Branch programme/details

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele ruského jazyka na 2. stupni základní školy, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech středních škol. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT bezprostředně navazuje na bakalářský studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání ve všech lingvistických, literárněvědných i lingvodidaktických disciplínách. Student je veden ke komplexnímu chápání ruského jazykového systému na všech jeho úrovních, přičemž pozornost je věnována zejména stylistické a pragmatické rovině. Literárněvědná složka studia rozšiřuje již získané poznatky a vede k rozvoji dovednosti recepce různých druhů textů. Studenti jsou v průběhu studia vedeni k reflexi jednotlivých aspektů cizojazyčné výuky se zřetelem k češtině jako mateřskému jazyku žáků, jsou seznamováni s moderními trendy ve výuce. Výuka všech lingvodidaktických předmětů je úzce propojena s jednotlivými druhy praxí.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy  - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Dějepis se zaměřením na vzdělávání.  

Studijní program Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy je navazujícím magisterským programem, určeným především pro budoucí učitele dějepisu na všech typech škol.
Odborné znalosti získané v bakalářském stupni studia jsou doplňovány specializovanými předměty (Dějiny historiografie, Historiografie a historická metodologie, Vizuální a mediální kultura, specializační historické semináře, volitelné předměty), které rozvíjejí teoretickou a metodologickou připravenost studentů. Důraz je kladen na rozvoj historického myšlení a historických kompetencí, stejně jako na osvojení základních vývojových linií českých dějin ve světovém kontextu.

Odborné historické zázemí je přitom provázáno s prohlubováním znalostí a dovedností v oborové didaktice, která získává v profilaci studijního programu klíčové postavení. Cílem studijního programu je schopnost propojovat všechny poznatky sloužící k porozumění problémům vzdálené i nedávné minulosti a jejich explikaci pro potřeby pedagogické praxe, probíhající především ve škole, ale i mimo školu.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy 

Přijímací zkouška vychází z povinných předmětů bakalářského studia Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání. Přijímací zkouška má písemnou formu. Zkouška ověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti z ruské fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, geografie, literatury, kultury a reálií v česko-ruském a evropském kontextu, didaktiky ruského jazyka a dovednost čtení s porozuměním na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy. Přijímací test zahrnuje analýzu textu z hlediska literárního, kulturologického a jazykového, test z gramatiky, lexikologie, fonetiky a didaktiky ruského jazyka, překlad z ruštiny do češtiny a z češtiny do ruštiny. Délka testu je 60 min.

2) Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná. V testu se ověřují schopnosti chronologického, logického a historického myšlení a dobrá orientace v českých a světových dějinách, v rozsahu povinných předmětů, vyučovaných v bakalářském studijním programu Dějepis se zaměřením na vzdělávání. Zároveň se předpokládá rozhled po kulturně-společenském dění. Délka testu je 60 min.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Admission to Master's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate. Admission to Post-Bachelor studies (Master's programme) is likewise conditioned by completed education in any type of study programme.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

ADAMEC, P. a kol. Morfologie ruštiny I, II. Brno: MU, 1996, 1997.

KASACK, W. Slovník ruské literatury 20. století. Olomouc: Votobia, 2000.
Krátky slovník ruských spisovateľov. Bratislava: UK, 2003.

KONEČNÝ, J. Praktická fonetika ruského jazyka pro budoucí učitele. Praha: UK v Praze – PedF, 2015.

FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenije i glagol. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-glagol-morfologie-soucasneho-ruskeho-spisovneho-jazyka-uvod-sloveso

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: imennyje časti reči, narečije, nepolnoznamenatelnyje časti reči. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2021. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologie-soucasneho-ruskeho-jazyka-pro-ucitele-2

KUPCEVIČOVÁ, J. Russkaja orfografija v pravilach, upražněnijach i tablicach. Ostrava: Repronis, 2005.

MISTROVÁ, V., OGANESJANOVÁ, D., TREGUBOVÁ, J. Cvičebnice ruské gramatiky. Praha: Polyglot, 2004.

PAROLEK, R., HONZÍK, J. Ruská klasická literatura. Praha: Svoboda, 1977.

ROZBOUDOVÁ, L., KONEČNÝ, J. Sovremennaja didaktika russkogo jazyka kak vtorogo inostrannogo: jazykovyje sredstva.. Praha: Karolinum, 2018.

ROZBOUDOVÁ, L. Leksikologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenie i semasiologija. Praha: Univerzita Karlova, 2022. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/leksikologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-semasiologiya

ROZBOUDOVÁ, L. Лексикология современного русского литературного языка: ономасиология, классификация словарного запаса русского языка, фразеология. Praha: Univerzita Karlova, 2022. Dostupný z: https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/leksikologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-onomasiologiya-klassifikaciya-slovarnogo-zapasa-russkogo-yazyka-frazeologiya

ROZBOUDOVÁ, L. Seminární cvičení z lexikologie ruského jazyka.Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2024. ISBN 978-80-7603-433-4.

ROZBOUDOVÁ, L., GETMANENKO, N., VASILYEVA, E. Kulturnaja istorija Rossiji. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/kulturnaya-istoriya-rossii-kulturni-historie-ruska

SKOKAN, L. Reálie Ruska. Praha: Fortuna, 2009.
Sovremennaja russkaja literatura I, II. Moskva: Akademija, 2003.

ŠVANKMAJER, M. a kol. Dějiny Ruska. Praha: Lidové noviny, 2004.

VAVREČKA, M. Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989.

ZADRAŽILOVÁ, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha: UK, 1995.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Burke, Peter. Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.

Bůžek, Václav – Smíšek, Rostislav (eds.). Habsburkové 1526–1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii. Praha 2017.

Cerman, Ivo (ed.). Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti. Praha 2016.

Cardini, Franco. Evropa a islám. Praha 2004.

Franzen, August. Malé dějiny církve. Kostelní Vydří 2006.

Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk (eds.). Dějiny hospodářství českých zemí. Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha 2006.

Judt, Tony. Poválečná Evropa: Její historie od roku 1945. Praha 2017.

Nálevka, Vladimír. Studená válka. Praha 2003.

Rapp, Francis. Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V. Praha-Litomyšl 2007.

Roberts J. M. Přehledné dějiny světa. Praha-Plzeň 2002.

Rychlík, Jan – Penčev, Vladimir. Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Praha 2018.

Sommer, Petr – Žemlička, Josef – Třeštík, Dušan (eds.). Přemyslovci. Budování českého státu, Praha 2009.

Šarochová, Gabriela et alii (eds.). České země v evropských dějinách, 1-4, Praha 2006.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako učitel ruského jazyka na 2. stupni ZŠ a všech typech SŠ a také v jazykových školách. Vzhledem k dosažené úrovni komunikační kompetence minimálně na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce může najít uplatnění i mimo sféru vzdělávání v různých domácích a mezinárodních institucích a organizacích, médiích a tiskových agenturách.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent studijního programu Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy je především určen pro působení jako učitel dějepisu 2. stupni základních škol a na všech typech středních škol. Uplatnit se může též v dalších státních, samosprávných a soukromých institucích, které se věnují vzdělávání, výchově, případně i správní a vědecké činnosti. V nich se může zabývat zejména popularizačními a výchovnými aktivitami (např. jako kurátor, lektor či metodik v paměťových institucích). Současně může absolvent v případě zájmu pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.