|
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. (28.02.2022)
Vzhledem k proměnám epidemiologické situace nelze vyloučit vedení kurzu distanční formou Kurz přináší přehled problémů, které jsou předmětem zájmu iberoamerikanistky, jako je otázka populačního vývoje amerického kontinentu od prvních migrací do současnosti či problematika formování ekonomiky spjaté se světovým trhem prostřednictvím produktů monokulturního hospodářství. Přináší podrobnou informaci o základních iberoamerikanistických pracovištích ve světě, nejdůležitějších knihovnách, periodicích a orientacích "národních" iberoamerikanistik. Zvláštní pozornost je věnována iberoamerikanistice ve Španělsku, Mexiku a ve Spojených státech, které v řadě ohledů určují vývoj oboru, zejména však iberoamerikanistice české včetně historie česko-latinskoamerických vztahů a dějin zájmu o americký kontinent ve středoevropské společnosti hovořící česky i německy. Pro semináře si připraví každý student text o rozsahu cca. 18 000 znaků s mezerami (minimálně pět písemných zdrojů), které potom přednese jako podklad k diskusi. Zkouška je ústní a student prokazuje znalost problematiky prezentované na přednáškách a příslušnou literaturou. Je zaměřena na ověření znalosti základních fakt a jejich zařazení do širšího kontextu. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. (15.09.2021)
* Povinná literatura: The Cambridge Encyclopedia of Latin America and the Caribbean, Cambridge 1985 Cambridge History of Latin America, vol. XI, Cambridge University Press 1995 Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté‚ Praha 1999 A Cultural History of Latin America, ed. by L. Bethell, Cambridge 1998 H-J. Konig and S. Rinke, eds. Transatlantische Perzeptionen: Lateinamerika-USA-Europa in Geschichte und Gegenwart, 1998 J. L Abellan, La idea de América. Orígen y evolución, Madrid 1972 J. Alcina Franch, Indianismo e indigenismo en América, Madrid 1990 G. Arciniégas, América en Europa, Buenos Aires 1975 R. Romano, Cuestiones de historia económica latinoamericana, Caracas 1966 N. Sánchez Albornoz, The Population of Latin America, Berkeley 1974 A. C. Wilgus, Histories and historians of Hispanic America, New York 1966 L. Zea, El descubrimiento de América y su sentido actual, México 1989 Migrants in Latin America, Pittsburgh University Press 1985 V. Bulmer-Tomas, J. H. Coatsworth, R. C. Conde, The Cambridge Economic History of Latin America I-II, Cambridge 2006, Cambridge 2006 Las relaciones checo-mexicanas, Josef Opatrný ed. (=Ibero-Americana Pragensia, Suppl. 26), Praha 2011 Las relaciones checo-argentinas, Josef Opatrný coord. (=Ibero-Americana Pragensia, Supplementum 37), Praha 2014 M. Křížová, Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století, Praha 2013 J. Opatrný, M. Zourek, L. Majlátová, M. Pelant, Las relaciones entre Checoslovaquia y América Latina 1945-1989 en los archivos de la República checa (=Ibero-Americana Pragensia, Supplementum 38), Praha 2015 M. Zelený, Veselé tropy Amazonie, Praha 2016 M. Zourek, Checoslovaquia y el Cono Sur 1945-1989. Relaciones políticos, económicos y culturales durante la Guerra Fría, Praha 2014 M. Zourek, Praga y los intelectuales latinoamericanos (1947-1959), Rosario 2019 C. Varella, M. Barcía, Wage-earning slaves. Coartación in nineteenth century Cuba, University of Florida Press 2020 J. A. Piqueras, I. Balboa, eds., Esclavitud y legado afrodescendiente en el trópico, Valencia 2020 C. Naranjo Orovio, M. A. Puig Samper, La esclavitud y el legado cultural de África en el Caribe, Madrid 2020 |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. (15.09.2021)
Předmět může být v souladu s epidemiologickou situací vyučován zčásti nebo zcela distanční formou 1. Chápání pojmu Latinská Amerika, Latinská Amerika jako zeměpisný (hospodářská geografie, zemědělství, nerostné suroviny, průmysl a služby) a kulturní pojem s důrazem na literaturu, hispánské pojetí Latinské Ameriky (panhispanismus), panamerické s důrazem na sounáležitost zemí kontinentu, autonomistické pojetí podtrhující indiánské kořeny kontinentu, popř. úplné oddělení současné Latinské Ameriky jak od evropského, tak také od indiánského základu (Vasconcelos), eventuálně naopak spatřují v Latinské Americe kombinaci indiánského a evropského elementu, (José Martí přitom odlišuje dvě Ameriky, hispánskou anglosaskou). 2. Periodizace vývoje latinskoamerické společnosti Původ amerického člověka, lovci, rybáři, sběrači, první zemědělské kultury, vyspělé civilizace, Mayové, Aztékové Inkové. Příchod Evropanů, conquista, období kolonie, války za nezávislost, národ-stát, modernizace druhé poloviny devatenáctého století, mexická revoluce a proměny dvacátých let, nacionalistické režimy, revoluce poloviny dvacátého století, vojenské režimy, demokratizace, nástup populismu, levice a pravice v jedenadvacátém století. 3. Etnická podoba Ameriky, indiánská část populace, Evropané v koloniální době, Španělé a Portugalci, „republika Španělů“ a „republika Indiánů“, mesticové, afričané v Novém světě, „castas“, čínští smluvní dělníci a Japonci v devatenáctém století, Indové, etnické složení evropské a východostředomořské migrace na přelomu 19. a 20. století. Současná etnická podoba Latinské Ameriky. 4. Migrační procesy na americkém kontinentě v období kolonie. Příchod Španělů a Portugalců, karibská oblast jako první cíl evropské migrace v Americe, kolonizace kontinentu a násilná migrace indiánského obyvatelstva, demografický kolaps a hledání nové pracovní síly v podobě afrických otroků, proměny migračních proudů v osmáncátém století a vliv válek za nezávilost na migraci „peninsulares“. 5. Migrační procesy na americkém kontinentě v období nezávislosti, návrat Španělů a Portugalců po válkách za nezávilost, proimigrační politika latinskoamerických vlád v období modernizace – Němci, Slované, Francouzi, Angličané, odchod Indiánů do měst, ekonomické a politické důvody migrace ve 20. století, migrace z Latinské Ameriky do USA, Latinoameričané v Evropě v druhé polovině dvacátého stoletía ve století jedenadvacátém. 6. Hlavní rysy ekonomiky Latinské Ameriky v období kolonie, ekonomika indiánských komunit, americké drahé kovy v evropském hospodářství, další nerosty a jejich význam pro koloniální ekonomiku, plantážní hospodářství – cukrová třtina, americké plodiny (přírodní barviva, tabák, kakao, bavlna), káva jako fenomén osmnáctého a devatenáctého století, vnitřní obchod, transatlantický obchod – monopol a podloudný obchod, manufaktury. 7. Hlavní rysy ekonomiky Latinské Ameriky v období nezávislosti. Ekonomický úpadek za válek za nezávislost, obnova s pomocí britského kapitálu, růst významu metalurgie barevných kovů, revoluce v dopravě a komunikacích – železnice, parníky, telegraf, konec občiny a uvolnění pracovních sil pro moderní průmysl, latifundie a minifundie, ropa na přelomu 19. a 20. století, vliv světových válek na ekonomiku regionu, pozemková reforma a industrializace druhé poloviny dvacátého století, nacionalizace, turistický průmysl. 8. Centra studia Latinské Ameriky ve světě. Kořeny zájmu o Latinskou Ameriku ve světě. Proměna důrazu ve studiu různých latinskoamerických témat, od problémů politických dějin, přes ekonomické otázky po hledání latinskoamerické identity. Španělsko – Complutense, CSIC, Archivo de Indias, Velká Britanie – Cambridge, London, Liverpool, Francie – Sorbona, Toulose, Německo – Kolín, Berlín (Iberoamerikanisches Institut), Spojené státy – Texas, Kalifornie, Florida, Chicago, Pittsburgh, Mexiko – UNAM, Colegio de México. 9. Centra studia Latinské Ameriky v České republice. Kořeny zájmu o Latinskou Ameriku v české společnosti. Hispanistická centra – Olomouc, Praha, Brno. Středisko ibero-amerických studií, pracoviště na Akademii věd. Nová centra pro roce 1989 – Budějovice, Pardubice, Hradec Králové. Ibero-Americana Pragenasia. 10. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v koloniálním období. Kontakty střední Evropy a hispánského světa před 1492, Spis o Novém světě, welserovský podnik ve Venezuele, informace z kosmografií, první střeoevropští misionáři na americkém kontinentě, nejvýznamnější osobnosti misionářského kontaktu – Josef Neumann, Simón de Castro, Ignacio Tirsch, Venceslao Link, ekonomické vazby – sklo, plátno, Tadeo Haenke. 11. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v 19. století, obraz Latinské Ameriky v obrozenecké literatuře, brazilská perioda kontaktů, rozmach zájmu o americký kontinent v době masové migrace, první větší skupiny středoamerických vystěhovalců v Chile, Brazilii a Argentině. Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského, ekonomické vazby konce devatenáctého století – cukrovary, pivovary, Ferdinand Missler, Amerika jako hrozba české zemědělské podukci. 12. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky ve 20. a 21. století. Cestovatelé konce 19. a počátku dvacátého století – Vráz, Frič, obchodníci, technici a vystěhovalci v regionu, Ferdinand Klindera – projekt patagonské kolonie, podpora myšlence nezávislého státu latinskoamerické emigrace, diplomatické vztahy LA zemí a Československa, Vlastimil Kybal, obchod ve dvacátých a třicátých letech – stroje, zemědělské stroje a zbrojní materiál. Poválečný útlum vztahů, Kuba, pragmatismus a oživení hospodářských vztahů v 70. letech, Nikaragua, proměny po roce 1989. |