|
|
|
||
Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (16.07.2012)
Dvouhodinovka po oba semestry Určeno studentům nefilosofických oborů FF, včetně studentů religionistiky Anotace: Na příkladech z různých dob a prostředí si ukážeme, co všechno bylo a je považované za filosofii. Všimneme si taky vztahů mezi filosofií a ne-filosofií, tedy vědou, uměním různých oborů a žánrů, náboženstvím různých kultur. Zkusíme představit a současně problematizovat některá jakoby posvátná slova naší kultury: pravda, rozum, vůle, důkaz, filosofie, věda, lidská přirozenost, nadpřirozené. Rozdělení přednášek je tematické, ne chronologické, přesto si budeme pomáhat častými odkazy na dějiny filosofie a na problémy dějinnosti nebo evoluce i mimo filosofii. Je filosofie výsadním polem pěstování moudrosti - nebo spíš problematickou i problematizující vrstvou naší kultury? Širší kontexty a další info pro zájemce viz http://www.fysis.cz/ |
|
||
Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (02.10.2012)
Atestace: Zkouška u přednášejícího, obvykle ústně, na závěr celého kurzu. Na základě alespoň dvou z těchto položek: 1. Obsah přednášek. 2. Marcel Detienne: Mistři pravdy v archaickém Řecku, Praha: Oikúmené, 2000. 3. Miroslav Petříček: Úvod do současné filosofie, Praha: Hermann a synové, několik vydání. 4. Zdeněk Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta), Praha: Academia 2009 - a to buď antická část (kap. 1 až 8) nebo zbytek. |
|
||
Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (02.10.2012)
Podrobný sylabus: (verze 23. 9. 2012) Zimní semestr
Co je to filosofie? Na to je mnoho odpovědí, ba některé z nich se navzájem špatně snášejí. Tradiční odpovědi: "Láska k moudrosti" = etymologický význam, viz Diogenova legenda o Pýthagorovi. "Péče o duši", viz Platón, novoplatonici, Patočka. (Ovšem, čemu zde říkáme "duše"?) Další z tradičních i novějších odpovědí zatím odročíme. Slovo "filosofie" se poprvé objevuje snad už krátce před Platónem, ale jeho hojné užívání a význam je dílem Platónových spisů. Přesto ve školách obvykle začínáme dějiny filosofie mnohem dřív, už od Míléťanů, v -6. století. Jiné moudrostní tradice, zvl. neevropské. A jaké tradice vlastně považujeme za "evropské"?
Zákon tří stadií (August Comte, 1830, vzorem je přírodověda): Alternativa: Nauka o třech pohybech (Jan Patočka, 1970): Podobnosti, rozdíly a vliv těchto i jiných pojetí.
Pravda před filosofií: archaičtí básníci (a také věštci a soudní králové, viz Detienne, Mistři pravdy). Básník je hlásnou troubou božské pravdy, díky enthusiasmu (inspiraci) ji předává společnosti. Destrukce této koncepce laicizací na konci archaické doby (Simónidés). Řeč-dialog v armádě a u řečníků. Sofistický dialog. Problémy dialogu. Přechod od pravdy typu alétheia (neskrytost, nezapomenutí) k pravdě logické a faktické. Důvěra v řeč v prostředí náboženských sekt typu eleatů: ztotožnění řeči, myšlení a skutečnosti (bytí). Vznik slova "filosofie" (pýthagorejci?, Sókratés?, Platón).
4) Příklady pojetí filosofie a pravdy:
5) Antropocentrismus a antropomorfismus našeho myšlení a vnímání. Vztah žánru (diskurzu) a pojetí pravdy - např. v matematickém důkazy a v pohádce. Přirozenost, skutečnost, objekt a pravda. Problém užívání slov "přirozenost, přirozený": jednou jako svébytnost skutečnosti, jindy jako poznatelná "esence", jindy jako opak k "nadpřirozenému". Problém příkladů, které pracují s výrobky (Platónova a Aristotelova "lehátka", Antifónův příklad se dřevem). Problém poznávacích modelů skutečnosti, virtuální není reálné (přirozené), ba ani potenciální, přesto ovlivňuje skutečnost.
Hledání životního tvaru (metafora sochy): dá se najít jako hotový, nebo musí vyrůst, nebo je dán či vnucen? Vztahy svobody a mezí. Tradice jako opora nebo okovy. Svoboda a osudová moc (různá pojetí svobody a různá pojetí osudu). Co je "náboženství" (eusebeia, religio). "Úcta, vztah" (sebas, opak k neglegere). Příklady: Křesťanství: Různá role ritu ve škále od pravoslaví, přes katolíky, lutererány, po liberální protestantismus; roli mýtů většinou nepřiznávaná, historicismus; Bible jako zjevené Slovo boží; vypracovaná náboženská nauka (nejvíc v katolické věrouce); organizované církevní instituce (ve škále od katolické církve přes pravoslaví po evangelické církve); zobrazování ve škále od pravoslaví po kalvinismus, značná role hudby, ale až na výjimky bez tance. Islám: Minimalizovaný ritus; krajní historicismus (mýty jen nepřiznaně); krajní role textu s jednoduchým pojetím jeho zjevení (Korán je božská skutečnost sestoupivší přímo k Prorokovi); vypracovaná nauka právního charakteru; církevní instituce jen v menšinách (Šía); zákaz zobrazování, téměř bez náboženské hudby, hudba a tanec v neortodoxním prostředí (dervišové). Řecké náboženství: Mohutná role mýtů; malá role textů (na poměry gramotného prostředí); málo náboženské nauky (a nejednotné); eupraktičnost jen v základních věcech (5 zákazů); téměř bez významných institucí (jen při některých kultech); mohutné zobrazování, hudba, zvláštní role divadla (tragédie) a sportu.
7) Mýtus, mana, tabu... Mýtus (mythos) je primordiální příběh, kultickým vyprávěním navazuje vztah k počátku. Různá určení mýtu: Mana = síla, moc (věcí, zvířat, lidí, výrobků, míst, dob). Tabu = ochrana toho, co je mana. Před-morální zákazy a regulace: "Nedotýkejte se drátů ani na zem spadlých!" Profesní výjimky (elektrikář, gynekolog), situační a kalendářní výjimky.
8) Základní náboženské obrazy, přítomné často i ve filosofii (ať už přejaté, transformované nebo kritizované) Anatolie a egejská oblast: obrazy Bohyně, krocení Býka, pole a pěstování.
Transkulturní motivy sapienciální vrstvy řady velkých náboženství:
9) Řecké náboženství a jeho dopad ve filosofii: Původ, počátek, vzor (arché): mytografové a Aristotelés. Emanace a koncentrace, mnohost a jednota, sestup (pád) a návrat, koloběh života, cyklus duše.
Fysis (příroda, přirozenost) a kultura: Paradoxy vztahu celku a části. Paradoxy vědomí smrtelnosti (od Archilocha po Heideggera, od "nouze" po "vědomí smrtelné bytosti").
10) Latinské náboženství a jeho dopad ve filosofii:
Vzdělání a působnost řeči (náboženské, filosofické, školní).
Letní semestr
1) Sókratés - zakladatelská legendární postava filosofie nebo kverulant a ironický tazatel? "Porodnické umění" myšlenek. Platón - racionalista nebo mystik? Vztah myšlení (nazírání intelektem) a vnímání (prožívání). Podobenství o jeskyni.
2) Ideje (druhy) a jevové věci (exempláře), cesta k Dobru (to agathon) Podobenství o úsečce: 3) Pojem, definice, důkaz, podstata, příčiny, látka a forma Aristotelés: Jak se dělá pojem a jak se s ním zachází. Abstrakce a dedukce. Kategorie: podstata (úsia, substantia) a akcidenty. Aristotelské příčiny: účinná (efficiens), účelová (finalis), látková (materialis), tvarová (formalis). "Hylemorfická" nauka. Diskuze o předpokladech a následcích "důkazů boží existence". Jak se dělá tradiční věda do novověku (do zač. 17.st.)?
4) Proměny novověké filosofie a vědy: Cogito sum (Descartes), subjekt a objekt.
5) Problém statutu společenských věd:
6) Dějiny: Historická věda a vědomí dějin.
7) Filosofie doby moderní a postmoderní (viz Petříček, Úvod) Myslíme jenom v řeči? O čem lze mluvit a o čem mlčet? Jazykové hry. (Wittgenstwein) Strukturalismus a post-strukturalismus. Postmoderní situace. Dekonstrukce.
8) Novodobé výzvy přírodních věd filosofii, fyzika: Proměny fyziky: heliocentrismus, Galileiho pozemská fyzika, Newton, mechanická metafora, relativita. Poznámka o proměnách vědy o látkách (od alchymie, přes Boyleho koncepci prvku, k modernímu atomismu). Fyzika mikrosvěta, paradoxy kvantového popisu.
9) Novodobé výzvy přírodních věd filosofii, biologie: Evoluce od předsokratiků po Darwina. Kritika teleologie (účelnosti v přírodě). Zneužívané problémy evoluční nauky. Genetika a genové modifikace. Sociobiologie.
10) Kybernetická metafora Stroj, automat, procesor, paměť. Paradoxy pojetí informace (od Aristotela k Shanonovi), informace a entropie. Umělá inteligence. Sítě a nová média. Proměny autorství.
11) Jaké je náboženství dnešní doby?
|
|
||
Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (16.07.2012)
Po minulých zkušenostech dávám předem na vědomí ctěným posluchačům, že tento kurs není míněn jako nejsnadnější z paralelek "pro neoborové studenty". Přihlašujte se, prosím, jenom tehdy, pokud máte o kurz zájem, jinak zbytečně blokujete místo ostatním. Nepředpokládám vstupní znalosti, ale spojení bazální inteligence a zájmu o věc, protože jinak by to byla ryzí nuda a mus.
|