PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Historiografie - AHS110099
Anglický název: Historiography
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, --- [HT]
letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AHS110002
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.
PhDr. Jan Koura, Ph.D.
doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (28.08.2021)
Historiografie
Historiography

Cílem kurzu je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě chronologickou linii s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami.
Kurz je standardně veden formou kombinace přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse).
• Podmínky atestace: Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem)
• Zkouška – předložení seznamu prostudované odborné literatury (jednooboroví: min. 6 titulů, z toho min. 3 monografie, z nichž 1-2 by měly vycházet z literatury základní; dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury doporučené), na jehož základě bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.
• Jednooboroví: Standardně jsou kladeny 2 otázky – jedna obecnější, druhá založená na některém z přednášených tematických okruhů a bližší samostatné volbě studující/ho na základě jeho / její četby; Dvouoboroví: 1 otázka obecnější založená na základní literatuře.














Zimní semestr
Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin
1) Úvod.
• Dějiny dějepisectví jako historická disciplína.
• Rozdělení referátů
2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Středověké dějepisectví.
3) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský
• 4) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“.
Četba: Vico, Voltaire;
• 5) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800

Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)
• 6) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus.
• Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet
• 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy.
• Referát: L. Ranke
• 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann.
• Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš)
• 10. F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol.

• 11. Francie 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim


• 12. Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt
• Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu;
• „Spor o Lamprechta“
• Jacob Burckhardt
• 13. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;
Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin


LETNI SEMESTR

Fialové – doporučeno všem
Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza)
1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů
2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée
Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr
Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání
3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta;
F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích)
Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr
4) Marx a marxismus.
Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii
Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů
5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus.
Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“
6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie.
Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, …
Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost
Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic
O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky
7) III. Generace Annales – „mentality“
Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, …
E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů
E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů

(1.4. Zelený čtvrtek – děkanské volno)
8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias
S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci
Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly
Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace

Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy
9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin
Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat
10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“
Giovanni Levi: On Microhistory
Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur
Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod
Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie
Robert Darnton: Kočičí masakr
11) 29.4. Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu
Josef Macek – k sémantice…
Jaroslav Ira – politické pojmy…
Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby
Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n
12) Od women´s / men´s history k gender history.
J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis
Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…)
Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“)
13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (28.08.2021)

Literatura povinná:

ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997

IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.

BERGER, Stefan, ed., FELDNER, Heiko, ed. a PASSMORE, Kevin, ed. Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2016. 

BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011.

 BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.

 

Literatura doporučená:

 

BOROVSKÝ, Tomáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Kultura jako téma a problém dějepisectví. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006.

BURKE, Peter, Variety kulturních dějin, přel. Jiří Ogrocký, Brno, CDK, 2006. 
DÜLMEN, Richard van, Historická antropologie, přel. Josef Boček, Praha, Dokořán 2002. 
Robert F. MURPHY, Úvod do kulturní a sociální antropologie, SLON Praha 1998 (a další vydání) 

Josef GRULICH, Zkoumání „maličkostí“ (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), Český časopis historický 99, 3/2001, s. 519-547. 

HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2007. 

 HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009.

R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009.  

KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd.. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005.

Jiří MALÍŘ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014 – online https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf a https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130406/monography.pdf

J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 
J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 
NODL, Martin, Mikrohistorie a historická antropologie, Dějiny-teorie-kritika 2/2004, s. 237-253. 

ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006.

STORCHOVÁ, Lucie (Ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium, 2014.


STŘEDOVÁ, Veronika. Počátky formování konceptu dějin mentalit v české historiografii. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2008. 

STŘEDOVÁ, Veronika. František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. 
STŘEDOVÁ, Veronika. Cesty českého historického myšlení ke strukturalismu. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.

STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.

 

Jiří ŠUBRT, Civilizační teorie Norberta Eliase, Karolinum Praha 1996 

Literatura povinná:

ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997

IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.

BERGER, Stefan, ed., FELDNER, Heiko, ed. a PASSMORE, Kevin, ed. Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2016. 

BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011.

 BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.

 

Literatura doporučená:

 

BOROVSKÝ, Tomáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Kultura jako téma a problém dějepisectví. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006.

BURKE, Peter, Variety kulturních dějin, přel. Jiří Ogrocký, Brno, CDK, 2006. 
DÜLMEN, Richard van, Historická antropologie, přel. Josef Boček, Praha, Dokořán 2002. 
Robert F. MURPHY, Úvod do kulturní a sociální antropologie, SLON Praha 1998 (a další vydání) 

Josef GRULICH, Zkoumání „maličkostí“ (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), Český časopis historický 99, 3/2001, s. 519-547. 

HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2007. 

 HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009.

R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009.  

KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd.. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005.

Jiří MALÍŘ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014 – online https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf a https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130406/monography.pdf

J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 
J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 
NODL, Martin, Mikrohistorie a historická antropologie, Dějiny-teorie-kritika 2/2004, s. 237-253. 

ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006.

STORCHOVÁ, Lucie (Ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium, 2014.


STŘEDOVÁ, Veronika. Počátky formování konceptu dějin mentalit v české historiografii. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2008. 

STŘEDOVÁ, Veronika. František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. 
STŘEDOVÁ, Veronika. Cesty českého historického myšlení ke strukturalismu. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.

STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.

 

Jiří ŠUBRT, Civilizační teorie Norberta Eliase, Karolinum Praha 1996 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK