|
|
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. (23.08.2023)
vzorky, které reprezentují širší autorskou, žánrovou i dobovou podobu literatury. Od textové interpretace bude výklad postupovat k širším kontextovým celkům, a bude tudíž směřovat k co nejširším generalizacím a abstrakcím, které četba a interpretace daného textu umožní. Posluchač by měl nejen získat základní literárněhistorické nástroje, které mu umožní obdobně se - už samostatně - vztahovat k jiným textům daného historického období, ale měl by také vnímat, jak kontextovou interpretací nabývá jiných podob i strukturace textu, a tudíž i naše schopnost v textu cosi "vidět" a "nacházet". Inspirací k tomuto pojetí je koncept Pierra Bourdieua, především pak jeho pojmy literární/kulturní pole a habitus. Předměty Čtení děl české literatury (starší české literatury, 19. století, 20. století I a 20. století II) jsou jednoznačně koncipovány jako úvodové předměty, jež mají nabídnout elementární nástroje a výchozí vhled do dané problematiky. Jsou míněny pro studenty I. ročníku bakalářského studia a lze je absolvovat nejpozději ve II. ročníku studia. Práce předložené k atestaci až ve III. ročníku studia se neuznávají. |
|
||
Poslední úprava: NARATOLOGIE (30.08.2019)
Základní literatura: JANOUŠEK, Pavel a kol.: Dějiny české literatury 1945-1989. Sv. I: 1945-1948. Praha: Academia, 2007. HRUŠKA, Petr; MACHALA, Lubomír; VODIČKA, Libor; ZIZLER, Jiří, eds.: V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008.
BÍLEK, Petr A., ed.: James Bond a major Zeman: Ideologizující vzorce vyprávění. Příbram: Pistorius & Olšanská 2007. Jak reflektujeme českou literaturu vzniklou v zahraničí. Praha: Obec spisovatelů 2000. http://www.ucl.cas.cz/edicee/sborniky/konferencni/17-jak-reflektujeme-ceskou-literaturu-vzniklou-v-zahranici
|
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. (23.08.2023)
Požadavky na obsahovou a formální podobu písemné práce z předmětu Čtení děl české literatury 20. století II (od roku 1939)
Obsahové vymezení práce (Při psaní práce je zkopírujte do samotné práce za její úvodní záhlavní (viz bod e) – od jména až po prohlášení) – dodržení tohoto zadání je součástí hodnocení práce): Práce se zaměří na interpretaci jednoho vybraného díla, jež splňuje parametry beletristického díla české literatury, publikovaného poprvé v letech 1939 – letos. Práce bude dodržovat parametry esejistického žánru, který umožňuje jistou míru subjektivity, tedy uvažování a psaní formou „já“ (a nikoli majestátní plurál „my“) a tematizace hledání interpretačních cest. Esejističnost ale rozhodně neznamená předvádění svých čtenářských impresí, ani prvoplánové deklarování názorů. Názor si vytvoří každý (a proto to fakt nikoho nezajímá); student oboru potřebuje umět vytvořit výkladový argument. V práci nebudou ani žádná doporučení typu „kniha je velmi podnětná a měl by si ji přečíst každý“ a podobná rezidua středoškolského pojetí literatury. Modelovým čtenářem vaší práce jsem já, nikoli nějaká imaginární veřejnost na internetu. Výklad vybraného díla bude usilovat postihnout a vyložit dva základní aspekty (nemusejí být nutně odděleny a následovat po sobě, směřování k oběma může v textu i splývat): a) vnitřní strukturaci a významový potenciál textu, tedy způsob ustrojení fikčního světa (postavy, prostor, časové uspořádání, dějová kompozice, stěžejní motivy) a způsob zprostředkování tohoto fikčního světa (lze se do hloubky zaměřit na jeden aspekt a ostatní postihnout v hrubých obrysech); b) možnosti a způsoby zapojení daného díla do nějak zřetelně koncipovaného kontextu (kontext autorského díla, žánrový kontext, dobový kontext, kontext tematický či motivický apod.). Práce bude mít rozsah minimálně 10 000 a maximálně 20 000 znaků (včetně mezer) – tento vložený text se do rozsahu nepočítá.
Formální podoba a další náležitosti (nekopíruje se do textu práce) a) Písemná práce se nesmí dopouštět plagiátorství ani podvodů označovaných jako contract cheating, akademický ghostwriting či psaní prací na zakázku. Plagiátorstvím se rozumí nejen doslovné či parafrázované přebírání pasáží jiného textu bez označení citace, ale také přebírání cizojazyčných textů a jejich překládání (ať už svým vlastním převedením do češtiny, nebo s využitím překladače) bez označení těchto pasáží jako citací. Podrobnější poučení o problematice podvodného jednání při psaní písemných prací ve čtivé a srozumitelné podobě nabízejí např.: i) FOLTÝNEK, Tomáš a kol.: Jak se vyhnout plagiátorství: Příručka pro studenty. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2020. Ke stažení na https://www.akademickaetika.cz/static/soubory/stranka-36/jak-se-vyhnout-plagiatorstvi-prirucka-pro-studenty-23.pdf ii) MACH, Jan; FOLTÝNEK, Tomáš: Jak předcházet psaní prací na zakázku. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum 2021. Ke stažení na https://www.akademickaetika.cz/static/soubory/stranka-70/prirucka-jak-predchazet-psani-praci-na-zakazku-30.pdf Vezměte prosím přinejmenším na vědomí, že při použití práce sepsané pro vás na zakázku se stáváte na zbytek života dobře vydíratelnými: ten, kdo vám práci napsal, má zcela spolehlivé důkazy, že ji napsala on/-a, a nikoli vy. Jakmile uděláte slušnou kariéru v jakékoli oblasti, buď vám tuto kariéru takové zveřejnění vašich dávných podvodů zruinuje, anebo budete muset na požadavky přistoupit. V případě prokázání plagiátorství či předložení práce napsané na zakázku je předmět atestován známkou „neprospěl“ bez možnosti nápravného pokusu. Práce jsou namátkově kontrolovány s využitím antiplagiátorského softwaru. b) Součástí myšlenkového výkonu obsaženého v písemné práci je i volba názvu práce (titul, podtitul). Tento název se musí lišit od názvu díla, jemuž je práce věnována. Práce nazvané stylem „Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota“ budou hodnoceny jako práce, které tento požadavek nesplňují. c) Tvrzení, která vytvářejí argumentační kostru práce, musejí být vesměs podložena odkazy na zdroje, z nichž je dané tvrzení přejímáno. Tento požadavek se netýká všeobecně sdílených soudů (výrok typu „Jaroslav Seifert psal poezii“ není třeba podkládat odkazem, protože v rámci odborného diskursu se jednoznačně ví, že Seifert psal poezii), ale týká se všech specifikujících interpretačních tvrzení a generalizujících výroků, jež zjevně nepocházejí z výzkumu pisatele předkládané práce, a přitom mají charakter „objevu“, hypotézy či argumentu, z něhož se odvíjejí další tvrzení. Když tedy např. píšeme: „Kritika jeho román přijala negativně“, je třeba toto tvrzení doložit buď výčtovým odkazem na konkrétní recenze, v nichž lze takové negativní přijetí najít, anebo odkazem na autoritativní zdroj, který toto tvrdí. Obecně řečeno: To, co nepochází z vaší vlastní hlavy, musí být vyjádřeno tak, aby bylo z textu zřejmé, odkud to pochází. d) Součástí práce je i soupis primární (pramenné) a sekundární (odborné) literatury v provedení dle citační normy ČSN ISO 690 z roku 2022 (příklad knižní publikace: Jméno tvůrce. Název. Vydání (jde-li o jiné než 1. vydání). Místo publikování: Nakladatel, rok.) ISBN není třeba pro účely našich oborů uvádět. Student je zodpovědný za to, že v soupisu uvede skutečně všechny odborné práce, které použil. Neuvádějí se zde obecné příručky typu Pravidel českého pravopisu, Slovníku cizích slov apod., pokud z nich není v práci citováno. Podrobnější poučení o způsobech citování a vytváření seznamu použité literatury nabízí např. online brožura Výklad normy ČSN ISO 690:2022. Brno 2023, dostupné na: https://www.citace.com/Vyklad-CSN-ISO-690-2022.pdf (zvláště s. 59–65, kde jsou praktické příklady citací). Základní pokyny jsou i na webu ÚČLK v sekci Studium / Požadavky na odborné práce: https://uclk.ff.cuni.cz/studium/pozadavky-na-odborne-prace/ e) Formální podoba práce. V záhlaví či na samém začátku textu bude uvedeno: Jméno a příjmení a ročník studia Název a kód předmětu, v jehož rámci je atestační práce odevzdávána, a akademický rok Prohlášení: "Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval/a samostatně, že jsem řádně citoval/a všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita k získání atestace v rámci jiného předmětu." Písemnou práci odesíláte ve formátu Word či PDF jako přílohu na e-mail vyučujícího. Práce odeslané do 30. 6. akademického roku, v němž máte předmět zapsán, jsou atestovány s komentářem (e-mailem) a s možností ústní konzultace (kdykoli v rámci konzultačních hodin). Práce odeslané od 1. 7. do 31. 7. jsou atestovány bez zpětného komentáře. Práce zaslané po 31. 7. nejsou čteny ani atestovány. |
|
||
Poslední úprava: NARATOLOGIE (30.08.2019)
Forma výuky: |
|
||
Poslední úprava: NARATOLOGIE (05.04.2023)
Předmět je povoleno zapsat si i opakovaně (při neúspěchu v jednom akademickém roce jej lze znovu absolvovat následující akademický rok). |