PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Nadčasově epochální metastyl: recepce manýrismu a baroka ve 20. století II - ABO300963
Anglický název: Meta-Styles of Eternal Epoches: The Response to Mannerism and Baroque in 20th Century II
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2009
Semestr: letní
Body: 2
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (30.07.2009)

Okolnost, že 90. léta 20. století přinesla nápadné a velmi plodné oživení zájmu o manýrismus a baroko v literární vědě, uměnovědě i v muzikologii, jak o tom svědčí velké množství publikací, ale také aktivit, obracejících se k odborné i širší kulturní veřejnosti (výstavy, koncerty, filmy atp.), zájem, který trvá dodnes, je příznačná. Souvisí mj. s fenomény jako virtualita nebo simulatorní estetika, ale také se zájmem o tělesnost a smyslovost a s vědomím materiální povahy znaku. Manýrismus a baroko je vnímáno a aktualizováno ? od filmů Petera Greenawaye, architektury Franka O. Gehryho až barokizujícímu designu, nábytku a módnímu návrhářství jako ?stylish style?, jak manýrismus charakterizoval již v roce 1967 John Shearman, tedy tautologické umění umění, jehož hlavní motivací je požitek. Není náhodné, že současný neomanýrismus a neobaroko je spojováno s pojmy ?simulakrum?, ?hyperrealita?, ?virtualita?. Znovuobjevování manýrismu a baroka, dnešní ?barokizace světa?, je chápáno a interpretováno jako odmítává postmoderní reakce na modernu a avantgardu: neomanýrismus a neobaroko jako dekonstrukce moderny a avantgardy. Je tomu skutečně tak? Není to právě skepse, dimenze paměti a tíhnutí ke katarzní estetické zkušenosti, které postmodernímu neomanýrismu a neobaroku chybí?
Přednáška bude podrobně sledovat jednak teoreticko-konceptuální otázky vztahu mezi uměleckými systémy manýrismu, baroka a moderního umění z perspektivy teorie umění, teorie obrazu, filozofie a dějin kultury (Gilles Deleuze, Christine Buci-Glucksmann, Mario Perniola, Stephan Calloway ad.), s explikacemi na literatuře a výtvarném umění, jednak reflexi a recepci manýrismu a baroka v kontextu a na pozadí vývoje moderního umění 20. století. Není náhodné, že myšlenkově závažné teoretické a kulturně-historické reflexe těchto ?nepodobných podobností? mezi moderním uměním a kulturou manýrismu/baroka se v literární vědě a uměnovědě začínají objevovat záhy po skončení 1. světové války. Průkopnickými studiemi jsou zejména práce historika umění Maxe Dvořáka z let 1920/1921, Waltera Friedländera, Nikolause Pevsnera, Waltera Benjamina i Hanse Sedlmayra ad. Na konci 50. let vydává romanista a komparatista Gustav René Hocke dvě dnes už klasické monografie Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře (1959; obojí v českém překladu 2001). Hocke vytvořil velmi vlivný, třebaže ne neproblematický a v odborných kruzích dosti kritizovaný typologický a v podstatě antropologicky založený interpretační model manýrismu, spočívající na asymetrii protiklaných stylových a rétorických koncepcí: klasicistické (?atticistické?) a antiklasicistické (tzv. ?asianistické?) linii. Po téměř již celém století mezioborového bádání o manýrismu zůstává stále nejasné a otevřené, co to manýrismus vlastně je a proto zůstává, jak se zdá, i nadále vědeckým skandálem.
Výchozí tezí přednášky je myšlenka ambivalentního, ?dvojlomného? a zároveň ?instabilního? modelu světa ?duplicitní struktury? v manýrismu, baroku i v moderním umění 20. století: fenomén dvojího světa mezi transparencí a opakností, povrchem a hloubkou, hmotou a nehmotností), útěkem ze světa a dychtěním po světě. Umělecký systém baroka neusiloval zdaleka jen o kolosálnost, masívnost a opulenci, jak baroko interpretoval - v protikladu k renesanci - Henrich Wölfflin. Baroko, jeho ?pocit světa?, možno nahlížet a interpretovat naopak také jako mizení konstituovaného světa věcí jeho ikonoklastickou ?purifikací?, jako ?upuštění? (epoché) od světa ve smyslu skepse, zpochybnění a narušení jednotného a ?jednohlasného? statutu světa.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (30.07.2009)

Základní literatura: Vzhledem ke skutečnosti, že literatura k problematice manýrismu a baroka a ke vztahu těchto uměleckých stylů k moderně a avantgardě se dnes pro svoji obsáhlost stala již téměř nepřehlednou, omezím se na tomto místě jen na několik základních titulů.

ALQUIÉ, Fernand: Philosophie du surréalisme. Paris 1955.

ARASSE, Daniel ? TÖNNESMANN, Andreas: Der europäische Manierismus 1520-1610.

München 1997.

BAROKO. Pět statí (B. Chudoba, Z. Kalista, J. Vašica, J. Racek, A. Kutal). Brno 1934.

BINSWANGER, Ludwig: Ausgewählte Werke I. Formen mißglückten Daseins. Heidelberg 1992.

BLAŽÍČEK, Oldřich J.: Umění baroku v Čechách. Praha 1971.

BRAUNGART, Wolfgang (ed.): Manier und Manierismus. Tübingen 2000.

BUCI-GLUCKSMANN, Christine: La Raison baroque. De Baudelaire ? Benjamin. Paris 1984.

BUCI-GLUCKSMANN, Christine: La Folie du voir. De l?esthétique baroque. Paris 1986

BYDŽOVSKÁ, Lenka, SRP, Karel (eds.): Šyrský, Toyen: Artificialismus. Praha 1992.

ČERNÝ, Václav: Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. Praha 1996.

ČESKÝ SURREALISMUS 1929-1953. Eds. Lenka Bydžovská a Karel Srp. Praha 1996.

DELEUZE, Gilles: Le pli. Leibniz et le baroque. Paris 1988.

DVOŘÁK, Pieter Bruegel starší. Tintoretto. In: M. Dvořák, Umění jako projev ducha. Praha 1936.

DVOŘÁK, Max: Greco a manýrismus. In: M. Dvořák, Italské umění od renesance k baroku. Praha 1946, s. 289-305.

FEJTOVÁ, Olga ? LEDVINKA, Václav, PEŠEK, Jiří, VLNAS, Vít (eds.): Barokní Praha ? Barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách 24.-27. září 2001. Scriptorium: Praha 2004.

GEBSER, Jean: Ursprung und Gegenwart I-III. München 1973.

GUARDINI, Romano: Křesťanské vědomí. Studie o Pascalovi. Brno 1998.

HOCKE, Gustav René: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha 2001.

HOFMANN, Werner (ed.): Zauber der Medusa. Europäische Manierismen. Wien 1987.

HORYNA, Mojmír: Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998.

HRDLIČKA, Josef: Obrazy světa v české literatuře. Studie o způsobech celku. Praha 2008.

KALISTA, Zdeněk: České baroko. Studie, texty, poznámky. Praha 1941.

KALISTA, Zdeněk: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno 1970.

KALISTA, Zdeněk: Tvář baroka. Praha 1992.

KÉŽ HOŘÍ POPEL MŮJ. Z poezie evropského baroka. Ed. V. Černý. Praha 1967.

KOPECKÝ, Milan (ed.): O barokní kultuře. Sborní statí. Brno 1968.

KUTAL, Albert: Výtvarné umění baroka. In: Chudoba, Bohdan (ed.): Baroko. Akord: Brno 1934, s. 135-168.

LACAN, Jacques: Du Baroque. In: Lacan, Jacques: Le Séminaire. Livre 20. Encore (1972-1973). Paris 1975.

LINK-HEER, Ursula: Manier/Manieren/Manierismus. In: K. Barck (Ed.), Ästhetische Grundbegriffe. Sv. III. Stuttgart 2001, s. 790-846.

NAVRÁTIL, Václav: O smutku, lásce a jiných věcech. Praha 2003.

NEUMANN, Jaromír: České baroko. Praha 1969.

PANOFSKY, Erwin: Style and Medium in the Motion Picture [1936]. In: Daniel Talbot: Film. An Anthology. New York 1959, s. 15-32.

PERNIOLA, Mario: Enigmi. Il momento egizio nella societ? e nell?arte. Genua 1990.

PINDER, Wilhelm: Zur Physiognomik des Manierismus. In: Hans Prinzhorn (ed.): Die Wissenschaft am Scheidewege von Leben und Geist. Festschrift Ludwig Klages zum 60. Geburtstag. Leipzig 1932, s. 148-156.

PRAŽSKÉ BAROKO 1600-1800. Katalog stejnojmenné výstavy. Ed. Z. Kalista et. al.. Praha 1938.

PREISS, Pavel: Panoráma manýrismu. Kapitoly o umění a kultuře 16. století. Praha 1974.

RAK, Jiří, VLNAS, Vít: Druhý život baroka v Čechách. In: V. Vlnas (ed.): Sláva barokní

Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha 2001, s. 13-60.

ROTREKL, Zdeněk: Barokní fenomén v současnosti. Praha 1995.

SHEARMAN, John: Manierismus. Das künstliche in der Kunst [1967]. Frankfurt am Main 1988.

ŠALDA, František X.: O literárním baroku cizím i domácím. In: F. X. Šalda, Z období Zápisníku I. Praha 1987, s. 282-307.

ŠKARKA, Antonín: Friedrich Bridel nový a neznámý. Praha 1969.

ŠKARKA, Antonín: Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. K problematice hodnocení českého literárního baroka. In: A. Škarka, Půl tisíciletí českého písemnictví. Praha 1986, s. 335-358.

TEIGE, Karel: Výbor z díla I, II,III. Praha 1966, 1969, 1994.

TICHÁ, Zdeňka (ed.): Smutní kavaleři o lásce. Z české milostné poezie 17. století. Praha

1968.

TICHÁ, Zdeňka (ed.): Růže, kterouž smrt zavřela. Výbor z české poezie barokní doby.Praha 1970.

TSCHIŽEWSKIJ, Dmitrij (ed.): Slavische Barockliteratur I. München 1970.

VLČEK, Tomáš (et al.): Aktuální nekonečno. [Katalog výstavy]. Galerie hlavního města Prahy: Praha 2000.

VLNAS, Vít: Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Torst: Praha 2001.

VOJVODÍK, Josef: Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha 2008.

WÜRTENBERGER, Franzsepp: Der Manierismus. Der europäische Stil des sechzehnten

Jahrhunderts. Wien ? München 1962.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (30.07.2009)

Název kurzu: Nadčasové epochální ?metastyly": recepce manýrismu a baroka ve 20. století

Forma kurzu: volitelná přednáška, 2 hodiny týdně, dvousemestrální, ZS-LS 2009/2010

Vyučující: Doc. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Základní tematické okruhy a pojmy:

Princip duality a rozporu; senzibilita, emocionalita, vzrušení a formy nové senzibility v umění; povrch?hloubka, vizualita?taktilita, ,záhyby´, ,zvrásnění´?,pulverizace´, ,diafanizace´ (světa) .

Princip iregulérního; verbální a tělesné kódy; antropomorfizace a anamorfóza; princip simultaneity a multimediality; pararétorika a rároveň ?morfoklasmus; hermetismus, neomanýristická ars inveniendi; maximalizace smyslových kvalit uměleckého díla; hmota a nehmotnost světa..

Efekt šoku: exuberance a tortura, exaltace a patos, ale také melancholie, askeze, transcendence a transparence, neviditelnost.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK