PředmětyPředměty(verze: 855)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Hudební estetika I - AES100121
Anglický název: Musical Aesthetics II
Zajišťuje: Katedra estetiky (21-KEST)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc.
Vyučující: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc.
Neslučitelnost : AES100002
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. (26.02.2013)
Anotace:
Předmět se zabývá současnou teorií estetiky hudby včetně kapitol věnujících se vývoji české hudební estetiky. Na tyto
přednášky v dalším semestru navazuje výklad dějin evropské hudební estetiky. Zvláštní pozornost je věnována estetice
rozeznění hudby neboli estetice hudební interpretace.

Sylabus:
Přednášky jsou zaměřeny na problém hudby jako umění, které v konceptu hudebního uměleckého díla od sebe výrazně
odděluje dvě složky jeho existence: 1) grafický záznam hudebního díla, ve kterém dílo existuje pouze ve své potenciální
podobě; 2) hudební dílo ve své konkrétní a jedinečné zvukové realizaci (hudební interpretaci, aktualizaci, rozeznění).
Česká hudební estetika (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich) vždy v definování svého předmětu silně akcentovala materiálovou
stránku hudby, tzn. orientaci na estetické vlastnosti zvuku, popřípadě tónu. Přednášky jsou zaměřeny na komparaci a
hodnocení různých interpretací (zvukových realizací) z hlediska grafického záznamu stejného hudebního díla.
Hudba jako výrazně komplexní a současně různorodý fenomén upoutávala pozornost jak fyzikálně-matematickými elementy
zvuku, tak řečovými, technickými, sociálními, uměleckými a dalšími funkcemi. Hudební estetika je tak v různých obdobích
získávána ze spisů matematiků, hudebních teoretiků, literátů, filozofů. V historické části se proto přednášky zaměřují na tyto
různé aspekty hudby a snaží se na základě pramenů doložit, jaká témata tvořila dobové hudební estetiky a jaký konkrétní
vliv měly na produkci hudebních výrazových prostředků. Pro představení témat současné hudební estetiky je zvolena
metoda konfrontace koncepcí hudebních estetiků (H. H. Eggebrecht, C. Dahlhaus, R. Scruton) a hudebních poetik (F.
Busoni, I. Stravinskij, A. Schönberg, L. Bernstein, J. Cage ad.). Oddělené přednášky jsou věnovány vývoji české hudební
estetiky (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich, A. Sychra, J. Volek, M. Jůzl).

Literatura ke zkoušce:

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu. Edition Supraphon, Praha 1973.
Hostinský, Otakar: O hudbě. SHV, Praha 1961 (Hudební krásno a souborné umělecké dílo z hlediska formální estetiky).
Jůzl, Miloš: Otakar Hostinský. Melantrich, Praha 1980.
Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Estetika hudby. Supraphon, Praha 1981(edičně připravil Miloš Jůzl; součástí vydání je také rekonstrukce Zichových univerzitních přednášek z estetiky hudby).

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. (26.02.2013)

Literatura ke zkoušce:

 

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu. Edition Supraphon, Praha 1973.

Hostinský, Otakar: O hudbě. SHV, Praha 1961 (Hudební krásno a souborné umělecké dílo z hlediska formální estetiky).

Jůzl, Miloš: Otakar Hostinský. Melantrich, Praha 1980.

Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Estetika hudby. Supraphon, Praha 1981(edičně připravil Miloš Jůzl; součástí vydání je také rekonstrukce Zichových univerzitních přednášek z estetiky hudby).

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. (26.02.2013)

Literatura ke zkoušce:

 

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu. Edition Supraphon, Praha 1973.

Hostinský, Otakar: O hudbě. SHV, Praha 1961 (Hudební krásno a souborné umělecké dílo z hlediska formální estetiky).

Jůzl, Miloš: Otakar Hostinský. Melantrich, Praha 1980.

Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Estetika hudby. Supraphon, Praha 1981(edičně připravil Miloš Jůzl; součástí vydání je také rekonstrukce Zichových univerzitních přednášek z estetiky hudby).

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. (26.02.2013)

Sylabus předmětu Hudební estetika I

 

1. Předmět hudební estetiky

 

2. Hudební estetika ve vztahu k hudebnímu dílu

 

3. Materiál hudby - vlastnosti tónu

 

4. Estetika hudebního výkonného umění / rozeznění hudby

 

5. Hudební formalismus - E. Hanslick: Hudební krásno I

 

6. E. Hanslick: Hudební krásno II

 

7. "Herbartismus" Otakara Hostinského a jeho koncepce hudebního krásna a souborného uměleckého díla

 

8. Estetický spor o podstatu české hudební deklamace

 

9. Otakar Zich: Estetické vnímání hudby

 

10. Pojetí hudební významové představy Otakara Zicha

 


Přednášky jsou zaměřeny na problém hudby jako umění, které v konceptu hudebního uměleckého díla od sebe výrazně
odděluje dvě složky jeho existence: 1) grafický záznam hudebního díla, ve kterém dílo existuje pouze ve své potenciální
podobě; 2) hudební dílo ve své konkrétní a jedinečné zvukové realizaci (hudební interpretaci, aktualizaci, rozeznění).
Česká hudební estetika (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich) vždy v definování svého předmětu silně akcentovala materiálovou
stránku hudby, tzn. orientaci na estetické vlastnosti zvuku, popřípadě tónu. Přednášky jsou zaměřeny na komparaci a
hodnocení různých interpretací (zvukových realizací) z hlediska grafického záznamu stejného hudebního díla.
Hudba jako výrazně komplexní a současně různorodý fenomén upoutávala pozornost jak fyzikálně-matematickými elementy
zvuku, tak řečovými, technickými, sociálními, uměleckými a dalšími funkcemi. Hudební estetika je tak v různých obdobích
získávána ze spisů matematiků, hudebních teoretiků, literátů, filozofů. V historické části se proto přednášky zaměřují na tyto
různé aspekty hudby a snaží se na základě pramenů doložit, jaká témata tvořila dobové hudební estetiky a jaký konkrétní
vliv měly na produkci hudebních výrazových prostředků. Pro představení témat současné hudební estetiky je zvolena
metoda konfrontace koncepcí hudebních estetiků (H. H. Eggebrecht, C. Dahlhaus, R. Scruton) a hudebních poetik (F.
Busoni, I. Stravinskij, A. Schönberg, L. Bernstein, J. Cage ad.). Oddělené přednášky jsou věnovány vývoji české hudební
estetiky (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich, A. Sychra, J. Volek, M. Jůzl).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK