PVP Moderní dějiny Chorvatska: ideje, osobnosti, milníky - AHSV10540

• Anglický název: Modern history of Croatia: ideas, personalities, milestones
• Zajišťuje: Ústav historie (21-UH)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.; PhDr. Boris Mosković, Ph.D.
• Neslučitelnost : AHSV10541, AHSV10542
• Je neslučitelnost pro: AHSV10542, AHSV10541

Anotace

Kurz se zaměřuje na historický vývoj Chorvatska v moderní éře, a to s důrazem na „krátké“ 20. století. Klade důraz nejen na základní politické, společenské a socioekonomické souvislosti, ale také na kulturní a ideové komponenty ovlivňující chorvatskou společnost na její cestě „věkem extrémů“. Chronologicky pokrývá období od počátku 20. století, tedy těsně před vypuknutím první světové války, kdy bylo území dnešního Chorvatska součástí habsburské říše až po konec tzv. Vlastenecké války v roce 1995, která měla představovat definitivní potvrzení jeho nezávislosti, suverenity a územní integrity. V rámci tohoto časově dlouhého období je hlavní pozornost věnována myšlenkám, rozličným formám a praxi chorvatského nacionalismu, jugoslávské ideje (jugoslávství), stejně jako radikálně levicového hnutí. Součástí rozboru těchto názorově-ideových proudů, jež často v interakci a vzájemných konfliktech zásadně určovaly chorvatský vývoj během 20. století, je i představení jejich hlavních představitelů, směrů a nejrůznějších proměn.

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)

Cíl předmětu

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními problémy, klíčovými událostmi a aktéry moderních chorvatských dějin.

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)

Podmínky zakončení předmětu

Předmět je zakončen buď zápočtem nebo zkouškou. Zápočet se uděluje za pravidelnou docházku. Zkouška probíhá formou ústního pohovoru nad prostudovanou literaturou.

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)

Literatura

BATOVIĆ, Ante. The Croatian Spring: nationalism, repression and foreign policy under Tito. London: I.B. Tauris, 2020.

BILANDŽIĆ, Dušan. Hrvatska moderna povijest. Zagreb: Golden marketing, 1999.

BIONDICH, Mark. Stjepan Radić, the Croat Peasant Party, and the politics of mass mobilization, 1904 - 1928. Toronto: University of Toronto Press, 2000.

DJOKIĆ, Dejan, ed. Yugoslavism: histories of a failed idea, 1918-1992. Madison, Wisconsin: The University of Wisconsin Press, 2003. 

DJOKIĆ, Dejan. Elusive compromise: a history of interwar Yugoslavia. New York: Columbia University Press, 2007.

GOLDSTEIN, Ivo. Hrvatska povijest. 3. vyd. Zagreb: Novi Liber, 2013.

GOLDSTEIN, Ivo. Kontroverze hrvatske povijesti 20. stoljeća. Zagreb: Profil knjiga, 2019.

GOLDSTEIN, Ivo. Povijest Hrvatske: 1945-2011. Zagreb: EPH Media, 2011.

HUDELIST, Darko. Rim, a ne Beograd: promjena doba i mirna ofenziva Katoličke Crkve u Hrvatskoj u Titovoj SFR Jugoslaviji (1975.-1984.). Zagreb: Alfa, 2017.

HUDELIST, Darko. Tuđman: biografija. Zagreb: Profil, 2004. 

MOSKOVIĆ, Boris. Mezi Titem a Tuđmanem: Chorvatsko v letech 1989-1990. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2017.

MUJADŽEVIĆ, Dino. Bakarić: politička biografija. Zagreb: Plejada, 2001.

PERIĆ, Ivo. Vladko Maček: Politički portret. Zagreb: Golden marketing - Tehnička knjiga, 2003.

PERICA, Vjekoslav. Balkan idols: religion and nationalism in Yugoslav states. Oxford: Oxford University Press, 2002.

PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha: Argo, 2000.

PIRJEVEC, Jože. Tito a jeho soudruzi. Praha: Academia, 2022.

RAMET, Sabrina P., ed., CLEWING, Konrad, ed. a LUKIĆ, Reneo, ed. Croatia since independence: war, politics, society, foreign relations. München: R. Oldenbourg, 2008.

RIDLEY, Jasper Godwin. Tito. Liberec: Dialog, 1995.

RYCHLÍK, Jan et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020.

RYCHLÍK, Jan, PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. Vydání třetí. Praha: NLN, 2020.

ŠESTÁK, Miroslav et al. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 

VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej –MOSKOVIĆ, Boris –PELIKÁN, Jan, Hlavní vývojové tendence jugoslávství v průběhu 20. století, in: A. Hudek, M. Kopeček, J. Mervart (eds.), Čechoslovakismus, Praha: NLN, 2019, s. 394–420.

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)

Požadavky ke zkoušce

Ze zkoušce student předloží seznam prostudované literatury v rozsahu minimálně tří titulů.

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)

Sylabus

1.     Úvodní hodina – tematické, chronologické a teritoriální vymezení chorvatských moderních dějin

2.     Před velkými zvraty: chorvatské země na počátku 20. století

3.     Na dějinném rozcestí: první světová válka

4.     Meziválečná éra: Jugoslávie, S. Radić a chorvatská autonomie I

5.     Meziválečná éra: Jugoslávie, S. Radić a chorvatská autonomie II

6.     Ustaša: triumf radikálního nacionalismu za druhé světové války

7.     Rudé Chorvatsko: levicoví intelektuálové, komunistická strana a partyzánské hnutí

8.     Titova Jugoslávie: mezi chorvatskou ideou a jugoslávstvím (do konce šedesátých let)

9.     Předzvěst rozpadu? „chorvatské jaro“, „chorvatské mlčení“ a pád komunismu

10.  Franjo Tuđman: renesance chorvatského nacionalismu a cesta k nezávislosti

11.  Pryč od Jugoslávie! „srbská otázka“, „Vlastenecká válka“ a euforie roku 1995  

12.  Quo vadis Croatia? Národní suverenita, balkánský labyrint a evropská perspektiva  

Poslední úprava: Vojtěchovský Ondřej, PhDr., Ph.D. (22.09.2022)