PředmětyPředměty(verze: 849)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Středověká civilizace řecko-ortodoxního východu - AHS555008
Anglický název: Medieval Civilization of the Greek-Orthodox East
Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Dana Picková, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (19.11.2018)
Předmětem studia jsou středověké dějiny těch oblastí Evropy, které se staly součástí byzantské kulturně civilizační sféry, to znamená především vlastní byzantské říše a států východních a jižních Slovanů. Studenti daného předmětu si budou formou přednášky, referátů i diskusí rozšiřovat a prohlubovat dosud získané vědomosti, a to především vzhledem k problémovému výkladu látky a možnosti využívání pramenů.
Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (19.11.2018)


Váňa Z., Svět dávných Slovanů, Praha 1983.

  • Havlík, L.E., Slovanské státní útvary raného středověku, Praha 1987.
  • Picková, D., Počátky slovanských dějin I., II., III., in: Historický obzor 8 (1997) a (1998).
  • Dějiny Byzance, kolektiv autorů, Praha 1992.
  • Vavřínek, V., Encyklopedie Byzance, Praha 2011.
  • Dějiny Řecka, Praha 1998. 
  • Dějiny jihoslovanských zemí, Praha 1998. 
  • Dějiny Bulharska, Praha 2000. 
  • Dějiny Makedonie, Praha 2003.
  • Dostálová, R., Byzantská vzdělanost, Praha 1990.
  • Herrinová, J., Ženy v purpuru, Praha 2005.
  • Dějiny Bulharska, kolektiv autorů, Praha 2000.
  • Dějiny jihoslovanských zemí, kolektiv autorů, Praha 1998.


Cizojazyčná literatura bude studentům doporučena podle individuálních možností.

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (24.02.2018)

Výuka bude probíhat seminárními formami.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (19.11.2018)

Podmínkou připuštění ke zkoušce je získání zápočtu.  Zápočet bude studentům udělen za aktivní účast na výuce (minimálně 75% přezence) a úspěšném absolvování písemného testu z probraného učiva (11.1.2019).

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (05.02.2019)

 V zimním semestru se studenti budou formou diskuse zabývat těmito okruhy otázek:

1. Východořímská říše v pozdně antickém období  (395 – 602

2. Obroda říše za vlády císaře Herakleia a jeho nástupců, změny sociální struktury obyvatelstva: cesta ke středověké Byzanci  (7. století)

3. Byzantská říše v období bojů o ikonoklasmus (7.století – 843)

4. Mocenský rozmach raněstředověké Byzance, počátky feudalizace společnosti (843 – 1025)

5. Byzantská říše v období krize a křížových výprav (1025 – 1204)

6. Latinský Západ versus ortodoxní Východ: latinské císařství a byzantské nástupnické státy (1204-1261)

7. Epilog byzantských dějin: říše za vlády Palaiologovců (1261 – 1453)

8. Struktura byzantské společnosti a její proměny – specifika byzantských dějin

9. Geopolitický vývoj byzantské říše – Byzanc a její sousedé - podstatné momenty politického vývoje jihovýchodní Evropy

10. Byzantská křesťanská církev a ortodoxní křesťanství - hereze

11. Byzantská kultura v proměnách staletí – prameny k byzantským dějinám

 

v LS se studenti  budou formou diskusí  zabývat těmito okruhy otázek:

  1. Kdo byli varjagové? Proč přišli do východní Evropy?

            Podíleli se varjagové na založení starého ruského státu?

            Co víme o východních Slovanech v 6, - 9. století?

            Koho původně označovalo etnonymum Rus?

  1. Jaké prameny máme k dispozici pro studium raných ruských dějin?

V čem jsou specifické ruské letopisy jako pramenný materiál? 

  1. . Jak se formoval raný ruský stát, který spojil do jednoho politického celku veškeré východní Slovany?

Jaký charakter měl tento stát?

  1. Proč bylo pro Kyjevskou Rus důležité přijmout koncem 10. století křesťanství?

Mohl kníže Vladimír skutečně uvažovat o přijetí islámu, judaismu nebo západního křesťanství?

Jakými cestami pronikalo křesťanství na Rus ještě před oficiální christianizací?

Jakou hodnověrnost mají prameny k christianizaci Rusi.

  1. Jaké byly příčiny a důsledky rozpadu Kyjevské Rusi?  
  2. Jakým způsobem ovlivnilo vývoj ruských knížectví a jejich obyvatele tatarská nadvláda?
  3. Které politické subjekty usilovaly o sjednocení Rusi? Proč vyšel z tohoto procesu vítězně moskevský stát?

Jaké důsledky mělo zformování jednotného ruského státu a konec tatarské nadvlády?

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK