PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Kategorie evropského myšlení o literatuře II - ABO300852
Anglický název: Categories of European thought on literature
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AKM500075
Garant: prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc.
prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (08.02.2012)

Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Duchovní život žádného národa však není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný. Tím spíše, že kultura slovanských národů se nejen s evropským kontextem vyrovnávala, ale také do něho aktivně zasahovala.
Přednáška nabízí v zimním semestru pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku tzv. novověku. Nemá podávat pouhý popis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V prvém běhu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování tzv. středověku. Počátky tzv. novověku.

Druhý běh přednášky o evropském myšlení nabízí pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol. Je to především období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména v teoretických pracích Fr. Schillera, G.W.Fr. Hegela a Fr.W.J. Schellinga: v těchto kapitolách je jádro druhého běhu. Systémovým rysem tohoto období je stoupající obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s "během světa". V estetickém myšlení se tato snaha projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj románu), ve vývoji "subverzívních" literárních stylů (manýrismus, ironie). Kantův obrat v estetickém myšlení. Vznik hermeneutiky jako filosofické disciplíny. Historická poetika. Kritika pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismus a strukturalismus. Debata tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (08.02.2012)

Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky

Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií

Wiegmann H.: Geschichte der Poetik

Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4

Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters

Svoboda K.: Vývoj antické estetiky

Rohde E.: Der griechische Roman

Bachtin M.: Román jako dialog

Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem

Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice

Le Goff, J. Intelektuálové ve středověku

Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4

Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)

Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters

Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny

Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik

Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien

Grondin J.: Úvod do hermeneutiky

Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky

Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte

Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy

Derrida J.: Texty k dekonstrukci

Foucault M.: Myšlení vnějšku

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK