PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Sociální dějiny od poloviny 18. století do současnosti - AHS100013
Anglický název: Social History from 1750 to the Present Day
Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 8
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Kv [hodiny/týden]
letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AHS111011
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D.
prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (07.01.2019)
Od poloviny 18. století do r. 1914,resp. 1914, J. Štaif
Přednáška je rozdělena do 12 celků tak, aby si studenti dobře uvědomili souvislosti mezi strukturami
společnosti, kulturními vazbami, dominantními hodnotami a jednotlivými událostmi. Sociální dějiny v ní budou
tedy pojaty jako interakce mezi strukturami, procesy, poměry a hodnotami. Půjde o komparaci na rovině
evropské, středoevropské, českých zemí a případně i jejich regiónů. Jako klíčový je zvolen pojem společenské
modernizace, která se odehrává v jednotlivých oblastech společenského života. V řadě případů naráží na různé
překážky, které omezují prostor a další možnosti jejího společenského uplatnění. Na druhé straně se pro ni
otevírají různé historické šance.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (07.01.2019)

Ke zkoušce 10 titulů dle přiloženého seznamu + esej na jedno z témat přednášky, případně dle dohody, rozsah  3 - 5 s.

Literatura
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (07.01.2019)

- L. Abramsová, Zrození ženy. Evropa 1789-1918. Brno 2005

- K. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou století. P. 2005

- M. Bahenská ad., O ženské práci. Dobové (sebe)reflexe a polemiky. P. 2014

- C. A. Bayly, The Birth of the modern World 1780-1914. Global Connections and Comparisons. Oxford 2004

- E. Bruckmüller, Sozialgeschite Österreichs. Wien 1985

- I. Cerman a kol., Habsburkové 1740 – 1918: Vznikání občanské společnosti. Praha 2016

- Richard  J. Evans, The Pursuit  of Power. Europe 1815 – 1914. Toronto 2016

L. Fialová, P. Horská ad., Dějiny obyvatelstva českých zemí. P. 1996 a další vyd.

- A. Gat with A. Yakobson, Nations. The long History and deep Roots of political Ethnicity and Nationalism. Cambridge 2013 

- Habsburgermonarchie 1848 – 1918 IX/1 –2: Sociale Strukturen, eds. H. Rumpler, P. Urbanitách, Wien 2010

- M. Hlavačka a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I – II. Praha 2014

- J. Horský, M. Hroch (eds.), Sto let. Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost? Praha 2018 

- M. Hroch, Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. P. 2009

- M. Kučera, Kultura v českých dějinách 19. století. P. 2011

- M. Lenderová ad., Vše pro dítě. Válečné dětství 1914 – 1918. P. 2015

Táž ad., Z dějin české každodennosti. P. 2009

- J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)

- J. Machek, Populární kultury v českých zemích. Praha 2017

- J. Osterhammel, Die Verwandlung der Welt: eine Geschichte des 19. Jahrhuderts. München 2009

-  J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018

- M. Rappot, Evropa 19. století. Praha 2011

- D. Schwanitz, Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. P. 2013

- P. N. Stearns, European Society in Upheaval. Social History since 1750, 2. vyd., New York 1975

- I. Šedivý, Češi, české země a Velká Válka. Praha 2014

- J. Štaif, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830 – 1851. Praha 2005

-  O. Urban, česká společnost 1848 – 1918. Praha 1982

- Týž, Kapitalismus a česká společnost, 2. vyd., P. 2003

 

Doporučená literatura:

 

- B. Anderson, Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. P. 2008

- Antologie studijních textů k novověkým sociálním dějinám V./1, eds. J. Čechura a Z. Kárník. P. 2002

- M. Bahenská, Počátky ženské emancipace v Čechách: dívčí vzdělávání a ženské spolky v 19. století v Praze. P. 2005

- Člověk na Moravě 19. století, eds. L. Fasora, J. Hanuš, J. Malíř, Brno 2004

- Člověk v Ostravě v XIX. století, eds. Milan Myška, Aleš Zářický, Ostrava 2007

- M. Efmertová, České země v  letech 1848 – 1918. P. 1998

- Encyclopedia of European Social History I-VI., ed. P. N. Stearns,Detroit

2001

- E. Heczková, Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. P. 2009

- M. Hlavačka, P. Cibulka ad. Chudinství a chudoba jako historický fenomén. P. 2013

- E. Hobsbawm, Národy a nacionalismus od r. 1780. Brno 2000

- J. Hutečka, Muži proti ohni. Motivace, morálka, a mužnost českých vojáků Velké války 1914 – 1918. P. 2016

- M. Hroch, Buržoazní revoluce v Evropě. P. 1981

- Ch. Charle, Intelektuálové v Evropě 19. století. P. 2004

- Pieter M. Judson, The Habsburg Empire. A New History. Cambridge 2016 

- J. Klabouch, Manželství a rodina v minulosti. P. 1962

-  K novověkým sociálním dějinám českých zemí I. Čechy mezi tradicí a modernizací 1566-1848, eds. Z. Kárník a J. Štaif, P. 1999

- K novověkým sociálním dějinám českých zemí II. Z dob rakouských a předlitavských 1848-1918, ed. Z. Kárník, P. 1998

- J. Kořalka, Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. P. 1996

- J. Křen, Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780-1918. P. 1990

- V. Křepeláková, Struktura a sociální postavení dělnické třídy v Čechách 1906-1914. P. 1974

- R. Kučera, Život na příděl. Válečná každodennost a politika dělnické třídy v českých zemích 1914 – 1918. P. 2013

- P. Macek, L. Uhlíř, Dějiny policie a  četnictva I. (1524 - 1918), II. (1918 – 39), III. (1939 – 1945) IV. (1945 – 1989). Praha 1997, 1999, 201, 2011

- J. Machačová, J. Matějček, Problémy obecné kultury  v českých zemích 1781 – 1989. Kutná Hora, Opava 2008

- J. Malínská, „My byly jsme a budeme!“ České ženské hnutí 1860 – 1914 a idea českého národa. P. 2013

- J. Marek, Česká moderní kultura. P. 1998

- Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, eds. M. Hlavačka, A. Mares, M. Pokorná. P. 2011

- T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2. vyd., P. 2002

- J. Petráň ad., Počátky českého národního obrození. P. 1990

- Stará dělnická Praha. Život a kultura pražských dělníků 1848-1939, eds. A. Robek, M. Moravcová, J. Šťastná, P. 1981

- Radmila Švaríčková Slabáková ad., Konstrukce maskulinní identity v minulosti a současnosti. P. 2012  

P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I. P. 1996

- Táž, Zlaté časy české reklamy. P. 1999

- Michael  Wögerbauer, Petr Píša, Petr Šámal, Pavel Janáček a kol., V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře I. (1749 – 1938).  Praha  2015

                              

 

 

 

 

 

 

-

Sylabus
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (07.01.2019)

Pojem sociálních dějin bude zakotven v různých rovinách sociálních vztahů, do nichž lidé vstupují jako součást určitých kolektivů a mezi nimiž dochází k očekávaným i neočekávaným interakcím. Cílem kurzu je to, aby si studenti dobře uvědomili souvislosti mezi individuálním a kolektivním jednáním, strukturami společnosti, kulturními vazbami, dominantními hodnotami, veřejností a soukromím v modernizující se společnosti. Společenské vztahy v ní budou tedy pojaty jako interakce mezi aktéry, strukturálními rámci jejich jednání, procesy, do nichž aktéři vstupují a hodnotami, jimiž se společnost řídí. Pojem sociální struktury, resp. struktur bude uchopen ve vztahu ke konkrétní míře společenské nerovnosti. Společenské nerovnosti budou poměřovány pojmy vyšší, střední a nižší vrstvy, ať již “staré” nebo “nové”.
Dlouhé 19. století zde bude pojato jako “věk nových středních vrstev”, které se snažily s různými úspěchy uskutečnit moderní ideály občanské rovnosti, právního státu, národní suverenity, demokratičtějšího rozvoje duchovních a hmotných potřeb, a v neposlední řadě i kompetentního vedení společnosti. Rozdílný společenský status zde bude chápán jako měřítko váhy určité vrstvy ve společnosti, tj. jaký význam je jí přičítán na straně jedné a jaký význam právě ona sobě sama přičítá. Pojem společenských vrstev bude vztahován též k pojmům “stav”, “třída”, profesní či zájmová skupina. V této souvislosti bude bráno v úvahu též genderové a věkové rozvrstvení společnosti (muži, ženy, děti, mládež a senioři). Dále půjde o to, jak do společenských vztahů vstupuje moderní stát (viz např. právní regulativy, odvody do armády, školský systém, zdravotní a sociální politika) a jak jsou ovlivňovány válkami, revolucemi, konflikty mezi legalitou a legitimitou, demografickým změnami, migracemi, vzděláním, vědeckým poznáním a moderními technologiemi.
Paralelně se společenskými nerovnostmi, statutem a genderem bude akcentován pojem kultury. A to ve smyslu praxe lidského jednání, jež se odehrává v jistých hodnotových rámcích mezi jejich reprodukcí na straně jedné a změnou na straně druhé. Pojem kultury (cultura) bude chápán v zásadě v klasickém smyslu jako protiklad přírody (natura). Dále bude brán zřetel k jistým antropologickým konstantám, jež dlouhodobě provázejí lidskou civilizaci jako např. potřeba lidského štěstí, legitimita společenského uspořádání, touha po uznání “tím druhým”, či nutkání ke sdílení společných identit.
Opomenuta nebude ani stabilizační role každodennosti jako sféry opakujících se praktik, návyků či vnějších vlivů, které výrazně ovlivňují běžný život lidí. Každodennost zde proto bude vyložena jak jako míra setrvalosti dosavadních návyků, tak i adaptace na společenskou změnu v moderní době. Do jejího výměru bude zahrnut především rodinný život a jeho genderové a generační aspekty, “životní běh”, sexualita, zdraví, svět práce, volný čas/ kulturní potřeby. Dále půjde o materiální a reprezentativní aspekty každodennosti (viz zejména strava, oblečení, resp. móda a doprava).
V konkrétním výkladu půjde o komparaci v rovině evropské, středoevropské, českých zemí a případně i jejich regiónů. Jako klíčový je zvolen pojem společenské modernizace, která se odehrává v jednotlivých oblastech veřejného života společnosti a zároveň vstupuje do soukromí lidí. V řadě případů naráží na různé překážky, které omezují prostor a možnosti jejího společenského uplatnění. Na druhé straně otevírá nové historické možnosti. Společenský vývoj je tu chápán jako 1. výslednice vzájemného mezi vztahu tradicí a změnou, 2. konfliktním a kolaborativním potenciálem určité společnosti a 3. její schopnosti se učit z vlastních chyb.
Jednotlivé tematické okruhy:
1. Základní pojmy moderních a postmoderních sociálních dějin (společenské vztahy, společenští aktéři, společenská nerovnost, spolupráce, konflikty, „třídy“, „gendery“, „hodnoty“, „národní identifikace“ a „kultury“…).
2. Společenská změna a modernizace v Evropě před Velkou francouzskou revolucí a její aktéři (cca 1750 – 1789).
3. Společnost v českých zemích před Velkou francouzskou revolucí mezi tradicí a modernizací.
4. Tlaky Velké francouzské revoluce a období napoleonských válek na společenskou změnu, Evropa a české země (ČZ) (1789- 1815).
5. Snahy o porevoluční stabilizaci společnosti v Evropě a ČZ; jejich rozdílné efekty (1815 – 1830), následné snahy o oživení společenských aktivit (1830 – 1848).
6. České národní hnutí a ostatní nacionalismy ve střední Evropě a jejich politický, ekonomický, kulturní a konfliktní potenciál.
7. Nezvládnutá revoluce „zdola“ a společenské reformy „shora“, Evropa a ČZ (1848 – 1860).
8. Občanské, národní, hospodářské, sociální a genderové emancipace v Evropě a ČZ (1860 – 1873).
9. Občanské, národní, sociální (dělnické hnutí), hospodářské a genderové emancipace v Evropě a ČZ (1873 – 1890).
10. Demokratizace moderní společnosti a problém hledání konsensu. Konzumismus, volný čas a masová kultura. Paradoxy modernity v Evropě a českých zemích (1890 – 1914).
11. Sekularizace společnosti. Víra v nové technologie a spasitelnost vědy. Intelektuálové a tvůrčí individualismus (1890 – 1914).
12. První světová válka jako robustní tlak na „rozklad“ dosavadního národního, sociálního a genderového statu quo a otevření šance na další společenskou změnu (1914 – 1918).

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK