PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Teoreticko-metodologický seminář II - AXCLTMS03
Anglický název: Theoretical and Methodological Seminar II
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, --- [HT]
letní s.:0/2, Jiné [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AXCLDOS01
Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
doc. PhDr. Daniel Vojtěch, Ph.D.
Cíl předmětu
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (31.08.2022)

Cílem semináře je reflexe uplatňování teoretických a metodologických přístupů se zvláštním zaměřením na vztah literární teorie a (čtenářské) praxe.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (31.08.2022)

Seminář je třeba absolvovat v 1. a 2. (ve zdůvodněných případech případně i 3.) ročníku studia. Pravidelná a aktivní účast v semináři. 

Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (31.08.2022)

Literatura (výběrově)

Literární teorie (obecně):

Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie. Host: Brno 2015.

Culler, Jonathan: Teorie lyriky. Karolinum: Praha 2020.

Macura, Vladimír – Jedličková, Alice: Průvodce po světové literární teorii 20. století. Host: Brno 2013.

Nünning, Ansgar (ed.): Lexikon teorie literatury a kultury. Host: Brno 2006.

Pechlivanos, Miltos (ed.): Úvod do literární vědy. Host: Brno 1999.

Wellek, René: Koncepty literární vědy. H&H: Praha 2005.

 

Hermeneutika:

Friedrich, Hugo: Struktura moderní lyriky. Od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Host: Brno 2005.

Gumbrecht, Hans Ulrich: Atmosphere, Mood, Stimmung. On a Hidden Potential of Literature. Stanford Univ. Press 2012.

Gumbrecht, Hans Ulrich: Production of Presence. What Meaning Cannot Convey. Stanford Univ. Press 2003.

OToole, Michael: The hermeneutic Spiral and Interpretation in Literature and the Visual Arts. Routledge: London 2018.

Szondi, Peter: On Textual Understanding and Other Essays. transl. University of Minnesota Press: Minneapolis 1986.

Szondi, Peter: Úvod do literární hermeneutiky. Host: Brno 2003.

Szondi, Peter: Teória modernej drámy. Tatran: Bratislava 1969.

Valdes, Mario: Phenomenological Hermeneutics and the Study of Literature. Univ. of Toronto Press 2019.

Ziolkowski, Eric Jozef: Religion and Literature. History and Method. Brill: Leiden, Boston 2019.

Dekonstrukce:

Barthes, Roland: S/Z. Francouzské myšlení II. Garamond: Praha 2007.

Bloom, Harold et al.: Deconstruction and Criticism. Seabury Press: New York. 1979.

De Man, Paul: The Rhetoric of Romanticism. Columbia Univ. Press, New York 2000.

De Man, Paul: Allegories of Reading. Figural Language in Rousseau, Nietzsche, Rilke and Proust. Yale Univ. Press: New Haven 1982.

De Man, Paul: Blindness and Insight. Essays in the Rhetoric of Contemporary Criticism. Univ. of Minnesota Press: Minneapolis 1971/1983.

Derrida, Jacques: Texty k dekonstrukci. Archa: Bratislava 1993.

Eagleton, Terry: Úvod do literární teorie. Triáda: Praha 2005.

Fišerová, Michaela: Dekonstrukce podpisu. Jacques Derrida a opakování neopakovatelného. Togga: Praha 2018.

Fulka, Josef: Roland Barthes. Od ideologie k fantasmatu. Togga: Praha 2010.

Frank, Manfred: Co je neostrukturalismus? Sofis: Praha 2000.

 

Intertextovost a intermedialita:

Bachtin, Michail Michailovič: Román jako dialog. Odeon: Praha 1980.

Bloom, Harold: The Anxiety of Influence. A Theory of Poetry. Oxford University Press: New York 1973.

Didi-Huberman, Goerges: Ninfa moderna. Esej o spadlé draperii. Fra: Praha 2009.

Didi-Huberman, Goerges: Před časem. Barrister & Principal: Brno 2008.

Fedrová, Stanislava – Jedličková, Alice: Intermediální poetika příběhu. Akropolis:

Praha 2012.

Fischer-Lichte, Erika: Estetika performativity. Na Konári: Rožnov p. Radhoštěm 2011.

Heath, Thomas: Reading Lamentations Intertextually. T&T Clark: London, New York 2021.

Lachmann, Renate: Memoria fantastika. Herrmann & synové: Praha 2002.

Müller, Richard – Chudý, Tomáš a kol.: Za obrysy média. Literatura a medialita. Karolinum: Praha 2020.

 

Recepční estetika:

Bloom, Harold: Kánon západní literaturyKnihy, které prošly zkouškou věků. Prostor: Praha 2000.

Červenka, Miroslav (ed.): Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Host: Brno 2001.

Gumbrecht, Hans Ulrich: Making Sense in Life and Literature. Univ. of Minnesota Press: Minneapolis 1992.

Iser, Wolfgang: Jak se dělá teorie. Karolinum: Praha 2009.

Jauss, Hans Robert: Toward an Aesthetic of Reception. Univ. of Minnesota Press: Minneapolis 1982.

Kolarov, Radosvet: Repetition and Creation. Poetics of Autotextuality. Routledge: New York, London 2021.

Willand, Marcus: Lesermodelle und Lesertheorien. Historische und systematische Perspektiven. De Gruyter: Berlin, Boston 2014.

 

Naratologie:

Bal, Mieke: Narratology. Introduction to the Theory of Narrative. Univ. of. Toronto Press: Toronto 1985.

Caracciolo, Marco: The Experientiality of Narrative. An Enactivist Approach. De Gruyter: Berlin, Boston 2014.

Doležel, Lubomír: Narativní způsoby v české literatuře. Pistorius & Olšanská 2014.

Doležel, Lubomír: Heterocosmica. Fikce a možné světy. Karolinum 2003.

Genette, Gérard: Fikce a vyprávění. Ústav pro českou literaturu AVČR: Praha 2007.

Genette, Gérard: Metalepsa. Od figúry k fikcii. Kalligram: Bratislava 2005.

Genette, Gérard: Narrative Discourse. An Essay in Method. Cornell University Press: New York 1983.

Kubíček, TomášBílek, Petr A. Hrabal, Jiří: Naratologie. Strukturální analýza vyprávění. Dauphin: Praha 2013.

Stanzel, Franz Karl: Teorie vyprávění. Odeon: Praha 1988.

Nový historismus / New Historicism:

Bolton, Jonathan (ed.): Nový historismus / New Historicism. Host: Brno 2007.

Geertz, Clifford: Interpretace kultur. Sociologické nakladatelství: Praha 2000.

Greenblatt, Stephen: William Shakespeare. Velký příběh neznámého muže. Albatros: Praha 2007.

Greenblatt, Stephen: Renaissance Self-Fashioning. From More to Shakespeare. Univ. of. Chicago Press 2005.

Strukturalismus, strukturální analýza textu, sémiotika:

Culler, Jonathan: Structuralist Poetics. Structuralism, Linguistics and the Study of Literature, Routledge: London 1975.

Červenka, Miroslav: Významová výstavba literárního díla. Karolinum: Praha 1992.

Červenka, Miroslav: Styl a význam. Studie o básnících. Čs. spisovatel 1991.

Deleuze, Gilles: Proust a znaky. Herrmann & synové: Praha 1999.

Eco, Umberto: Teorie sémiotiky. Argo: Praha 2009.

Jakobson, Roman: Poetická funkce. H&H: Praha 1995.

Jankovič, Milan: Cesty za smyslem literárního díla. Karolinum: Praha 2005.

Lotman, Jurij M.: Kultura a exploze. Host: Brno 2013.

Lotman, Jurij M.: Štruktúra umeleckého textu. Tatran: Bratislava 1990.

Mukařovský, Jan: Studie I – II. Host: Brno 2007.

Pešat, Zdeněk: Dialogy s poezií. Československý spisovatel: Praha 1985.

Riffaterre, Michael: Semiotics of Poetry. Indiana Univ. Press 1978/1984.

Sládek, Ondřej (ed.): Český strukturalismus v diskusi. Host: Brno 2014.

Veltruský, Jiří: Drama jako básnické dílo. Host: Brno 1999.

Wellbery, David E.: Lessing's Laocoon. Semiotics and Aesthetics in the Age of Reason. Cambridge University Press 2009.

Analýza diskurzu:

Foucault, Michel: Slova a věci. Computer Press: Praha 2007.

Foucault, Michel: Myšlení vnějšku. Herrmann & synové: Praha 2003.

Foucault, Michel: Archeologie vědění. Herrmann & synové: Praha 2002.

Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie. Svoboda: Praha 1994.

Kittler, Friedrich A.: Gramofon. Film. Typewriter. Karolinum: Praha 2018.

Schneiderová, Soňa: Analýza diskurzu a mediální text. Karolinum: Praha 2016.

Psychoanalytická a psychologicky fundovaná lit. věda:

Bachelard, Gaston: Poetika snění. Malvern: Praha 2010.

Bachelard, Gaston: Psychoanalýza ohně. Mladá fronta: Praha 1994.

Ébert-Zeminová, Catherine: Texterritorium. V souřadnicích moderního francouzského písemnictví. Karolinum: Praha 2014.

Fulka, Josef: Psychoanalýza a francouzské myšlení. Herrmann & synové: Praha 2008.

Freud, Sigmund: O člověku a kultuře. Odeon: Praha 1990.

Muller, John P.Richardson, William J. (eds.): The Purloined Poe. Lacan, Derrida and Psychoanalytic Reading. Johns Hopkins University Press: Baltimore 1988.

Strarobinski, Jean: Tři figury posedlosti. Karolinum: Praha 2013.

Strarobinski, Jean: Melancholie v zrcadle. Tři přednášky o Baudelairovi. Malvern 2013.

Vojvodík, JosefHrdlička, Josef (eds.): Osoba a existence. Z perspektivy fenomenologicko-antropologické psychiatrie. Host: Brno 2009.

Kulturní a literární antropologie:

Assmann, Jan: Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Prostor: Praha 2001.

Assmannová, Aleida: Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Karolinum: Praha 2018.

Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Argo: Praha: 2007.

Greenblatt, Stephen: The Rise and Fall of Adam and Eve. W. W. Norton & Company: New York, London 2017.

Iser, Wolfgang: Fiktivní a imaginární. Perspektivy literární antropologie. Karolinum:

Praha 2017.

Sutrop, Margit: Fiction and Imagination. The Anthropological Function of Literature. Mentis Verlag: Paderborn 2000.

Feministická lit. teorie:

Butlerová, Judith: Závažná těla. O materialitě a diskursivních mezích „pohlaví“.

Karolinum: Praha 2016.

De Lauretis, Teresa White, Patricia: Figures of Resistance. Essays in Feminist Theory. Univ. of Illinois Press: Urbana 2007.

Genz, Stéphanie Brabon, Benjamin A.: Postfeminism. Cultural Texts and Theories. Edinburgh Univ. Press 2018.

Morrisová, Pam: Literatura a feminismus. Host: Brno 2000.

Heczková, Libuše: Píšící MinervyVybrané kapitoly z dějin české literární kritiky.

nakl. FF UK: Praha 2009.

Kristeva, Julia: Polyfonie. Významy, pohlaví, světy. Nakl. Malovaný kraj: Břeclav 2008.

Kristeva, Julia: Jazyk lásky. One Woman Press: Praha 2004.

Plain, Gill: A history of Feminist Literary Criticism. Cambridge Univ. Press 2007.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (31.08.2022)

Teorie literatury se dnes nachází ve zvláštní situaci: na jedné straně je samozřejmou součástí studijních filologických programů, na druhé straně probíhají mezinárodní konference a diskuse na téma „Theory after the end of theory“. Jestliže jsou osmdesátá a devadesátá léta 20. století, pokud jde literární teorii, ve znamení diferencování a pluralizace teoretických koncepcí a modelů, otevřela se na konci devadesátých let pro literární teorii nová oblast vědy o médiích, teorie médií, kulturologických nebo kulturně-sociologicky, resp. sociologicko-historicky zaměřených studií, ale také oblast přírodních věd, neurovědy atd. Navzdory tomuto rozpětí zůstávají stále platnými a podstatnými základní otázky: Co je literatura? Co je úkolem literární teorie? Jaká je její vědecká pozice? Možná má pravdu také literární teoretik a významný romanista Hans Ulrich Gumbrecht, který vyslovil názor (Atmosphere, Mood, Stimmung. On a Hidden Potential of Literature, 2012), že literární věda by se neměla soustředit na diskuse o teoriích a metodách, nýbrž mnohem spíše na „naladění jako dimenzi literární zkušenosti“, že „čtení“ těchto naladění a atmosfér je možnou budoucností literární vědy. V každém případě víme, že smyslem literární teorie není otevírat zasvěceným čtenářům hermetické a exkluzivní horizonty uměleckých textů, nýbrž – a jako kontra stále opakovaným předsudkům – uvážlivým uplatňováním metodologických, literárně-teoreticky fundovaných koncepcí otevírat literární umělecký text, tj. činit jej plauzibilním všem zájemcům. Stejně tak je zřejmé, že literární věda nemůže být – a to je také často opakovaný předsudek – něčím libovolným, již proto ne, a v prvé řadě proto ne, že interpretace uměleckých děl má být adekvátní umělecké intenci. Každá textově interpretační praxe, směřující k objasnění a výkladu, postupuje implicitně metodicky. A každý textově interpretační postup, jenž si nárokuje odbornost, musí být intersubjektivně zprostředkovatelný a verifikovatelný. Proto je často opakovaný názor, že teorie znesnadňuje nebo dokonce zatemňuje rozumění dílu, mylný a v každém ohledu diletantský.

Základní teoretické koncepce a metodologické přístupy: hermeneutika – recepční estetika – intertextovost a intermedialita – naratologie – strukturální analýza textu – literární sémiotika – nový historismus (New Historicism) – analýza diskurzu – dekonstrukce – psychoanalytická lit. věda – sociálně-historický přístup – feministická lit. teorie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK