Kapitoly z dějin německé a francouzské divadelní teorie - ADV0000043
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Kapitoly z dějin německé a francouzské divadelní teorie 20.století (Přednáškový cyklus) Přednášky budou sledovat prostřednictvím jednotlivých kapitol proces postupného vývoje divadelně – teoretického myšlení v Německu a ve Franci, tedy ve dvou velkých divadelních kulturách, které už po několik století významně ovlivňují evropské divadlo i přemýšlení o něm. Základem jednosemestrálního přednáškového cyklu bude důkladný výklad jednotlivých etap tohoto vývoje, přednášky si však budou všímat nejen tohoto vývoje, ale také jeho proměn a zvratů, včetně nejdůležitějších prací, které v oboru divadelní teorie v Německu a ve Francii v průběhu 20.stolrtí vznikly. Odtud pak bude výklad pokračovat formou velmi specializovaných přednášek, které budou věnovány jednotlivým osobnostem německé i francouzské divadelní teorie druhé poloviny dvacátého století. Ve Francii půjde zejména o teoretické koncepty Barthesovy, de Marinisovy, Alterovy, Ubersfeldové, Pavisovy, Kowzanovy a Ruffiniho, v Německu Lehmannovy, Fischerové – Lichte, Harderovy, Fiebachovy, Schrammovy. Grimmovy a dalších, Cyklus přednášek se pokusí také maximálně zdůraznit, že oba „divadelně – teoretické koncepty“, německý a francouzský, mají rozdílná východiska.a odlišný vývoj. Francouzský divadelní strukturalismus, ani s ním úzce spjatá divadelní sémiologie, nenavazují přímo na ruský formalismus jako třeba strukturalismus československý, ale rodí se jako opozice a alternativa k tehdy, tj, v polovině 20.století, ve Francii dominujícímu filozofickému existencialismu. Zatímco německé myšlení o divadle vychází z tradice, jejíž počátky lze nalézt už v ustavení divadelní vědy jako samostatné uměnovědné disciplíny na německých univerzitách a také ve velmi inspirativním a vlivném prostředí fenomenologické filozofie a pokračuje od šedesátých let zvýšeným zájmem o recepční otázky v umění (Kostnická škola), až k důkladnému zkoumání perfomativity v divadle a ke konceptům tzv. postdramatického divadla. Doporučená literatura: R. Barthes : Třetí smysl R.Barthes : Nulový stupeň rukopisu, Základy sémiologie J.Kristeva: Text a román J. Kristeva: Jazyky lásky C.Lévi - Strauss : Struktura a forma P. Kyloušek (ed,) : Struktura, znak, vyprávění E. Fischerová – Lichte : Estetika perfomativity E. Fischerová – Lichte: Čím je představení v kultuře performací? H. T. Lehmann: Postdramatické divadlo M.Caelson: Dejiny divadelních teorií Poslední úprava: Pšenička Martin, doc. Mgr., Ph.D. (24.02.2021)
|
