PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Evropské myšlení o literatuře II - AVES00432
Anglický název: European Thought on Literature Topics II
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2015
Semestr: letní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Katerina Kedron, Ph.D. (16.09.2009)

Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Je však třebas mít na paměti, že duchovní život žádného
národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech vůbec
pochopitelný.
Přednáška nabízí pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátků 20. stol. (Kurs je
každoročně aktualizován.) Nechce podat pouhý popis témat, ale postihnout i systémovou povahu evropského myšlení o
umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako
disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V zimním semestru je
charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování
tzv. středověku.
V letním semestru jsou charakterizovány pojmy renesančních estetik, francouzská teorie tragédie, dvě linie novodobého
historismu, německé klasické myšlení, zejm. Schiller jako autor úvahy O naivním a sentimentálním básnictví, Schelling,
Hegel. Navazuje charakteristika nástupu nového pojetí člověka a jeho uměleckého chování počínajíc 18. stoletím:
měšťanská truchlohra (Diderot, Lessing), otázky historické typizace (vývoje) umění (Winckelmann), Kantův obrat v
estetickém myšlení, nová koncepce "krásna" a "vznešena". Schiller jako autor Dopisů o estetické výchově.
Schleiermacherova hermeneutika (a její pokračování do 20. stol.: Heidegger, Gadamer, Gadamerova diskuse s franc.
myšlením postmoderny, Kostnická škola). Mytologická škola. Vznik historické poetiky u Scherera a Veselovského. Kritika
pozitivismu: ruský formalismus, Bachtin, strukturalismus.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Katerina Kedron, Ph.D. (28.09.2009)

Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný. Tím spíše, že kultura slovanských národů se nejen s evropským kontextem vyrovnávala, ale také do něho aktivně zasahovala.

Přednáška nabízí v zimním semestru pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku tzv. novověku. Nemá podávat pouhý popis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V prvém běhu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování tzv. středověku. Počátky tzv. novověku.

Druhý běh přednášky o evropském myšlení nabízí pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol. Je to především období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména v teoretických pracích Fr. Schillera, G.W.Fr. Hegela a Fr.W.J. Schellinga: v těchto kapitolách je jádro druhého běhu. Systémovým rysem tohoto období je stoupající obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s ?během světa?. V estetickém myšlení se tato snaha projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj románu), ve vývoji ?subverzívních? literárních stylů (manýrismus, ironie). Kantův obrat v estetickém myšlení. Vznik hermeneutiky jako filosofické disciplíny. Historická poetika. Kritika pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismus a strukturalismus. Debata tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.

Literatura:

Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky

Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií

Wiegmann H.: Geschichte der Poetik

Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4

Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters

Svoboda K.: Vývoj antické estetiky

Rohde E.: Der griechische Roman

Bachtin M.: Román jako dialog

Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem

Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice

Le Goff, J. Intelektuálové ve středověku

Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4

Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)

Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4

Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters

Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny

Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik

Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien

Grondin J.: Úvod do hermeneutiky

Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky

Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte

Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy

Derrida J.: Texty k dekonstrukci

Foucault M.: Myšlení vnějšku

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK