PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Projekty (jiné) existence: literatura a umění z perspektivy fenomenologicko-antropologické a "daseinsanalytické" psychopatologie - ABO300842
Anglický název: Projects of (Other) Existence: Literature and Art from the Perspective of Phenomenological-Anthropological and "Daseinsanalytical" Psychopathology
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2009
Semestr: letní
Body: 2
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (02.02.2009)

Přestože má fenomenologie v českém prostředí svoji zvláštní tradici, zůstávají práce německých a francouzských stoupenců fenomenologicko-antropologické psychologie a psychopatologie (Ludwig BINSWANGER, Victor Emil von GEBSATTEL, Erwin STRAUS, Robert KUHN, Hubertus TELLENBACH, Eug?ne MINKOWSKI, Françoise MINKOWSKA, Henri EY, Paul-Claude RACAMIER, Jan Hendrik VAN DEN BERG ad.), v současné době zejména v Německu, Francii a v USA v nových kontextech a objevným způsobem nově recipované, v českém kontextu téměř neznámé. To souvisí především se skutečností, že v psychologii a psychiatrii s její behavioristicky-empiristickou tradicí a později senzualisticky-materialistickou doktrínou neměla fenomenologicko-antropologická psychiatrie v českém prostředí v předválečné a poválečné době (až na jednu výjimku) stoupence. Fenomenologická interpretace významu a relevance tvůrčí fantazie a imaginace pro teorii poznání zaujala již v počátcích fenomenologického hnutí nejen estetiky a teoretiky umění, ale také psychology a psychiatry, kteří si kladli otázku, jakým způsobem si tvůrčí osobnost osvojuje svět a jak tuto zkušenost se světem ztvárňuje uměleckými prostředky. Co uvažování těchto autorů ve vztahu k literatuře a výtvarnému umění spojuje je otázka, jakým způsobem je v uměleckém díle ztvárňováno narušení vazby mezi člověkem - jako světotvorným subjektem ? a světem.
Vazba mezi fenomenologií, psychologií a estetikou je dána již tím, že Husserlova fenomenologie je jako teoretická filosofie výrazně orientována na žitý svět a její podstatou je nová analýza struktury prožívané skutečnosti a prožívání skutečnosti. Úzký vztah mezi fenomenologií a uměním si Edmund Husserl velmi dobře uvědomoval již v začátcích fenomenologického hnutí, když při setkání s Hugem von Hofmannsthalem v roce 1907 objasňoval význam fenomenologie a zdůrazňoval, že ?fenomenologický a estetický postoj jsou spolu spřízněny.? Stejně tak spojují výrazné afinity fenomenologii a psychologii: obě discipliny věnují velkou pozornost zkoumání a analýze vědomí.
Koncepce ?daseinsanalýzy?, kterou rozvinul v návaznosti na Husserlovu fenomenologii a Heideggerovu ontologii bytí Ludwig BINSWANGER, je modelem a hermeneuticky orientovanou teorií ?životního příběhu? jako vnitřních souvislostí, kontinuity života a prožívání v dějinném světě se rozvíjející osobnosti.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (02.02.2009)

Základní literatura:

BINSWANGER, Ludwig: Ausgewählte Werke. Band 3. Vorträge und Aufsätze. Hrsg. v. Max Herzog. Heidelberg [Roland Asanger Verlag] 1994.

CONRAD-MARTIUS, Hedwig: Die Irrealität des Kunstwerks. In: Conrad-Martius, Hedwig: Schriften zur Philosophie. Bd. III. München 1965.

CARUSO, Igor A.: Die Trennung der Liebenden. Eine Phänomenologie des Todes. Frankfurt am Main [Suhrkamp] 1983.

GEBSATTEL, Victor Emil von: Imago Hominis. Beiträge zu einer Personalen Anthropologie. Schweinfurt [Verlag Neues Forum] 1964.

HUSSERL, Edmund: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge [1929]. Husserliana, Band I. Ed. S. Strasser. Den Haag [Martinus Nijhoff] 1950.

HUSSERL, Edmund: Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie. Zweites Buch: Phänomenologische Untersuchungen zur Konstitution. Husserliana, Band IV. Ed. M. Biemel. Den Haag [Martinus Nijhoff] 1952.

HUSSERL, Edmund: Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie [1935-1936]. Husserliana, Band VI. Ed. W. Biemel. Den Haag [Martinus Nijhoff] 1976.

HUSSERL, Edmund: Phantasie, Bildbewußtsein, Erinnerung. Zur Phänomenologie der anschaulichen Vergegenwärtigungen. Texte aus dem Nachlaß (1898-1925). Husserliana XXIII. Hrsg. v. Eduard Marbach. Martinus Nijhoff: Den Haag [Martinus Nijhoff] 1980.

KOUBA, Petr: Fenomén duševní poruchy. Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie. Praha [Oikúmené] 2006.

MATHAUSER, Zdeněk: Básnivé nápovědi Husserlovy fenomenologie. Praha [Filosofia] 2006.

MINKOWSKI, Eug?ne: La schizophrénie. Psychopathologie des schizo?des et des schizophr?nes. Paris [Payot] 2002.

MINKOWSKI, Eug?ne: Le temps vécu. Études phénoménologiques et psychpathologiques. Paris [PUF] 1995.

PATOČKA, Jan: Umění a čas I. Publikované studie. Eds. Daniel Vojtěch a Ivan Chvatík. Praha [Oikoymenh] 2004.

PATOČKA, Jan: Umění a čas II. Nepublikované texty, recenze, náčrty. Eds. Daniel Vojtěch a Ivan Chvatík. Praha [Oikoymenh] 2004.

REZEK, Petr: Jan Patočka a věc fenomenologie. Praha [Oikúmené] 1993.

STRAUS, Erwin: Psychologie der menschlichen Welt. Gesammelte Schriften. Heidelberg ? Berlin ? Göttingen [Springer Verlag] 1960.

TELLENBACH, Hubert: Geschmack und Atmosphäre. Medien menschlichen Elementarkontaktes. Salzburg [Otto Müller Verlag] 1968.

WALDENFELS, Bernhard: Der Stachel des Fremden. Frankfurt am Main [Suhrkamp] 1990.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (02.02.2009)

Tematické okruhy

? ?Tíživé bytí? a problém seberealizace v umění (Binswangerovy interpretace forem tvůrčího a/jako/ ?nezdařeného bytí?)

? ?Negativní teologie času?: melancholie jako modus vivendi, její pacienti a jejich interpreti (E. Minkowski, V. Emil von Gebsattel, Igor A. Caruso)

? Maska, role, persona mezi Rorschachovým testem a daseinsanalýzou (F. Minkowska, R. Kuhn, J. Starobinski)

? ?Atmosféra numinózního?: chuť, čich, atmosférická aura a jejich manifestace v literatuře (H. Tellenbach)

? ?Nepřátelství světa? a proces (jeho) poznání: F. Kafka z perspektivy fenomenologie

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK