Branch programme/details

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí je zpracování diplomové práce.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele ruského jazyka na 2. stupni základní školy, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech středních škol. Studium bezprostředně navazuje na studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání ve všech lingvistických, literárněvědných i lingvodidaktických disciplínách. Student je veden ke komplexnímu chápání ruského jazykového systému na všech jeho úrovních, přičemž pozornost je věnována zejména stylistické a pragmatické rovině. Literárněvědná složka studia rozšiřuje již získané poznatky a vede k rozvoji dovednosti recepce různých druhů textů. Studenti jsou v průběhu studia vedeni k reflexi jednotlivých aspektů cizojazyčné výuky se zřetelem k češtině jako mateřskému jazyku žáků, jsou seznamováni s moderními trendy ve výuce. Výuka všech lingvodidaktických předmětů je úzce propojena s jednotlivými druhy praxí.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém).

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu je 40 min.

Přijímací zkouška z českého jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

2) Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy 

Přijímací zkouška vychází z povinných předmětů bakalářského studia Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání. Přijímací zkouška má písemnou formu. Zkouška ověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti z ruské fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, geografie, literatury, kultury a reálií v česko-ruském a evropském kontextu, didaktiky ruského jazyka a dovednost čtení s porozuměním na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy. Přijímací test zahrnuje analýzu textu z hlediska literárního, kulturologického a jazykového, test z gramatiky, lexikologie, fonetiky a didaktiky ruského jazyka, překlad z ruštiny do češtiny a z češtiny do ruštiny. Délka testu je 60 min.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy (pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Test je tvořen 20 znalostními otázkami (20 bodů) a 5 otázkami (10 bodů) k řešení modelových situací.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Admission to Master's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate. Admission to Post-Bachelor studies (Master's programme) is likewise conditioned by completed education in any type of study programme.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 29. 02. 2024.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 29. 02. 2024) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2024, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2024.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

SOJKA, P. Učebnice české morfologie s cvičebnicí pro studující bohemistiky a příbuzných oborů. Praha: Karolinum, 2022.

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

HOFFMANNOVÁ, J. a kol. Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha: Academia, 2016.

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Základní literatura pro dějiny literatury a literární vědu:

HRUŠKA, P. (ed.) a kol. V souřadnicích volnosti: česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008.

JANOUŠEK, P. – ČORNEJ, P. (eds.). Dějiny české literatury 1945–1989. Praha: Academia, 2007– 2008. 4 sv.

MOCNÁ, D. – PETERKA, J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004.

PETERKA, Josef. Teorie literatury pro učitele. 3. vyd. Jíloviště: Mercury Music & Entertainment, 2007. ISBN 978-80-239-9284-7.

ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ, A. (ed.). V souřadnicích mnohosti: česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. Praha: Academia, 2014.

Všeobecně:

Dále se vyžaduje znalost studijní literatury dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání (viz SIS), a znalost současných bohemistických časopisů.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

ADAMEC, P. a kol. Morfologie ruštiny I, II. Brno: MU, 1996, 1997.

KASACK, W. Slovník ruské literatury 20. století. Olomouc: Votobia, 2000.
Krátky slovník ruských spisovateľov. Bratislava: UK, 2003.

KONEČNÝ, J. Praktická fonetika ruského jazyka pro budoucí učitele. Praha: UK v Praze – PedF, 2015.

FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenije i glagol. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-glagol-morfologie-soucasneho-ruskeho-spisovneho-jazyka-uvod-sloveso

KONEČNÝ, J. Morfologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: imennyje časti reči, narečije, nepolnoznamenatelnyje časti reči. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2021. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/morfologie-soucasneho-ruskeho-jazyka-pro-ucitele-2

KUPCEVIČOVÁ, J. Russkaja orfografija v pravilach, upražněnijach i tablicach. Ostrava: Repronis, 2005.

MISTROVÁ, V., OGANESJANOVÁ, D., TREGUBOVÁ, J. Cvičebnice ruské gramatiky. Praha: Polyglot, 2004.

PAROLEK, R., HONZÍK, J. Ruská klasická literatura. Praha: Svoboda, 1977.

ROZBOUDOVÁ, L., KONEČNÝ, J. Sovremennaja didaktika russkogo jazyka kak vtorogo inostrannogo: jazykovyje sredstva.. Praha: Karolinum, 2018.

ROZBOUDOVÁ, L. Leksikologija sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka: vvedenie i semasiologija. Praha: Univerzita Karlova, 2022. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/leksikologiya-sovremennogo-russkogo-literaturnogo-yazyka-vvedenie-i-semasiologiya

ROZBOUDOVÁ, L., GETMANENKO, N., VASILYEVA, E. Kulturnaja istorija Rossiji. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. https://cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/kulturnaya-istoriya-rossii-kulturni-historie-ruska

SKOKAN, L. Reálie Ruska. Praha: Fortuna, 2009.
Sovremennaja russkaja literatura I, II. Moskva: Akademija, 2003.

ŠVANKMAJER, M. a kol. Dějiny Ruska. Praha: Lidové noviny, 2004.

VAVREČKA, M. Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989.

ZADRAŽILOVÁ, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha: UK, 1995.

ŽOFKOVÁ, H. Cvičení a úkoly z lexikologie ruského jazyka. Praha: UK PedF, 1993.

Pedagogicko-psychologická příprava

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je totožná se studijní literaturou předmětů, které tvoří pedagogicko-psychologickou přípravu v bakalářských studijních programech se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku.

Úvod do pedagogiky

Bendl, S. (2014). Nárys sociální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

Průcha, J. (2015). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.


Základy psychologie

Helus, Z. (2006). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada.

Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.

Základy didaktiky

Hattie, J. (2022). Prokazatelné učení. Metodická příručka pro učitele: maximalizace vlivu na proces učení. Praha: Edukační laboratoř.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál.

Vališová, A., & Kovaříková, M. (2021). Obecná didaktika a její širší pedagogické souvislosti v úkolech a cvičeních. Praha: Grada.

Základy speciální pedagogiky

Slowík, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

Valenta, M. et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako učitel ruského jazyka na 2. stupni ZŠ a všech typech SŠ a také v jazykových školách. Vzhledem k dosažené úrovni komunikační kompetence minimálně na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce může najít uplatnění i mimo sféru vzdělávání v různých domácích a mezinárodních institucích a organizacích, médiích a tiskových agenturách.