Předměty

Poslední úprava: CIZMLSFF (14.09.2009)

Okolnost, že v posledních letech proběhlo několik rozsáhlých a úspěšných výstav a mezinárodních konferencí ? v Itálii, v Rakousku, v Německu a nyní v Praze ? věnovaných epoše biedermeieru, není náhodná a vede k zamyšlení, proč se toto období, situované přibližně mezi lety 1815 až 1850, těší i dnes ? nebo právě dnes ? pozornosti historiků umění, literárních badatelů i historiků moderní kultury, stejně tak, jako kulturní veřejnosti. Jako umělecko- literárně- a kulturně-historický pojem se biedermeier etabloval v německé a rakouské germanistice v průběhu dvacátých let 20. století. V české literární vědě byl biedermeier v minulosti označován různými obsahově příliš všeobecnými, opisnými a spíše zavádějícími než osvětlujícími pojmy jako ?měšťanský realismus?, literatura ?předbřeznové? doby nebo tzv. ?bachovské? éry a kromě toho byl biedermeier pejorativně konotován a diskreditován jako kultura ?pokleslých? žánrů a méně významných nebo přímo okrajových autorů. V přednášce půjde o problematizující rekonstrukci modelů a obrazů světa v literatuře, výtvarném umění a myšlení biedermeieru jako epochy, jejíž ?pocit světa? charakterizuje, možno říci, fenomén duplicitní struktury: jestliže tato epocha konstruuje jako svoji povrchovou fólii (zdánlivou) jednoduchost a prostotu s cílem sjednocení protikladů a restitutio ad integrum jako ideální stav společnosti i jednotlivce, otevírá se pod touto povrchovou strukturou hluboká trhlina mezi ideálem a skutečností, ideou a zkušeností, vnějším omezením a vnitřní svobodou, otevřeností a uzavřeností, družností a osamocením atd. Z této perspektivy se biedermeier jeví jako epocha velkého napětí a složitě maskovaného tragického životního pocitu, vycházejícího především z konfliktu mezi životem a ideálem a z vědomí nezbytnosti kompromisu. Harmonizace protikladů, která je základním prvkem idylických fikcí biedermeieru, je vykupována rezignací, těžkomyslností a tíživým prožitkem osudovosti. Spolu s otázkami výtvarného biedermeieru, jeho myšlenkově-ideových pozicí a jeho recepce ve 20. století bude v přednášce věnována pozornost hlavním postavám českého literárního biedermeieru a biedermeieru německé jazykové oblasti s exkurzem k biedermeierovským tendencím v jiných národních literaturách (H. Ch. Andersen, I. A. Gončarov ad.).

Poslední úprava: CIZMLSFF (14.09.2009)

Literatura (základní):

BIETAK, Wilhelm: Das Lebensgefühl des Biedermeier in der österreichischen Dichtung. Leipzig ? Wien 1931.

FLAKER, Aleksandar: Bidermajer ili protorealizam. In: A. Flaker: Stilske formacje. Zagreb 1976, s. 67-72.

FRODL, Gerbert ? SCHRÖDER, Albrecht (eds.): Wiener Biedermeier. Malerei zwischen Wiener Kongreß und Revolution. München 1992.

GUSKI, Andreas (ed.): Zur Poetik und Rezeption von B. Němcovás ?Babička?. Wiesbaden ? Berlin 1991.

HIMMELHEBER, Georg: Kunst des Biedermeier 1815-1835. München 1989.

JAKOBSON, Roman: Poznámky k dílu Erbenovu. O mythu. In: R. Jakobson: Poetická funkce. Praha ? Jinočany 1995, s. 500-530.

JIRÁT, Vojtěch: Erben, čili majestát zákona. In: V. Jirát: Portréty a studie. Praha 1978, s. 127-148.

LEISCHING, Eduard (ed.): Der Wiener Congress. Culturgeschichte. Die bildenden Künste und das Kunstgewerbe. Theater ? Musik. In der Zeit zwischen 1800 bis 1825. Wien 1898.

LORENZOVÁ, Helena ? PETRASOVÁ, Taťána (eds.): Biedermeier v českých zemích. Praha 2004.

MUKAŘOVSKÝ, Jan: Protichůdci. Několik poznámek o vztahu Erbenova básnického díla k Máchovu. In: J. Mukařovský: Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971, s. 203-220.

NEUBUHR, Elfriede (ed.): Begriffsbestimmung des literarischen Biedermeier. Darmstadt 1974.

SAHÁNEK, Stanislav: Biedermeier v německém písemnictví. Bratislava 1938.

SENGLE, Friedrich: Biedermeierzeit I-III. Stuttgart 1972-1980.

ŠMAHELOVÁ, Hana: Zdroje idyly v Babičce. - Časovost a nadčasovost biedermeieru. (K ohlasové poezii F. L. Čelakovského). In: H. Šmahelová: Prolamování struktur. Praha 2002, s. 208-224, 234-345.

TUREČEK, Dalibor: Biedermeier a české národní obrození. Estetika, 30, 1993, s. 15-23.

VOJVODÍK, Josef: Děs z rozdělení. K antropologii celistvosti v literatuře českého biedermeieru. In: J. Vojvodík: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Brno 2006, s. 44-104.

Různým aspektům biedermeieru je věnována pozornost ve 32. a 33. ročníku časopisu Estetika (1995-1996).

Poslední úprava: CIZMLSFF (14.09.2009)

Hlavní tematické okruhy:

? Biedermeier jako kulturně-, umělecko- a literárně-historický fenomén.

? ?Individuální obecnost?: Schleiermacher, zrod moderní hermeneutiky a filozofie v době biedermeieru.

? Restitutio ad intergrum: celistvost a harmonizace protikladů.

? Biedermeier mezi romantismem a realismem, fantastikou a empirismem, ideálem a skutečností.

? Recepce biedermeieru v kontextu moderny počátku 20. století a meziválečné avantgardy (Jakobson, Jirát, Sahánek ad.).

? Organismus ? mechanismus, oko ? sklo, srdce ? kámen: axiologický systém a antropologické koncepce biedermeieru.

? Temná idyla: eros a thanatos, psychopatologie, zločin.

? Žánrový obrázek, ?obrazy ze života?, ?panorama? a spisovatel jako malíř.

? Parodie, satira a kritická reflexe biedermeieru.