NástěnkaNástěnka(verze: 239)
Lístek
   Přihlásit přes CAS
Informace o lístku
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta   
Předmět: NMET062 Projektový seminář II
Rozvrhový lístek:    
Osoba: RNDr. Eva Holtanová, Ph.D.   
Katedra: Katedra fyziky atmosféry (32-KFA)   
Platnost od: 02.10.2017   
Platnost do: 30.09.2018   
Lístek vytvořen: 22.02.2018 08:39   
Poslední změna: 18.04.2018 12:12 
Program projektového semináře v LS 2018 

Seminář se koná ve středu ve 14:50 v seminární místnosti Katedry fyziky atmosféry v 11.patře katedrálního objektu v Tróji.

21.2. Seminář se nekoná

 

28.2.

Mgr. Jan Mejsnar

RNDr. Ing. Libor Kukačka: Procesy šíření znečištění uvnitř městské zástavby

V rámci přednášky budou prezentovány výsledky experimentálního výzkumu vlivu různého geometrického uspořádání městské zástavby na procesy šíření znečištění v uličních kaňonech a křižovatkách. Bude představena detailní analýza skalárních toků znečištění uvnitř zástavby včetně kvantitativního porovnání pozorovaných jevů.

7.3. Seminář se nekoná

14.3. prezentace řešitelů SFG

 

Zuzana Gruberová: Fraktální vlastnosti meteorologických objektů

Fraktály jsou klasifikovány jako matematické objekty, struktury vykazující sebepodobnost však můžeme pozorovat na mnoha místech v přírodě. Cílem tohoto projektu bylo studium fraktálních vlastností vybraných atmosférických objektů - sněhových vloček.


Kateřina Vodičková: Vícedenní proměnlivost teploty vzduchu ve střední Evropě

Cílem projektu bylo analyzovat vícedenní proměnlivost teploty vzduchu na území střední Evropy v období 1951-2010. Tento projekt je rozšířením předchozího zkoumání mezidenní proměnlivosti teploty vzduchu na tomto území. Byla analyzována data z databáze E-OBS a ze tří stanic ve střední Evropě. Budou prezentovány vybrané základní charakteristiky vícedenní proměnlivosti teploty vzduchu a jejich změny.

Tatsiana Bardachova: Vztah mezi lokálním pozaďovým klimatem a intenzitou městského tepelného ostrova.

Cílem projektu bylo studium závislosti mezi intenzitou městského tepelného ostrova a lokálním pozaďovým klimatem pro 26 velkých měst střední Evropy. Pro charakterizaci klimatu města byla zvolena řada meteorologických parametrů (denní a noční teplota vzduchu ve dvou metrech, množství dopadajícího slunečního záření, srážky, rychlost větru v deseti metrech a výška mezní vrstvy atmosféry).  Pro zkoumaní jsme vybrali dvě období: současnou dobu - roky 2001 až 2010 a blízkou budoucnost - roky 2041 až 2050. Ve výzkumu byla použita data z modelů SLUCM a CLMU.


21.3. Seminář se nekoná


28.3. RNDr.Kateřina Šindelářová, Ph.D.: Emisní data v atmosférických modelech

Prezentace se zaměří na přípravu a použití emisních dat pro simulace kvality ovzduší pomocí chemických transportních modelů. Emise je jedním ze tří základních procesů ve zjednodušeném atmosférickém modelu (emise - transport / chemická proměna - depozice). Výsledek chemického modelu do značné míry závisí na kvalitě emisních dat. Přestože se jejich přípravě věnuje nemalé úsilí, vzhledem k rozmanitosti zdrojů, prostorové i časové dynamičnosti jsou emisní data stále spojena se značnou nejistotou. Příspěvek představí emisní data obecně, s bližším pohledem na emise z biogenních zdrojů, kterým se na katedře aktuálně věnuje evropský projekt CAMS.

 

4.4. Seminář se nekoná

11.4. Seminář se nekoná - konání konference EGU 2018


18.4.

Mgr. Patrik Benáček: Korekce systematických chyb u družicových pozorování v numerickém modelu ALADIN

Družicová pozorování jsou významnou součástí asimilačních systémů uvnitř numerických předpovědních modelů. Dříve než jsou tato data asimilována, je nutné odstranit jejich systematické chyby (bias), které mohou znehodnotit počáteční podmínky a následnou předpověď modelu. Ke korekci biasu se využívá v modelu ALADIN jednoduchá lineární regrese, která je implementována do váhové funkce variačního asimilačního schématu (VarBC).
Metoda VarBC se ukázala jako velmi efektivní u globálních modelů, avšak její aplikace v regionálním modelu vyžaduje další ladění. Cílem prezentace je nastínit
problematiku korekce systematických chyb u družicových pozorování, poukázat na nedostatky VarBC v modelu ALADIN a ukázat aktuální výsledky nového
naladění této metody.

 

David Rýva: Konvektivně mimořádný rok 2017

Loňský rok přinesl nejen plošně netypické rozdělení četnosti bouřek v rámci České republiky, ale i neobvyklé situace s výskytem velkého množství intenzivních projevů konvekce. Některé z nich jsme u nás považovali ještě v poměrně nedávné době za velmi vzácné a nebo byly většině lidí, včetně profesionálních meteorologů, naprosto neznámé. Řeč je konkrétně o supercelách, jakožto jednom ze spektra typů konvektivních bouří, ale i o derechech, jakožto doprovodném větrném jevu konvektivních systémů. Oba zmíněné jevy se v loňském roce objevily na území ČR v naprosto nevídaném množství a zřejmě tak potvrzují to, co naznačovaly už poznatky z předešlých let, že zde nepůjde o nic vyjímečného. Co stojí za tak vysokou četností těchto jevů v poslední době? Skutečně těchto jevů přibývá a nebo je za tím vším ještě něco jineho?


25.4.

Mgr. Jindřich Šťástka: Detekce vodní páry v oblasti horní troposféry a spodní stratosféry metodou rozdílu jasových teplot

Detekce vodní páry v oblasti horní troposféry a spodní stratosféry UTLS (z anglického Upper Troposphere Lower Stratosphere) je stále velmi aktuální a nelehkou úlohou. Jedním z důvodů této situace jsou velmi malé koncentrace vodní páry v této oblasti atmosféry a tím pádem i jejich komplikované měření. I přes tyto malé koncentrace je vodní pára jednou z nejdůležitějších atmosférických složek z pohledu termodynamických a radiačních procesů, proto je znalost jejího rozložení velmi důležitá. Jeden z přístupů, jak detekovat vodní páru v oblasti UTLS, je metoda rozdílu jasových teplot. V této prezentaci tuto metodu popíšeme a ukážeme možnosti jejího využití.

Mgr. Hana Chaloupecká: Model času příchodu pro oblaky kontaminantu v městské zástavbě

V prezentaci bude představen nový model, pomocí něhož je možné zjistit čas příchodu oblaku po krátkodobém úniku plynu v rámci idealizované městské zástavby. Tímto modelem je možné zjistit jak nejpravděpodobnější čas příchodu oblaku, tak i extrémní časy příchodu, které mohou nastat.


2.5. Seminář se nekoná


9.5. Hynek Bednář, Lenka Crhová


16.5. Seminář se nekoná - rektorský sportovní den


23.5. Seminář se nekoná

   
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK