Zobrazení obou dynastií v dobových pramenech a pozdějších literárních dílech sem zaměřením na tato témata:
1. Původ rodu Přemyslovců v mytologickém dávnověku. Podání Kristiánovo a Kosmovo. Komparace s původem Piastovců v kronice Galla Anonyma.
2. Knížecí pověst u Dalimila, Přibíka Pulkavy z Radenína, opata Neplacha, J. Marignoly.
3. Přemysl a pohanská doba v Hájkově fabulaci. Komparace s mytologickou dobou v Kronice G. Villaniho (Florentské letopisy doby Dantovy). Adaptace knížecí pověsti v Zemi dobré, tj. zemi České podle Poselkyně starých příběhů českých od J. Peckovského.
4. Palackého Báječné dějiny české, I, 2. Šafaříkovy Slovanské starožitnosti, J. Malý. Vlastenský slovník historický.
5. Z. Kalandra. České pohanství.
6. Etnologický přístup V. Karbusického. Báje, mýty, dějiny, Staré pověsti české.
7. Teorie D. Třeštíka. Mýty kmene Čechů, Přemyslovci aj. Názory P.Charváta. Zrod českého státu.
8. Reflexe českých pověstí v moderní literatuře. A.Jirásek, I. Olbracht, A. Ježková.
9. Kníže Václav Svatý. Kníže, nebo mnich. Analýza svatováclavských legend z literárního aspektu.
10. BoleslavI., II. a III., Jaromír a Oldřich u Kosmy a Dětmara z Merseburku.
11. Břetislav I., český Achilles v podání Kosmově a B.Krzemińské.
12. Synové Břetislava I. u Kosmy, Přibíka Pulkavy, Hájka, Palackého a Vaníčka.
13.Synové Vratislava II. (I.) v obraze Kosmově, Přibíkově, Hájkově, Palackého a V. Novotného.
14. Soběslav I. Jeho potomci a potomci Vladislava I.v zápase o knížecí stolec. Jejich osudy u Pokračovatelů Kosmových a u Dalimila. Historická interpretace a její literární kritika.
15. Přemysl I. a Václav I. reprezentanti nového typu královské moci. Jejich portréty v Druhém pokračování Kosmově, u Dalimila, Přibíka Pulkavy, Hájka, Palackého a Žemličky.
16. Král Přemysl Otakar II. V Druhém pokračování Kosmově, u Dalimila a ve Zbraslavské kronice. Jeho portréty u pozdějších historiků, počínaje Palackým. Kuthanova a Žemličkova monografie ve světle literární kritiky.
17. Václav II., Václava III. a Eliška Přemyslovna v koncepci Zbraslavské kroniky. J. Šusta: Poslední Přemyslovci a jejich dědictví, Skládal Václav II. básně milostné? In Úvahy a drobné spisy historické Josefa Šusty I. Praha 1934. Monografie Charvátové a Kopičkové a Maráze z aspektu literární kritiky.
18. Král Jan Lucemburský. Cizinec, nebo diplomat. Obraz kronikáře Petra Žitavského ve Zbraslavské kronice. Jeho adaptace v kronice Františka Pražského.Rodinná genealogie ve Vita Caroli. Karlovo hodnocení otce. Jan a básník Gillaume de Machaut. Jan v obraze F. Palackého a J. MaléhoVlastenský slovník historický. Pojetí Janovy osobnosti a geneze lucemburské dynastie v knihách J. Susty (Počátky lucemburské, Král cizinec a Otec a syn) a v monografiích J. Spěváčka (Král diplomat, Jan Lucemburský).
19. "Otec vlasti, otčím Říše, rex clericorum," metafory, nebo skutečnost. Kořeny Karlovy osobnosti v jeho Moralitách, Vlastním životopise, ve svatováclavském oficiu, v Korunovačním řádu. Karel v dílech soudobých kronikářů a pozdějších historiků. Domácí a zahraniční obraz Karlovy lidské a vladařské tváře. Z. Kalista, F. Kavka, J. Spěváček a F. Seibt.
20. "Nezdárný" syn velkého otce. Václava IV. v obraze soudobých i pozdějších autorů. Jeho role v Cestě Karla IV. do Francie. Čornejovo hodnocení v Tajemství českých kronik.
21. Zikmund Lucemburský v soudobých polemických, kazatelských a kronikářských projevech. Proměna jeho hodnocení v novodobé historické literatuře.
22. Václav Lucemburský. Netoužím po ráji. V Čechách málo známý Lucemburk. Studie M. Nejedlého. Fortuny kolo vrtkavé.
Vítány budou i vlastní návrhy témat. Další literatura bude konzultována v úvodní semináři.
Poslední úprava: Skovroňská Pavla, Mgr. (31.01.2012)
