|
|
|
||
|
Přednáška je organizována ve spolupráci s externími přednášejícími, především z ARÚP AV ČR. Kromě základního výkladu a vlastní metodě a teorii archeologie a o vývoji archeologického myšlení, si přednáška klade za cíl seznámit studenty právě s metodami často vysoce specialisovanými, jejichž uplatnění v archeologii závisí na spolupráci s externími odborníky. Cílem přednášek je tak především seznámit s možnostmi, potenciálem a omezeními těchto metod (a s odborníky, kteří se dané problematice věnují), nikoliv učinit tyto odborníky z frekventantů kursu. Probíraná témata se mohou rok od roku mírně lišit (v závislosti na možnostech jednotlivých přednášejících), zpravidla se jedná o následující tematické okruhy:
• krajinná a prostorová archeologie • metody geofyzikálního průzkumu v archeologii • archeobotanika: makrozbytky, palynologie, antrakologie… • archeozoologie, malakologie • rekonstrukce klimatu a přírodního prostředí • přírodovědné metody analýzy keramiky • metody analýzy kovových artefaktů • geoarcheologie • statistické metody v archeologii • metody absolutní datace – C14, dendrochronologie, termoluminiscence • analýza stabilních izotopů Atestace: 20% = Esej, 3–5 normostran (téma bude upřesněno) 80% = Písemný test (minimální zisk z testu pro udělení atestace: 51%) Poslední úprava: Havlík Jakub, Mgr. (01.02.2026)
|
|
||
|
Kuna, M. (ed): Nedestruktivní archeologie. Praha 2004. Kuna, M. (ed.): Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání. Praha 2007. Banning, E.B.: The Archaeologist's Laboratory: The Analysis of Archaeological Evidence2. Cham 2020. Borbein, A. H. - Hölscher, T. - Zanker, P.: Klassische Archäologie. Eine Einführung. Berlin 2000. Hölscher, T.: Klassische Archäologie. Grundwissen. Stuttgart 2006. Eggert, M.: Prähistorische Archaeologie. Konzepte und Methoden. Tübingen - Basilej 2001. Renfrew, C. - Bahn, P.: Archaeology: Theories, Methods and Practice8. London 2020. Sádlo J. - Pokorný P. - Hájek P. - Dreslerová D. - Cílek V.: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí3. Malá Skála - Praha 2008. Trigger, B.: History of archeological thought2. Cambridge 2006.
Poslední úprava: Havlík Jakub, Mgr. (09.02.2024)
|
|
||
|
LS 2026 (změna vyhrazena): 19.02.2026 Úvod 26.02.2026 Archeobotanika 05.03.2026 Geofyzika 12.03.2026 Statistika v archeologii 19.03.2026 Geoarcheologie 26.03.2026 Archeozoologie 09.04.2026 Analýzy stabilních isotopů 16.04.2026 Metody analýzy keramiky 23.04.2026 Metody absolutní datace 30.04.2026 Metody analýzy kovů 07.05.2026 Palynologie 14.05.2026 Krajinná a prostorová archeologie 21.05.2026 Archeologie klimatu Poslední úprava: Havlík Jakub, Mgr. (05.02.2026)
|
|
||
|
Student rozumí postavení archeologie v systému věd jakožto interdisciplinárního oboru kombinujícího metody humanitních, společenských a přírodních věd. Student je seznámen s charakterem a nároky vědecké metody. Je schopen identifikovat a aplikovat základní úsudkové a empirické přístupy v archeologii. Student se orientuje ve škále přírodovědných metod využívaných při studiu archeologických pramenů a jejich intepretaci. Student je na základě absolvování kurzu schopný zvolit adekvátní metody sloužící k práci s konkrétními prameny vzešlých z archeologického výzkumu. Byť se ze studenta po absolvování kurzu nestává odborník na konkrétní probírané metody, je obeznámen s rolí, potenciálem, výhodami, nároky a limity jejich aplikace v archeologickém výzkumu. Student rozumí fungování a zásadám přírodovědných analýz artefaktů, zejména pak keramických a kovových (prvkové složení, výroba, užívání, provenience) Student zná metody sloužící k analýzám ekofaktů, konkrétně makrozbytků, pylů a dřevin nebo lidských i zvířecích kosterních pozůstatků, a je seznámen s další prací s jejich výsledky na úrovni interpetace v kontextu života minulých populací (subsistence, ekonomie, výživa, migrace…) Student se orientuje v metodách, které přispívají k poznání minulého klimatu, krajinného prostředí a využívání krajiny. Poslední úprava: Tušlová Petra, Mgr., Ph.D. (10.12.2024)
|