Lexikologie II - AFR10049

• Anglický název: Lecicology II
• Zajišťuje: Ústav románských studií (21-URS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: francouzština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D.
• Třída: Exchange - 09.1 Modern EC Languages; Exchange - 09.3 Linguistics
• Prerekvizity : AFR500103

Anotace

Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (29.01.2021)

Předmět volně navazuje na Lexikologii I a dále rozvíjí pojmy z francouzské slovotvorby a věnuje se i otázkám lexikální sémantiky. Pozornost bude také věnována aktuálním tendencím v jazyce (neologie, argot, CMO).

Témata přednášek:
1) Kompozita, frazeologické jednotky, slovní spojení, konverze
2) Abreviace, typy zkratek (grafická zkratky, iniciálové zkratky, akronyma, tronkace)
3) Lexikografie a slovníky
4) Sémantická struktura francouzské slovní zásoby, význam slova (obecně)
5) Homonyma a jejich výskyt ve francouzské slovní zásobě
6) Otázka synonymie a antonymie, polysémie, vlastní a přenesený význam slova
7) Lexikální zvláštnosti ve frankofonním světě - pojem frankofonie z hlediska lexikologie
8) Québecká francouzština (stručný vývoj lexika v Québeku, aktuální tendence, otázka anglicismů, kalky)
9) Jazykové vrstvy a lexikální projev
10) Argot, verlan
11) Neologie, vymezení neologismů, klasifikace
12) Zdroje neologismů, výzkumy v oblasti neologie (Logoscope, Néoveille, EmpNéo) <br>
13) Terminologická neologie a institucionální péče o francouzský jazyk

V případě karantény nebo jiné mimořádné situace bude distanční výuka realizována kombinací interaktivní výuky přes Moodle a konzultací v reálném čase přes Skype, či obdobnou platformu.

Literatura

Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (13.02.2019)

Barlézizian, Aram (2009). Précis de lexicologie du français moderne. Erevan : Université Brussov. 

Calvet, Louis-Jean (2011). Il était une fois 7000 langues. Paris : Fayard. 

Chaurand, J.acques (1977). Introduction à l´histoire du vocabulaire français. Paris : Bordas. 

Corbin, Danielle (1987). Morphologie   dérivationnelle   et   structuration   du   lexique. Tübingen : Niemeyer. 

De Saussure, Ferdinand (1972). Cours de linguistique générale. Paris : Payot. 

Dubois, Jean et al. (1999). Dictionnaire de linguistique et des sciences du langage. Paris : Larousse. 

Ducháček, Otto (1969). A. J. Greimas. La sémantique structurale. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, pp. 23-40. 

Greimas, Algirdas Julien (1966). La sémantique structurale. Recherche de méthode. Larousse (Collection Langue et Langage).  

Lehmann, Alise ; Martin-Berthet, Françoise (2014). Lexicologie. Sémantique, morphologie, lexicographie. Paris : Armand Colin. 

Martinet, André (1967). Éléments de linguistique générale. Paris : Colin. 

Martinet, André (1979). Grammaire fonctionnelle du français. Paris : Didier. 

Matoré, Georges (1968). Histoire des dictionnaires français. Paris : Larousse. 

Mitterand, Henri (1996). Les mots français. Paris : Presses Universitaires de France. 

Niklas-Salminen, Aïno (2010). La lexicologie. Paris : Armand Colin. 

Mounin, Georges (1995). Dictionnaire de la linguistique. Paris : PUF. 

Picoche, Jacqueline (1976). Précis de lexicologie française. Paris : Nathan. 

Polguère, Alain (2001). Notions de base en lexicologie. Montréal : Observatoire de Linguistique Sens-Texte (OLST). 

Polická, Alena (2014). Initiation à la lexicologie française. Brno : Masarykova univerzita. 

Roché, Michel. (2011). Pression lexicale et contraintes phonologiques dans la dérivation en -aie du français. Linguistica, Ljubljana University Press, Faculty of Arts, pp.5–22. 

Tournier, Nicole ; Tournier, Jean (2009). Dictionnaire de lexicologie française. Paris : Ellipses. 

Štichauer, Jaroslav (2014). Études sur la formation des mots en français préclassique et classique. Praha : Karolinum. 

Walter, Henriette (1988). Le français dans tous les sens. Paris. 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (04.05.2020)

Předmět je zakončen zkouškou formou hodnocené prezentace na vybrané lexikální téma, které je předem schváleno vyučující.

 

Okruhy tematiky (Lexikologie I a II):

1. La formation de mots (en général)

2. La dérivation, la composition, la conversion

3. Les structures sémantiques : antonymie, synonymie, homonymie, polysémie, monosémie, hyponymie, hypéronymie

4. La néologie et le néologisme, la néologie terminologique 

5. Les sources de néologismes

6. Les emprunts, les calques, la pureté de la langue, les faux amis

7. Les abréviations (acronyme, troncation, sigle, abréviation graphique), mots-valises

8. Les registres de langue, l´argot

9. La lexicographie, les types de dictionnaires

10. L´évolution du lexique français, doublets étymologiques