PředmětyPředměty(verze: 809)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Nacionalismus a národnostní menšiny ve střední Evropě - ASE500066
Anglický název: Nationalism and National Minorities in Central Europe
Zajišťuje: Katedra středoevropských studií (21-KSES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Marek Junek, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Marek Junek, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

Cílem přednášky a paralelního semináře je prezentovat obraz národnostních konfliktů v habsburské monarchii a
nástupnických státech v průběhu 19. a 20. století a objasnit jejich příčiny. To není možné jednak bez pochopení
základních principů vzniku moderních národů ve střední Evropě, jednak bez poznání rozdílů v politickém vývoji
hlavních národů habsburské monarchie. Smyslem přednášky je rovněž uvedení na pravou míru různých v
průběhu vývoje vzniklých stereotypů a mýtů (především mýtus o Rakousku jako „žaláři národů“). Předmět se bude
zabývat nárůstem národních nacionalismů v regionu v meziválečném období (zejména na pozadí bilaterálních
vztahů mezi středoevropskými státy). Pro období 1945-1989 se přednáška a seminář budou věnovat situaci
menšin a etnických společenství v souvislosti s oficiální doktrínou internacionalismu a jejím vlivem na situaci
menšin a jejich vztahu k většinové společnosti. Výuka se bude zároveň věnovat situaci menšin v okamžiku
zhroucení totalitních systémů ve státech střední Evropy a postupného nárůstu probuzených nacionalismů.
Zaměření předmětu koresponduje s řešením interního výzkumného záměru Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK pod názvem Česká společnost, etnická společenství a menšiny od roku 1918 do současnosti na
příkladu polské, maďarské a slovenské menšiny.Napětí, zápas, nebo tolerance a produktivní symbióza? V rámci
seminářů budou studenti spolupracovat v rámci individuálního výzkumu na řešení dílčích úkolů vyplývajících z
interního výzkumného záměru pracoviště.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

Základní studijní literatura:
GELLNER, E.: Národy a nacionalismus. Praha 1993.

KŘEN, J.: Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780-1918. Praha 1990.

KOVÁČ, D.: Slováci, Česi, dejiny. Bratislava 1997.

KOVÁČ, D.: Dějiny Slovenska. NLN, Praha 1999.

HLAVAČKA, M. a kol.: Dějiny Rakouska. NLN, Praha 2006.

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. NLN, Praha 1998.

KONTLER, L.: Dějiny Maďarska. NLN, Praha 2001.

HLADKÝ, L.: Bosna a Hercegovina. Brno 1996.

PETRÁŠ, R.: Menšiny v meziválečném Československu. Karolinum, Praha 2009.

RYCHLÍK, J.: Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Academic Electronic Press, Bratislava 1997.

RYCHLÍK, J.: Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1945-1992. Academic Electronic Press, Bratislava 1998.

RYCHLÍK, J.: Rozpad Československa. Česko-slovenské vztahy 1989-1992. Academic Electronic Press, Bratislava 2002.

IRMANOVÁ, E.: Maďarsko a versailleský mírový systém. Albis International, Ústí nad Labem 2002.

Szarka, L.: Szlovák nemzeti fejlődés- magyar nemzetiségi politika 1867-1918. Kalligram a Kultúrny inštitút Maďarskej republiky, Bratislava 1999.

HOLEC, R.: Tragédia v Černovej a slovenská spoločnosť. Matica slovenská, Martin 1997.

HRONSKÝ, M.: Boj o Slovensko a Trianon 1918-1920. Národné literárne centrum, Bratislava 1998.

RAPANT, D.: Ilegálna maďarizácia 1790-1840. Matice slovenská, Martin 1947.

PEJŠA, R.: K problematice československo-maďarských kulturně-společenských vztahů ve 20. letech 20. století na příkladu kulturně-společenských aktivit maďarského spolku MAKK. In: Sborník k 70. narozeninám prof. R. Pražáka. MU, Brno 2006, s. 159-181.

JUHÁSZ, Gy.: Hungarian Foreign Policy 1919-1945. Akadémiai Kiadó, Budapest 1979.

JÁSZI, O.: The Dissolution of the Habsburg Monarchy. Jarrolds Publisher, London 1971.

PRAŽÁK, R.: Dějiny Maďarska. MU, Brno 1993.

Další odborná literatura:
DEÁK, F., UJVÁRY, D.: Papers and documents relating to the foreign relations of Hungary I., Vol. 1919-1920. Budapest 1939.

Juhász, G.: Magyarország külpolitikája 1919 - 1945. Kossuth Könyvkiadó, Budapest 1988.

LITVÁN, G.: Vztahy Oszkára Jásziho k Československu. In: Nepokojná desetiletí 1918-1945. Studie a dokumenty. ČSAV, Praha 1988.

Károlyi Mihály - LEVELEZÉSE I. (1905-1920). Budapest 1999.

HAJDU, T.: Károlyi Mihály Prágában. (M. Károlyi v Praze). Valoság, Budapest 1972.

Macartney, C. A.: Hungary and her successors. The Treaty of Trianon and its consequences, 1919-1937. Oxford University Press, London 1937.

RÁKOS, P.: Národní povaha naše a těch druhých. Sebeklamy a předsudky jako dějinotvorná síla. Kalligram, Bratislava 2002.

FEJTŐ, F.: Rekviem za mrtvou říši. Academia, Praha 1998.

Új magyar irodalmi lexikon. Akadémiai kiadó, Budapest 2000.

PEJŠA, R.: Maďarsko a maďarská menšina ve střední Evropě. In: Mezinárodní politika, č. 5. Praha, IIR 2006, s. 10-12.

PEJŠA, R.: Slovensko-maďarské vztahy. In: Mezinárodní politika, 9, 2009, s. 21.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (14.07.2011)

1. Obecné zákonitosti vývoje moderních národů ve střední a východní Evropě a jejich aplikace na území habsburské monarchie od počátku 19. století. Vývoj hlavních národů habsburské monarchie: Němci, Maďaři, Poláci, Češi, Italové, Chorvaté, Srbové, Rumuni, Slováci. Možnosti vzniku jednotného rakouského státního národa. Příčiny, proč rakouský státní národ nevznikl.

2. Národy habsburské monarchie v revoluci roku 1848-1849 a jejich národnostní požadavky v Uhrách a v Rakousku. Bachův absolutismus a jeho odlišný význam pro jednotlivé národy monarchie.

3. Říjnový diplom 1860 a obnovení ústavnosti 1861. Rozdílné politické programy jednotlivých národních reprezentací. Koncepce Rakouska jako vůdčí síly sjednoceného Německa. Porážka Rakouska v rakousko-pruské válce a zánik Německého spolku.

4. Rakousko-uherské vyrovnání 1867, rakouská a uherská (maďarská) koncepce řešení národnostní otázky. Zvláštní postavení Haliče v Předlitavsku. Uhersko-chorvatské vyrovnání 1868 a jeho důsledky. Pokus o česko-rakouské vyrovnání 1871 (fundamentální články), příčiny jeho neúspěchu.

5. Odlišný vývoj v Předlitavsku a Zalitavsku 1867-1918. Okupace Bosny a Hercegoviny 1878 a její vliv na národnostní poměry na Balkáně i v monarchii. Anexe Bosny a Hercegoviny roku 1908 - Bosna a Hercegovina jako třetí část dualistické monarchie. Iredentistická hnutí národnostních menšin habsburské říše majících své vlastní národní státy.

6. Možnosti spolupráce různých národů habsburské monarchie. Vznik nových politických směrů u jednotlivých národů Předlitavska koncem 19. století. Všeobecné volební právo v Předlitavsku (1905) a jeho vliv na národnostní poměry a konflikty. Strana nezávislosti v Uhrách a radikalizace maďarské politiky. Aktivizace nemaďarských národů v Zalitavsku (Omladina srbská, Chorvaté po roce 1868, Rumuni v Sedmihradsku, nové slovenské politické směry - hlasisté, časopis Prusy, Českoslovanská jednota, čeští slovakofilové, koncepce čechoslovakismu).

7. Národy habsburské monarchie za první světové války. Rozdílné postoje těchto národů k válce a rozdílné válečné cíle za první světové války. Rozpad Rakouska-Uherska 1918, jeho příčiny a průběh. Vznik tzv. národních států a jejich národnostní struktura (Československo, Polsko, Maďarsko, SHS).

8. Národnostní charakter Československé republiky Češi, Slováci, Němci, Maďaři a Poláci v první Československé republice v komaparci se situací menšin v Maďarsku a Polsku. Koncepce čechoslovakismu, autonomismu, regionalismu. Ústavní problém postavení Slovenska, slovenské návrhy na autonomii a jejich analýza. Německá, maďarská a polská menšina v ČSR. Jejich právní a faktické postavení Národnostní poměry na Podkarpatské Rusi. Problematika autonomie Podkarpatské Rusi v ČSR a její mezinárodní dopady. Ukrajinský, ruský a rusínský směr na Podkarpatské Rusi.

9. Mnichovská krize, anexe Těšínska, Vídeňská arbitráž (1938) - jejich dopad na národnostní poměry v ČSR. Prosazení autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi (1938). Zánik druhé republiky a vznik slovenského státu. Okupace Podkarpatské Rusi Maďarskem. Národnostní situace před druhou světovou válkou ve středoevropském regionu (Maďarsko, Polsko (1939).

10. Češi a Slováci za druhé světové války. Rozdílný charakter Protektorátu Čechy a Morava a slovenského státu. Rozdílný prožitek druhé světové války u Čechů a Slováků, slovenské představy o obnovené společné republice, Slovenské národní povstání a jeho státoprávní obsah. Situace Němců, Poláků, Maďarů a Ukrajinců/Rusínů v letech 1939-1945.

11. Třetí republika jako „národní stát Čechů a Slováků.“ Vystěhování německé menšiny. Situace maďarské menšiny a polské menšiny (v komparaci se situací menšin v Maďarsku a Polsku). Ztráta Podkarpatské Rusi a ukrajinská/rusínská menšina na východním Slovensku. Lidově-demokratická republika (1948-1960). Postavení Slovenska, situace maďarské menšiny na Slovensku 1948-1960. Potlačení rusínského směru na východním Slovensku. Zákaz řecko-katolické církve (1950) a jeho národnostní dopad. Ústava z roku 1960 a její důsledky pro národnostní poměry.

12. Období 1960-1969. Národně-emancipační pohyb na Slovensku 1963-1967 a jeho důsledky, postoj české společnosti. Situace národnostních menšin v letech 1960-1967 (v komparaci se situací menšin v Maďarsku a Polsku). Problém federalizace jako slovenský politický národní program. Aktivizace maďarské a ukrajinské/rusínské menšiny. Slovensko-maďarské spory. Spor o podobu federace, sovětská okupace Československa z 21. srpna 1968. Postoj národnostních menšin k okupaci. Prosazení československé federace a ústavního zákona o postavení národnostních menšin. Deformace československé federace a menšinového zákona.

Normalizační podoba československé federace, opozice proti normalizaci v České republice a na Slovensku. Opozice maďarské menšiny. Slovensko-maďarské spory v 80. letech. Postoj české a slovenské opozice a politického exilu k požadavkům maďarské menšiny. Pád komunistického režimu 1989 a národnostní otázka v Československu, Polsku a Maďarsku. Vznik Občanského fóra, Verejnosti proti násiliu a Maďarské nezávislé iniciativy. Pokus o vytvoření jednotné organizace národnostních menšin „Coexistencia - Spolužitie“. Slovensko- maďarský konflikt 1990-1992. Zánik Československa v roce 1992 a zrod „nových“ národnostních menšin.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK