Rozum a vášně u Malebranche a Huma - AFSV00277
Anglický název: Reason and Passions by Malebranch and Hume
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5179
Garant: Mgr. Hynek Janoušek, Ph.D.
Mgr. Martin Vrabec, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Eva Mokrejšová (14.02.2017)
Anotace
Rozum a vášně u Malebranche a Huma

Nicolas Malebranche patřil mezi nejoslavovanější filosofy sedmnáctého století a významně ovlivnil jak
racionalistické, tak empirické směry novověké filosofie. Nebývá mu však věnováno tolik pozornosti. O silném vlivu
Malebranche lze hovořit i v Humově případě, jehož Pojednání o lidské přirozenosti (1739-1741) na
Malebranchovu filosofii v mnohém reaguje a jehož slavné pojetí kauzality adaptovalo a přetvořilo některé základní
argumenty Malebranchova okazionalismu (známý Humův příklad s kulečníkovými koulemi se mimo jiné nachází
již u Malebranche). Proti Malebranchově soustavě, vyložené nejobsáhleji v Malebranchově Hledání pravdy (1674
-1678), která využívá své pojetí Boha pro okazionalistické vysvětlení příčinnosti a poznání vykládá pomocí zření
idejí v Bohu, vystupuje naturalizující filosofie Humova, která se nad mnoha tématy s Malebranchem a
karteziánskou tematikou potkává, řeší je však již jinými prostředky a v jiném duchu. Kurz je zaměřen na
seznámení s hlavními filosofickými myšlenkami a problémy Malebranchova díla Hledání pravdy (navázání na
Descarta a Augustina, spor o povahu idejí s Arnauldem, povaha poznání, poznání vlastní mysli, okazionalismus,
přirozená víra, vztah duše a těla, pojetí vášní a vůle, vášně jako princip koheze lidského společenství) a Humovo
alternativní pojetí a rozpracování stejných či obdobných problémů v Pojednání o lidské přirozenosti. Zjevný by se
tak měl stát obecnější odklon filosofie od Malebranchova teologizujícího pojetí 17. století k Humovu imanentnímu,
naturalizujícímu zkoumání lidské přirozenosti v 18. století.
Součástí kurzu je kromě úvodních výkladů i četba nového českého překladu Malebranchova textu a četba Humova
pojednání (česky, případně anglicky).
Literatura (orientační):
Malebranche, N., Hledání pravdy, pracovní překlad M. Vrabce a V. Zajíce
Malebranche, N., De la recherche de la verité, Oeuvres de Malebranche, Paris, 1842;
https://archive.org/details/oeuvresdemalebr12malegoog
Norton, N., Taylor, J., Cambridge Companion to Hume, Cambridge University Press, Cambridge – New York,
2008.
Hume, D., Pojednání o lidské přirozenosti, Kniha 1., Rozum, přel. H. Janoušek Togga, 2015.
Hume, D., A Treatise of Human Nature, Selby-Bigge (ed.), Clarendon, 1888; http://oll.libertyfund.org/titles/hume-a-
treatise-of-human-nature
Pyle, M., Malebranche, Routledge, New York, New York 2003
Doxsee, „Hume‘s Relation to Malebranche“, in: The Philosophical Review 1916; https://archive.org/details/jstor-
2178608