PředmětyPředměty(verze: 916)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Areálová literatura I - 19. století - AJS1000295
Anglický název: Literature of the region I - 19th century
Zajišťuje: Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (25)
Minimální obsazenost: 1
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Alenka Jensterle Doležal, CSc.
PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.
Mgr. Igor Mikušiak
Vyučující: doc. PhDr. Alenka Jensterle Doležal, CSc.
Mgr. Igor Mikušiak
PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (01.07.2019)
Student si podle své jazykové specializace vybere Areálovou literaturu I. (bulharskou chorvatskou, slovinskou,
srbskou a černohorskou).
Cílem tohoto kursu je, aby student po jasně pochopil podstatu a smysl tzv. národních obrození u jihoslovanských
národů v 1. pol. 19. stol. Je nutné velmi dobře objasnit zásadní přelom, který mělo osvícenství, preromantismus a
následné národní obrození, na konci 18. a poč. 19. stol. Výuka se kromě klasické literatury věnuje i slovníkům,
pracím didaktickým (slabikářům apod.) a zvýrazněné reflexi folklorních pramenů nově utvářené literatury. K
nastupujícímu romantismu je nutné studentům objasnit, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým evropským
romantismem (Francie, německé státy) a jeho projevy u jižních Slovanů, jak se národní obrození s romantismem
propojuje a v čem se naopak ideje rozcházejí. Podobně je to i s nastupujícím realismem, který je na Balkáně
obecně opět reflektován později a často ve značně posunuté podobě, než v západní a střední Evropě. Pro
jihoslovanské literatury je typické míšení prvků romantismu a realismu v podobě, která byla v jiných částech Evropy
nemyslitelná. Všechny tyto teorémy si pak student musí podložit vlastní četbou a rozborem některých textů přímo
při výuce.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (01.07.2019)
Bulharská literatura:
Ангелов, Б. С.: Из историята на старобългарската и възрожденска литература. София 1977.

Аретов, Н.: Българското възраждане и Европа. София 2001.

ČERNÝ, M. a kol.: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015.

Даскалов, Р.: Как се мисли Българското възраждане. София 2002.

Динеков, П.: Българска възрожденска литература (от Паисий Хилендарски до Добри Войников). София 1972.

Генчев, Н.: Българскo възраждане. София 1988.

Генчев, Н.: Българо-руски културни общувания през Възраждането. София 2002.

Генов, К.: Романтизмът в българската литература. София 1968.

Hroch, M.: Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha 1999.

Hroch, M.: V národním zájmu. Praha 1999.

Конески, Б.: Кон македонската преродба (Македонските учебници од ХІХ век). Cкoпje 1959.

Конески, Б.: Македонскиот XIX век. Јазични и книжевно-историски прилози. Скопје 1986.

Пенев, Б.: История на новата българска литература.

Сталев, Г.: Историја на македонската книжевност - македонската литература во 19. век. Скопје 2001.

Шишкова, М. (ed.): Речник по нова българска литература (1878-1992). София 1994.

Povinná četba:
ALFRÉD, R.: Z bulharského Parnasu. Ukázky novodobé poesie bulharské. Praha 1909.

KARAVELOV, L.: Bulhaři za starých časů. Praha 1951.

SLAVEJKOV, P. R.: Kytice. Sofie 1983.

ULIČNÝ, O. (ed.): Čítanka bulharské literatury. Praha 1983.

VAZOV, I.: Pod jařmem. Praha 1968.

VRAČANSKI, S.: Život a utrpení hříšné Sofronije. Praha 1981.

Chorvatská literatura:
Barac, A.: Hrvatska novela do Šenoine smrti. Rad JAZU 290. Zagreb, 1952.

Barac, A.: Hrvatska književnost I. Književnost ilirizma. Zagreb, 1953.

Barac, A.: Hrvatska književnost II. Književnost pedesetih i šezdesetih godina. Zagreb, 1954, 1960.

Batušić, N.: Hrvatska drama 19. stoljeća. Split, 1986.

BITI, V.: Pojmovnik suvremene književne i kulturne teorije. Zagreb, 2000.

BREŠIĆ, V.: Hrvatska književnost 19. stoljeća. Zagreb 2015.

ČERNÝ, M. a kol.: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015.

Frangeš, I.: Realizam kod Hrvata. Beograd, 1962.

Frangeš, I.: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana, 1987.

Hroch, M.: Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha, 1999.

Hroch, M.: V národním zájmu. Praha, 1999.

Jelčić, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb, 2004.

Ježić, S.: Hrvatska književnost od početaka do danas. Zagreb 1944.

Kvapil, M.: Češko-hrvatske književne veze. Zagreb, 1998.

Leksikon hrvatskih pisaca. Zagreb 2000.

Macura, V.: Znamení zrodu. Jinočany 1995.

Nemec, K.: Povijest hrvatskog romana (od početaka do kraja 19. stoljeća). Zagreb, 1994.

NOVAK, S. P.: Povijest hrvatske književnosti. Od Bašćanske ploće do danas. Zagreb, 2003.

RAVLIĆ 1965: Ravlić, J. (ed.): Hrvatski narodni preporod I. Zagreb 1965.

Slovanské spisovné jazyky v době obrození (sborník statí). Praha, 1974.

Slovník balkánských spisovatelů. Praha, 2001.

Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha, 1979.

Šicel, M.: Programi i manifesti u hrvatskoj književnosti. Zagreb, 1972.

Šicel, M.: Pregled novije hrvatske književnosti. Zagreb, 1979.

Šicel, M.: Hrvatska književnost: 19. i 20. stoljeća. Zagreb, 1997.

ŠIcel, M.: Povijest hrvatske književnosti XIX. stoljeća. Zagreb, 2004.

Wollman, F.: Slovesnost Slovanů. Praha, 1928.

Povinná četba:
Demeter, d.: Izabrana djela. Zagreb 1997.

GJALSKI, Ks. Š.: Povídky. Praha 1906.

HARAMBAŠIĆ, A.: Izabrana djela. Zagreb 2005.

Karpatský, D. (ed.): Koráb korálový. Praha, 2007.

KOZARAC, J.: Mrtvé kapitály. Praha 1900.

KUMIČIĆ, E.: Ve zbrani. Praha 1899.

MAŽURANIĆ, I.: Smrt Smail Agy Čengiće. Praha 1902.

ŠENOA, A.: Selská vzpoura. Praha 1977.

TRESIĆ PAVIČIĆ, A.: Soumrak. Praha 1929.

Z charvátské prósy. Praha 1912.

Slovinská literatura:
ČERNÝ, M. a kol.: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015.

DOROVSKÝ, I. (ed.): Slovník balkánských spisovatelů. Praha, 2001.

HLADKÝ, L.: Slovinsko. Praha, 2012.

JENSTERLE-DOLEŽALOVÁ, A: Starořecké postavy v poezií slovinského romantika France Prešerna. In: POSPÍŠIL I. a ZELENKA M. (eds.): Česká slavistika 2008. Brno- Praha, 2008, s. 77-91.

KOBLAR, F.: Slovenska dramatika 1, 2. Ljubljana, 1972, 1973.

KORUZA, J.: Slovenska dramatika od začetkov do sodobnosti. Ljubljana, 1997.

KOS, J.: Pregled slovenske književnosti. Ljubljana, 1974.

KUDĚLKA, V.: Slovník slovinských spisovatelů s nástinem hlavních vývojových etap slovinské literatury. Praha, 1967.

KUDĚLKA, V.: Kollárův podíl na formování slovinské poezie v době předbřeznové. In: Česká literatura 21, 1973, s. 321-333.

KUDĚLKA, V.: Slovinská literatura a romantismus, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské university Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis, D 20. 1973, s. 273-286.

KUDĚLKA, V.: Slovinská literatura. První díl. Brno, 1974.

KUDĚLKA, V.: Živý odkaz mrtvého básníka. In: France Prešeren, Můj sen šel po hladině. Praha: 1978, s. 7-21.

PATERNU, B.: Pogledi na slovensko književnost I. Ljubljana, 1974.

PATERNU, B.: France Prešeren in njegovo pesniško delo. Ljubljana, 1977.

POGAČNIK, J.: Slovenska književnost I. Ljubljana, 1998.

POGAČNIK, J. - ZADRAVEC, F.: Zgodovina slovenskega slovstva. Maribor, 1973.

RYCHLÍK, J. a kol.: Dějiny Slovinska. Praha, 2011.

URBANČIČ, B.: Česko-slovinské kulturní styky. Praha, 1995.

WOLLMAN, F.: Slovinské drama, Bratislava, 1925.

Povinná četba:
výbory z poezie následujících autorů: GREGORČIČ, Simon, JENKO, Simon, AŠKERC, Anton.

JENKO, Simon: Jeprški učitel nebo Tilka, 1858.

JURČIČ, Josip: Deseti brat, 1866.

JURČIČ, Josip, (LEVSTIK, Fran), Tugomer, 1876.

KERSNIK, Janko: Jara gospoda, 1893.

LEVSTIK, Fran: Martin Krpan, 1858.

PREŠEREN, France: Poezije, Kranj, 1846.

STRITAR, Josip: Dunajski soneti, 1872.

TAVČAR, Ivan: Cvetje v jeseni, Ljubljana 1917 nebo Visoška kronika, Ljubljana 1919.

Srbská a černohorská literatura:
ČERNÝ, M. a kol.: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015.

DERETIĆ, J.: Srpski roman 1800-1950. Beograd 1981.

DERETIĆ, J.: Istorije srpske književnosti. Beograd 1996.

DERETIĆ, J.:Poetika srpske književnosti. Beograd 1997.

DOROVSKÝ, I. (ed.): Slovník balkánských spisovatelů. Praha, 2001.

http://www.rastko.rs/

IVIĆ, P.: Dějiny srbské kultury. Praha 1995.

Konstantinović, Z.: Komparativno viđenje srpske književnosti. Novi Sad 1993.

KOSTIĆ, L.: Njegoš i srpstvo. Beograd 2000.

Kvapil, M.: Historická poetika slovanských literatur. Praha 1989.

MÁCHAL, J.: Slovanské literatury. Praha 1922-1929.

MILISAVAC, Ž. (ed.): Jugoslovenski književni leksikon. Novi Sad 1971.

PALAVESTRA, P.: Istorija srpske književne kritike 1768-2007. Novi Sad 2008.

PETROVIĆ, S.: Laza Kostić. Novi Sad 2010.

Slovník spisovatelů - Jugoslávie. Praha 1979.

Slovník světových dramatiků. Jugoslávští autoři. Praha 1984.

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 2009.

Vučković, R.: Srpska avangardna proza. Beograd 2000.

WOLLMAN, F.: Dramatika slovanského jihu. Praha 1930.

Povinná četba:
IGNJATOVIĆ, J.: Vasa Rešpekt. Praha 1948.

KARADŽIĆ, V. S.: Pohádky. Praha 1989.

NJEGOŠ, P. P.: Horský věnec. Praha 1964.

NUŠIĆ, B.: Paní ministrová. Praha 1969.

Procházkou srbským Parnasem. Praha 1907

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (01.07.2019)
Bulharská literatura:
1. Periodizace bulharského národního obrození, hlavní střediska.

2. Počátek bulharského národního obrození - Paisij Chilendarski, Sofronij Vračanski

3. Literatura v období 20. let 19. stol až do krymské války (1856).

4. Nové školské tendence, boj proti řeckým fanariotům.

5. Literární vývoj od krymské války do Osvobození (1878).

6. Makedonští básníci a folklor jako zdroj literární tvorby.

7. Charakteristika bulharského realismu.

8. Hlavní směry rozvoje prózy I.

9. Hlavní směry rozvoje prózy II.

10. Bulharská realistická poezie a drama I.

11. Bulharská realistická poezie a drama II.

12. Publicistika v období realismu.

13. Literární tvorba na území dnešní Makedonie.

Chorvatská literatura:
1. Osvícenská východiska a preromantismus - situace kolem napoleonských válek.

2. Preromantismus v chorvatském prostředí.

3. Národní obrození a romantismu v obecnější perspektivě.

1. Národní obrození a počátky romantismu - chorvatské země.

2. Ilyrismus a jeho hlavní cíle (Gaj, Drašković).

3. Ilyrismus - typy literárních žánrů (Demeter, Mažuranić).

4. Ilyrismus - literárně jazykové otázky.

5. Ilyrismus jen jako chorvatský romantismus (40.-50. léta 19. stol.).

6. Pozdní romantismus a předpoklady nástupu realismu. (60. léta 19. stol.)

7. Realismus v chorvatské literatuře - Šenoova doba (70. léta 19. stol.)

8. Realismus v chorvatské literatuře - druhá generace autorů (80. léta 19. stol.).

9. Pozdní realismus a předpoklady nástupu moderny (90. léta 19. stol.).

10. Literární tvorba na území Bosny a Hercegoviny (poč. 19. stol.-1878).

Slovinská literatura:
1. Slovinské osvícenství.

2. Počátky romantismu - obecný úvod, kulturní kontext.

3. Slovinsko- české vztahy, literarní skupina kolem Kranjske Čbelice. Matija Čopa, France Prešeren a Jernej Kopitar. Dva literární koncepty.

4. France Prešeren a jeho dílo.

5. Analýza vrcholů básnické tvorby F. Prešerna: Sonetni venec in Krst při Savici. Význam jeho tvorby.

6. Slovinský kulturní a politický život v druhé polovině 19. století. Slovinské Besedy a táboří. Obraz literární společnosti a zrození slovinského spisovatele intelektuála.

7. Žánrový vývoj: román a krátká povídka. Literární koncepty v druhé polovině 19. století.

8. Literární dílo Josipa Jurčiče a analýza prvního slovinského románu Deseti brat.

9. Literární dílo Janeze Trdiny, Janka Kersnika, Josipa Stritara a Ivana Tavčara.

10. Vývoj slovinské poezie: Simon Jenko a Fran Levstik.

11. Poetika Simona Gregorčiče a Antona Aškerce.

12. Vývoj slovinského dramatu: první komedie Frana Levstika a rozmach tragédie v 70. letech.

13. Konec 19. století: nové perspektivy a nová literární hnutí (naturalismus a moderna). Vznik nových žánrů, ustavení literární kritiky, prosazování kritérií estetických namísto národně-didaktických.

Srbská a černohorská literatura:
1. Periodizace národního hnutí.

2. Střediska srbského a černohorského kulturního života.

3. Vzdělávací a osvětová zařízení v jižních Uhrách a ve vlastním Srbsku.

4. Literární poměry v Černé Hoře (P. P. Njegoš)

5. V. S. Karadžić a jazykové reformy.

6. Hlavní literární tvorba srbského romantismu I.

7. Hlavní literární tvorba srbského romantismu II.

8. Předpoklad nástupu literárního realismu.

9. Realistická próza I.

10. Realistická próza II.

11. Poezie a drama v srbském realismu.

12. Černohorský literární realismus.

13. Srbská a černohorská publicistika 2. pol. 19. stol.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK