Hájkova kronika a česká hagiografie - ABO700138
Anglický název: Hájek's chronicle and Czech hagiography
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (09.09.2017)

Hájkova kronika a česká hagiografie  

 

Požadavky pro získání atestace:

zájem, základní orientace v české literatuře, resp. kultuře 16. a 17. století (znalosti latiny a němčiny vítány, nejsou však podmínkou)

aktivní práce v semináři; ústní referát     

 

Charakteristika kurzu:

Hájkova Kronika česká (1541) patří mezi nejvíce recipované české texty raného novověku. Doposud se však pozornost zaměřovala především na její recepci v novodobé české společnosti (tj. po Dobnerově kritickém vystoupení); sledování její recepce v dřívějších dobách se víceméně omezovalo na studium jejích cizojazyčných překladů a na studium její pozice pretextu pro další historiografická díla. Stranou pozornosti tak mj. zůstávalo hojné přejímání vybraných částí Hájkovy kroniky do četných bohemikálních textů nejrůznějších žánrů. Pochopitelně také tento způsob reprodukce, distribuce a konzumace Hájkova textu v raně novověkém bohemikálním literárním životě, jež v něm zároveň umožňoval produkování nových významů, i s ním spojené strategie vytváření, upevňování a obhajování pozice Hájkovy kroniky jako textové autority, resp. kanonického textu v bohemikální literatuře raného novověku, byl součástí recepce Kroniky české.

Tématem kurzu tedy bude sledování různých způsobů přítomnosti Hájkovy kroniky ve vybraných českých hagiografických textech „dlouhého“ 17. století a analýza některých způsobů práce s Hájkovým narativem. Cílem kurzu bude na vybraných příkladech jednak nabídnout úvod do studia vybraných základních technik textové produkce raného novověku (imitativní psaní, kombinatorní psaní, exegeze kanonického textu, …), jednak upozornit na jeden z výrazných rysů české hagiografie 17. století, jímž je intenzivní využívání historiografických pretextů i jejich textových postupů.      

 Tematické okruhy:

I. legenda jako cento Hájkova textu      

II. legenda jako abreviatio i amplificatio Hájkova narativu  

III. legenda jako exegeze a komentář Hájkova textu

IV. legenda jako adaptatio Hájkova textu  

V. legenda jako relektura Hájkova textu  

 

Literatura primární:

[Fridrich Bridel]: Sláva svatoprokopská. Praha, Jezuitská tiskárna 1662 (Knihopis č. 1341)

Fridrich Bridel: Studně zdravohojitedlná sv. Vácslava knížete, mučedlníka a dědice českého. Praha, Jezuitská tiskárna 1659 (Knihopis č. 4562)

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. Praha, J. Severin ml. – O. Kubeš z Žípův 1541 (Knihopis č. 2867; ed. J. Linka, Praha, Academia 2013)

[Jiljí od sv. Jana Křtitele]: Věnec blahoslavenému a věčně oslavenému knížeti českému […] svatému Václavovi. Praha 1643 (Knihopis č. 68)

Felix Kadlinský: Život a sláva svatého Vácslava. Praha, Jezuitská tiskárna 1669 (Knihopis č. 16062; ed. Zdeněk Kalista, Praha, Vilímek 1941)

Šimon Lomnický z Budče: Kancionál aneb Písně nové historické. Praha: J. Nigrin 1595. (Knihopis č. 4946)

 

Literatura sekundární:

Elizabeth A. Andersen – Manfred Eihelmann (eds.): Textttyp und Textproduktion in der deutschen Literatur des Mittelalters. Berlin 2005.

Zdeněk Beneš: Číst Hájka, in B. Rašticová (ed.): Literární mystifikace, etnické mýty a jejich úloha při formování národního vědomí. Studie Slováckého muzea 6, 2001, s. 79–83  

Zdeněk Beneš: Hájkova Kronika česká a české historické myšlení, Studia Comeniana et historica 29, 1999, č. 62, s. 46–60

Zdeněk Beneš: Historický text a historická skutečnost. Praha, UK 1993

Dieter Burdorf: Legende. In D. Burdorf et al. (eds.): Metzler Lexikon Literatur. Begriffe und Definitionen. Stuttgart – Weimar, J. B. Metzler 2007, s. 424–426

Peter Dinzelbacher – Dieter R. Bauer (edd.): Heiligenverehrung in Geschichte und Gegenwart. Ostfildern, Schwabenverlag 1990

Marie-Elisabeth Ducreux: Několik úvah o barokní zbožnosti a o rekatolizaci Čech, Folia historica Bohemica 22, 2006, s. 143–177

Hans-Peter Ecker: Die Legende. Kulturanthropologische Annäherung an eine literarische Gattung. Stuttgart – Weimar, J. B. Metzler 1993 

Franz M. Eybl: Vom Verzehr des Textes. Thesen zur Performanz des Erbaulichen. In A. Solbach (ed.), Aedificatio. Erbauung im interkulturellen Kontext in der Fruehen Neuzeit. Tuebingen 2005, s. 105–123

Zdeněk Kalista: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno, Blok 1970

Jaroslav Kolár: Hájkova kronika a česká kultura, in V. Hájek z Libočan. Kronika česká. Výbor z historického čtení. Praha, Odeon 1981, s. 7–24 

Jaroslav Kolár: Návraty bez konce. Studie ke starší české literatuře. Brno, Atlantis 1999. 

Jiří K. Kroupa – Martin Svatoš – Michal Šroněk (edd.): Legenda, její funkce a zobrazení I–VII. Praha, KLP 1992

Jan Linka (ed.): Na okraj Kroniky české. Studia Hageciana I. Praha, Academia 2015.

Wilhelm Kühlmann – Wolfgang Neuber (eds.): Intertextualität in der Frühen Neuzeit. Studiuen zu ihren theoretischen und praktischen Perspektiven. Frankfurt am Main ad., P. Lang 1994.

 

Další literatura k jednotlivým tématům bude upřesněna na začátku kurzu, příp. v jeho průběhu.