Branch programme/details

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studium magisterského studijního programu Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy poskytuje absolventovi plnou aprobaci pro výuku předmětu Občanská výchova na druhém stupni základní školy a předmětů Základy společenských věd, Společenské vědy, Občanská výchova a Občanská nauka na všech typech středních škol. Cílem studijního programu Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd je poskytnout absolventovi vzdělání ve společenských vědách s důrazem na jejich interdisciplinární provázanost a jejich vztah k problematice současného světa. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, metodické a výchovné stránky vzdělávání a studující učí pracovat s rozdílnými předpoklady a východisky, jež jednotlivé společenské vědy skýtají pro porozumění člověka a současné společnosti. Studijní program zrcadlí tematickou strukturu odpovídajících vzdělávacích oblastí. Vedle odborných znalostí vybavuje absolventa odbornými dovednostmi a způsobilostmi v pedagogické práci, komunikaci, argumentaci a v systematickém a kritickém postoji k výzvám současného svět. Specifikem tohoto studijního programu je interdisciplinarita a jeho orientace na problémy současného světa, vzdělání v oblasti soudobých směrů vyučování a v praktickém osvojení efektivních didaktických metod práce s interdisciplinárním provázáním se sociálními vědami a filosofie. 

Jedinečnost vzdělávacího programu spatřujeme v důrazu na obě základní složky učitelské přípravy a jejich provázanost (obor a oborová didaktika) ve spojení s učitelskou propedeutikou (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika). V učitelských programech na Pedagogické fakultě UK je kladen velký důraz na reflektivní přístupy v nabývání profesních kompetencí s cílem diferencovat metody a vzdělávací prostředky, individualizovat a diferencovat přístupy k žákům, včetně důrazu na formativní hodnocení žáků.

Studijní plán „maior“ obsahuje předměty směřované k závěrečné práci: seminář, příprava a odevzdání diplomové práce.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy  - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Dějepis se zaměřením na vzdělávání.  

Studijní program Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy je navazujícím magisterským programem, určeným především pro budoucí učitele dějepisu na všech typech škol.
Odborné znalosti získané v bakalářském stupni studia jsou doplňovány specializovanými předměty (Dějiny historiografie, Historiografie a historická metodologie, Vizuální a mediální kultura, specializační historické semináře, volitelné předměty), které rozvíjejí teoretickou a metodologickou připravenost studentů. Důraz je kladen na rozvoj historického myšlení a historických kompetencí, stejně jako na osvojení základních vývojových linií českých dějin ve světovém kontextu.

Odborné historické zázemí je přitom provázáno s prohlubováním znalostí a dovedností v oborové didaktice, která získává v profilaci studijního programu klíčové postavení. Cílem studijního programu je schopnost propojovat všechny poznatky sloužící k porozumění problémům vzdálené i nedávné minulosti a jejich explikaci pro potřeby pedagogické praxe, probíhající především ve škole, ale i mimo školu.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška má podobu písemného testu. Test prověřuje orientaci uchazeče ve společenskovědních oborech a porozumění odbornému textu v návaznosti na bakalářské studium, zejména na tzv. profilující povinné předměty.

Test se skládá z 10 otázek (úryvků z odborného textu), uchazeč volí ze tří alternativ, z nichž jen jedna je správná. Každá správná odpověď na otázku je hodnocena 3 body. Délka testu je 50 min.

2) Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná. V testu se ověřují schopnosti chronologického, logického a historického myšlení a dobrá orientace v českých a světových dějinách, v rozsahu povinných předmětů, vyučovaných v bakalářském studijním programu Dějepis se zaměřením na vzdělávání. Zároveň se předpokládá rozhled po kulturně-společenském dění. Délka testu je 60 min.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Admission to Master's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate. Admission to Post-Bachelor studies (Master's programme) is likewise conditioned by completed education in any type of study programme.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2025.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2025) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2025, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2025.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

VŠ učebnice, skripta a odborné publikace z dějin filosofie, ze základů systematické filosofie, etiky, práva, ekonomie, logiky, sociologie, politologie, kulturní antropologie a religionistiky.

ADORNO, Theodor W. a HORKHEIMER, Max. Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Praha: OIKOYMENH, 2009.

ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2013.

AUGUSTIN. Vyznání. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2019.

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2018.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika I. Praha: SOFIS, 1999.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika II. Praha: SOFIS, 2001.

BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007.

Dahl, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001.

ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál, 2008.

Fiala, Petr, Krutílek, O Ondřej a Pitrová, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2018.

GIDDENS, Anthony a Philip W. SUTTON (ed.). Sociologie. Praha: Argo, 2013.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod k dějinám filosofie. Praha: Rovnost, 1952.

HEYWOOD, Andrew. Politologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.

KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda, 1996.

Karlas, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015.

LOCKE, John. Esej o lidském chápání. Praha: OIKOYMENH, 2012.

 LYOTARD, Jean-François. O postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem: postmoderní situace. Praha: Filosofický ústav AV ČR, 1993.

MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004.

PETRUSEK, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009.

PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek]. Praha: Herrmann & synové, 1997.

PLATÓN. Gorgias. Praha: OIKOYMENH, 2000.

PLATÓN. Sofistés. Praha: OIKOYMENH, 2009.

SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Praha: Vyšehrad, 2004.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2004.

VLČEK, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha: Codex Bohemia, 1998.

WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia, 2019.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Burke, Peter. Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.

Bůžek, Václav – Smíšek, Rostislav (eds.). Habsburkové 1526–1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii. Praha 2017.

Cerman, Ivo (ed.). Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti. Praha 2016.

Cardini, Franco. Evropa a islám. Praha 2004.

Franzen, August. Malé dějiny církve. Kostelní Vydří 2006.

Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk (eds.). Dějiny hospodářství českých zemí. Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha 2006.

Judt, Tony. Poválečná Evropa: Její historie od roku 1945. Praha 2017.

Nálevka, Vladimír. Studená válka. Praha 2003.

Rapp, Francis. Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V. Praha-Litomyšl 2007.

Roberts J. M. Přehledné dějiny světa. Praha-Plzeň 2002.

Rychlík, Jan – Penčev, Vladimir. Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Praha 2018.

Sommer, Petr – Žemlička, Josef – Třeštík, Dušan (eds.). Přemyslovci. Budování českého státu, Praha 2009.

Šarochová, Gabriela et alii (eds.). České země v evropských dějinách, 1-4, Praha 2006.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy – základy společenských věd připravuje absolventy k učitelské profesi na druhém stupni základních škol, na vyšších odborných školách, na gymnáziích a na všech ostatních typech středních škol. Pokud absolvent nevolí učitelské povolání uplatní se ve státních i soukromých institucích zabývajících se vědou, školstvím, vývojem a inovacemi, může nalézt uplatnění v kulturních institucích.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent studijního programu Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy je především určen pro působení jako učitel dějepisu 2. stupni základních škol a na všech typech středních škol. Uplatnit se může též v dalších státních, samosprávných a soukromých institucích, které se věnují vzdělávání, výchově, případně i správní a vědecké činnosti. V nich se může zabývat zejména popularizačními a výchovnými aktivitami (např. jako kurátor, lektor či metodik v paměťových institucích). Současně může absolvent v případě zájmu pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.