|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (19.01.2023)
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (19.01.2023)
Aktivní účast na semináři a referát. |
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (19.01.2023)
Jiří Brabec: Antisemitská literatura v době nacistické okupace, in: Jiří Brabec: Panství ideologie a moc literatury. Praha 2009, s. 167-195. Jan Fingerland: Antisemitismus v normalizační literatuře. Případ Alexeje Pludka. In: Jiří Holý (ed.): Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století. Praha 2016, s. 881-924. Erik Gilk: Vítěz i poražený. Prozaik Ladislav Fuks. Brno 2013. Denisa G. Goldmannová: Osamělé hlasy chasidismu a východního židovství v Praze, in: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 199-213. Jan Grossman: Weilův Život s hvězdou, in: J. Grossman: Analýzy. Praha 1991. s. 359-363. Martina Halamová: Příběh vyprávění Viktora Fischla. Praha 2010. Petr Hanuška: Komentář, in: Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí. Praha 2001, s. 422-478. Jiří Holý: Komentář, in: Jiří Weil, Život s hvězdou, Na střeše je Mendelssohn, Žalozpěv za 77 297 obětí. Praha 1999, s. 481-505. Jiří Holý: Divadelní a literární činnost v terezínském ghettu, in: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 315-368. Jiří Holý: Židovské motivy v díle Arnošta Goldflama, in: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 925-944. Hana Hříbková: Šoa v díle Jiřího Weila, in: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 681-728. Tomáš Pěkný: Trojí řeč Jiřího Mordechaje Langera, in: J. Langer: Devět bran. Praha 1996, s. 297-332. Ivo Říha (ed.): Otevřený rány. Vybrané studie o díle Jáchyma Topola. Praha 2013. Michael Špirit: Vzpomínky o zkáze. Přítomnost a eliminace šoa u Josefa Škvoreckého, in: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. Praha 2011, s. 227-254. Eva Šormová: Divadlo v Terezíně. 1941-1945. Ústí nad Labem 1973. Olga Zitová: Židé v podkarpatské tvorbě Ivana Olbrachta, in: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 267-292. |
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (24.01.2023)
Kurz se zabývá dosud málo zpracovávaným tématem, totiž obrazy Židů v novodobé české literatuře od středověku po současnost. Židé jako jiné a nábožensky odlišné etnikum byli v české společnosti vnímáni někdy se sympatiemi, ale častěji s nedůvěrou nebo s antisemitismem (který v 19. století nahradil starší antijudaismus). Rozdílné byly i reakce spisovatelů a publicistů s židovskými předky: někteří usilovali o asimilaci s českým prostředím (českožidovské hnutí), jiní se hlásili k německé kultuře; od začátku 20. století se objevil sionismus a později ojediněle návrat k ortodoxnímu judaismu a chasidismus (Jiří Mordechaj Langer). Specifickým tématem české literatury je zobrazení tradičního způsobu života Židů na Podkarpatsku (Ivan Olbracht) a pronásledování Židů během nacistické okupace (holokaust). Antisemitské knihy byly vydávány za okupace, později jen sporadicky (Alexej Pludek).
Navrhovaná témata: Židé v Olbrachtových podkarpatských prózách (Golet v údolí) Jiří Mordechaj Langer a jeho Devět bran Antisemitské publikace za první republiky a za okupace (Alois Kříž: Co víte o o Židech?;Fr. Komurka: Co řekli naši velikáni o Židech; Jan Rys Rozsévač: Hilsneriáda a TGM; Karel Rélink: Židovské zrcadlo) Divadlo v terezínském ghettu Jiří Weil a jeho román Život s hvězdou Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock Sedmiramenný svícen Josefa Škvoreckého Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Alexej Pludek: Vabank Viktor Fischl: Dvorní šašci Osvětimská kapitola v Topolově románu Sestra |