PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Semitské konstanty foinického náboženství - ARL100073
Anglický název: Semitic Invariables of Phoenician Religion
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Dalibor Antalík, Dr.
Vyučující: doc. Dalibor Antalík, Dr.
Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (09.10.2018)
Cílem kursu je ukázat kontinuitu mezi náboženskými strukturami východních i západních Foiničanů (tzv. Punů) od nástupu doby železné po sklonek starověku a dřívějšími tradicemi severozápadních Semitů v době bronzové. Pramenný materiál, na jehož základě jsou demonstrovány kýžené „konstanty“, je ovšem značně fragmentární: sestává z většinou neliterárních inskripcí (mnohdy nenáboženské povahy), literárních svědectví antických autorů (určených řecko-římskému, tj. nefoinickému publiku), piktografických záznamů (většinou neprovázených písemným komentářem) a výsledků archeologického výzkumu (jehož náboženská interpretace může být problematická). Již z povahy pramenného materiálu tudíž vyplývá, že ani tato přednáška nechce a nemůže mít ambici vykreslit ucelený obraz foinického náboženství a podat vyčerpávající informace o jeho pozici v rámci širšího severozápadosemitského kontextu. V centru pozornosti kursu proto stojí pouze vybraná témata z daného badatelského pole, v jejichž případě lze kontinuitu prokázat či alespoň důvodně předpokládat.
Literatura
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (09.10.2018)

Corinne Bonnet – Herbert Niehr, Religionen in der Umwelt des Alten Testaments II: Phönizier, Punier, Aramäer. Kohlhammer Studienbücher Theologie 4/2; Stuttgart: Walter Kohlhammer, 2010.

Edward Lipiński, Dieux et déesses de l’univers phénicien et punique. Orientalia Lovaniensia Analecta 64; Leuven: Peeters, 1995.

Herbert Niehr, Religionen in Israels Umwelt: Einführung in die nordwestsemitischen Religionen Syrien‑Palästinas. Die neue Echter‑Bibel, Ergänzungsband 5, zum Alten Testament; Echter‑Verlag, Würzburg 1998.

Sergio Ribichini, „Mythes et rites des Phéniciens et des Carthaginois.“ In: Gregorio del Olmo Lete (ed.), Mythologie et religion des Sémites occidentaux II: Émar, Ougarit, Israël, Phénicie, Aram, Arabie. Orientalia Lovaniensia Analecta 162; Louvain – Paris – Dudley: Peeters, 2008: s.265‑376.

Sergio Ribichini – Paolo Xella, La religione fenicia e punica in Italia. Itinerari 14; Roma: Istituto Poligrafico e Zecca dello Stato, 1994.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (09.10.2018)

K získání atestu je třeba osvojit si látku z přednášek a povinné literatury.

Sylabus
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (09.10.2018)

1. Kulturně‑historický přehled: etnická situace, přehled politických dějin, egyptské, anatolské a řecko‑římské vlivy, přehled pramenů, aktuální stav archeologického výzkumu, bibliografie.

2. Kosmologie: čtverný obraz světa, jeho odraz v uspořádání městského prostoru a strukturaci panteonu.

3. Posvátné reprezentace I: generické pojmy, motiv božského sněmu, ot. interpretatio græca (resp. romana) foinických božstev.

4. Posvátné reprezentace II: Baal Hammon a Tinnit, ot. jejich ztotožnění s tzv. africkým Saturnem a africkou Iuno Cælestis.

5. Posvátné reprezentace III: Baal šamém (resp. Baal Sapón) a Baalat Gubal (resp. Aštarta), ot. foinických kořenů Adonidova kultu, geneze tzv. kyperské Afrodíty.

6. Posvátné reprezentace IV: Melqart (resp. Rašap) a Adom, Ešmun.

7. Posvátné reprezentace V: Jamm, Šamš, Kúšór a Béroé, Šadrapa.

8. Posvátné prostory: chrámy intra a extra muros, jejich vnitřní a vnější dispozice, semitské kontinuum a vlivy architektonického kánonu nesemitských středomořských kultur, bohoslužebné symboly, oltáře, svatyně terapeutických božstev.

9. Klérus: obecná charakteristika, generické pojmy, sacerdotální stavy podle svědectví tzv. tarifu z Kitia (Kypr) a dalších epigrafů, stejně jako antických pramenů.

10. Obětní praxe: standardní bohoslužebné oběti podle foinicko‑punských epigrafů (zejména tzv. obětních tarifů z Marseille a Kartága) a archeologické evidence, lidské oběti podle zpráv antického písemnictví a hebrejského Tanachu, ot. funkce tzv. tofetů.

11. Svátky: svědectví menologie, foinicko‑lúvijských a punsko‑etruských inskripcí, tzv. slavnosti vzkříšení podle zpráv antických autorů.

12. Magie: tzv. magie slova a její základní modality (zaříkání, zlořečení a dobrořečení), epigrafické a anepigrafické amulety, magické čtverce ze Sidónu.

13. Pohřební rituál a thanatologie: ritualizované průvodiče zármutku, inhumace a incinerace, posmrtné masky, funerální konstrukce, funerální výbava, představy o přechodu do podsvětí a posmrtné existenci.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK