PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Četba světové literatury - ABO400115
Anglický název: Readings of International Literature
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2007
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: KCLSEDLA (05.05.2004)

Literatura a malířství ? malířství v literatuře. Četba a diskuse vybraných textů, tematizujících koexistenci těchto dvou médií uměleckého projevu, především v textech na (vratké) hranici mezi pozdním romantismem a raným realismem, ale také v symbolismu 90. let 19. století. Pozornost má být věnována jednak tematizaci (literarizaci) vztahu umělec (jako pojem individuality, singularity, tvůrčí geniality i šílenství) a/vs. společnost (reprezentant ?obecného?, tj. z hlediska požadavku jedinečnosti špatného vkusu, průměrnosti, ?norem? a ?pravidel?) a v této souvislosti také vztahu umění a/vs. život, jednak literarizaci (zde by bylo možné říci konceptualizaci v médiu literatury) otázky ?co je (to) fenomén obraz?? Malba? Fantasma? Mimikry? Metafora? Nápodoba? Gesto? K tomu patří také polarita viditelného a neviditelného, pohledu a obrazu, tvaru a beztvarosti atd.
Výchozím textem bude proslulá povídka Honoré de BALZACA, Neznámé arcidílo (Le chef-d?oeuvre inconnu, 1831), která významným způsobem preludovala diskusi o moderním umění na přelomu 19. a 20. století a byla interpretována samotnými výtvarnými umělci (Cézanne, Picasso, v českém umění např. B. Kubišta). V postavě malíře Frenhofera vytvořil Balzac prototyp nekompromisního, singulárního tvůrce umění, předznanenávající sebechápání umělce v kontextu moderny. V souvislosti s diskusí o moderním umění v českém kulturním prostředí se Balzacovou povídkou podrobně zabýval 1908 ve Volných směrech (XII) malíř a výtvarný kritik Miloš Jiránek. Jeho a Kubištova (rovněž ve Volných směrech XVI, 1912, ve stati Nicolas Poussin) reflexe budou doplňovat diskusi o Balzacově povídce.
Soubor teoreticko-kritických esejů Estetické podivnosti (Curiosités esthétiques, 1868) Charlese BAUDELAIRA měl iniciační význam pro moderní lyriku konce 19. a počátku 20. století a pro teorii ?modernité? a krásna vůbec. Průkopnickým způsobem spojuje Baudelaire teorii uměleckého tvoření a básnictví, přičemž v popředí stojí reflexe pojmů ?intimité?, ?spiritualité?, ?idéal?, ?imagination?. V centru pozornosti bude Baudelairova recepce malířského umění Eugena Delacroixe, kterého básník slaví jako nejvýznamnějšího umělce výtvarného romantismu. Součástí diskuse bude Baudelairova známá ?intermediální? báseň Majáky (Les phares) z Květů zla (oddíl Spleen et idéal).
V souvislosti s povídkou Nikolaje V. GOGOLA Portrét (1835/1842) nás bude zajímat nejen vztah umělec vs. společnost (psychosociální motivace: umění a svět jako chaos), ale také aspekty fantastického žánru v této povídce (recepce německé romantické fantastiky). Zde stojí v popředí fantasma démonického pohledu a panika (paranoidního) bludu vitalizace neživého. Kromě toho bude předmětem zájmu polarita zahalování a odhalování ve vztahu k fenoménu obrazu.
Jako kompendium l?art-pour-l?art-estetismu epochy fin de siecle byl již v době svého vzniku čten román Oscara WILDA Obraz Doriana Graye (The Picture of Dorian Gray, 1890). Pozornost bude věnována především programu estetizace života, tj. integrace všech kulturních, náboženských, etických i společenských funkcí ve znamení estetična. Také ve Wildově románu hraje důležitou roli vizualita, fenomén zobrazení (velmi výrazná metaforika zrcadlového obrazu a sebe-zrcadlení).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK