|
|
|
||
|
V pojmech vypravěč a vyprávění se sbíhají a protínají rozličné tematické komplexy úvah o estetických proměnách, jež dozrály na počátku 20. století a otřásly nejen uměleckou tvorbou, ale podstatně ovlivnily veškeré kulturní i politické procesy. V proměnách vypravěčství se odrážely exemplárním způsobem paradoxy moderny: nemožnost tradičního vyprávění, předpokládajícího ještě srozumitelnost a koherenci světa, na straně jedné, a požadavek hledání jeho nových forem, nového prozaického výrazu, jenž by odpovídal šoku moderny, na straně druhé. Tyto paradoxy se odkrývají i v prozaické tvorbě autorů předválečné moderny a meziválečné avantgardy, již nám reprezentuje beletristické dílo Richarda Weinera, Karla Čapka a Vladislava Vančury. Interpretačně zaměřený seminář se soustředí na literárněhistorické problémy vážící se k proměnám vypravěče a vypravěčství v tvorbě jmenovaných autorů v kontextu/rámci literatury moderny a avantgardy i jejích klíčových fenoménů: krize subjektu, krize poznání a krize jazyka. V těchto proměnách se exemplárním způsobem odráží zkušenost ztráty autentičnosti života a destruktivní stránky společenského procesu modernizace. Horizontem i formativním rámcem sledovaných proměn poetiky vyprávění budou pojmy válka a revoluce, které jsou však chápány a reflektovány nejen jako konkrétní historické události, jež nastolují extrémní situaci a znamenají dějinný zlom ve smyslu politickém a sociálním, nýbrž také (a především) jako konfliktní situace ve smyslu estetickém, jako artikulace konfliktu uvnitř umělecké struktury. V tomto smyslu první světová válka radikálně změnila nejen sociální a politické pořádky, nýbrž – jako „cesta do nitra“ – rozbila i tradiční mimesi, jež zprostředkovávala hodnotovou strukturu starého světa, rozvrátila do té doby platný repertoár forem, jímž se dala skutečnost spolehlivě vyložit, a svým způsobem stvrdila formální experimenty předválečné avantgardy a estetické moderny. Podstatným rysem literárněhistoricky zaměřených interpretačních sond bude i jejich rozměr komparatistický: „reprezentativní“ prozaické texty jmenovaných autorů budou analyzovány v souvislosti s tvorbou dalších autorů (středo)evropské moderny, především Franze Kafky.
Tematické okruhy: 1) Moderní próza a krize epična: úpadek „klasického“ vyprávění a hledání nových vyprávěcích forem. Četba: Franz Kafka, Popis jednoho zápasu (1906), Rozjímání (1913), V kárném táboře (1914, publ. 1919), Lovec Gracchus (1917) 2) Ztracená cesta: ztroskotání. Estetická moderna jako kritický protihlas vůči racionalisticko-technickému modernismu: její filozofická východiska, estetické proměny a radikální změna paradigmatu na počátku 20. století. Četba: Richard Weiner, Let vrány, Rovnováha (Netečný divák a jiné prózy, 1917) Karel Čapek/Josef Čapek, Zářivé hlubiny (Zářivé hlubiny a jiné prózy, 1916) Karel Čapek, Ztracená cesta (Boží muka, 1917) Josef Čapek, Syn zla (Lelio, 1917) Vladislav Vančura, Pekař Jan Marhoul (1924) 3) Mezi symbolem a alegorií, mezi alegorií a ironií, kritika racionalismu. Centrální problémy (středo)evropské moderny: krize subjektu, krize poznání a krize jazyka. Čapkova a Weinerova metafyzická detektivka. Četba: Karel Čapek, Šlépěj, Elegie (Boží muka, 1917), Šlépěje (Povídky z jedné kapsy, 1929) Richard Weiner, Prázdná židle (Škleb, 1919) 4) Největší divadlo světa: reprezentace (válečné) destrukce v literatuře moderny. Válka jako šokující zkušenost kolapsu okcidentálního racionalismu: od předválečného civilizačního optimismu ke kulturnímu pesimismu a kritice civilizace. Reflexe „krize a rozvratu všeho racionálního” (K. Čapek). Četba: Richard Weiner, Ztřeštěné ticho, Kostajnik, Dvojníci (Lítice, 1916), Smazaný obličej, Vůz, Uhranuté město (Škleb, 1919) Karel Čapek, Hora (Boží muka, 1917), Tribunál (Trapné povídky, 1921) Vladislav Vančura, Pole orná a válečná (1925) Poslední úprava: Málek Petr, doc. PhDr., CSc. (22.01.2025)
|
|
||
|
Aktivní účast na semináři (docházka, domácí příprava, účast v diskusi, příp. referát) Poslední úprava: Málek Petr, doc. PhDr., CSc. (22.01.2025)
|
|
||
|
Základní literatura: Čapek, Karel: Boží muka. Trapné povídky. Československý spisovatel, Praha 1981. Čapek, Karel: Povídky z jedné a z druhé kapsy. Český spisovatel, Praha 1993. Čapek, Karel/Čapek, Josef: Ze společné tvorby. Československý spisovatel, Praha 1982. Čapek, Josef: Beletrie I. Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Země mnoha jmen, Pro delfína, Stín kapradiny. Triáda, Praha 2011. Kafka, Franz: Povídky I–III. Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, 2003. Vančura, Vladislav: Amazonský proud. Pekař Jan Marhoul. Pole orná a válečná. Poslední soud. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000. Weiner, Richard: Netečný divák a jiné prózy. Lítice. Škleb. Torst, Praha 1996.
Sekundární literatura: Anderson, Mark M.: Kafka´s Clothes. Ornament and Aestheticism in the Habsburg Fin de Siecle.OxfordUniversity Press,Oxford 1992. Benjamin, Walter: Dílo a jeho zdroj. Odeon, Praha 1979. Benjamin, Walter: Literárněvědné studie. Oikoymenh, Praha 2009. Benjamin, Walter: Původ německé truchlohry. Malven, Praha 2016. Bürger, Peter: Teorie avantgardy. Stárnutí moderny. Stati o výtvarném umění. Akademie výtvarných umění, Praha 2015. Deleuze&Guattari: Kafka. Za menšinovou literaturu. Herrmann & synové, Praha 2001. Expresionismus a české umění 1905–1927 (usp. Pomajzlová, A. – Mikulejská, D. – Boublíková, J.). Národní galerie, Praha 1994. Grebeníčková, Růžena: O literatuře výpravné (ed. Michael Špirit). Institut pro studium literatury, Torst, Praha 2015. Grygar, Mojmír: Rozbor moderní básnické epiky. Vančurův Pekař Jan Marhoul. Academia, Praha 1970. Holý, Jiří: Práce a básnivost. Estetický projekt světa Vladislava Vančury. Československý spisovatel, Praha 1990. Hrdlička, Josef: Weinerovy obrazy počátku + Svět v pohybu. In týž.: Obrazy světa v české literatuře: Studie o způsobech celku. Malvern, Praha 2008, s. 153–189, 190–222. Chalupecký, Jindřich: Richard Weiner. Aventinum, Praha 1947. Chalupecký, Jindřich: Expresionisté. Torst, Praha 1992. Jirsa, Tomáš: Tváří v tvář beztvarosti. Afektivní a vizuální figury v moderní literatuře. Brno, Host 2016. Kožmín, Zdeněk: Styl Vančurovy prózy. Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1968. Králík, Oldřich: První řada v díle Karla Čapka. Profil, Ostrava 1972. Kultura a totalita II. Válka (eds. Ivan Klimeš a Jan Wiendl). Filozofická fakulta UK, Praha 2015. Kundera, Milan: Umění románu. Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Československý spisovatel, Praha 1960. Langerová, Marie: Weiner. Host, Brno 2000. Lukács, Georg: Metafyzika tragédie. Československý spisovatel, Praha 1967. Man, Paul de: Rétorika temporality. In: Umění, krása, šeredno (Ed. V. Zuska). Karolinum, Praha 2003, s. 117–153. Mukařovský, Jan: Vývoj Čapkovy prózy. In týž.: Studie z poetiky. Odeon, Praha 1982, s. 694–721 → též in týž.: Studie II. Host, Brno 2000, s. 399–432. Mukařovský, Jan: Významová výstavba a kompoziční osnova epiky Karla Čapka. In týž: Studie z poetiky. Odeon, Praha 1982, s. 738–762 → též in týž.: Studie II. Host, Brno 2000, s. 451–480. Mukařovský, Jan: Vančurovská prolegomena. In týž: Cestami poetiky a estetiky. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 221–76 → též in týž.: Studie II. Host, Brno 2000, s. 503–553. Mukařovský, Jan: Vančurův vypravěč. Akropolis, Praha 2006. Opelík, Jiří: Josef Čapek. Melantrich, Praha 1981 Opelík, Jiří: Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívažek. Torst, Praha 2008. Opelík, Jiří: Uklizený stůl aneb Moje druhá knížka o Karlu Čapkovi a opět s jedním přívažkem o Josefovi. Torst, Praha 2016. Papoušek, Vladimír a kol.: Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923. Academia, Praha 2010. Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění II. Oikoymenh, Praha 2002. Slavík, Jaroslav, Opelík, Jiří: Josef Čapek. Torst, Praha 1996. Uhle, Dorothea: Avantgarde, Zivilisationskritik und Pragmatismus in Karel Čapeks „Boží muka“. Peter Lang, Frankfurt am Main 2006. Vietta, Silvio: Die literarische Moderne. Metzler, Stuttgart 1992. Widera, Steffi: Richard Weiner. Identität und Polarität im Prosafrüwerk. Verlag Otto Sagner, München 2001. Zusi, Peter: States of Shock: Kafka and Richard Weiner. In: Kafka, Prag und der Erste Weltkrieg. Kafka, Prague and the First World War (hrsg. von / edited by Engel, Manfred und Robertson, Ritchie). Königshausen&Neumann, Würzburg 2012, s. 127–142.
Další prameny a literatura v rozpisu k tématům jednotlivých seminářů. Poslední úprava: Málek Petr, doc. PhDr., CSc. (22.01.2025)
|