PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2010/2011
   Přihlásit přes CAS
Ódin v mýtu a rituálu - seminář - ARL100209
Anglický název: Odin in Myth and Ritual - A Seminar
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2010 do 2010
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (18.02.2011)
SEMINÁŘ, navazující na stejnojmennà přednáškovà cyklus, kterà proběhl v zimním semestru, staví na materiálu probíraném v rámci přednášek, avšak současně jej vàrazně přesahuje. Cílů, které seminář sleduje, je několik, avšak jeden z primárních je právě snaha vést nejen klasickou diskuzi nad odbornou literaturou k tématu a reflektovat existující interpretace, ale tvořivě a hravě překračovat tam a nazpátek hranice metody, žánru i dobrého vkusu a právě tím je také blížeji poznávat a takřka si je fyzicky osahat a očichat. Riskem takového skotačení hravàch Rémů je číhavá přítomnost bedlivàch Romulů a jejich případná fratricidální rezoluce ("Endlösung") problému testování sakrálních hranic Polis. I romulovská (či snad romulanská) perspektiva bude do hranic semináře zahrnuta, jakožto reflektovaná kritika z pozic "Polis-ie".

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (18.02.2011)

Motto:

"You never know what is enough until you know what is more than enough."

William Blake

Seminář, navazující na stejnojmenný přednáškový cyklus, který proběhl v zimním semestru, staví na materiálu probíraném v rámci přednášek, avšak současně jej výrazně přesahuje. Cílů, které seminář sleduje, je několik, avšak jeden z primárních je právě snaha vést nejen klasickou diskuzi nad odbornou literaturou k tématu a reflektovat existující interpretace, ale tvořivě a hravě překračovat tam a nazpátek hranice metody, žánru i dobrého vkusu a právě tím je také blížeji poznávat a takřka si je fyzicky osahat a očichat. Riskem takového skotačení hravých Rémů je číhavá přítomnost bedlivých Romulů a jejich případná fratricidální rezoluce ("Endlösung") problému testování sakrálních hranic Polis. I romulovská (či snad romulanská) perspektiva bude do hranic semináře zahrnuta, jakožto reflektovaná kritika z pozic "Polis-ie".

Náplň semináře bude v principu dvojí:

I Jednak bude probíhat standardní četba relevantních a/nebo inspirativních primárních a sekundárních pramenů po malých dávkách z hodiny na hodinu a jejich následné zpřítomnění buďto formou řízené diskuze nebo formou ‚realizace‘ (viz dále).

II Současně však bude na semináři probíhat tvůrčí, konkrétní, hmatatelná obdoba ‚eidetické variace‘ a to jak pokud jde o látku (Ódin a s tím související témata), tak pokud jde o metodu a přístup. Každý účastník (nejlépe dvojice nebo menší kolektiv účastníků) si připraví (či vybere z navržených) určitý konkrétní projekt hudebního, výtvarného, překladového, dramatického, experimentálního, laboratorního, rešeršně-kompilačního, mystifikačního, zkušenostního, komentářově-dokumentačního atd. zaměření v jehož rámci vykoná svou vlastní badatelskou ‚cestu tam a zase zpátky‘ přes hranice metody / žánru / tématu.

Hlavními cíli takovéto iniciační meta-výpravy jsou:

α zaprvé ono výše zmíněné ohledání a osobní poznání hranic diskurzu s cílem jejich hlubšího poznání a zorientování se v problematice s tím spojené;

β zadruhé snaha o objevení či rozmnožení mostů spojujících akademické religionistické studium či bádání s intimním, vezdejším a zpravidla teoreticky nereflektovaným ‚naším vlastním‘ životem - počínaje individuálním duševnem, přes skutečné, ‚netabulkové‘, sociálno až po poezii věcí každodenních, absurditu věcí samozřejmých a mysterium věcí nepojmenovaných či nepojmenovatelných;

γ zatřetí je cílem občerstvení, eliadovská ‚regenerace‘, vyplývající z iniciačního průchodu živoucím nemediovaným chaosem jestvujícím za hranicemi diskurzu, tedy jakási obdoba antického svátku kronií či saturnalií nebo současného amishského rituálu ‚rumspringa‘: procesu, v němž je stávající řád záměrně rozpuštěn, invertován či zkarikován, v čehož důsledku je teprve doopravdy zavnímán a prožit (či též upřímně, živě znovunalezen);

δ začtvrté si tento kontakt s Jinakostí slibuje vynoření nových originálních myšlenek a nápadů, z nichž by následně mohli účastníci čerpat a rozpracovávat je v rámci své další studijní či badatelské činnosti;

ε zapáté je kýženým důsledkem kreativního ohledávání hranic diskurzu přirozeně, nutně, vznikající radikální interdisciplinárnost takovéto práce, jež není interdisciplinárností ‚sekundární‘ povahy (tj. propojování již existujících definovaných departmentů vědy), ale ‚primární‘ - tj. vzniká jako samozřejmá vlastnost spontánní lidské kreativity, která je stejnou měrou uměním, vědou, hrou, rozpravou i zkušeností.

Konkrétně bude seminář probíhat tak, že po několika úvodních hodinách, na kterých proběhne diskuze nad koncepcí, možnostmi a limity a jednotliví účastníci a účastnické týmy si zvolí své projekty, bude následovat hlavní blok semináře, na němž se budou střídat hodiny věnované praktické participaci na určitém projektu či prezentaci proběhlého projektu s hodinami teoreticko-diskuzními, kde se bude proběhlá akce reflektovat s ohledem na hlavní cíle semináře a kde bude uváděn do vzájemného vztahu experimentální ‚surový‘ materiál s načtenou primární a sekundární literaturou. Důležitou součástí hodin budou i návštěvy hostů z řad odborníků-religionistů či specialistů z jiných oborů a diskuze s nimi. Závěrečná hodina semináře bude současně kolektivní (dle okolností a možností) veřejnou prezentací a přehledem jednotlivých projektů i pokusem o jejich reflexi a syntetické uchopení - své místo ale budou mít i ‚historky z natáčení‘ a výroky typu ‚a z toho milé děti plyne poučení...‘. Umožní-li to charakter provedených projektů, bude výstupem též ‚sborník‘ studentských prací ve formě svébytného rukopisně-kolážově-liminálního grimoáru, jenž bude následně věnován ÚFaRu jakožto anathema.

Pokud jde o profánní aspekty účasti na semináři: frekventanti, kteří chtějí získat zápočet, musí splnit tři podmínky: i. účastnit se hodin, ii. dovést do konce svůj projekt, iii. být obeznámeni s texty k semináři (budou všechny k dispozici včas v elektronické formě v SISu/Moodlu); po individuální domluvě lze podmínky s ohledem na ducha zákona pozměnit (např. zajímavý náročnější projekt & prezence na semináři jen poloviční apod.). Je pravděpodobné, že kdo bude chtít opravdu plně využít tvořivých možností semináře, stráví nad svým projektem víc času, než kolik lze odměnit pouhým zápočtem, nicméně snad nezapomínáme na to, že původně jsme se (doufám) šli věnovat religionistice nikoli kvůli plnění zápočtů, ale kvůli vlastní zvídavosti, potřebě sebepoznání a poznání divů světa i zá-světa okolo nás - takže neztrácejme naději, Hosp-Odin nám na nebesích chystá věčnou mzdu a věčný zápočet!

 

 

Doplňující informace a poznámky

Výše uvedený základní přehled náplně semináře si vážnější zájemce o účast může doplnit následujícími víceméně pracovními poznámkami, z nichž všechny budou prodiskutovány v úvodních hodinách semináře a mají charakter spíš jakýchsi návrhů, než jakkoli závazných pravidel a kritérií.

Jedním ze stěžejních principů semináře by měla být určitá terapeuticko-brainstormová atmosféra, v jejímž rámci by měla činnost probíhat - tj. tolerantní, velkorysá, empatická, imaginativní forma kolektivní komunikace, kdy se nejedná o debatní střet názorů, ale spíš o společné "denní snění" cizelující a pohrávající si s určitým motivem či tématem a to především tak, že se považuje za samozřejmé upřímné sdělování i nápadů a asociací extrémně dětinských, ztřeštěných či surreálných a takové nejsou podrobovány žádné formě výsměchu či jiného odsudku, ale naopak jsou ceněny pro míru své bezprostřednosti a vhled či inspiraci, který mohou poskytnout. Tento přístup je samozřejmě třeba kultivovat, po čase zpravidla vyplyne svébytný charakter duševní otevřenosti a kreativity, který přináší plody a který naopak dovádí spíše jen do slepých uliček.

Mezi návrhy i mezi nakonec realizovanými projekty bude z velkou pravděpodobností několik takových, které dopadnou velmi úspěšně, ovšem i několik takových, které jsou pravděpodobně od začátku nezralým nápadem a jejich výsledný potenciál nebude nikterak skvělý nebo se je jednoduše vůbec zrealizovat nepodaří. Vzhledem k tomu, že se v případě semináře jedná od začátku do konce o podnik v mnoha směrech pionýrský, jsou přehmaty zcela přirozené, nemá smysl se snažit o jejich eliminaci či zametení pod koberec, ba právě naopak. Jednou ze zásad semináře by mělo být radikální přehodnocení tzv. "neúspěchu" - projekty, které "smrdí" nerealizovatelností či mizerným vyzněním (pokud však současně slibují určitý teoretický zisk) by měly být obzvláště ceněným artiklem a selhání či "nepovedenost" podniku by měla být vnímána prismatem tragické či heroické estetiky, proces hroucení a neštěstí či tupé dezorientace a ztráty nadšení by měl být účastníky aktivně prožíván, vychutnáván a samozřejmě též reflektován a dokumentován, aby z něj následně mohly být vyvozeny užitečné závěry. Je jednoduché jít do vyhrané bitvy. Nejvyšším hrdinstvím je však směle vykročit do bitvy předem najisto prohrané a přesto v ní bojovat s plným nasazením - vzorem nechť je účastníkům semináře samotný Ódin, jenž právě takto vykračuje při Ragnarǫku vstříc Vlku.

Třetím momentem, který bych zde chtěl vyzdvihnout a posléze při semináři obzvláště šlechtit a cenit, je samostatná aktivita, podnikavost a odvaha k samorostlé vizi ze strany studentů-účastníků. Nezapomínejme, že koncepce semináře je velmi otevřená - jakýkoli vlastní nápad, pozměňovací návrh atd. je vítán a to jak zpočátku při diskuzi nad definitivní formou, tak i v průběhu. Nic není tabu, nic není dané a nezměnitelné - dostatečně dobrý nápad, silně virulentní mem, pádná demaskující kritika či spontánní organický růst do určitého směru mohou být důvodem pro razantní změnu náplně semináře i třeba v polovině jeho běhu.

Spíše než takovéto komplexní revize je však pointou tvůrčí svobody to, že dává účastníkům příležitost zpracovat námět / zaexperimentovat si s nápadem / dát prostor konkrétní osobní posedlosti atd. Nikdo nebude nucen k aktivitě jdoucí proti osobnímu temperamentu (kromě samozřejmého požadavku aktivní participace na diskuzích a studia pramenů v rozsahu a formě na religionistice standartní) - výtvarník se bude přirozeně vyjadřovat právě tou vizuální formou, jež je mu nejvlastnější a stejně tak i účastník se sklony či zájmy dramatickými, hudebními, literárními, jazykovědnými, antropologickými, psychologickými atd. přičemž příkladem startovních inspiračních otázek, které by si mohl každý zájemce o účast položit, je např. Co je tím něčím zcela vlastním mě jakožto individualitě, co mi jde nejlépe (i kdyby to mělo být něco v reálném světě neužitečného)? - Čím se ‚tajně bavím‘ když mám čas a možnost? - Co je obsahem mých denních snění a fantazií? - Co nejvíc podněcuje mou zvědavost a fascinuje mě? - Co teoreticko-výzkumně-zážitkového jsem si vždycky toužil vyzkoušet? - K jakému tématu se při hovorech s přáteli dlouhodoběji vracím a baví mě se v něm ‚rýpat‘?

Takové otázky jsou samozřejmě jen východiskem, protože v důsledku hledáme nikoli jakoukoli osobní tematiku, ale takovou, v jejímž rámci dochází k propojení objektu studia religionistiky a osobního tématu, nicméně není vůbec nemístné přinést na úvodní hodiny třeba i jen osobní materiál, protože propojení s religionistickou tematikou může být objeveno až za pomoci ostatních při diskusi.

V čase před zahájením semináře a během prvních několika týdnů je účastníkům doporučeno, aby si zapisovali své nápady i dotazy a to jak takové, které vytanou při pročítání této anotace a koncepce, tak i náhodné a drobné postřehy, které se namanou během dne. Není od věci otázku osobního tématu nechat vytříbit nějakou formou věštby či meditace - imaginovat volně na motivy spjaté s Ódinem (jeho atributy a funkce: jednooký, šedovousý kmet, rádce, psychopompos, dvojice havranů, Gungnir, osminohý kůň, viselec, trojjedinost atd.; mýty s ním spjaté: zrod, zabití Ymiho, výpravy za medovinou a runami, hádanky a slovní klání, šalby a zrady, jeho skon atd.; jemu přilehlá témata: typičtí ódinovští hrdinové, jeho předci a potomci, božstva typologicky či geneticky blízká u jiných kultur atd.), navrhnout a provést vlastní verzi "věštění z Eddy" - tj. vylosovat (nalistovat) namátkou eddickou pasáž; provést inkubaci (nechat si zdát na vybrané téma); nebo kupříkladu jen vnímavě procházet městem či lesem a "následovat bílého králíka" ve formě série znamení, která osobně pocítíme jako oslovující, až do konečného místa, na kterém nalezneme vyjádřeno téma, kterému bychom se měli věnovat... toto jsou však jen namátkové příklady, každý ať se neostýchá vyvinout či použít mantiku šitou sobě na míru.

Coby závěr následují příklady možných kolektivních aktivit či individuálních resp. týmových projektů. Mezi příklady jsou záměrně zahrnuty jak primitivní, tak komplexní aktivity, jak teoretičtější a intelektuálnější, tak hravější a tělesnější. Ve shodě se zásadami uvedenými výše se mezi příklady nachází i záležitosti pravděpodobně nepoužitelné či jen hrubě načrtnuté v naději, že poslouží alespoň jako inspirace či katalyzátor pro návrhy aktivit ze strany čtenáře a/nebo budoucího účastníka semináře. V některých případech následuje komentář k účelu či účelům, jež by daná aktivita měla plnit. Je takřka jisté, že na celou řadu (možná většinu) zajímavých nápadů, které shromáždíme, nakonec zkrátka nezbude čas a prostor, což ovšem znamená jen to, že - bude-li zájem - jim bude věnován seminář v následujícím roce.

Ačkoli se většina návrhů pohybuje v okruhu určitého typu experimentování a kreativity, neznamená to, že v tomto směru práce na semináři probíhat musí, je tomu tak spíš proto, že pana vyučujícího prozatím nic lepšího jednoduše nenapadlo a je tudíž docela možné, že celé širé zajímavé či užitečné oblasti byly přehlédnuty a proto nechť zájemce neváhá a zcela svobodně domýšlí své zcela osobité představy o formě projektu. Rovněž z toho nevyplývá, že klasická forma seminární práce, odborné eseje apod. není dovolena - ba naopak, účastníci, kteří kupříkladu potřebují mít pocit pevné metodologické a faktické půdy pod nohama a současně jsou spíše pracovními sólisty, si mohou klidně zvolit projekt v podobě standartní odborné stati nebo seminární prezentace určitého tématu z okruhu staroseverského náboženství či charakteru komparativního. V takovém případě budeme mít na semináři alespoň "kontrolní vzorek" normality na jejímž pozadí budou kontury, přínosy i slabé stránky experimentálních projektů zřetelnější.

Návrhy projektů

∙‡∙ tradice: ústní - po celý semestr se bude postupně od člověka k člověku předávat určitý úryvek textu (např. několik strof básně), který bude předávaný za specifických podmínek (např. jen šeptem od úst k uchu, jen 9x zopakováno, jen voláním z jednoho konce palachova náměstí na druhý apod.) a na konci semestru bude srovnána původní podoba s výslednou.

∙‡∙ tradice: písemná - totéž co výše, jen půjde o přepisování rukopisného úryvku; vždy mezi dvěma přepisovači projde aktuální text určitou "přírodní distorzí" simulující některý aspekt reálné papyrologické či kodikologické problematiky (ztmavnutí papíru, rozpití textu, mnohonásobný xerox napodobující přirozený proces vedoucí k nejasným čtením, psaní přes průklepák, individuální rysy rukopisu, ligatury, typy písma atd.) a nakonec opět srovnání.

V obou případech je mimo řady dalších obecně zajímavých otázek (přenos informace, redundance, ambivalence, distinktivní rysy atd.) hodná pozornosti např. otázka nutnosti při recepci na každém jednotlivém kroku vždy textu nějak porozumět, aby bylo možné jej vůbec přijmout a poskytnout následné tradici. Experiment by měl být v závěru doplněn konkrétními ilustrativními obdobami z historie a krátkým výkladem teoretického pozadí problematiky a co z toho plyne pro religionistu pracujícího s produkty orálních a literárních tradic.

∙‡∙ rohrschach test - první, případně volné asociace k graficky upraveným motivům dochovaným ze skandinávského náboženství (obrazové kameny, výzdoba mohylových nálezů atd.), grafická úprava by měla za cíl zjednodušení motivu až k jeho holému tvarovému minimu, které bude přirozeně do určité míry víceznačné, sugerující morfologické paralely; specifická problematika bude pak vznikat při snaze eideticky variovat nad motivem nikoli anachronicky, ale v kontextu dobových výrazových prostředků a vizuálních asociací.

∙‡∙ zvuk jmen - experiment mapující novodobou recepci severské mytologie; dotazník či podobné medium s otázkami typu "jakou povahu/vystupování by podle vás měla postava jmenující se Aegir (Thjódroerir, Huginn, Freki, Ölrún, Ratatoskr...): a) krutou, b) nezbednou, c) chlubivou, d) nevýraznou, e) elegantní, f) bolestínskou..." nebo "které ze jmen by se vám (v případě, že by bylo v kalendáři a zavedené) líbilo dát vašemu dítěti: a) Dóri, b) Lævateinn, c) Önundr, d) Steinvör, e) Busla..."

∙‡∙ hnefatafl - návrh a vyrobení deskové hry, která by byla imago mundi, mikromodel kosmu a současně by v rámci své herní mechaniky nechala vyniknout dramatickou křivku (či jeden její aspekt), jež je severské mytologii vlastní.

∙‡∙ cross-disciplinarita - použít na staroseverské náboženství vědeckou disciplínu, o níž dosud v tomto vztahu nikdo vážně ani neuvažoval; krotkou verzí by bylo použít např. něco jako současnou politologii, nahlížet na ON mytologii očima současného pravicového ekonoma, vyhodnotit vztahy v pantheonu z perspektivy rodinného terapeuta, právního znalce, dietetického poradce; hledět na ON mytologii prismatem teorie množin, algebry, subatomární fyziky, strunové teorie, ekonometrie, statistiky, etnomuzikologie... ("průměrná výška písmene þ na runových nápisech z Gotlandu činí 245 mm..."); jiná transformace tohoto přístupu: zkusit číst ikonografické materiály "jak by zněly", kdyby byly nalezeny jako integrální součást textů pyramid, mesoamerických obrázkových kodexů, výzdoby Angkor Vatu atd.

∙‡∙ monomanická interpretace - co nejrealističtější (nejupřímnější) esej interpretující některý starogermánský mýtus nebo tuto tradici jako celek ve stylu autorů jako je Erich von Däniken / Ivo Aštar Benda / Antonín Horák (to je ten co rozluštil etruské nápisy, protože zjistil, že je psali starověcí moraváci) apod. pointou je nevynechat jediný "znásilnitelný" motiv, současně ale neabsurdizovat za hranici normálního stylu daného autora, tj. např. cílová skupina ufologů by na to musela "skočit"; součástí společná reflexe na téma "kde jsou hranice monomanie", pokus o to co nejpřesněji zachytit moment, kdy je materiál znásilněný, co je vlastně na interpretačním postupu konkrétně "špatně" a co vůbec pojem "špatně" znamená; kde je hranice mezi mašíbly jako je Däniken, osobnostmi jako je Freud, Campbell a tzv. solidní spolehlivou vědou ať již myslíme kryptonáboženské kazatele typu Richard Dawkins, nebo opatrné interprety typu Clifford Geertz.

∙‡∙ základní commutation test - relevantní mýty podrobit sérii standartních kommutací: tentýž příběh vyprávět s tím, že jsou prohozené genderové role, sociální role, rasový původ, vykonávaná řemesla atd. kde to narativ umožňuje; ujasnit si se kterými všemi kategoriemi lze kommutaci užitečně provádět, tj. které kategorie jsou sémioticky aktivní/relevantní; interpretace výsledků kommutačních variant.

∙‡∙ mantika - vyzkoušet různé formy na severu doloženého věštění či inspirace: sezení na mohyle (sitja á haugi), sezení "venku" (útiseta), spánek a sny (inkubace, hypnomancie), tvůrčí zalehnutí (pod nebo na kožešinu), metání run, případně si vypomoci příbuznými věštnými technikami doloženými z blízkého irska (např. zabalení do kožešiny, přespání na hrobě slavného básníka, dlouhé soustředěné pozorování hladiny bystré říčky) či pozdějšího evropského folkloru atd; otázka, zda a jakou formou by bylo možné se pokusit o nekromancii; z podniků podobného typu vypracovat vzornou "laboratorní zprávu"

∙‡∙ současné paralely - asociační rešeršní metodou shromáždit ze současné kultury chuchvalce prvků / entit / enkláv strukturálně nebo symbolicky obdobných centrálním ódinovským motivům ze starého Severu: Krakonoš, Gandalf, Mrazík - Santa Claus ("Jólnir"), Robin Hood, blaničtí rytíři... ; důraz na underground a subkultury na jedné straně a pak na brakovou a masovou kulturu na straně druhé, pokud možno se vyhnout vážné hudbě, respektovaným dramatům a školní literatuře (toho jsme snad měli už dost, ne); vyvodit ze získaného materiálu závěry

∙‡∙ imitatio dei - po určenou dobu (týden, měsíc, semestr) napodobit božský vzor a pevně se držet zvolené "deprivace", tj. např. si jako Váli po danou lhůtu nečesat vlasy a nemýt ruce, jako Víðarr nepromluvit (možná by stačilo jen být nemluvný, tj. reagovat přirozeně na podněty, ale neúčastnit se ‚společenského tlachání‘, což by byl samozřejmě zajímavý úkol jen pro toho, kdo přirozeně nemluvný není!), jako Týr si vystačit s jednou rukou, jako Ódin být jednooký (hovořit ve verších, každý den se představovat jiným pseudonymem...) atd. u všeho možno uvažovat o symbolických transpozicích, např. absolvovat devítidenní oběšení na kosmickém stromě ve formě oprátky, "kravaty", nošené kolem krku po devět dní, oprátka zakončená miniaturním Yggdrasilem ve formě "evergreen" větvičky jmelí, ovšem po oněch devět dní by dotyčný držel hladovku (nebo směl jíst jen xy) a pít jen yz atd. fantazii se meze nekladou; takovýto sebe-vydělující liminální podnik by měl ovšem sledovat nějaký alespoň rámcový smysl a účel a v jeho průběhu a po jeho skončení by z toho byly vyvozeny závěry

∙‡∙ fantasy propriety - jedna z nejrozšířenějších forem pokračování starosev. mytologie v dnešním světě je fantasy literatura, RPG a počítačové hry; projekt by spočíval ve vytvoření mapy staroseverského kosmu respektující originální prameny, ale s designem typickým pro mapy inspirované Tolkienem a spol. se vší "hračičkovitostí" tomu vlastní - vynikla by tak estetika, ale i omezenost takovéhoto "románového" přístupu k mytologii; případně by bylo možné pokusit se vyvinout "herní pravidla" pro "RPG Yggdrasill", která by současně mohla být velmi blízko čemusi jako strukturální analýze staroseverské kosmologie; pokud by byl k dispozici nějaký programátor, šlo by zkusit totéž vyjádřit formou programu - jakou formu by měl konflikt Ódina a např. Thóra víme díky Písni o Hárbardovi, na základě permutací výsledků řady dalších konfrontací bychom mohli ale "pravidlově" dovodit, jakou formu by mohl mít konflikt Ódina a Týa, Ódina a Freye... podobu konfliktu Ódina a Frigg známe (epizoda s Brísingamenem a její paralely u Saxona), jakou podobu by ale měla konfrontace se Skadi? atd.

∙‡∙ rodokmen, mapa, model - jiným, třebaže v některých projevech podobným, projektem by byla ve své podstatě zcela seriózní práce, jejímž cílem by bylo přehledně, např. na rozměr většího plakátu či školní mapy sestavit rodokmen a schéma vzájemných genealogických, funkčních či jiných relevantních vztahů mezi Ásy, Vany, thursy, legendárními hrdiny apod. s tím, že by se v důsledku jednalo o pomůcku užitečnou nejen tvůrcům, ale (po vyvěšení v některé z učeben) i "následujícím generacím". Jinou verzí téhož by byla výroba modelu kosmu (coby mapu či 3D model), či obdobu "přehledu historických epoch" ovšem s tím, že by se jednalo o kosmogonicko-eschatologický oblouk v němž by byly přehledně vyznačeny stěžejní mytické události. Forma těchto schémat či modelů by mohla být jak klasická, tak originální - např. plastický model eddického kosmu jehož základem by byl vhodný samorost nalezený v rámci "kosmomodelské výpravy", na který by následně byly s vynalézavostí rozeného bricoleura přibastlovávány reprezentace jednotlivých významných lokací: Urdina studně v podobě lahvičky s peroxidem (vybělující "bahno"), slunce a měsíc v podobě různobarevných LED-diod spojených drátkem s vyměnitelnou tužkovou baterií v lůžku stylizovaném do podoby koní, kteří slunce a měsíc táhnou atd.

∙‡∙ "blair witch project" - filmově-dokumentární mystifikace, vhodně zvolený námět a prostředí, výrazový minimalismus, mnoho závisí na centrálním nápadu, technicky nenáročné; inspiračním rámcem např. Ódinova sebeoběť na Stromě, jeho výprava za Suttungem, Útgardaloki apod; pracovat např. s mlhou ("Ježek v mlze" - jednotlivé motivy vystupují sólově z mlhy); potenciál mystifikace (tj. filmu bude někým uvěřeno jakožto dokumentu nebo živému záznamu).

∙‡∙ překlady a transpozice - originálně až drze pojatý překlad, osobitost, aktuálnost, volný styl respektující okamžitý náboj obsahu, položit vedle sebe několik různě vzdálených formátů překladu; vyzkoušet si, jaký vliv dělá jazyk, styl, forma, žánr; překlad zvoleného mýtu, úryvku, strofy apod. do homérské řečtiny (&hexametr; katalog heiti pro loď přeložit ve stylu katalogu lodí z Iliady), jazyka véd (&anuštubh), stříbrné latiny nebo jazyka vulgaty, klasické hebrejštiny (forma žalmu; katalog Ásů přetransponovat do podoby rodokmene typu synové Noemovi apod.), japonštiny (haiku - stavět na obdobné lakoničnosti stylu); zkusit též překlad do podoby surrealistické, budovatelské, dadaistické atd. básně, typu christian morgenstern atd; rozvedením téže myšlenky v jiném duchu je tranformace vybrané eddické pasáže do podoby povídky ve stylu Lovecrafta, Borgese, ve stylu školního slabikáře, dvojstrany v časopise "Probuďte se!" nebo "BravoGirl", instruktážního komixu o tom jak postupovat v případě nouzového přistání letadla atd; cílem je sledovat jak který žánr a jazyk a která výrazová forma zdůrazňuje a naopak zakrývá které aspekty mytické předlohy a zda je relevantní totéž uvažování přenést zpětně na dochované básně, ikonografii apod.

∙‡∙ hádanky - duel/klání či iniciační zkouška spočívající v kladení hádanek a jejich hádání; základní obtíž spočívá v nastavení metaforicko-metonymických pravidel substituce, které nejsou ani tak striktní, že znemožňují tvorbu hádanek spontánním básnickým nazřením a způsobují jednoduchou uhodnutelnost "povolených" hádanek, ani naopak tak volné, že hádanku prakticky nelze uhodnout (tj. může znamenat leccos).

∙‡∙ řeč ptáků - experimentální session během níž po řadě či po oslovení hovoří všichni účastníci vázanou řečí: ať již v kenninzích, s aliterací či dodržováním určité veršové míry ("elegické distichon") či koncového rýmu; cílem je probudit nebo jen polechtat latentní jazykově-herní přirozenost v každém z nás, která pod tíhou amorfní prozaické masy zpravidla krní a strádá a projevuje se jen v krátkých náhodných výtryscích; tato dimenze je bytostně spjatá s prapramenem síly, jež bývá nazývána Mýthopoiésis. Jejími sestrami jsou pak Etymomýtheia (zvána někdy Mýthoetymologia) a Entheogenia (v moderní době přezdívaná též Psychedelia). Etymomýtheia neboli civilně Etymomýtie či familiérně Etymoška (podle vzoru "atmoška") se má Etymologii, své nevzhledné staropanenské nevlastní sestře obdobně, jako Mytický příběh k Logickému kalkulu či jako zelenající se strom na rozcestí k dřevotřískovým policím plným žloutnoucích dlužních úpisů.

∙‡∙ nalezení případných jmen - jazykově hravé hledání padnoucích plně českých obdob pro severská jména mytických postav a objektů ("radikální bohemizace"), např. Áss/Æsir = Osák/Osáci; Askr = Popol nebo Osík (masc. k Osika); Ratatoskr = Raťachvost nebo Vrtokel, Krysokel; Iðavöllr = Opakiště, Zaslouka; dvergr = nerost, kraťas, cvrček; Urðar brunnr = Bylinino žřídlo, zřídelnice, zoradlo, vřídlo, hřídlo, žírnice; Urðr-Verðandi-Skuld = Bylina-Stanislava-Chysta, Bejvalka-Jestvice-Nastalka; Mímir = Mnata, Myslohlav Mozkovič Pomněnko; Valhalla = Valašská síň, Vlašský sál; valshamr = vlachodlaka, letobrk; Freyr = Frajer; Fáfnir = Ještětěr; Sigurðr = Vítězslav, Víťa; Brynhildr = Brněnka; Draupnir = Kapoun; Fenrir = Bahňák, Blaťák, Blatník; Miðgarðsormr = Středozmije; Vǫlva = Hůlkovna, Holkyně, Holka, Holobába; Hár = Hároš, Mánička, Vlasovec; Heimdallr = Světokmen/kmán atd.

∙‡∙ technický výkres - parodický výtvor jehož cílem by bylo nastavit zrcadlo přetechnizovaným módním pseudovědeckým textům, které se snaží zapůsobit přemírou grafů, statistik, vzorečků, tabulek a které uchopují mýty nemístně konkrétně a fakticky; jednalo by se např. o zcela technicky a neosobně působící výkres s kótami, průměry, šrafováním atd. který by znázorňoval "to jak to prakticky muselo probíhat" pokud jde např. o Ódinův návrat s medovinou básnictví v ptačí podobě - tj. člověk letící na něčem připomínajícím létající kolo ze "Záhady hlavolamu" nebo nějaký Leonardův vynález v přesné výšce nad hradbami Ásgardu (odpovídající dobová technologie hradebního náspu atd.) z úst postavy znázorněná balistická křivka aktuálně zvracené medoviny až do připravených (dobově přesných) kotlíků a soudků a zrovnatak z análního otvoru vycházející balistická křivka průjmu končícího v ústech (dobově správně oděných) špatných básníků... to vše doprovozeno nesmírně vážným, učeným a přetechnizovaným komentářem, který řeší sérii naprosto irelevantních praktických problémů, na nichž podle autora závisí smysl a význam mýtu.

∙‡∙ freudův znovuobjevený článek - napsat naprosto realisticky působící ("podvržitelný") ztracený Freudův článek typu "Koňský falus v nordické mytologii", pro inspiraci použít pokud možno rané překlady z počátku století a v simulaci napodobit i estetiku dobového jazyka a kontrast archaické, "viktoriánské" mluvy s obscénním obsahem sdělovaného; z praktického religionistického hlediska by ale text sám mohl být velmi užitečný, protože ve staroseverském náboženství je celá řada potenciálně velmi výživných freudiánských témat, která jsou začasté nezpracovaná; tato forma psaní by mohla autorovi poskytnout nevšední zážitek současného myšlení a argumentace ve stylu a ve prospěch určitého paradigmatu a současně radikální odstup od něj.

∙‡∙ výtvarné zpracování - dle osobního zaměření výtvarníka, množství možností (ambivalence: přímá, pootočení, změna figura-pozadí - v základu vizuální adekvát hádanky, kenningu atd.); komix; linoryt či obdobná grafická technika; výroba obálky nebo iluminací pro "grimoár".

∙‡∙ mystifikační archeologie - realistický, avšak nedochovaný, objekt (typu např. Seahenge, roh z Gallehusu, Franks Casket, přilba ze Sutton Hoo...); nebo: fyzicky vyrobit runový kámen s vyobrazeními i nápisem, dobově kompletně realistický, s věrohodnou dokumentací a interpretací; podle hesla "kdo chce vyrobit kvalitní podvrh, musí věci zatraceně dobře rozumět"

∙‡∙ mystifikační architektura - návrh vycházející z dobových staveb, téma posvátného prostoru a jeho strukturace

∙‡∙ rituál-drama - primárně prožitková dramatizace rituálu v okruhu témat jako uzavírání přísežného bratrství, hieros gamos, labyrint - ludus troiæ, boj s draugem v mohyle, iniciační pověšení na stromě (inspirace viz např. http://www.crossroads.wild.net.au/lependu.htm )

∙‡∙ streetart-performance - na rozdíl od předchozího akce spíše exhibiční zaměřená na kontakt či reakci publika

∙‡∙ kolující kniha - myšlenka do určité míry překrývající se s bodem "tradice" a plánem na "grimoár", třeba bude možné tyto body propojit; během semestru by mezi účastníky kolovala kniha do níž by každý přitvořil cokoli, co považuje za inspirativní příspěvek k tématu. Každý by měl úplnou svobodu vyjádření, knihu by bylo možné volně přetvořovat, vlepovat stránky, starší záznamy v rámci jisté základní ohleduplnosti třeba i rozstříhat, vlepit do nových kontextů, texty předchozích autorů doplnit ilustracemi, glosami a margináliemi, výkladem, kritikou, doplnit a obohatit argumentaci apod.

∙‡∙ zhudebnit eddickou píseň - hlouběji a osobněji se seznámit s vnitřní logikou, rytmy a charakterem severské poezie v rámci snahy některou píseň zhudebnit, ať již do podoby folkové písně doprovázené na kytaru, skladby pro sbor, metalové balady, etno aranžmá pro buben, didgeridoo a kvílející vědmu nebo minimalistickou elektroniku do níž bude píseň pouze recitována, nebo jakkoli jinak...

∙‡∙ asociační hry a experimenty - navrhnout a na semináři provést sérii různě střižených a pojatých asociačních testů a her vztahujících se k určitému symbolu či motivu ve snaze poznat symbolický náboj a potenciál a zmapovat asociační (zvukový, metaforický, metonymický) prostor v bezprostřední blízkosti daného motivu, ujasnit si specificky osobní materiál, který se každému s tématem spojuje a pokusit se rozlišit specificky současný materiál od kulturních ‚konstant‘ apod.

∙‡∙ ódin dnes - obdoba "living history", ovšem tentokrát jakožto "living myth": dobrovolník se na jeden den "stane Ódinem", tj. vybaví se jeho atributy (případně moderní funkční paralelou) a v rámci experimentu bude jednat jako Ódin v mýtech a ságách: přichází neznámý tajemný host, představí se zřetelně nepravým či krycím jménem, utrousí semtam nějakou poezii, bude si klít pod vousy ve staroseverštině, poznamená občas, že "doma ve Valhalle ..." (něco dělají jinak, lépe..), pokud by selhaly pokusy o návštěvy v domácnostech, stálo by zato zkusit kontakt s domorodci v čekárnách, ve vlaku atd.

∙‡∙ detektivně-iniciační hra - tým připraví detektivní hru s iniciačním obsahem, po různých (pokud možno surreálných a symbolických) místech budou poschovávány indicie a účastníci budou "na cestě za svatým grálem, medovinou básnictví apod." ... cílem je opět pojmout to v rámci možností vážně: opravdu zkusit probudit duchy míst a aktivovat v rámci herního symbolického prostoru kus "dreamtime"

∙‡∙ objekt síly - obřadní výroba magicky nabitého objektu, např. "Mímiho hlavy" jejímž základem by byl např. kokosový ořech nějakou zvláštní cestou získaný a upravený, vybavený postupně jednotlivými orgány a nakonec rituálně oživený nad "Urdinou studní", kde bude následně vyslechnuta jeho moudrá promluva; jiným takovým předmětem by mohla být vědmina magická hůl, kterou by bylo třeba rovněž rituálně oživit, aby se stala sídlem pomocných duchů (k dispozici je řada dochovaných exemplářů a badatelských spekulací k tomu); podobně též by případný zájemce o rukodělnou krejčovskou práci mohl vyrobit repliku, obdobu či svébytnou adaptaci speciálního vědmina obleku (viz Sága o Eriku Rudém) nebo zcela autorsky pojmout výrobu valshamu, šamanského sokolího roucha; zajímavým podnikem by mohlo být vztyčení níðstǫngu, pilíře vysílajícího pohanu a prokletí na určený cíl - cílem by byl např. nějaký zkorumpovaný politik, na kterém se shodneme, že ho bylo již opravdu dost, níðstǫng poté umístíme někde nejlépe na dohled k dotyčného sídlu, aby magie měla jaksepatří volnou cestu; v podobném smyslu jako u "pantheonu" níže by mohlo "předmětů síly" být přesně tolik jako tvůrčích týmů, které by zároveň přináležely vždy určitému božstvu jakožto patronu: Mímiho hlava - Óðinn, vědmina hůl - Freyja, kladivo - Þórr, labyrint - Vǫlundr, pernaté roucho - valkýry / Loki, roh - Heimdallr, kotel - Ægir, přilba hrůzy - Fáfnir, jmelí - Hǫðr, zlaté vlasy / paruka / diadém - Sif atd. (návrhy zcela nahodilé a pouze inspirační)

∙‡∙ meta-projekt - účastník, který se ujme tohoto projektu, získá roli "inspektora", "kronikáře" či "pozorovatele OSN", tedy jakéhosi nezasahujícího, avšak bdělého a reflektujícího svědka veškerého dění, který v průběhu hlavního bloku nebude dávat na jevo žádné hodnocení, jen bude vše nebezpečně tiše sledovat; během celé doby však bude neustále v rámci mandátu jemu udělenému práci hodnotit - nikoli po stránce jednostranně praktické či odborné, ale spíš s upřímným úsilím zahrnout všechny aspekty hodné pozornosti. Předposlední či poslední hodina bude však patřit jen jemu/jí, tehdy bude vynesen Soud nade vším co proběhlo a z této zvláštní pozice člověka který je současně uvnitř a současně vně bude "historie" narativizována, zaznamenána a zhodnocena. Je na dotyčném, jak toto shrnutí pojme, zda jako dramatický výstup nebo zcela věcné přečtení "výroční zprávy" nebo jako jakýsi sokratovský dialog s vybraným jedincem, který bude participovat jen oním "zajisté" a "při Diovi, je to tak", nebo jakkoli jinak a zda se bude jednat o přísnou osobitou kritiku a la Nietzcheho "tlučení do model", nebo spíš neosobní sumarizaci událostí, nebo bohy inspirované proroctví budoucího věku... výstupem tohoto projektu (případně lze oddělit jakožto samostatný) by také mohlo být systematické roztřídění toho, co byl dobrý nápad a přineslo to plody a co ne a jak by tedy měl optimálně vypadat příští běh semináře, aby byla náplň co nejpřínosnější. Dotyčný by ostatně mohl nenápadně zapisovat různé nápady a vize, které se mezi řečí vynoří během semestru a schraňovat je pro pozdější použití.

∙‡∙ pantheon jako typologie - nápad, který by mohl být vztažen jakožto zastřešující idea zpětně i na všechny předcházející návrhy: každý účastník si vybere určitou mytickou postavu, která se stane jeho patronem, zdrojem tvořivé síly a současně i ikonickou charakteristikou jeho přístupu k věci - např. někdo přirozeně inklinující k tématům sexuálně-plodnostním si zvolí jako patrona Freye a spolu s tím přirozeně motivy falické, výklady frazerovské či freudovské ("Freyd") atd. ... mohlo by být zajímavé každý z vybraných projektů s určitým božským charakterem spojit (např. výše uvedený meta-projekt je poměrně blízko funkci a povaze Heimdalla či Víðara) a tak dát kolektivu na semináři jasnou strukturu; účastníci by se mohli pojímat jakožto typičtí hrdinové přináležející určitému božstvu (tak jako je např. Starkaðr nebo Heiðrekr hrdina ódinovský atd.)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK