PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Komparace politických systémů - APO300089
Anglický název: Comparison of Political Systems
Zajišťuje: Ústav politologie (21-UPOL)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2016
Semestr: zimní
Body: 6
E-Kredity: 9
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Z [hodiny/týden]
letní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: APO100017
Garant: PhDr. Radek Buben, Ph.D.
Záměnnost : APO300088
Je záměnnost pro: APO100017
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Jan Bureš, Ph.D. (26.05.2005)

Cílem kurzu je poskytnout posluchačům ucelenou představu o podobě a fungování západních demokratických režimů. První část kurzu se po obecné úvodní části zaměřuje na čtyři modelové případy: Velkou Británii, USA, Francii a Spolkovou republiku Německo.

Úvodní přednášky mají za cíl základní seznámení s předmětem studia komparativní politologie, s komparativní metodou. Dále se zaměří na obecnou typologii demokratických režimů (parlamentní, prezidentský a poloprezidentský) s důrazem na mechanizmy fungování těchto režimů. Přednášky věnované jednotlivým zemím mají jednotnou základní strukturu, která je přibližně následující:

§ Geografická poloha, seznámení s nejdůležitějšími socioekonomickými charakteristikami.

§ Základní charakteristika a stručný historický vývoj politického systému a jeho specifika.

§ Charakter společnosti, cleavages, politická kultura a tradice.

§ Výkonná moc.

§ Zákonodárná moc.

§ Soudní moc.

§ Územní uspořádání státu, správní členění a místní správa.

§ Volby, volební systém a volební výsledky.

§ Strany a stranický systém.

§ Zájmové organizace a nátlakové skupiny.

Nastíněná základní struktura je prohlubována, nebo rozšiřována v momentech, které jsou pro daný systém typické, charakteristické, či jedinečné. Konkrétně jsou uvedena u každé země v následujícím přehledu témat.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Jan Bureš, Ph.D. (07.05.2008)

Povinná literatura:

KUNC, J.: STRANICKÉ SYSTÉMY V RE/KONSTRUKCI. Slon, Praha, 2000.

ŘÍCHOVÁ, B. a kol.: KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ, I-III. VŠE, Praha, řada vydání.

SARTORI, G.: SROVNÁVACÍ ÚSTAVNÍ INŽENÝRSTVÍ. Slon, Praha, 2001.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Jan Bureš, Ph.D. (07.05.2008)

KOMAPARCE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ (Bc.)

Mgr.Radek Buben

Forma kurzu a časový rozvrh: 1/1 ZS, 1/LS

Forma atestace: Z, Zk

Požadavky k atestaci:

Zápočet studenti obrží na základě odevzdané písemné práce v rozsahu 5-8 normostran

Zkouška se bude skládat z písemného testu, vycházejícího ze znalosti textů, jež budou studenti číst v průběhu kurzu, povinné literatury a látky, rozebírané v přednáškách. Pro studenty ÚPOL bude ještě povinný ústní pohovor.

Podmínky zápisu ke kurzu:

Kurz je určen pro studenty bakalářského programu a I.cyklu studia.

Svou strukturou a náročností liší od magisterského se stejným názvem.

Stručná charaktristika kurzu:

Kurz je určen pro začínající studenty, neseznámené ve větší míře s teoretickou politologií. Jeho absolvováním by student měl získat přehled v základních teoretických a praktických problémech komparativní politologie. Cílem kurzu je ukázat studentům průřez přístupy běžnými v comparative politics ve druhé polovině 20.století. Z praktických důvodů je důraz kladen na výsledky bádání publikované v anglickém jazyce, ačkoli po dohodě je možné některé texty nahradit texty v jiných jazycích. Konkrétnímu empirickému studiu politických systémů bude věnován letní semestr

Program:

1.) Komparativní politologie: samostatná subdisciplina či redundantní ?specializace"

2.) Teorie nedemokratických režimů a rozbor jejich konkrétních forem (středovýchodní Evropa, jižní Evropa, ?třetí svět")

3.) Demokracie a její formy

4.) Volební systémy

5.) Parlamentní vs. prezidentské režimy

6.) Charakter evropských politických systémů (členění, historické pozadí, institucionální rozmanitost, sub-regiony)

7.) Studium mimoevropských oblastí

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK