PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Kapitoly z dějin německé a francouzské divadelní teorie - ADV0000043
Anglický název: History of German and French Theatre Theory: Selected Chapters
Zajišťuje: Katedra divadelní vědy (21-KDV)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (20)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. Mgr. Jaroslav Etlík
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace

Kapitoly z dějin německé a francouzské divadelní teorie 20.století (Přednáškový cyklus)



Přednášky budou sledovat prostřednictvím jednotlivých kapitol proces postupného vývoje divadelně – teoretického
myšlení v Německu a ve Franci, tedy ve dvou velkých divadelních kulturách, které už po několik století významně
ovlivňují evropské divadlo i přemýšlení o něm. Základem jednosemestrálního přednáškového cyklu bude
důkladný výklad jednotlivých etap tohoto vývoje, přednášky si však budou všímat nejen tohoto vývoje, ale také
jeho proměn a zvratů, včetně nejdůležitějších prací, které v oboru divadelní teorie v Německu a ve Francii v
průběhu 20.stolrtí vznikly. Odtud pak bude výklad pokračovat formou velmi specializovaných přednášek, které
budou věnovány jednotlivým osobnostem německé i francouzské divadelní teorie druhé poloviny dvacátého
století. Ve Francii půjde zejména o teoretické koncepty Barthesovy, de Marinisovy, Alterovy, Ubersfeldové,
Pavisovy, Kowzanovy a Ruffiniho, v Německu Lehmannovy, Fischerové – Lichte, Harderovy, Fiebachovy,
Schrammovy. Grimmovy a dalších,
Cyklus přednášek se pokusí také maximálně zdůraznit, že oba „divadelně – teoretické koncepty“, německý a
francouzský, mají rozdílná východiska.a odlišný vývoj. Francouzský divadelní strukturalismus, ani s ním úzce
spjatá divadelní sémiologie, nenavazují přímo na ruský formalismus jako třeba strukturalismus československý,
ale rodí se jako opozice a alternativa k tehdy, tj, v polovině 20.století, ve Francii dominujícímu filozofickému
existencialismu. Zatímco německé myšlení o divadle vychází z tradice, jejíž počátky lze nalézt už v ustavení
divadelní vědy jako samostatné uměnovědné disciplíny na německých univerzitách a také ve velmi inspirativním a
vlivném prostředí fenomenologické filozofie a pokračuje od šedesátých let zvýšeným zájmem o recepční otázky v
umění (Kostnická škola), až k důkladnému zkoumání perfomativity v divadle a ke konceptům tzv.
postdramatického divadla.

Doporučená literatura:

R. Barthes : Třetí smysl
R.Barthes : Nulový stupeň rukopisu, Základy sémiologie
J.Kristeva: Text a román
J. Kristeva: Jazyky lásky
C.Lévi - Strauss : Struktura a forma
P. Kyloušek (ed,) : Struktura, znak, vyprávění
E. Fischerová – Lichte : Estetika perfomativity
E. Fischerová – Lichte: Čím je představení v kultuře performací?
H. T. Lehmann: Postdramatické divadlo
M.Caelson: Dejiny divadelních teorií



Poslední úprava: Pšenička Martin, doc. Mgr., Ph.D. (24.02.2021)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK