PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Latence. K teorii a estetice skrytého. - ABO500337
Anglický název: Latency: On the Theory and Aesthetics of Concealment
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: ABO500336
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (12.08.2016)

BLUMENBERG, Hans: Paradigmy k metaforológii. Kalligram: Bratislava 2015.

DELEUZE, Gilles: Záhyb. Leibniz a baroko. Herrmann & synové: Praha 2014.

FREUD, Sigmund: Motiv volby skříněk. In: týž: O člověku a kultuře. Odeon: Praha 1989, s. 141-150.

GUMBRECHT, Hans Ulrich - KLINGER, Florian (eds.): Latenz. Blinde Passagiere in den Geisteswissenschaften. Vandehoeck & Ruprecht: Göttingen 2011.

HAVERKAMP, Anselm: Latenzzeit. Wissen im Nachkrieg. Kulturverlag Kadmos: Berlin 2004.

HAVERKAMP, Anselm: Latenzzeit. Wissen im Nachkrieg II. Kulturverlag Kadmos: Berlin 2016.

HAVERKAMP, Anselm: Figura cryptica. Theorie der literarischen Latenz. Suhrkamp Verlag: Frankfurt am Main 2002.

JAKOBSON, Roman: Poetická funkce. H&H: Praha 1990.

MARIN, Louis: Détruire la peinture. Éditions Galilée: Paris 1977. Angl. To Destroy Painting. University of Chicago Press 1994.

STAROBINSKI, Jean: Melancholie v zrcadle. Tři přednášky o Baudelairovi. Malvern: Praha 2013.

STAROBINSKI, Jean: Racine a poetika pohledu. Filozofia, 66, 2011, č. 7, s. 696-707.

STAROBINSKI, Jean: Words upon Words. The Anagrams of Ferdinand De Saussure. Yale University Press, 1979.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (12.08.2016)

"Text je pouze tehdy textem, když se na první pohled, při prvním kontaktu skrývá a (upírá) zákon své kompozice a pravidla své hry". Tato věta z eseje Jacquese Derridy (jako jednoho z teoretiků latence minulého století) La Pharmacie de Platon (1968) vystihuje okruh problémů, na něž se chce seminář zaměřit: již antičtí autoři (Vergilius, Ovidius ad.), zastávali názor, že umění (ars) spočívá právě v tom, že skrývá svoji techniku, že působí ze své latence a jejím prostřednictvím, tedy ze své skrytosti: "ars adeo latet arte sua" (Oidius, Proměny, X. kniha). Z této perspektivy se "latence" jeví jako synonym naší LATINSKÉ - a "latinským středověkem" (Ernst Robert Curtius) zprostředkované kultury vůbec, s jejími ontologickými, epistemologickými, genealogickými, fenomenologickými, esteticko-poetologickými, hermeneutickými, psychologickými, ikonologickými, archeologickými, lékařsko-patologickými a dalšími implikacemi. Jako svébytný modus skrytosti a působení ze/ve skrytosti je latence nadána mimořádným potenciálem proměn i subverzí, ať již jde o objevování verbální latence, skryté pod slovy v podobě anagramů "slov pod slovy", nebo o proces reflexe Já v jeho "sebezapomnění" (Selbstvergessenheit), jenž má v Husserlově transcendentální fenomenologii vést k proměně "latentního" Já v "patentní". Zdá se, že nápadné oživení teoretického zájmu o fenomén latence v posledních přibližně dvou desetiletích souvisí s všudypřítomností "evidentního" a "manifestního" v různých formách a podobách, stejně tak jako s požadavkem větší "názornosti".  Seminář se zaměří zejména na "latence" v literatuře a výtvarném umění s přesahy do hlubinné psychologie a filozofie. V popředí zájmu budou figuræ crypticæ literárních strategií s jejich napětím mezi povrchem a hloubkou, viditelným a neviditelným, manifestním a latentním, transparentním a opakním. Půjde především o odkrytí poetologického a hermeneutického potenciálu tohoto myšlenkově a problémově bohatého fenoménu ve spektru autorů jako Ovidius, Hölderlin, Baudelaire, Hofmannsthal, Joyce, František Halas, Richard Weiner, Paul Celan, ale také Sigmund Freud, Roman Jakobson, Peter Szondi, Hans Blumenberg, Gilles Deleuze nebo Jean Starobinski.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK