|
|
|
||
|
Předmět je určen pro studenty prvního ročníku studia psychologie na FF UK. Studenti se v rámci předmětu seznámí se základy sociologie jako vědního oboru s důrazem na relevanci jednotlivých témat v rámci jejich oboru. Důraz je kladen na vybudování schopnosti sociologické imaginace, na schopnost rozlišovat mezi sociologickou a psychologickou perspektivou na metodologické i teoretické úrovni, a na hlubší porozumění vazeb mezi sociální strukturou a individuálním jednáním.
Sociologická analýza a uvažování jsou široce uplatnitelné napříč širokým spektrem oborů, jejichž předmět se dotýká otázek skladby a dynamiky lidských společností. Předmět je tedy relevantní pro studenty, jejichž primární obor zahrnuje zkoumání specifických kultur, kulturních prvků i specifik areálově vymezených společností, jakož i studium základních komponent v organizaci lidských společností, jako jsou náboženství, jazyk, komunikační média, historie či politika. Sociologii s dalšími vědami o člověku pojí mnohá sdílená teoretická i metodologická východiska; oborově specifické chápání studovaných jevů tak může vhled do sociologické perspektivy rozšířit o další relevantní vztahy a souvislosti. Jedním z předpokladů předmětu je možnost vzájemného obohacení perspektivy vlastního oboru a perspektivy sociologické. Cílem předmětu je poskytnout základní orientaci v oboru sociologie a v možnostech jeho využití v běžném životě a v práci profesionálně orientované na oblast psychologie. Upevnit povědomí o vzájemné pozici a možnostech obohacování psychologie a sociologie jak na rovině metodologické, tak na rovině teoretické. Získané znalosti: student rozumí základním sociologickým pojmům a je schopen je vysvětlit a interpretovat vybrané koncepty a teoretické přístupy sociologie, zná klíčové autory klasické sociologie a umí je zařadit do jednotlivých sociologických směrů; dokáže vysvětlit odlišnost sociologického pohledu na problém od jiných společenských věd, zejména psychologie; dokáže identifikovat celospolečenské roviny problémů, jež ve svém oboru řeší na úrovni jedince a uvědomuje si, kdy mu sociologie může být nápomocna při zkoumání daného problému; chápe souvislosti sociální struktury a individuálního jednání; orientuje se v základních metodologických přístupech sociologie. Získané dovednosti: student dokáže využít sociologickou imaginaci a analyzovat problém s pomocí základních sociologických pojmů a kategorií; student umí rozlišit klíčová sociologická paradigmata, srovnat základní metodologické přístupy a posoudit jejich vhodné užití; zvládne diskutovat odlišnosti a specifika pohledu sociologie a psychologie na společenské a výzkumné problémy; dokáže kriticky posoudit a diskutovat společenská témata a postavení jedince ve společnosti, analyzovat jeho jednání ve vztahu ke společenskému systému a struktuře. Obsah předmětu: O čem a k čemu je sociologie? Sociologie jako věda o člověku. Sociologie a psychologie: modely vysvětlující chování; Úvod do sociologické metody; Klasici sociologického myšlení. Individuální jednání jako recept a norma: Člověk jednající. Očekávání a sebekontrola jako základní sociologické kategorie. Kudy vede hranice mezi konformitou a autenticitou jednání? Proč je porozumění mezi lidmi nepravděpodobné? Jak sociální instituce a role zabezpečují stabilitu společnosti? Jak sociologie nahlíží na deviace? Čím je člověk bez společnosti? Sociologie deviace a kriminality; Sociální konstrukce reality; Každodenní život jako trh a jako divadlo; Konformita jako sociologické téma; Sociologie organizace a byrokracie. Jak se stáváme členy společnosti? Člověk opakující. Jak probíhá výchova dětí z hlediska sociologie? Jak si vytváříme obraz světa, v němž žijeme a jak to ovlivňuje naše představy o druhých a o nás samotných? Je člověk vymezen svojí biologickou podstatou nebo prostředím, v němž vyrůstal? Jaký je vliv školy a médií během dospívání? Teorie socializace mezi psychologií a sociologií; Genderová socializace; Reprodukce nerovností ve vzdělávání. Proč se lidé rozdělují na My a Oni? Člověk společenský. Proč se lidé rozdělují na My a Oni? Jaké prostředky k tomu používají? Proč si člověk vytváří členské skupiny? Proč se lidé rozdělují na rasy a národy? Jsou muži opravdu z Marsu a ženy z Venuše? Co to je stigmatizace a jak k ní dochází? Jak je identita sociologickým tématem? Migrace; Proměny sociálního života: individualizace; Sociologie genderu; Diferenciace společnosti – agregáty, dav, sociální skupiny, elity a masa. Nerovnost mezi lidmi a její ospravedlnění: Člověk jako společenský produkt. Proč existuje nerovnost mezi lidmi? Jak vypadá společenský žebříček z hlediska sociologie a co je pro postavení člověka určující? Jak postavení člověka ovlivňuje jeho chování, vkus, šanci na dožití či jakého si vybereme životního partnera? Jakou roli hraje ve společnostech konflikt? Sociologie náboženství; Sociologie médií; Sociální nerovnost a stratifikace, chudoba a mobilita. Jaká je podstata proměn současného světa? Člověk měnící (se). Jaké dopady mají procesy racionalizace, individualizace a urbanizace na naši identitu, chování a životy? Jaké dopady mají na naše chápání nás samých i světa kolem nás? Česká společnost a její vývoj; Společnost a příroda; Společnost a vědění. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (24.10.2023)
|
|
||
|
Cíle kurzu Kurz má za cíl pomoci studentům: · pochopit, jak sociální struktury ovlivňují jednání, identitu a každodenní interakce jedinců i kolektivů; · porozumět klíčovým sociologickým pojmům a teoretickým přístupům; · seznámit se s klíčovými autory; · rozvíjet kritické myšlení a analýzu komplexních společenských jevů v sociologické i oborových perspektivách; · rozlišit oborové perspektivy a identifikovat jejich možné vzájemné obohacení, tedy rozvíjet schopnosti mezioborové analýzy i spolupráce.
Vzdělávací výstupy kurzu Na konci kurzu by studenti měli: · rozumět klíčovým pojmům, teoretickým přístupům a konceptům probíraným v kurzu; · prokázat znalost a porozumění základních východisek odborných debat vedených o klíčových tématech pokrytých v kurzu; · dokázat nahlédnout společenské jevy v širším komplexu vztahů a rozumět tomu, jak sociální instituce a struktury ovlivňují každodenní chování lidí a vice versa; · kriticky analyzovat, na úrovni úvodního kurzu, témata probíraná v rámci kurzu. Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (12.02.2018)
|
|
||
|
Získání atestace je podmíněno aktivní účastí a prací v seminárních hodinách (příprava a samostatná práce mimo hodinu), splněním průběžně zadávaných úkolů a testů (obsahujících krátké kontrolní otázky testující porozumění probrané látce), a závěrečným testem ověřujícím základní znalosti očekávané od absolventa předmětu. Poslední úprava: Andrlová Jarmila, Mgr. (12.09.2024)
|
|
||
|
Petrusek, M. (2009). Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (24.10.2023)
|
|
||
|
Organizace výuky Výuka je pak zaměřena na klíčové sociologické téma vždy prostřednictvím aktuálního problému, na němž je kromě samotné látky ukázána specifičnost a přidaná hodnota sociologické perspektivy. Nebude-li nařízeno jinak, probíhá výuka prezenčně dle rozvrhu. Na prezenční výuku se studenti samostatně připravují s pomocí online podpory kurzu v Moodle. Prezenční výuka je do značné míry postavena na této přípravě. Bude-li v průběhu semestru nutné přejít na distanční výuku, bude předmět realizován distančně v Moodle. Studenti budou mít k dispozici strukturované lekce obsahující komentář vyučujících (písemně či audiovizuálně) a povinné i doplňující materiály. V návaznosti na lekce a na ně navazující samostudium diskutují studenti ve skupinových fórech a řeší zadaný úkol, popř. plní kontrolní testy. V distanční formě studia neprobíhá přímá výuka (tj. neprobíhají online přednášky v čase rozvrhu). Studenti mají v čase rozvrhu výuky možnost konzultací a práce ve skupinách za asistence vyučujících online. Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (21.02.2022)
|
|
||
|
Tematická struktura kursu: 1 // O čem a k čemu je sociologie? A k čemu je studentovi prvního ročníku jiného oboru? Na co se sociologie ptá a proč? 2 // Proč se lidé rozdělují na My a Oni? Jste přesvědčeni že lidé jsou jedinečné neopakovatelné bytosti? A aplikujete na ně nějaké stereotypy? A můžeme přemýšlet sami o sobě bez druhých a bez stereotypů kolem nás? Jaký význam pro naše Já mají skupiny, k nimž se hlásíme? Proč rasismus a nacionalismu již dávno nevymizel? 3 // Konformita Nakolik jednáme a myslíme svobodně, a nakolik nemůžeme vystoupit z rámců, norem a rolí, do kterých nás vychovalo naše okolí? Proč je kolem nás tolik konformity? A je (podle sociologie) možné být nekonformní? 4 // Socializace Jak si vytváříme obraz světa, v němž žijeme a jak to ovlivňuje naše představy o druhých a o nás samotných? Jsme určeni spíše naší biologickou podstatou nebo spíše prostředím, v němž jsme vyrůstali? Kde je hranice mezi autentickým já a tím, čím nás učinila společnost? 5 // Deviace Jsou všichni devianti společensky nebezpeční? A co je to vlastně deviace? Proč je dnes okolo nás tolik zločinu? Co dělá ze člověka zločince? Zvláštní osobnostní rysy, genetická predispozice, nějaká psychická anomálie, nebo snad společenské podmínky, ve kterých žije? A deviace sebevraždy – dovedete si tento v podstatě vysoce individuální akt představit jako sociologické téma? 6 // Nerovnost a chudoba Proč existuje nerovnost mezi lidmi? A proč je lidmi do určité míry přijímána a tolerována? Co je pro postavení člověka ve společnosti určující? A co všechno naše pozice ve společnosti ovlivňuje - chování, vkus, šanci na dožití či jakého si vybereme životního partnera? Jak se můžeme ocitnout v pasti chudoby a jaké jsou její důsledky? 7 // Média a ideologie Proč společnost potřebuje ideologii? Jak poznáme, že jsme pod vlivem ideologie? Můžeme se opřít o „zdravý rozum“? Jak chápe sociologie „zdravý rozum“? Jak nás ovlivňují masová média? Můžeme v mediálním zobrazování společnosti najít nějaké pravidelnosti, které se odlišují od skutečného stavu věcí? Z čeho tato pravidla vyrůstají? Jak ovlivňují chování a postoje lidí ve společnosti? Mají vůbec masová média v dnešní době Facebooku a Twitteru nějaký vliv? Žijeme v rozpadající se společnosti? 8 // Souhrnné téma: gender Téma, které se dotýká nás všech a ve kterém se potkává vše, co jsme se v kurzu dosud dozvěděli. 9 // Proč se nedaří řešit problémy společnosti? (konkretizace ve výkladu dle přednášejícího) Proč jsou mnohé organizace ustrnulé? Proč je mnohdy tak těžké u závažných problémů zavést efektivní řešení? 10 // Jak jsme k tomu došli? Jinými slovy: jak k tomu sociologie došla? Aneb počátky sociologického myšlení (bez základů by to nešlo). 11 // Sociální změna Jaké změny jsou podle sociologie zásadní pro pochopení dnešních společností a jejich směřování? Změny probíhající ve společnosti mohou být dočasné a povrchové, ale také mít povahu dlouhodobého trendu či náhlé hluboké (strukturální) změny, která vytvoří na dlouhou dobu nové podmínky pro sociální existenci. V přednášce se zastavíme u několika dlouhodobých trendů a výrazných zlomů, kterými se sociologie zabývá a u kterých panuje shoda. Zastavíme se tak mj. u následujících otázek. Jak se mění sociální život ve společnosti? Jsou si lidé dnes více "cizí"? A stojí za podobou dnešního sociálního života pouze sociální média a smartphony? Jak sociologie vztahy mezi lidmi a "sociální život" vlastně zkoumá? Jaký je odborný obsah pojmů globalizaci, postindustriální společnost a informační společnost? Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (02.02.2023)
|