PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Analýza textu a možnosti interpretace - AKM500236
Anglický název: Textual Analysis and Interpretative Options
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 20 / 15 (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Eva Krásová, Ph.D.
Mgr. Josef Šebek, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Eva Krásová, Ph.D.
Mgr. Josef Šebek, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Josef Šebek, Ph.D. (27.08.2019)
Kurz se zaměřuje na moderní analytické a interpretační přístupy k literárnímu textu a jeho jednotlivým aspektům (autor, kontext, vnímatel, význam, intertextualita). Na základě pozorné četby vybraných primárních textů a jejich konkrétních interpretací by měl studenty vést jak k dovednosti aplikovat teoretické nástroje při popisu, analýze a interpretaci literárních textů, tak ke schopnosti samostatného teoretického myšlení o literárních i jiných uměleckých dílech.

Ústředním tématem přednášky v tomto semestru bude zrod literárnosti jako pojmu. Začneme proto v jednom z míst zrodu moderního pojmu literatury, tam, kde rodící se německá romantika začíná promýšlet vztah literatury a umění, totiž v Laokoonovi G. E. Lessinga. Pokusíme se docenit roli vztahu ke „klasickému“ ve všech dimenzích pojmu a pochopit směr, který tento protipohyb vyvolává. Srovnáním se známými koncepcemi mímésis (Platón, Aristotelés, Auerbach) si vyjasníme rozdíly, významové posuny i moderní reinterpretace. <br>
V druhém kroku se seznámíme s těmi oblastmi německého idealismu, které jsou relevantní pro myšlení o literatuře či estetiku. Náhledem do filozofie I. Kanta si vytvoříme základ pro porozumění modernímu dělení věd a z toho plynoucích metodologických omezení. Budeme-li úspěšní, seznámíme se tak s jedním z důležitých myšlenkových zdrojů ruského formalismu a (pražského) strukturalismu. <br>
Třetí sondou bude vhled do Herderovy koncepce řeči a s ní související kolektivity. Porovnání s Foucaultovým pojmem epistémé nám umožní pozorovat úskalí i výhody koncepcí pracujících se vztahem řeči a lidské kolektivity. Úvaha nad jazykem jako fenoménem individuálním i kolektivním nás přenese ke třem závěrečným tématům: pojetí individuálního básník a jeho tvorby v anglické romantice a u T. S. Eliota, definice literatury v termínech a dimenzích kolektivní determinace v kontextu rodícího se francouzského pozitivismu a konečně subversivní chápání autorství i tvorby v pojmech apollinského a dionýského u F. Nietzscheho. Závěrem kurzu by měla být reflexe oblouku, které myšlení o literatuře opsalo od klasicistního vztahu ke vzoru a normě k aktu vypjaté individuality v myšlení moderny.

Seminář je založen na důkladné četbě literárněteoretických i literárních textů a diskusi o nich a měl by studenty vést jak k dovednosti aplikovat teoretické nástroje při popisu, analýze a interpretaci literárních textů, tak ke schopnosti samostatného teoretického myšlení o literárních i jiných uměleckých dílech. Kurz bude sledovat též historicko-teoretický rámec od realismu přes modernismus k postmodernismu.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: STASE2AF (26.08.2019)

Přednáška: Zkouška formou rozhovoru o povinné literatuře.

Seminář: Aktivní příprava (četba teoretických a literárních textů), aktivní účast, vystoupení (kratší referát, teze pro diskusi apod.), esej.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Josef Šebek, Ph.D. (27.08.2019)

Povinná literatura k přednášce: 

Abrams, M. H.: Coleridge a estetika organicismu  (2001). Zrcadlo a lampa: romantická teorie a tradice estetického myšlení. Praha: Triáda, s. 230–238.

Auerbach, E.: Odysseova jizva. In týž: (1998). Mimesis: zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta, s. 9-26.

Burke, E. (1757). A philosophical inquiry into the origin of our ideas of the sublime and beautiful: with an introductory discourse concerning taste and several other additions. Online (26. 8. 2019) Dostupné z: https://archive.org/details/enqphilosophical00burkrich/page/n6.

Eliot, T. S.: Tradice a individuální talent. In týž: (1991) O básnictví a básnících. Praha: Odeon, s. 9–17.

Foucault, M.: Jednotky diskurzu; diskurzivní formace. In týž: (2016). Archeologie vědění (Vydání druhé). V Praze: Herrmann, s. 33–64.

Herder, J. G. von.: O původu řeči. In týž: ([2006]). Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literatuře. Praha: OIKOYMENH, s. 11–99.

Kant, I. (2015). Kritika soudnosti. Praha: OIKOYMENH, §§16–17, s. 68-73.

Lessing, G. E.: Láokón. In týž: (1980). Hamburská dramaturgie: Láokoón ; Stati. Praha: Odeon, s. 279–387, zejm. kap. I–V, XVI–XVIII.

Mukařovský, J.: Sémiologie umění. In týž: (2008). Umělecké dílo jako znak: z univerzitních přednášek 1936-1939. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, s. 7–68.

Nietzsche, F. (2014). Zrození tragédie, čili, Hellénství a pesimismus, přel. O. Fischer. Praha: Vyšehrad.

 

Literatura k semináři:

Auerbach, Erich: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Přel. Vladimír Kafka, Miloslav Žilina a Rio Preisner. Praha: Mladá fronta 1968 [1946].

Barthes, Roland: Mytologie. Přel. Josef Fulka. Praha: Dokořán, 2004 [1957].

Bílek, Petr A.: Hledání jazyka interpretace (k modernímu prozaickému textu). Brno: Host, 2003.

Bolton, Jonathan (ed.): Nový historismus / New Historicism. Brno: Host, 2007.

Eagleton, Terry: „Co je ideologie?“ In Lukáš Borovička (ed.): Světový názor od Humboldta k Eagletonovi. Komentovaná antologie k dějinám pojmu. Přel. Lukáš Borovička. Praha: Academia, 2017 [1991], s. 151–171 .

Eco, Umberto: „Nadinterpretovanie textov; Medzi autorom a textom.“ In týž et al.: Interpretácia a nadinterpretácia. Přel. Zdeňka Kalnická. Bratislava: Archa, 1995 [1992], s. 49–68; 69–88.

Eco, Umberto: Šest procházek literárními lesy. Přel. Bronislava Grygová. Olomouc: Votobia, 1997 [1994].

Figal, Günter: „O mlčení textů. K hermeneutickému pojmu interpretace.“ In Hermeneutická svoboda. Přel. Věra Koubová. Praha: Filosofia, 1994, s. 5–13.

Genette, Gérard: „Rozprava o vyprávění. Esej o metodě.“ Přel. Natálie Darnadyová. Česká literatura 51, 2003 [1972], č. 3, s. 302–327; č. 4, s. 470–495.

Iser, Wolfgang: „Apelová struktura textů. Nedourčenost jako podmínka účinku literární prózy.“ Přel. Ivana Vízdalová. In Miloš Sedmidubský, Miroslav Červenka, Ivana Vízdalová (eds.): Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001 [1975], s. 39–61.

Iser, Wolfgang: „Proces čtení ve fenomenologickém pohledu.“ Přel. Ivan Žáček. Aluze 6, 2002 [1971], č. 2, s. 105–117.

Jameson, Fredric: Postmodernismus neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Přel. Olga Sixtová a Josef Šebek. Praha: Rybka, 2016 [1991].

Kubíček, Tomáš – Hrabal, Jiří – Bílek, Petr A.: Naratologie. Strukturální analýza vyprávění. Praha: Dauphin, 2013.

Kyloušek, Petr (ed.): Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno: Host, 2002.

Matonoha, Jan: Psaní vně logocentrismu. Diskurz, gender, text. Praha: Academia, 2009.

Morrisová, Pam: Literatura a feminismus. Přel. Marian Siedloczek a Renata Kamenická. Brno: Host, 2000 [1993].

Müller, Richard – Šebek, Josef (eds.): Texty v oběhu. Antologie z kulturně materialistického myšlení o literatuře. Praha: Academia, 2014.

Newton, Kenneth M.: Jak interpretovat text. Olomouc: Periplum, 2008 [1990].

Oates-Indruchová, Libora (ed.): Ženská literární tradice a hledání identit. Antologie angloamerické feministické literární teorie. Praha: SLON, 2007.

Platón: Faidros. In týž: Dialogy o kráse. Přel. Jaroslav Šonka. Praha: Odeon, 1979, s. 104–217.

Rimmon-Kenanová, Shlomith: Poetika vyprávění. Přel. Vanda Pickettová. Brno: Host, 2001 [1983].

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Josef Šebek, Ph.D. (27.08.2019)

Přednáška - tematické okruhy: 

 

1) Literatura a malířství

J. J. Winckelmann: Dějiny umění starověku

G. E. Lessing: Láokóon

E. Auerbach: Mímésis

 

2) Krása ve formě

E. Burke: A philosophical inquiry into the origin of our ideas of the sublime and beautiful

I. Kant: Kritika soudnosti

J. Mukařovský: Sémiologie umění

 

3) Literatura jako výraz národa?

J. G. von Herder: O původu řeči

M. Foucault: Archeologie vědění

 

4) Literatura jako výraz básníkova nitra

S. T. Coleridge: Literraria Biographica

T. S. Eliot: Tradice a individuální talent

 

5) Literatura a společnost

G. de Staël: De la littérature considérée dans ses rapports avec les institutions sociales, 1799

É.  Zola: Le Roman expérimental

 

6) Jiné umění a jiný řád: literatura versus hudba a drama

F. Nietzsche: Zrození tragédie.

 

 

Seminář – tematické okruhy:

 

I. Teoretické diskuse o interpretaci literárního textu

Platón: Faidros

Günter Figal: O mlčení textů. K hermeneutickému pojmu interpretace

Umberto Eco: Nadinterpretovanie textov; Medzi autorom a textom

 

II. Text a zobrazování reality

Erich Auerbach: Hôtel de la Mole, in Mimesis

Gustave Flaubert: Prosté srdce

 

III. Text a konstruování reality

Pam Morrisová: Ženská literatura, in Literatura a feminismus

Charlotte Perkinsová (Stetsonová) Gilmanová: Žlutá tapeta

 

IV. Text a ideologie

Roland Barthes: Mýtus dnes, in Mytologie

Milada Součková: Mluvící pásmo

 

V. Text a struktura

Gérard Genette: Rozprava o vyprávění. Esej o metodě

Alain Robbe-Grillet: Žárlivost

 

VI. Text a úloha čtenáře / interpreta

Wolfgang Iser: Apelová struktura textů. Nedourčenost jako podmínka účinku literární prózy

Paul Auster: Skleněné město

Vstupní požadavky
Poslední úprava: Mgr. Josef Šebek, Ph.D. (26.01.2018)

Základní obeznámenost s literárněteoretickou terminologií, schopnost i ochota reflexe čtenářské zkušenosti

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK