologie s expozicí násilím,

       které vedou k rozvoji modelu stresové zranitelnosti, jenž bývá velmi často příčinou

       rozvoje syndromu rizikového chování. Porozumění těmto souvislostem je východiskem

      pro formulaci preventivních programů. Jde o prioritu veřejného zdraví, která je také

      jedním z úkolů Zdraví 2020.

 

      Kontrolní otázky:

     Patří problematika komerčního sexu do syndromu rizikového chování mladistvých?

     Co zahrnuje preventivní prohlídka dítěte ve věku vyšším 11 let zaměřená na včasnou

     detekci a intervenci konzumace tabáku, alkoholu či nelegální drogy?  

     Je obsažena priorita reprodukčního zdraví mladé generace v programu Zdraví 2020?

 

       Otázky k zamyšlení?

     Bude mít na výskyt KSZD pozitivní vliv legalizace prostituce v ČR?

     Jaký dopad na děti by bylo možné očekávat v případě legalizace všech nelegálních drog?

    

       Shrnutí:  

      Definice syndromu, resp. jeho tří forem a představení jeho multifaktoriální etiologie jako  

      východisko preventivních strategií.

      Věk prvního kontaktu, teorie průchozí role, vliv vrstevníků, věkové zvláštnosti a

      charakteristika subkultur mladistvých. Nedostatečné naplňování všech základních potřeb

      dětí v roli spouštěče rizikového chování.

      Epidemiologická data v ČR a ve světě. 

      Stres, model stresové zranitelnosti. Dlouhodobé následky v oblasti poruch zdraví v 

      úrovni somatického, psychického, ale především sociálního zdraví. Pyramida, možnosti a

      limity preventivních strategií.

 

    E-mail:

     eva.vanickova@lf3.cuni.cz  

 

        Literatura:

      Kabíček P. Sulek Š. Mizerová L.: Syndrom rizikového chování v dospívání (možnosti

      efektivní prevence v oblasti abúzu návykových látek). Pediatrie pro praxi. 2010;11 (1)

      www.pediatriepropraxi.cz

      Machová J. Kubátová D.: Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha Grada Publishing. 2009

      Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů

      ve školách a školských zařízeních č.j. 21921/2010-28   

       

          

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK