Seminář k sociálním dějinám (od pol. 18. stol. do roku 1945) - AHS111025

• Anglický název: Seminar to Social History (from the middle of the 18th Century to 1945)
• Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]; letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHS110098
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D.; prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.; Mgr. et Mgr. Bohumír Bernášek
• Je korekvizitou pro: AHS111011

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (08.02.2021)

Seminář mgr. Bernáška 2020/2021 - viz přiložené soubory

Seminář přiblíží studentům současné moderní sociální dějiny (SD) potom, co prošly kulturním, lingvistickým a prostorovým obratem. Důraz bude položen na konfliktní a spolupracující (kolaborativní) ideální typ společenských vztahů, roli konfliktů a krizí v jejich vývoji, interakce mezi různými společenskými zájmy, legitimitu společenského uspořádání a roli konsenzu, moci a násilí v jejím udržování, proměnách a změnách. Dále půjde o roli různých stratifikací v utváření společenských vztahů, tj. "tříd", genderu, etnicity a kultury, jakož i různých emancipačních hnutí. Dále to bude kulturní zakotvení těch hodnost, jimiž se lidé řídí jako historičtí aktéři. V tomto smyslu budou se studenty probírány a diskutovány klíčové pojmy a koncepty současných moderních SD, viz sylabus.

Výuka je primárně prezenční, v závislosti na vývoji epidemiologické situace a pokynů vedení FFUK je však třeba počítat s případnými přechody na distanční formu. Distanční forma předpokládá kombinaci samostudia, konzultací a videokonferencí O případných změnách budou studenti vždy informováni prostřednictvím mailu.
<br>
<br>

LS<br>
Ve cvičení k druhé polovině kurzu, jenž pojednává moderní sociální dějiny, dokončíme obecná témata moderních sociálních dějin (nacionalismus, migrace, občanská společnost) a poté se zaměříme především na kořeny, vznik, charakter a interpretace moderních evropských diktatur, konkrétně fašismu / nacismu a stalinismu. Stejně jako v zimním semestru bude kladen důraz na seznámení se s různými koncepty, interpretacemi a diskuzemi, které se (především v posledních <br>
třech desetiletích) kolem probíraných sociálněhistorických témat objevily. <br>
<br>
In the seminar to the second half of the course, which deals with modern social history, we will complete the general one topics of modern social history (nationalism, migration, civil society) and then we will focus mainly on the roots, origin, nature and interpretation of modern European dictatorships, particularly Fascism / Nazism and Stalinism. As in the winter semester, emphasis will be placed on familiarization with the different concepts, interpretations and discussions that take place (especially in the past three decades) around the discussed socio-historical themes.<br>
<br>

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (23.09.2020)

prezenční forma: aktivní účast na semináři, max. tři omluvené nepřítomnosti, úspěšné absolvování závěrečného testu.

distanční forma: na základě samostudia, účast v rámci videokonference popř. formou písemné práce (referátu), testu

 

 

 

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (09.01.2019)

Literatura viz sylabus.

Sylabus

Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (25.02.2019)

Seminář B. Bernáška, J. Rákosníka a J. Štaifa 2018/19 ann.:

V semináři budou konkrétně se studenty probírána a diskutována následující témata. V sylbu k  naleznou soupis základní literatury, jež bude vyčujícími aktuálně doplňována.

 

TÉMATA ZIMNÍHO SEMESTRU

(Každé téma zabírá cca 1-2 setkání)
- Co jsou sociální dějiny: od dějin nižších vrstev, přes strukturální dějiny, po lingvistický a kulturní obrat
- Současné sociální dějiny a příbuzné obory
- Teorie modernizace, konfliktualismus a konsensualismus v interpretaci dějin společnosti
- Sociální souvislosti protoindustrializace a průmyslové revoluce
- První demografický přechod/demografická revoluce
- Sekularizace a vědecká revoluce, odkouzlení světa
- Nacionalismus

TÉMATA LETNÍHO SEMESTRU

(Každé téma zabírá, cca 1- 2 setkání, na přání studentů je možno vložit i další témata) 
- Politické štěpení moderní společnosti (cleavages)
- Sociální stratifikace
- Totalitarismus, revizionismus, post-revizionismus
- Každodennost a konzum
- Gender History

 

 Základní iteratura:

- L. Abramsová, Zrození ženy. Evropa 1789-1918. Brno 2005

- J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)
- J. Machek, Populární kultury v českých zemích. Praha 2017
- J. Osterhammel, Die Verwandlung der Welt: eine Geschichte des 19. Jahrhuderts. München 2009
- J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018
- M. Rappot, Evropa 19. století. Praha 2011
- D. Schwanitz, Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. P. 2013
- P. N. Stearns, European Society in Upheaval. Social History since 1750, 2. vyd., New York 1975

- Richard J. Evans, The Pursuit of Power. Europe 1815 – 1914. Toronto 2016

- L. Fialová, P. Horská ad., Dějiny obyvatelstva českých zemí. P. 1996 a další vyd.
- J. Horský, M. Hroch (eds.), Sto let. Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost? Praha 2018
- M. Hroch, Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. P. 2009

- J. Keller, Teorie modernizace. P. 2007

- M. Lenderová ad.,  Z dějin české každodennosti. P. 2009

- J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)
- J. Machek, Populární kultury v českých zemích. Praha 2017

- A. Paulinyi, Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky. P. 2002

- V. Průcha a kol., Hospodářské a sociální dějiny Československa I - II. Brno 2004, 2009

- J. Purš, Průmyslová revoluce. Vývoj mojmu a koncepce. P. 1973

- J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018

- L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny.  proměny pojmů v současné historické vědě. P. 2014 
- O. Urban, Kapitalismus a česká společnost, 2. vyd., P. 2003

Doporučená literatura:

- B. Anderson, Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. P. 2008

- K. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou století. P. 2005 
- Encyclopedia of European Social History I-VI., ed. P. N. Stearns, Detroit
2001
- E. Heczková, Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. P. 2009

- M. Kučera, Kultura v českých dějinách 19. století. P. 2011
- M. Lenderová ad., Z dějin české každodennosti. P. 2009
- I. Šedivý, Češi, české země a Velká Válka. Praha 2014
- J. Štaif, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830 – 1851. Praha 2005
- O. Urban, česká společnost 1848 – 1918. Praha 1982

- Stará dělnická Praha. Život a kultura pražských dělníků 1848-1939, eds. A. Robek, M. Moravcová, J. Šťastná, P. 1981
- Radmila Švaríčková Slabáková ad., Konstrukce maskulinní identity v minulosti a současnosti. P. 2012

 

 

 

 

 

 

 

Seminář M. Spurného 2017/18:

I.- II. Národy a nacionalismus

Velkým tématem příčin vzniku a interpretacemi národního hnutí, národů a nacionalismu se
budeme zabývat v několika cvičeních. Vedle seznámení s tématem a hlavními interpretačními
proudy půjde zejména o konkrétní pojetí jednotlivých významných historiků a sociologů
zabývajících se problematikou moderního národa.

Texty a (poměrně rozsáhlá) literatura budou upřesněny v rámci semináře

 

III.Multietnicita v českých zemích (1848-1938)

Podstatné aspekty a interpretace fungování multietnické společnosti v éře moderního
nacionalismu

Literatura:

Balcar, Jaromír; Pozemková reforma v období první československé republiky, in: Dějiny a současnost, 6/2000, str.
27-31
Cohan, Gary B.; Němci v Praze 1861-1914, Praha 2000
Cornwall, Mark, Evans, R.J.W.; Czechoslovakia in a Nationalist and Fascist Europe 1918-1948, Oxford 2007
Harna, Josef, Šebek, Jaroslav (ed.); Státní politika vůči německé menšině v období konsolidace politické moci v

Československu v letech 1918-1920 (edice pramenů), Praha 2002

Kárník, Zdeněk; České země v éře první republiky (1.-3. díl), Praha
Jesenská, Milena; Nad naše síly. Češi, Židé a Němci 1937-1939, Praha 1997
Kořalka, Jiří; Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914, Praha 1996
Křen, Jan; Konfliktní společenství, Torronto 1989
Rádl, Emanuel; Válka Čechů s Němci, Praha 1928

 

IV. Občanská společnost

Definice, teorie a možné role občanské společnosti v liberálně demokratickém systému; étos
solidarity, nezávislosti na politice i trhu, veřejného zájmu. Kritika občanské společnosti jako
nelegitimní nátlakové a zájmové struktury, exkluzivity a nástroje antidemokratické lobby.
Exkurz: Občanská společnost a revoluce roku 1989 v Evropě.

Povinné texty:

Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, in: Kean, J.; Civil society. Berlin Perspectives

Literatura:

Gowewinkel, D. - Rucht., D. - van der Dahle, W. - Kocka, J.; Zivilgesellschaft - national und transnational, Jahrbuch
des WZB 2003
Havel, V.; Moc bezmocných, Praha 1990
Hrubec, M.; Demokracie, veřejnost a občanská společnost, Praha 2004
Fehr, H.; Unabhängige Öffentlichkeit und soziale Bewegungen. Fallstudien über Bürgerbewegungen in Polen und
der DDR, Opladen 1996
Habermas, J.; Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti, Praha 2000
Hildemeier, M. - Kocka, J. - Conrad, C. (vyd.); Europäische Zivilgesellschaft und Ost und West, Frankfurt a.M. 2000
Kean, J.; Civil society: old images, new visions, Cambridge 1998
Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, In: European Review, Vol 12, No. 1, 2004, str. 65-79
Schattan, V. - Coello, P. - Von Lieres, B.; Mobilizing for democracy: citizen action and the politics of public
participation
Skovajsa, M.; Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice
Strnadová, L.; Současné podoby občanské společnosti: kritická perspektiva, Plzeň 2008

 

 

V.               Století migrace (1848-1948)

 

V druhé polovině 19. století byly masové migrace za prací a obživou charakteristické, a to dokonce více než pro století 20. Jednalo se zejména o vnitrostátní pracovní migrace v průmyslu a zemědělství, masový exodus do Nového světa a o koloniální migrace). Všechny tyto procesy probíhaly masově přinejmenším do první světové války a často pokračovaly v i po ní. V meziválečném období se zaměříme zejména na pokusy o restrikci migrace.

V druhé části semináře se zaměříme na migrace nucené, typické naopak pro století 20. Vedle přehledu evropských nucených migrací od balkánských válek na počátku (Bulharsko) po balkánské války na konci (býv. Jugoslávie) 20. století se soustředíme zejména na různé interpretace největší nucené migrace známých dějin lidstva, totiž vysídlení cca 12 milionů německy hovořících obyvatel ze středovýchodní Evropy po druhé světové válce.

 

Povinné texty:

Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp – Siljak, Ana  (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 43-72

nebo

Krauss, M.; Vysídlení sudetští Němci v Bavorsku po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 30-51

nebo

Spurný, M.; Společnost v Sudetech po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 74-91  

 

Literatura:

Bade, K.; Evropa v pohybu (Evropské migrace dvou staletí); Praha 2004

Bade, K.; Deutsche im Ausland – Fremde in Deutschland: Migration in Geschichte und Gegenwart, München 1992

Castles, S. – Miller, M.; The age of migration: international population movementsin the world, Basingstoke 2009

Otmer, J.; Migration im 19. Und 20. Jahrhundert, München 2010

Steidl, A.; European mobility: internal, international and transatlantic moves in the 19th and early 20th centuries, Göttingen 2009

Arburg, A. v.; Als die Deutschen weg waren – was nach der Vertreibung geschah; Ostpreussen, Schlesien, Sudetenland, Hamburg 2007

Bessel, R. – Haake, C.; Removing peoples: forced removal in the modern world, Oxford 2009

Brandes, D. - Sundhausen,H. -   Troebst, S. (Hg.); Lexikon der Vertreibungen. Deportation, Zwangsaussiedlung und ethnische Säuberung im Europa des 20. Jahrhunderts. Böhlau Verlag. Wien-Köln-Weimar 2010

Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010

Spurný, M; Flucht und Vertreibung. Ende des Krieges in Sachsen, Niederschlesien und Nordböhmen, Dresden 2008

Ther, P. – Siljak, A.  (vyd.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997

Ther, P.; Deutsche und polnishce Vertriebene. Gesellschaft und Politik in der SBZ/DDR und in Polen 1945-1956, Göttingen 1998

 

 

 

VI.                 Ve stínu krize

 

Dopady velké hospodářské krize na každodennost v USA a v Evropě.

 

Literatura:

Rákosník, Jakub a Noha, Jiří. Kapitalismus na kolenou: dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2012

Rákosník, Jakub. Odvrácená tvář meziválečné prosperity: nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008

Vodička, Milan. Den, kdy došly prachy: jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009

Smiley, Gene. Nový pohled na velkou hospodářskou krizi: přehodnocení jejích příčin a následků. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009

Holman, Robert et al. Velká deprese: sborník textů. Vyd. 1. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004

 

 

VII.Fašismus a nacismus I (klasické teorie)

Začneme teorií totalitarismu H. Arendtové, v jejímž rámci se soustředíme na problematiku kořenů a příčin nacismu. Přes další teorie a interpretace zejména německého fašismu se dostaneme až k Detlefu Peukertovi a jeho vysvětlení konce Výmarské republiky, které souvisí s teoriemi krize moderny.

Povinné texty:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991 /úryvek/

Literatura:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
Bracher, K. D.; Die Auflösung der Weimarer Republik. Eine Studie zum Problem des Machtverfalls in der
Demokratie, Villingen 1971
Bracher,K.D.-Funke, M.-Jacobsen, H.A. (vyd.); Deutschland 1933-1945, neue Studien zur Nationalsozialistischen
Herrschaft, Bonn 1992
Broszat, M., Möller, H. (vyd.); Das Dritte Reich - Machtstruktur und Geschichte, München 1983
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991
Childers, T.; The Nazi Voter - The Social Foundation of Fascism in Germany, 1919-1933, Chapel Hill and London
1983
Mosse, George L.; The Crisis of German Ideology - intellectual origins of the Third Reich, London 1966
Winkler, Heinrich August; Mußte Weimar scheitern? Das Ende der ersten Republik und die Kontinuität der
deutschen Geschichte, München 1991

 

VIII. Fašismus a nacismus 2 (jednání, aktéři, každodennost)

Budeme si všímat především otázek každodennosti v prostředí italského i německého fašismu,
včetně každodennosti válečné, a to na základě přístupů tří historiků, jimž jde o zachycení
sociální dynamiky na základě jednání "běžných" lidí: D.Peukerta, A. Lüdtkeho a S. Reichardta.

Povinné texty:

Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92
Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.
Köln am Rhein 1982) /jedna kapitola/

Literatura:

Blasius, D.; Weimars Ende - Bürgerkrieg und Politik, 1930-1933, Göttingen 2005
Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92

Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.

Köln am Rhein 1982)
Reichardt, S.; Praxeologie und Faschismus. Gewalt und Geminschaft als Elemente eines praxeologischen
Faschismusbegriffs, in: Hörning, K.H., Renter, J. (Hg.); Doing Culture - Neue Positionen zum Verhältnis von Kultur u.
sozialer Praxis, Bielefeld 2004, str. 131-143

 

IX.Fašismus a nacismus 3 (holocaust)

V rámci interpretace a teorií pokusu o totální likvidaci židovského etnika v Evropě je třeba se ještě jednou vrátit ke klasičtějším autorům, a to zejména nehistorikům - H. Arendtové (teorie totalitarismu a Eichmann v  Jeruzalémě) a Z. Baumannovi (modernita a holocaust). Z historických pokusů se vedle slavné studie Ch. Browninga "Obyčejní muži" (a kontroverzního vyhrocení jeho tezí u D.Goldhagena) dotkeneme německého  "Historikerstreitu", zejména diskuzí, které vedl Martin Broszat se Saulem Friedländerem.

Povinné texty:

Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010 /úryvek/
Browning, Ch.; Obyčejní muži. 101. Záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku, Praha 2002 /úryvek/

Literatura:

Arendt H.; Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla, Praha 1995
Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
Browning, Ch.; Obyčejní muži. 101. Záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku, Praha 2002
Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010
Goldhagen, D. J. ; Hitlerovi ochotní katani, Praha 1997
Schneider, W. (vyd.); Vernichtungspolitik; Eine Debatte über den Zusammenhang von Sozialpolitik und Genozid im
nationalsozialistischen Deutschland, Hamburg 1991

 

X.Stalinismus (klasické interpretace a jejich revize)

Na počátku připomenu totalitaristickou interpretaci zejména sovětské diktatury v období stalinismu (Arendtová, Brzezinski), větší část cvičení budeme ale věnovat možnostem vícevrstevnatého zachycení stalinského systému, tedy porozumění, jež vychází především z díla historiků generace "revizionistů". Ti se (spíše než na teror a ideologickou indoktrinaci) soustředili na zachycení sociální dynamiky a vnitřní legitimizace diktatury.

Povinné texty:

Brzezinski, Zbigniew; The permanent purge: politics in soviet totalitarianism, Cambridge (USA) 1956 /úryvek/
Fitzpatrick, S.; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times, New York 1999 /úryvek/

Literatura:

Brunnbauer, U.; Die sozialistische Lebensweise. Ideologie, Gesellschaft, Familie und Politik in Bulgarien (1944-
1989), Wien (a j.) 2007
Fitzpatrick, S. (ed.); Stalinism-New Directions, London/New York 2000
Fitzpatrick, S.; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times, New York 1999
Friedrich, C. - Brzezinski, Z. : Die Algemeinen Merkmale der totalitären Diktatur, In: Totalitarismus im 20.
Jahrhundert. Eine Bilanz der internationalen Forschung, Bonn 1999
Plaggenborg, S.; Die wichtigsten Herangehensweisen an den Stalinismus in der westlichen Forschung, In:
Plaggenborg, S. (Hg.); Stalinismus: neue Forschungen und Konzepte, Berlin 1998
Wipperman, W.; Totalitarismustheorien. Die Entwicklung der Diskussion von den Anfängen bis heute. Darmstadt,
1997

 

XI.Stalinismus jako civilizace - nejnovější interpretace

Interpretace Stalinismu se (od každodennosti a sociální dynamiky) v posledních dvou desetiletích vracejí také k některým "klasickým" tématům, jako je role ideologie, charakter utopického projektu, otázka tříd,  národnostní problematika nebo represe a teror. Autoři těchto novějších teorií a interpretací, tzv. postrevizionisté, ovšem tato témata nahlížejí z jiné perspektivy než stoupenci totalitaristické teorie a představují tak svým způsobem syntézu dvou protichůdných interpretačních pólů.

Literatura:

Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London and New York 2000
Hellbeck, Jochen; Revolution on my Mind. Writing a Diary under Stalin, London 2006
Goldman, Wendy; Terror and Democracy in the Age of Stalin. The Social Dynamics of Repression, New York 2007
Goldman, Wendy; Inventing the enemy. Denunciation and Terror in Stalin's Russia, Cambridge et al. 2011
Kotkin, Stephen; Magnetic Mountain - Stalinism as a Civilisation, 1997

 

XII.               Města pro nový věk

 

Sociální problémy průmyslových měst 19. století, vize ideálního města jako reakce, moderní urbanismus a architektura 1. poloviny 20. století (globální kontext), specifika československého prostředí

 

Literatura:

Benevolo, Leonardo: Die sozialen Ursprünge des modernen Städtebaus, Gütersloh 1971.

Bennett, Michael – Teague, David W.: The Nature of Cities (Ecocriticism and Urban Environments), Tucson 1999

Bodenschatz, Harald – Post, Christianne: Städtebau im Schatten Stalins: Die internationale Suche nach der sozialistischen Stadt in der Sowjetunion 1929–1935, Berlin 2003

Conrads, Ulrich: Programme und Manifeste zur Architektur des 20. Jahrhunderts, Braunschweig 1981

Harris, Chauncy D.: Cities of the Soviet Union, Chicago 1970.

Hardy, Dennis: Utopian England (Community Experiments 1900–1945), London – New York 2000

Meller, Helen B.: Towns, plans and society in modern Britain, Cambridge 1997.

Meller, Helen: European cities, 1890–1930s : history, culture, and the built environment, Chichester [a.j.] 2001

Spurný, Matěj; Most do budoucnosti, Karolinum, Praha 2016.