Grammatik der deutschen Gegenwartssprache I - ADE110007

• Anglický název: Grammar of Contemporary German Language I
• Zajišťuje: Ústav germánských studií (21-UGS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 7
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: němčina
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Martin Šemelík, Ph.D.
• Je prerekvizitou pro: ADE110008

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Alžběta Racochová (09.06.2016)

Základní povinný předmět, jehož cílem je prohloubit znalosti gramatiky současné němčiny systematicky podle slovních druhů, a to nejen po stránce aplikační, ale i teoretické. Největší důraz je v tomto výrazně filologicky orientovaném předmětu kladen na nominální slovní druhy. V centru pozornosti jsou jak jevy morfologické, tak syntaktické. Začátek kurzu je věnován seznámení s německými gramatikami a ostatními prakticky orientovanými příručkami pro nerodilé mluvčí. Uplatňuje se kontrastivní pohled na německé struktury na bázi češtiny. Kromě výkladu a praktického procvičování v semináři jsou studenti vedeni k analýze konkrétních aktuálně vybíraných odborných i cvičebních textů a ke zdokonalování se v zacházení s gramatikami a dalšími příručkami. Páteřními tématy jsou následující okruhy:
1. Německé gramatiky v přehledu. Morfologie a syntax jako součásti gramatiky. Slovní druhy v přehledu - otevřené otázky a problémy vymezení. Gramatika z interdisciplinárního pohledu.
2. Substantivum
3. Adjektivum
4. Člen
5. Zájmena
6. Číslovky

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Viktor Tichák, Ph.D. (17.05.2020)

Zkouška

Pravidelná domácí příprava (četba odborných textů, praktická cvičení), průběžné testy (hodnocené), rozsáhlejší domácí úkol v podobě korpusové rešerše (hodnocený).

Prerekvizity: Základní znalosti ze střední školy

 

Podmínky zakončení semináře (LS 2020):

1. Anwesenheit an den Seminaren, bzw. Online-Seminaren;
2. Aktive Mitarbeit in den Seminaren und E-Learning-Kursen (10 Punkte);
3. Kurzreferat (schriftlich 3-5 Seiten/mündlich 10 Min.) an das gegebene Thema (20 Punkte);
4. Abschlusstest (60 Punkte) - online über Moodle, 1. Termin am 21. 5. 2020.

Mindestpunktezahl: 63 Punkte (70 %)

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Alžběta Racochová (09.06.2016)

 Bærentzen, P. (2011): Einige neue Regularitäten im Gebrauch der Pronominalformen deren und derer. In: Grammatik und Korpora 2009. Dritte Internationale Konferenz (IDS Korpuslinguistik und interdisziplinäre Perspektiven auf die Sprache, Bd. 1). Hrsg. von M. Konopka et al., Tübingen: Narr Verlag, S. 199-211.

 Bußmann, Hadumod (2008): Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart. Kröner

 Duden (2009): Die Grammatik, Bd. 4, Mannheim / Leipzig / Wien / Zürich. Dudenverlag.

 Eisenberg, P. (2001): Die grammatische Integration von Fremdwörtern. Was fängt das Deutsche mit seinen Latinismen und Anglizismen an? In: Neues und Fremdes im deutschen Wortschatz (IDS-Jahrbuch). Hrsg. von G. Stickel: Berlin / New York: de Gruyter, S. 183-209.

 Eisenberg, P. (2006): Grundriß der deutschen Grammatik (Bd. 1: Das Wort). Stuttgart / Weimar: Metzler.

 Eisenberg, P. (2006): Grundriß der deutschen Grammatik (Bd. 2: Der Satz). Stuttgart / Weimar: Metzler.

 Eisenberg, P. (2011): Das Fremdwort im Deutschen. Tübingen: De Gruyter.

 Engel, U. (2004): Deutsche Grammatik (Neubearbeitung). München: Iudicium.

 Flämig, W. (1991): Grammatik des Deutschen. Berlin: Akademie Verlag.

 Grimm, H. - J. (1996): DAS HAUS - EIN HAUS - (oder einfach): HAUS? Auskünfte über den deutschen Artikelgebrauch im Lernerwörterbuch. In: Das Lernerwörterbuch Deutsch als Fremdsprache in der Diskussion. Hrsg. von I. Barz / Marianne Schröder, Heidelberg: Universitätsverlag C. Winter, S. 49-69

 Helbig, G. / Buscha, J. (2001): Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin/München: Langenscheidt.

 Hentschel, E. / Weydt, H. (2013): Handbuch der deutschen Grammatik. De Gruyter. Berlin.

 Hoffmann, L. (2013): Deutsche Grammatik. Grundlagen für Lehrerausbildung, Schule, Deutsch als Zweitsprache und Deutsch als Fremdsprache. Erich Schmidt Verlag. Berlin.

 Jung, W. (1990): Grammatik der deutschen Sprache. Mannheim / Leipzig: Bibliographisches Institut.

 Mogensen, J. E. (2002): Die Grammatik der Adjektive im de Gruyter Wörterbuch Deutsch als Fremdsprache. In: Perspektiven der pädagogischen Lexikographie des Deutschen II. Untersuchungen anhand des "de Gruyter Wörterbuchs Deutsch als Fremdsprache". Hrsg. von H. E. Wiegand, Tübingen: Niemeyer, S. 91-104.

 Povejšil, J. (1987): Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia.

 Sieradz, M. / Bordag D. (2014): Zum Gebrauch von Verschmelzungen aus Präposition und bestimmten Artikel bei Deutschlernenden und Muttersprachlern. Eine empirische Untersuchung. In: Deutsch als Fremdsprache 1/2014, S. 11-18.

 Szczepaniak, R. (2011): Grammatikalisierung im Deutschen. Eine Einführung, Tübingen: Narr Verlag, S. 5-7 a 63-78. 

 Sommerfeldt. K. E. / Starke, G. (1998): Einführung in die Grammatik der deutschen Gegenwartssprache. Niemeyer. Tübingen.

 Štícha, F. (2003): Česko-německá srovnávací gramatika. Praha: Argo.

 Trost, I. (2005): Die nicht-flektierten Adjektive. In: Zeitschrift für germanistische Linguistik 34/3, S. 374-393.

 Weinrich, H. (2003): Textgrammatik der deutschen Sprache. Hildesheim/Zürich/New York: Georg Olms Verlag.

Zifonun, G. / Hoffmann, L. / Strecker, B. et al. (1997): Grammatik der deutschen Sprache (3 Bände). Berlin / New York: Gruyter.