Rusko-turecké vztahy v soudobých konfliktech - APOV50431

• Anglický název: Russian-Turkish Relations in Contemporary Conflicts
• Zajišťuje: Ústav politologie (21-UPOL)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 2
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (35)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Tereza Soušková; Mgr. Karolína Lahučká

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (09.02.2022)

Kurz uvede studenty do problematiky rusko-tureckých vztahů na pozadí jejich zahraničních politik v zájmových regionech Blízkého východu a Kavkazu. Specificky se zaměří na angažmá Ruska a Turecka v lokálních konfliktech po roce 2008 - válce v Sýrii, Libyi, Gruzii či Náhorním Karabachu. Absolvent kurzu bude lépe rozumět jednak samotným konfliktům, ale zejména tomu, jak rusko-turecké vztahy, které v 21. století oscilují mezi spoluprací a soupeřením, ovlivňují jejich zapojení do konfliktů v regionech, ve kterých obě země vnímají své velmocenské ambice. Lekce budou koncipovány jako kombinace přednášek o historických a ideových milnících v ruské a turecké zahraniční politice, s důrazem na to, jak tato fakta ovlivňují dnešní politické kroky obou zemí. Předmět počítá se zapojením studentů do diskuzí, jejímž cílem bude zejména hloubkové pochopení uvažování obou zemí v oblasti zahraničních politik a schopnost analýzy. Závěrečná část kurzu bude věnována modelové simulaci dvou aktuálních konfliktů, kde studenti prokáží své pochopení předkládané problematiky. Kurz předpokládá aktivní zapojení studentů do diskuzí a účast na dvou modelových simulacích, jejichž absolvování je součástí atestace.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (09.02.2022)

První část atestace: Každý student je povinen v rámci kurzu absolvovat obě závěrečné simulace. Studenti budou rozděleni do dvou skupin, dostanou materiály na domácí přípravu pozic, které poté v hodině přednesou. Studenti, kteří se nezúčastní obou simulací nebudou připuštěni k druhé části atestace.

Druhá část atestace (při prezenční výuce): Esej na zadané téma, v níž student prokáže znalosti získané na kurzu a schopnost analýzy. Budou vypsány 3 termíny do SISu, v nichž bude možné druhou část atestace složit.

V případě distanční výuky proběhne druhá část atestace online, podrobnosti budou oznámeny v závislosti na epidemiologické situaci.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (09.02.2022)

AKTURK, Sener. Relations between Russia and Turkey Before, During, and After the Failed Coup of 2016. in: Insight Turkey 2019 (21/4), s. 97-113

ALAM, Mujib (ed.). Perspectives on Turkey´s Multi-Regional Role in the 21st Century. New Delhi: KW Publishers, 2015

BINGOL, Oktay. Changing Balancing Behaviors in Turkish Foreign Policy During AKP Period (2002-2019). in: Akademik Bakis (13/2019)

CHETERIAN, Vicken. The Last Closed Border of the Cold War: Turkey-Armenia. Journal of Borderlands Studies, 2017 (32:1), s. 71-90

DE WAAL, Thomas. Černá zahrada: Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války. Praha: Academia, 2012.

DULEBA, Alexander. HIRMAN, Karel. Rusko na konci Jeľcinovej éry. Zahraničná a vnutorná politika, rozširovanie NATO a záujmy Slovenska. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 1999.

ERCAN, Pinar Gozen (ed.). Turkish Foreign Policy. International Relations, Legality and Global Reach. Palgrave Macmillan: 2017

GALEOTTI, Mark. Musíme si promluvit o Putinovi, aneb, Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska.

HODAČ, Jan. STREJČEK, Petr. Politika Ruské federace v postsovětském prostoru a střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008.

HORÁK, Slavomír. Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR. Praha: Karolinum, 2008.

JACKSON, Nicole J. Russian Foreign Policy and the CIS. Theories, debates and actions. London: Routledge, 2003.

KOLSTO, Pal. Political Construction Sites. National-building in Russia and the Post-Soviet States. USA: Westview Press, 2000.

KUCHYŇKOVÁ, Petra. ŠMÍD, Tomáš (eds.): Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006.

KURFÜRST, Jaroslav. Příběh ruské geopolitiky: jak se ruská myšlenka zmocnila více než šestiny světa.

LARUELLE, Marlène. Russia's Central Asia policy and the role of Russian nationalism. Washington: Johns Hopkins University Press, 2008. Silk road paper, 79 s.

MANKOFF, Jeffrey. Russian Foreign Policy. The Return of great Power Politics. Lanham : Rowman & Littlefield, 2009.

VYDRA, Zbyněk, Michal ŘOUTIL, Jitka KOMENDOVÁ, Kateřina HLOUŠKOVÁ a Michal TÉRA. Dějiny Ruska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017.

ZURCHER, Erik, J. Turkey. A Modern History (3rd edition). London/New York: I. B. Tauris 2017