Thanatopoetika: Březina - Rilke - Mandelštam - ABO300859

• Anglický název: Thanatopoetics: Březina - Rilke - Mandelštam
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2007
• Semestr: letní
• Body: 4
• E-Kredity: 8
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Černá, DiS. (16.09.2008)

Jestliže v baroku byla smrt hlavním operátorem, dělícím sub specie aternitatis pozemský život od
věčnosti, hodnotné od bezcenného, jestliže se subjekt identifikoval pouze s tím, co po něm zůstane po smrti, mění se,
počínaje osvícenstvím, zásadním způsobem chápání smrti, času, osudu, postoje ke světu atd. a také ztvárnění smrti v
literatuře a výtvarném umění. V semináři půjde o to ukázat, jakým způsobem se proměňoval - v návaznosti na romantickou
"lásku ke smrti", ale také na téma sebeoběti (nebo sebevraždy) básníka - ambivalentní obraz smrti v moderní poezii přibližně
10. a 20. let 20. století v kontextu (po)symbolistické moderny a rané avantgardy a v poli napětí mezi symbolistickou erotizací
a estetizací smrti, (apollónsko-orfickým) kultem smrti jako záruky věčného života paměti kultury, a smrtí jako tvůrčím a
existenciálním paradoxem. Pozornost bude věnována otázce, jakým způsobem a v jakých "podobách" je u Březiny, Rilka a
Mandelštama metafyzika smrti, vědomí smrti, "autentičnosti smrti" (v protikladu k "neuatentičnosti" života), která teprve
otevírá prostor neustálé proměny (a tím i trvání), "transformována" v thanatopoetiku. Půjde tedy o rekonstrukci specifické
estetické a speciálně poetické dimenze myšlení a psaní o smrti jako absolutní jinakosti, tím paradoxnější, že je
tematizována, ačkoliv se vymyká jakékoliv "žité" zkušenosti. A ukazuje se také, že konceptualizace smrti v
(po)symbolistické moderně je důležitou předehrou tematizace smrti (a umírání) v literatuře meziválečné avantgardy, ať už se
jedná o apoteózu smrti "starého světa" ve futurismu (částečně i expresionismu), o poetistickou bagatelizaci a "vytěsnění"
smrti v utopickém "světě, který se směje" nebo v surrealistickém modelu světa sjednocených protikladů (např. v
Bretonových Spojitých nádobách), ale také smrti jako sebeosvobozujícího a zároveň sebezničujícího principu (např. u
René Crevela ad.).

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Barbora Černá, DiS. (16.09.2008)

Literatura:

BŘEZINA, Otokar

1933: Básnické spisy. Sv. I. Vyd. Miloslav Hýsek. Melantrich: Praha.

1975: Básnické spisy. Vyd. Břetislav Štorek. Čs. spisovatel: Praha.

1996: Eseje. Vyd. Petr Holman. Votobia: Olomouc.

MANDELŠTAM, Osip

1967: Collected Works in three Volumes. Vol I: Poetry. Ed. by P. Struve and B. A. Filipoff. [Americká edice ruského

originálu]. Washington.

1988: Verše (2. vyd.). Odeon [Světová četba]: Praha.

RILKE, Rainer Maria

1930: Elegie z Duina. Přel. Pavel Eisner. Brno.

1937: Rekviem. Přel. Bohuslav Reynek. Pardubice 1937.

1944: Sonety Orfeovi. Přel. Václav Renč. Praha.

1987: Sämtliche Werke in 6 Bänden. Insel Verlag: Frankfurt am Main.

1990: ? a na ochozech smrt jsi viděl stát. [Antologie z básnického díla]. Vyd. Hanuš Karlach.

Čs. spisovatel: Praha.

Sekundární literatura (výběrově)

ARIES, Philippe: Dějiny smrti. Praha

ASSMANN, Jan: Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha 2001.

BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann a synové: Praha 1999.

BOLLNOW, Otto Friedrich: Rilke. W. Kohlhammer Verlag: Stuttgart 1956.

FREUD, Sigmund: Nespokojenost v kultuře. / Časové poznámky o válce a smrti. In: Freud, Sigmund: O kultuře a člověku.

Praha 1989, s. 316-380, 175-199.

FROMM, Erich: Lidské srdce a jeho nadání k dobru a zlu. Mladá Fronta: Praha 1969 [zvláště kap. 3. Láska ke smrti a láska

k životu].

GUARDINI: Romano: Rainer Maria Rilkes Deutung des Daseins. Matthias Grünewald-Verlag: Mainz 1996.

HANSEN-LÖVE, Aage: Mandel'shtam's Thanatopoetics. In: R. Vroon - J. E. Malmstad (eds.): Readings in Russian

Modernism. To Honor V. F. Markov. Moskva 1993, s. 121-157.

LORENZOVÁ, Helena - PETRASOVÁ, Taťána (vyd.): Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Koniasch Latin Press:

Praha 2000.

MACHO, Thomas: Todesmetaphern. Suhrkamp: Frankfurt am Main 1987.

SVATOŇ, Vladimír: Z druhého břehu: Studie a eseje o ruské literatuře. Torst: Praha 2002.

VIEWEGH, Josef: Sebevražda a literatura. Nakl. Tomáše Janečka: Brno 1996.

VOJVODÍK, Josef: Od estetismu k eschatonu. Modely světa a existence v lyrickém díle Otokara Březiny. Rekonstrukce

symbolických paradigmat. Academia: Praha 2004.