PředmětyPředměty(verze: 855)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Areálové a evropské kontexty ruské literatury (20. stol.) - AVS500125
Anglický název: Areal and European Context of Russia Literatures (20th Century)
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AVS500124
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Neslučitelnost : AVS500124
Je korekvizitou pro: AVS500129, AVS500175, AVS500127
Je neslučitelnost pro: AVS500124
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)
Anotace pro část ruská literatura
Vzhledem k tomu, že nelze zvláště evropské kontexty východoevropských literatur studovat jako jednolitý proces (neexistuje ani takto koncipovaná odborná literatura), je nutno prezentovat je jako jednotlivé kapitoly vzájemných vztahů či analogií. Blok věnující se evropským kontextům pak ukazuje jednotlivé fenomény evropské kultury, jak pronikly do kultury a literatury ruské a to, jak jsou či byly v ní nadále transformovány. Jedná se mj. také o reflexi evropského filozofického myšlení v ruské literatuře. Vzhledem k tomu, že vzájemné průniky a vůbec recepce evropské kultury byla v ruském prostředí poválečného období ztížena, nachází se těžiště přednášky v období předválečném a poté v období od 90. let 20. století.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou vnímání a recepce evropských hodnot a myšlení v ruské literatuře, stejně jako v základním představení vztahu Ruska k evropské kultuře.

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (27.09.2018)

Boris GROYS: Gesamtkunstwerk STALIN. Die gespaltene Kultur in der Sowjetunion. München – Wien 1988.

Boris GROYS: Die Erfindung Russland. München 2003.

Karl EIMERMACHER – Astrid VOLPERT (Hg.): Stürmische Aufbrüche und enttäuschte Hoffnungen. Russen und Deutsche in der Zwischenkriegszeit. München 2006.

Karl EIMERMACHER – Astrid VOLPERT: Tauwetter, Eiszeit und gelenkte Dialoge. Russen und Deutsche nach 1945. München 2006.

Ilidkó DRUGOVÁ: Kultúrne tradície v poézii Josifa Brodského. Bratislava 2009.

Helena ULBRECHTOVÁ: Fenomén Ruska jako příklad vztahu „Východ-Západ“ na úrovni literárních žánrů. In: Slovak Review of World Literature Research XVII (2008), 1, s. 29-43.

Verena KRIEGER: Kunst als Neuschöpfung der Wirklichkeit. Die Anti-Ästhetik der russischen Moderne. München 2006.

Eva HAUSBACHER: Poetik der Migration. Transnationale Schreibweisen in der zeitgenössischen russischen Literatur. Tübingen 2009.

Alexander HÖLLWERTH: Die ästhetische Revolte gegen den Humanismus: Die zeitgenössischen russischen Schriftsteller Limonov, Mamleev, der „neoeuroasischen“ Ideologe Dugin und deutsch-deutsche Missverständnisse unter dem Vorzeichen einer „repressiven“ Toleranz. In: Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. 21 (2010) 1-2, S. 43-56.

Helena ULBRECHTOVÁ: Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, historii a filozofii. Praha 2009.

Helena ULBRECHTOVÁ: Ideologická opozice „Východ-Západ“ v ruské literatuře a její postupné překonávání. In: Slavia 79 (2010), 3.4, s. 379-395.

Alfred Sproede – Mirja Lecke: Der Weg der postcolonial studies nach und in Osteuropa. Polen, Litauen, Russland. In: Dietlind Hüchtker – Alfrun Kliems (Hgg.): Überbringen – Überformen – Überblenden. Theorietransfer im 20. Jahrhundert. Köln/Weimar/Wien 2011, S. 27-66.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (15.07.2015)

Zkouška z části věnované ruské literatuře je ústní, skládá se ze tří otázek vycházejích ze sylabu.

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (27.09.2018)

1.      Seznámení s teorií, načrtnutí možných pohledů na rusko-evropskou literární reflexi. Ruská a evropská kultura v zrcadle paradigmatu „Východ-Západ“. Rusko-německé kulturní a literární vztahy – dosavadní zpracování a odborné publikace. Recepce německé kultury v ruské literatuře pohledem genologickým a imagologickým. Boris Groys a jeho teorie o ruské kultuře jako „stroji na překlady“.

2.      Moderna a avantgarda jako projekt budování nové budoucnosti. I. Příklad umění jako kolektivního „vytváření života“ básníka Vjačeslava Ivanova, základní pojmy jeho teorie, jeho dialog s Nietzschem

  1. Moderna a avantgarda jako projekt budování nové budoucnosti .II. Od „vytváření života“ k „budování života“. Konstruktivisté mezi produkčním uměním a agitací. Spojnice mezi literaturou a výtvarným uměním.
  2. Byla avantgarda proto- či antistalinistická? Nejdůležitější mezníky v rusko-německé polemice o charakter ruské avantgardy. Spojnice mezi stalinismem a nacismem v žurnalistice a obrazu hrdiny a nepřítele.
  3. Skryté nietzscheánství v literatuře období stalinismu.
  4. Němečtí autoři v exilu v sovětském Rusku, fenomén „prominentních“ literárních návštěv ve stalinském Rusku.
  5. Předválečný exil, fenomén hranice v literatuře. Příklad Vladimira Nabokova a jeho pohledu na Berlín.
  6. Ideologická opozice „Východ-Západ“ v ruské literatuře a její postupné překonávání: fenomén studené války v ruské literatuře od špionážního románu po dekonstrukci ideologické opozice v poezii A. Vozněsenského, rozpouštění černobílého paradigmatu „Rus kontra Němec jako přítel a nepřítel“ – vývoj „německého“ tématu v ruské literatuře druhé poloviny 20. století – od Někrasova po Sorokina.
  7. Od emigrace k migraci: současná ruská literatura bez hranic v západní Evropě. Literatura jako součást transkulturního procesu a nové strategie literární tvorby. I: Marina Palej, Marija Rybakova (autofikce a literatura tzv. třetího prostoru).
  8. Od emigrace k migraci: současná ruská literatura bez hranic v západní Evropě. Literatura jako součást transkulturního procesu a nové strategie literární tvorby. II.: Julia Kisina, Vladimir Kaminer (mimkry, groteska, postkolonialismus).
  9. Rusko jako předmět postkoloniálních studií
  10. Příklad reflexe západní kultury v literární tvorbě: Josif Brodskij a vybrané interkulturní aspekty jeho poezie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK