PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Lyrika jako antropologický fenomén - ABO700119
Anglický název: The Poetry as an anthropological Phenomenon
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: 20 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Vyučující: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Cíl předmětu
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Komparatista a teoretik lyriky Rüdiger Zymner výstižně říká, že lyriku od všech ostatních literárních druhů odlišuje to, že chce být událostí a nikoliv události popisovat. Dobrá báseň jako by nám říkala: "Teď ti ukáži, co řeč umí!" (Funktionen der Lyrik, 2013). V aktuálních poetologických diskusích se do popředí dostává, vedle performativní a mediálně-estetické, také antropologická dimenze lyriky, která lyriku rekonstruuje také jako metateoretický koncept s univerzální dispozicí. K tomu patří v současné době diskutovaný model bio-poetiky, jak jej rozvinul např. literární vědec a germanista Karl Eibl ve své knize Animal poeta. Bausteine zur biologischen Kultur- und Literaturtheorie (2004), že totiž umění obecně a literatura speciálně disponují mj. stres redukující funkcí a jsou proto z evolučně-biologického hlediska „nezbytnými“ pro přežití.  Do popředí se dostává také otázka možností vytváření smyslu prostřednictvím řeči. Totiž, že lyrika názorně ukazuje, že řeč je tvořivým jazykem myšlení. Toto specifikum „jazyka, který básní“, samotní básníci ve svých peotologických úvahách vždy zdůrazňovali. A na druhé straně zdůrazňují i filozofové, že poezie a myšlení tvoří jednotu, neboť poezie se stále znovu vydává na území filozofie, aby se pokusila básnickým jazykem vyjádřit její základní témata jako život, smrt, lidské bytí, poznání a mnohá další. Fenomenolog Oskar Becker píše ve svých přednáškách o základních problémech existenciálního myšlení, že „myslitel si od básníka půjčuje někdy trochu světla, s nímž se může pokusit prosvětlit temno ne-pravdy (skrytosti)“. Přednáška bude sledovat – na základě poetologických konceptů i na konkrétních příkladech – elementární a prostou otázku: proč (dnes) lyrika? Jaké poznání a vědění zprostředkovává? Jakým způsobem pronikáme básnickým slovem a viděním do „hloubky světa“ a jakým způsobem nám otevírá a umožňuje poznání jeho skutečnosti?

Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Literatura (základní)

Červenka, Miroslav: Fikční světy lyriky. Paseka: Praha – Litomyšl 2003.

Eibl, Karl: Animal poeta. Bausteine zur biologischen Kultur- und Literaturtheorie. Mentis Verlag: Paderborn 2004.

Gabriel, Gottfried: Zwischen Logik und Literatur. Erkenntnisformen von Dichtung, Philosophie und Wissenschaft. Metzler Verlag: Stuttgart 1991.

Hamburger, Michael: The Truth of Poetry. Weidenfeld & Nicholson: London 1996.

Heidegger, Martin: Básnicky bydlí člověk. Oikoymenh: Praha 2006.

Höllerer, Walter: Theorie der modernen Lyrik. Dokumente zur Poetik. 2 Bände. Eds. Norbert Miller –  Harald Hartung. Carl Hanser Verlag: München 2003.

Hugo, Friedrich: Struktura moderní lyriky. Host: Brno 2005.

Jakobson, Roman: Poetická funkce. H + H: Jinočany – Praha 1990.

Jauss, Hans Robert: Aesthetic Experience and Literary Hermeneutics. Minneapolis: University of Minnesota Press 1982.

Killy, Walther: Elemente der Lyrik. C. H.Beck: München 1972, 1972.

Kristeva, Julia: Revolution in Poetic Language and Desire in Language: A Semiotic Approach to Literature and Art. Columbia University Press 1984

Lamping, Dieter: Das lyrische Gedicht. Definitionen zu Theorie und Geschichte der Gattung. Vandenhoeck & Ruprecht: Göttingen 1989.

Lamping, Dieter (ed.): Handbuch Lyrik. Theorie, Analyse, Geschichte. J. B. Metzler: Stuttgart – Weimar 2011.

Pešat, Zdeněk: Dialogy s poezií. Československý spisovatel: Praha 1985.

Pfotenhauer, Helmut : Literarische Anthropologie. Selbstbiographien und ihre Geschichte – am Leitfaden des Leibes. Metzler Verlag: Stuttgart 1987.

Sartorius, Joachim: Atlas der neuen Poesie. Rowohlt: Reinbek bei Hamburg 1996.

Schlaffer, Heinz: Poesie und Wissen. Die Entstehung des ästhetischen Bewußtseins und der philologischen Erkenntnis. Suhrkamp Verlag: Frankfurt am Main 2005.

Staiger, Emil: Poetika, interpretace, styl. Triáda: Praha 2008.

Staiger, Emil: Základní pojmy poetiky. Čs. Spisovatel: Praha 1969.

Zymner, Rüdiger: Funktionen der Lyrik. Mentis: Paderborn 2013.

Zymner, Rüdiger: Lyrik. Umriss und Begriff. Mentis: Paderborn 2009.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Pravidelná účast v přednášce.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Komparatista a teoretik lyriky Rüdiger Zymner výstižně říká, že lyriku od všech ostatních literárních druhů odlišuje to, že chce být událostí a nikoliv události popisovat. Dobrá báseň jako by nám říkala: "Teď ti ukáži, co řeč umí!" (Funktionen der Lyrik, 2013). V aktuálních poetologických diskusích se do popředí dostává, vedle performativní a mediálně-estetické, také antropologická dimenze lyriky, která lyriku rekonstruuje také jako metateoretický koncept s univerzální dispozicí. K tomu patří v současné době diskutovaný model bio-poetiky, jak jej rozvinul např. literární vědec a germanista Karl Eibl ve své knize Animal poeta. Bausteine zur biologischen Kultur- und Literaturtheorie (2004), že totiž umění obecně a literatura speciálně disponují mj. stres redukující funkcí a jsou proto z evolučně-biologického hlediska „nezbytnými“ pro přežití.  Do popředí se dostává také otázka možností vytváření smyslu prostřednictvím řeči. Totiž, že lyrika názorně ukazuje, že řeč je tvořivým jazykem myšlení. Toto specifikum „jazyka, který básní“, samotní básníci ve svých peotologických úvahách vždy zdůrazňovali. A na druhé straně zdůrazňují i filozofové, že poezie a myšlení tvoří jednotu, neboť poezie se stále znovu vydává na území filozofie, aby se pokusila básnickým jazykem vyjádřit její základní témata jako život, smrt, lidské bytí, poznání a mnohá další. Fenomenolog Oskar Becker píše ve svých přednáškách o základních problémech existenciálního myšlení, že „myslitel si od básníka půjčuje někdy trochu světla, s nímž se může pokusit prosvětlit temno ne-pravdy (skrytosti)“. Přednáška bude sledovat – na základě poetologických konceptů i na konkrétních příkladech – elementární a prostou otázku: proč (dnes) lyrika? Jaké poznání a vědění zprostředkovává? Jakým způsobem pronikáme básnickým slovem a viděním do „hloubky světa“ a jakým způsobem nám otevírá a umožňuje poznání jeho skutečnosti?

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK