PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Teror a horor. Estetika násilí v barokním divadle - ABO500037
Anglický název: Terror and horror: The aesthetics of violence in Baroque theatre
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2012
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AUC500023
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (01.09.2011)

Tematizování násilí, krutosti a sexuálních excesů, "vůle k moci" a nespoutané erotické žádostivosti nebylo na divadelním jevišti 17. století - dokonce ani na gymnaziálních jevištích aristotelsky-tomistické tradice - žádnou zvláštností. Zejména německá barokní truchlohra (Lohenstein, Gryphius ad.) "konceptualizuje" ve století třicetileté války s bezpříkladnou intenzitou barokní "teorii" afektů. Tato nauka se jako zvláštní oblast etiky opírala o antickou filozofii a v kontextu nově probuzených přírodovědných a antropologických zájmů 16. a 17. století a pod vlivem politických teorií, inspirovaných Machiavellim, prožívala v té době velkou renesanci. Pro teorii a poetiku barokní tragédie a barokního "divadla krutosti" z toho vyplývají podstatné důsledky: jestliže se afekty vymknou rozumové kontrole, vedou lidskou bytost do zkázy s dějinně katastrofickými důsledky bestializace člověka. Viděno perspektivou politického života panovnického dvora: proměňují panovníka v zaslepeně despotického a nelidského tyrana. Na druhé straně, co může působit jako jed, může, správně a rozumně dávkováno, působit jako lék. V tom smyslu, že afekty, podřízené (politickému) rozumu, mohou mít, třebaže předstírané a efektně teatrálně inscenované, blahodárný účinek na upevnění mocenské pozice "osvíceného" panovníka. Barokní tragédie eroticko-politických vášní, afektů a šílenství sledovaly pedagogicko-morální účinek. Dramatickým ztvárněním extrémních afektů měl divák "prohlédnout" jejich zaslepující a zkázonosnou moc a zároveň se na názorných příkladech učit jejich ovládání a "krocení". Kromě toho uváděly na scénu - prostřednictvím těchto negativních příkladů - postavu moudrého panovníka, který je pánem svých vlastních afektů a tím i zárukou míru a spokojenosti svých poddaných: po hrůzách třicetileté války důležitý aspekt.
V semináři půjde na základě četby vybraných dramat o sledování rétorických, poetologických, esteticko-filozofických a kulturně-historických aspektů barokního dramatu a o sledování specifických strategií estetizace násilí. Ukazuje se také, že v žádné jiné epoše evropských kulturních dějin nebylo mlčení, nevyslovitelnost, nesdělitelnost a různé paradoxní formy (narušeného, nesouvislého) mluvení tematizováno a reflektováno s takovou intenzitou jako v epoše rétorické opulence a exuberance, v baroku. Mlčení a nesdělitelnost jako problém reprezentace, jako hraniční stav, který se artikuluje v paradoxech a oxymórních konstrukcích.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (01.09.2011)

Literatura (základní)

ALEWYN, Richard: Das große Welttheater. Die Epoche der höfischen Feste. Hamburg 1959.

ARTAUD, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec. Praha 1994.

AUERBACH, Erich: Racine und die Leidenschaften. In: Týž: Gesammelte Aufsätze zur romanischen Philologie. Bern 1967, s. 196-203.

BENJAMIN, Walter: Původ německé truchlohry. In. Týž: Dílo a jeho zdroj. Praha 1979.

BENTHIEN, Claudia: Barockes Schweigen. Rhetorik und Performativität im 17. Jahrhundert. München 2006.

Buci-Glucksmann, Christine: La Folie du voir. De l’esthétique baroque. Paris 1986.

CURTIUS, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk [1948]. Triáda - H & H, Praha 1998.

CYSARZ, Herbert: Deutsche Barockdichtung. Renaissance, Barock, Rokoko. Leipzig 1924.

ČERNÝ, Václav: Barokní divadlo v Evropě. Praha 2009.

ČERNÝ, Václav: Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Praha 1996.

EGGERS, Werner: Wirklichkeit und Wahrheit im Trauerspiel von A. Gryphius. Heidelberg 1967.

EMRICH, Wilhelm: Deutsche Literatur der Barockzeit. Königstein/Ts. 1981.

FLEMMING, Willi. Andreas Gryphius. Eine Monographie. Stuttgart - Berlin - Köln - Mainz 1965.

DILTHEY, Wilhelm: Die Funktion der Anthropologie in der Kultur des 16. und 17. Jahrhunderts [1904]. In: Týž: Weltanschauun und Analyse des Menschen seit der Renaissance und Reformation. Göttingen 1970, s. 416-492.

DYCK, Joachim: Ticht-Kunst. Deutsche Barockpoetik und rhetorische Tradition. Bad Homburg - Berlin - Zürich 1966.

CHASTEL, André: Le Baroque et la mort. In: E. Castelli (ed.): Retorica e Barocco. Roma 1955, s. 33-46.

LACAN, Jacques: Du Baroque. In: Týž: Le Séminaire. Livre 20. Encore (1972-1973). Éd. du

Seuil: Paris 1975.

LOHENSTEIN, Daniel Casper von: Sämtliche Werke. Historisch-kritische Ausgabe. Berlin - New York 2005.

LOHENSTEIN, Daniel Casper von: Römische Trauerspiele. Agrippina. Epicharis. Stuttgart 1955.

LUHMANN, Niklas: Liebe als Passion. Frankfurt am Main 1994.

MAFFESOLI, Michel: La baroquisation du monde. In: Maffesoli, Michel: Au creux des apparences. Pour une éthique de l’esthétique. Paris 1990, s. 153-185.

MEYER-KALKUS, Reinhart: Wollust und Grausamkeit. Affektenlehre und Affektdarstellung in Lohensteins Dramatik am Beispiel von ‚Agrippina‘. Göttingen 1986.

MULAGK, Karl-Heinz: Phänomene des politischen Menschen im 17. Jahrhundert. Propädeutische Studien zum Werk Lohensteins unter besonderer Berücksichtigung Diego Saavedra Fajardos und Baltasar Graciáns. Berlin 1973.

SCHÖNE, Albrecht: Emblematik und Drama im Zeitalter des Barock. München 1968.

STAROBINSKI, Jean: L’œil vivant I. Gallimard: Paris 1981.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (01.09.2011)

Tematické okruhy:

 

-                Barokní nauka o afektech

-                Benjaminova teorie barokní truchlohry a tematizace krutosti

-                Pugna affectuum: incest, tortura a zločin na školním jevišti: Lohensteinova Agrippina (případně Arminius)

-                "Pasionální realismus" mučednického dramatu: Gryphiova Catharina von Georgien

-                Inscenace vášní jako hra lži a pravdy u Jeana Racina

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK