PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
"Motory vzpomínání": paměť, text, obraz - ABO300559
Anglický název: "Engines of Remembrance": Memory, Text, Image
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2008
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (29.05.2008)



Paměť jako kulturněkritická instance zaujímá v moderně a (historické) avantgardě důležitou pozici.
Pro Prousta je paměť, "práce vzpomínání", procesem hledání a znovuobjevování ztracené identity - ztraceného času.
Nikoliv jako návrat již známého, nýbrž jako nové vidění a poznání sebe sama a světa psaním a v textu. Literatura tzv.
postmoderny - nikoliv však její filozofický nebo literárně teoretický diskurz - už tuto kritickou dimenzi paměti nezná (nebo
"nepotřebuje"); paměť se stává "ornamentálním simulakrem" (Renate Lachmann) nebo jen hrou "na paměť" Možná proto
se paradigma mnemotechniky těší přibližně již dvě poslední desetiletí znovuoživenému zájmu, který souvisí také s pojmy a
fenomény jako simulakrum, virtualita, hyperrealita a se skutečností, že je dnes >paměť< stále častěji přenechávána
počítačům a podobným technologiím. Vilém Flusser se již v názvu svého traktátu o písmu ptá, zda má psaní budoucnost,
protože písmo nemůže nikdy dostát lidské paměti. Když Roland Barthes ve druhé části Světlé komory fotografii své matky
nereprodukuje, nýbrž pouze evokuje textem, aby tak "otevřel" potenciál naší obrazotvornosti, stává se psaný text
mnemotechnickým médiem, v jistém smyslu umělou pamětí. Co to znamená zpřítomňovat něco nebo někoho? "Koho tedy
zpřítomňujeme a proč?? Abychom smrt anulovali nebo abychom ji uchovali?", to je otázka Jacquese Derridy z jeho eseje
Smrti Rolanda Barthese, otázka, na kterou se jen ve 20. století pokoušela dát odpověď psychoanalýza stejně tak jako
fenomenologie, ikonologie, (benjaminovská) "mnemotechnická" teorie alegorie nebo (barthesovská) "mnemopatologie". V
přednášce půjde tedy o "archeologii" médií, forem a "technik" "práce vzpomínání" podle "vodítka" textů, které měly ve 20.
století - a mají i dnes - pro literárněestetickou a teoretickou diskusi o mnemotechnice iniciační význam.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (29.05.2008)

Literatura (základní)

ASSMANN, Aleida - HARDT, Dietrich (eds.): Mnemosyne. Formen und Funktionen der kulturellen Erinnerung. Frankfurt am

Main 1991.

BARTHES, Roland: Světlá komora. Bratislava 1994.

BENJAMIN, Walter: Ursprung des deutschen Trauerspiels. Frankfurt am Main. 1974

  • Dílo a jeho zdroj. Praha 1979.

CURTIUS, Ernst Robert: Evropská literatura a latinský středověk. Praha 1998.

FLUSSER, Vilém: Die Schrift - Hat Schreiben Zukunft? Göttingen 1987.

FREUD, Sigmund: Poznámka o "zázračném zápisníku". / Vybavování vzpomínek, opakování a propracovávání. In: Freud,

Sigmund: Vybrané spisy III. Práce k sexuální teorii a k učení o neurosách. Praha 1971, s. 293-296, 321-327.

HUSSERL, Edmund: Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I. Praha 2004.

  • Phäntasie, Bildbewusstsein, Erinnerung. Zur Phänomenologie der anschaulichen Vergegenwartigungen. Texte aus dem

Nachlaß (1898-1925). Husserliana, Band XXIII. Den Haag 1980.

  • Přednášky k fenomenologii vnitřního časového vědomí. Praha 1996.

LACHMANN, Renate: Gedächtnis und Literatur. Intertextualität in der russischen Moderne. Frankfurt am Main 1990.

MARIN, Louis: De pouvoirs de l'image. Paris 1993.

PANOFSKY, Erwin: Význam ve výtvarném umění. Praha 1981.

YATES, Frances A.: The Art of Memory. London - Chicago 1966.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK